4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

http://www.policejniveteran.cz/node/10

Prosil jsem je o radu, psal jsem jim někdy v březnu letošního roku. Nikdo se neobtěžoval mi odpovědět jakýmkoliv způsobem. Takové udržování vztahů veteránů si nepředstavuji. Vidím v tom veliký podvod. Seru na ně.

Nechci tady dělat chytrýho. Přečetl jsem si asi 3 stránky a vidím, že si tady naříkají jen policisté z obvodních odd. Nevidím SKPV ani vedení. Navíc jsem si všimnul, že Langer s jeho trapnýma řečíčkama o generačním špuntu se spoléhá na Martinů který veřejnosti předhazuje řešení problémů s dopravní policií( a dosazení velitelů s K.Hradeckého kraje po jistě náročném výb.řízení). Toto není generační špunt, to odcházejí "policisté" kteří něco umí. Generační špunt na velit.místech zavinil nějakej blbec,který před asi před cca 7lety zrušil nařízení,kdy platilo že velitel který dosáhne důch.věku, musí odejít z funkce. Může sloužit dál,ale ne na velitelské funkci. Kdyby toto platilo dál, nemuselo se hovořit o držení se důchodců na velit.místech. Nechápu proč se toto nevrátí zpět. Nechápu také proč jsou jako policisté na tabulkáých vedeni počítačoví kluci,kteří jsou navíc na důstoj.funkcích- do civilu. Nechápu také proč jsou na okresech vedeni náměstci v takovém počtu. Stačil ředitel s jedním náměstkem a velitelé služeb-nechápu proč nestačí i nyní. Navíc námestek pro ekonomiku ekonomice vůbec nerozumí a velí počítačovým(kterým taky nerozumí) ekonom.odd.,které má svého vedoucího a bojařům,kterým taky nerozumí.(a navíc tam mají svého šéfa). To jsou zbytečná policejní placená místa-tabulky a peníze které by mohly být přesunuty na základní útvary.(důstojnické tab. a peníze) A bylo by toho víc. Chce to sáhnout na tabulky a přemístit a zrušit zbytečné.Jen se nebát. Langer i Martinů se můžou jít vycpat i s celým check pointem - mimochodem už umíte pořádně anglicky? Za chvíli budou i rozkazy z MV anglicky a na slidech...:-)) Tak ti co tam zůstáváte, nedejte se a držte se. Sakra někdo to dělat musí..přestaňte brečet na internetu a jděte jim nakopat přes odbory..stávky nic neřeší..musíte s konstr.návrhama a třeba i přes media. Koukal jsem že mědia vědí jen to co jim Martinů a Langer napovídaj.A to jsou bláboly.

Ty asi dlouho civil nejsi, že? Je to vidět podle obsahu i podle pravopisu. Když někomu radíš, aby se naučil anglicky, nauč se napřed pořádně česky.

SKT SKPV - stačí ? Už vidíš ?

NEVÍM O ČEM TADY MLUVÍŠ. Vůbec nereaguješ na to co píšu. tzn. že tě to ani nezajímá. A pokud se týká té angličtiny ...to byla narážka na výstupy Langera a Martinů v médiích. Je mi líto, že to musím vysvětlovat. . A s tou češtinou jsem to zase nepochopil já :-)

Naprostý souhlas s civilem!!!

Chlapče, v době, o které hovoříš, tak ještě bylo vyšetřování, takže dnešní zástupce ředitele OŘ byl ředitelem vyšetřovačky. Po nekompetentním zrušení vyšetřování ty lidi, tedy ředitele a jeho náměstka z vyšetřovačky bylo nutno někam zařadit. Takže dnes, pokud ještě přežívají, jsou zástupci ředitele OŘ (bývalý ředitel OÚV) a velitel či zástupce velitele SKPV. Ve vyšetřování jsem byl činným dlouhá léta, takže o tom i něco vím, a to včetně toho, jak bylo zrušeno. Byl to můj koníček, životní osud, vše, co mě u policie drželo. Za současného stavu však pomalu začínám balit, ať si to zkusí ti mladí, vzdělaní a lavně všehoschopní.

