Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Začínají pomalu balit i u vezeňské stráže, rozumný člověk vidí že tento zákon a podmínky pro výkon služby nejdou k sobě. Dokud v této zemi bude fungovat přebujelé policejní prezidium a vedení bez zájmu o své podřízené a jejich pracovní podmínky a ohodnocení nikdy se situace u policie nezklidní.

Je to bohužel pravda odchází spolužák co má odslouženo 12let a je naprosto zděšen co se poslední dobou děje.

To není celé PP. To je tím, že bohužel všeobecně se pouze vyplatí sedět od pondělí do pátku na ranní za velké peníze kdekoliv u policie a práci v terénu a ve směnách od pondělí přes soboty, neděle, noci a svátky ti nezaplatí. Až se tohle změní a člověk ve výkonu bude opět zvýhodněn oproti papaláškům a kancelářským krysám všeho druhu, pak teprve budou mít lidí ve výkonu dostatek!

Odchod je asi jediné řešení, protože dnes už se prakticky nedá sloužit do konce důchodového věku. Policista je zmlácen a unaven v tomto marasmu nastaveného služebního zákona, který začíná omezovat pojmy kolegialita, vstřícnost kamarádství a nahrazuje je arogancí, nadřazeností a nezájmem.

Proto je služební zákon tak nastaven, aby jsi mohl slušně, z výkonu, po 20-ti, 25-ti letech služby odejít za slušnější rentu. Ostatní okolo výkonu služby do těchto let, jim v zákoně ovšem ulétlo.

Odešel jsem znechucen další prací u sboru po 23. letech práce u dálniční policie před půl rokem do civilu a vůbec toho nelituji, protože to co se děje u policie je neskutečné. Langer a jeho pážata jen lžou a lžou... S řadovými policisty ve výkonu jenom zametají a mají je za blbce. Propaguje jen samé vysokoškoláky. Brzy se mu to ale vrátí...

hoši, já odešel před 8mi lety po 10ti letech služby. Sice jsem nemohl 5 měsíců najít práci, která by mi vyhovovala, tzn. bez nocí a víkendů, ale urodilo se a i když mám 16 čistýho na malým městě, nelituju