Chlapče...ját ady nemluvím a době před sloučením. Já hovořím o současném stavu. A mj.hovořím o tom, že náměstci jsou naprosto zbyteční. Postačí (alespoň na okresech ), pouze jeden a jinak stačí velitelé služeb se svými zástupci a vedoucími. To že se stal ředitel OÚV náměstkem ředitele pro tr.řízení je sice správná informace,ale nevýhodná pouze pro toho daného jednotlivce v danou chvíli. Já hovořil o něčem jiném.

Neboj, náhradníků bude dost. U nás jsou už snížené nároky na nováčky tak, že k přijetí k policii stačí udělat na fyzických testech 12 kliků a zaběhnout 1km za nějakých 5:40min ( takže se projdeš a přečteš si u toho noviny ). Teď už se k nám dostane každý. To bude panečku sbor. Ale pan Langer pak bude moci říct v tv s úsměvem, že se mu podařilo naplnit stavy u policie a nažene zase pár politických bodů.

Ta fyzička by mi snad ani tak nevadila. Od zásahů jsou mlátičky, a těch bude vždycky dost. Horší je, když nastoupí noví policajti a mají IQ tykve, v lepším případě houpacího koně. Co se z toho dá uvařit? Vím, Bc. si přes své tatíčky, mamičky, strýčky, kamarádíčky tatíčků, mamiček, strýčků pořídí vždy. Když to nepůjde jinak, tak si ho zaplatí. Ale co pak v praxi? Vždyť ti poldové musí dělat s občany!

Od 1.11.2007 jsem po "dvaceti" venku. Bože, venku je krásně bez SIAŘ, ZPPP a jiných hovadin ve kterých každý potentát musel dát na vědomí všem policistům, že si zrovna ráno dobře prdnul. V civilu je hezky a proto neváhejte ! Ať si slouží Vaňuška sám i s jeho štábem perohryzů !

Civil táhnu už třetím rokem a mohu potvrdit - je to nádhera, je to jiný svět. Ten kus plechu za to nestojí. Stydím se, že jsem byl policistou a sloužil pro takové darebáky bafuňáře. S odchodem opravdu nevajte!!!!!!!!!

pro vete:
Je dobře, že už jsi táhnul, když se stydíš za to, že jsi byl policista.....

pro "vete":
Táhlo ti to napsal stručně a výstižně! Asi tvoje působení jako polda nebylo moc dlouhé a stejně tak si toho asi ani moc nedokázal. V opačném případě bys nenapsal takovou volovinu! Ještě snad nikdo tady ani na jiných stránkách nenapsal to co TY! Maxim. že se stydí za svého ministra-neministra a jeho řitní alpinisty. ALE NIKDY ZA TO, ŽE BYL NĚKDO POLDOU!!! Kdoví, proč už jsi 3 roky od sboru,že...!?
P.S.- já jsem v "C" 4 měsíce po 12ti letech a pořád mě drží "Jednou polda - navždy polda!" Žij blaze........čusík

- pro vete-
Je špatné, když se stydíš za to, že jsi býval kdysi poldou. Asi je dobře, že jsi pryč. Já se za to, že jsem polda NESTYDÍM, a i u mne platí JEDNOU polda - NAVŽDY polda. Jen to NAVŽDY zůstane brzy jen "duchem", protože velmi vážně uvažuji o odchodu, neboť současný stav u Policie je kritický, a dovolím si i tvrdit, že KATASTROFÁLNÍ. Horší stav za 14 let mého policajtování nepamatuji.

pro vete a spol.

každýho věc, ale nemyslím si, že v ČR by měl být člověk hrdný na to že je policista, když si sním doslavo každý vytře prdel atd, taková řeči toto není práce ale poslání dnes nikoho nezajímají ale příjem ten dnes každý řeší při zdražování a odsuzovat člověka že není na něco hrdý, proč? protože mě už nic jiného nezbývá ? buď z vás mluví závist a nebo jste opravdu jen policajti kteří neumí nic jiného a tak si nenechají šáhnout na to své "poslání"

Jenom takový detailík - prdel si každý vytře pouze s tím, kdo se sebou prdel vytírat nechá. Na profesi nezáleží. Na rozdíl od předchozího přispěvatele si nemyslím, že by si s policisty paušálně každý vytíral prdel. A kdo se sebou nechá zametat, ten ať jde dělat přidavače k zedníkům nebo pomocného dělníka - pro policejní práci evidentně nemá předpoklady.

Tak se mi dostal do rukou dotazník spokojenosti policistů, jedno z posledních dílek Policejního prezídia ČR. Vážení, nevím kolik lidí se na tvorbě těchto dotazníků podílí, ale konstatuji, že je to práce zbytečná. Stačí je zabrousit na zrcadlo serveru MV a na počet volných míst, aby i obyčejný člověk zjistil, jak na tom se spokojeností u PČR jsme. Pokud v tomto bezpečnostním sboru schází k 1.11.2007 víc jak 4.100 lidí, tak je to na pováženou. Kolik bude scházet lidí k 1.1.2008, tedy k datu, kdy svoji činnost ukončí policisté, kteří si podali žádost o propuštění k 31.12.2007? A kdo že ty lidi nahradí? Bude mV také rozdávat tzv. modré karty? A pokud si pan ministr myslí, že rozbouřenou hladinu důvěry může uklidnit svým otevřeným dopisem, tak velmi pochybuji o jeho soudnosti. Policii jsem věnoval většinu svého života, ale až za současného vedení MV a PČR si začínám uvědomovat, že další působení u této "firmy" je neúnosné. A to vše dělá hlavně nekompetentní vedení na všech stupních. Jinak PČR přeji vše dobré, hlavně však jiné a lepší vedení, které pochopí, že tam není samo pro sebe, ale že má skutečně někoho vést, přenášet zkušenosti, umět kvalifikovaně poradit... Né trestat, pronásledovat a buzerovat podřízené, aniž by na konkrétní věc mělo nějaký názor. To je pak tupost nejhrubšího zrna, nic více.

Velice často sleduji na stránkách MV čísla o počtu volných pracovních míst u policie a už jim nevěřím ani slovo (číslo). Jak je možné,že k 30.10.2007 chybělo 4783 policistů a o dva dny později "jen" 4100 policistů,že by nábor,nebo zase hra s čísly? Nebo míchám jablka a hrušky?

Pro Dušana: To asi skutečně mícháš mišmaš. Musíš si nastavit filtr, tedy jen příslušný bezpečnostní sbor, v našem případě Policii ČR. Pak ti to vyleze. Ovšem nevylučuji, že jsi vše dobře nastavil k 30.10.2007 a druhý den bylo vše jinak. U PČR je přeci možné vše, že? I to uhlí umí být bílé a krychle kulatá. Stačí je úhel pohledu našich nadřízených.

Pro Dušana: Jo,jo ta poslední věta je správně,taky se na ty stránky dívám a filtr mám dobře.

Odchody pocítí jen ti co zůstali, máme psané dvojité směny jedny v elektonické podobě - EKIS - kde to sedí podle zákona a druhé jsou papírově kde to sedí tak aby byly pokryty směny takže není nic mimořádného že jsem teď sloužil bez jediného dne volna 8 směn, což je po odečtení bezp. přestávek 67 hodin, kde pak asi je ten týden s 37.5 hodinami, a výsledek je ten že ke konci měsíce mi chybí hodiny protože tak naplánované směny nejdou dát ani do 150 a když VO ZVO něco na to řeknu tak jsem CH.. a neumím počítat, problém je ten že jsem ze severní moravy a tady bohužel práce není a na to všichni spoléhají včetně soukromníku, kteří s úsměvem vyplácejí minimální mzdy

Neber to osobně,ale takových blbečků co jdou do služby a nemají to napsané v EKISU potřebuje náš lodivod co nejvíc. A to jsem ze SČ kraje,kde je ta nezaměstnanost ještě horší.Nick "Polda 33" ti vůbec nesedí.

http://bodovy-system.blog.cz/0611/prace-u-policie-cr-1700-volnyc h-mist

VYKYDAT MODRÝ HNŮJ NEBO ZNIČÍ CELOU POLICII.

Čím to bude , že za hrobaře pana Langera jsou policisté tak otupělí, vyhaslí a unavení. Návaly předpisů, administrativních úkonů a nařízení z nich dělá pochodující opice v režii byrokracie

Všichni už jsou v civilu,
buenos dias já taky jdu.
Nálada tu klesá pod nulu,
takže všichni už jsou v civilu.
Všichni už jsou v civilu,
zhasnu, zapečetím, zamknu a taky jdu.
Už jsme tu jen já a Ivan L.
a s tím tu radši nebudu.
Kde je zastupce a vedoucí,
snad v důchodu to jen personálka ví.
Kde je Honza, Petr a Renata,
ta ocházela brzy, asi jako devátá.
Kde je kinolog a jeho pes,
Kde je technik zrovna dnes.
Jen Ivan dělá, že se ho to netýká,
že je to zbytečná panika.
Všichni už jsou v civilu,
takže já taky jdu,
nikomu to stejně nevadí,
snížíme nároky a on nás někdo nahradí.

PERFEKT, že by nová odbörová hymna PČR.

Kinolog - to je fakt mazec....

Pravděpodobně jakási osoba mající na nějakou funkci v kině :-))))))))))

oprava, mělo tam být "mající nějakou"

uš nykdy nyc nebudu zkládat, nefděčnýci :)))

K čemu je tahle diskuze... Už to pozbývá smyslu - neomylná ODS a její přisluhovači, neomylný premier, neomylný ministr vnitra... za situaci u PČR může minulá vláda, od PČR odcházejí pouze "přestárlí" policisté, důsledkem odchodu policistů je pouze jejich finanční motivace, mzdy se razantně navyšují, spokojenost je téměř stoprocentní.. kdo má tyhle blbosti pořád poslouchat? Oni dokáží žít skromně jako obyčejní lidé a dovedou nám poradit, jak se uskromnit... jo to jsem viděl při službě na parlamentu, když si pro poslance přijela v noci obrovská černá limuzína, která se skoro nevytočila v uličkách...určitě to bylo služební auto že jo..to je jasné.. Jo takhle skromně se žije... Poslancům těm je tu hej...ty nikam nezablouděj...
Kurnik jak dlouho bude náš národ tak blbý a bude stále volit tyhle struktury? Stále nám přednáší jak se chovat, co a jak dělat.. Oni ví vše nejlépe a jsou zkušení..znalí problémů.. Vždyť se stačí podívat na životopis pana Langera - co v životě udělal, jaké zkušenosti posbíral, jak dlouho pracoval mezi obyčejnými lidmi, že může tyto lidi řídit a dávat jim rady? Celý život jen škola a nebo politika - to jsou zkušenosti, které ho opravňují říkat nám co se má a jak se má?? Měl jsem ho za dobrého člověka , ale jako policista říkám - nemá na to a je to nad jeho síly... Zklamal na plné čáře a neumí si to přiznat.
Ve vládě a v politice to je jedna finanční machinace za druhou, jsou toho plné noviny a televize... a stále se jede a vše je v pořádku. Stačí se z toho jen šikovně " vyč(L)unkovat"
Víte moje babička říkala - " myslí si o sobě, že je nějaký hogo-fogo, ale na hajzlu smrdí stejně jako my"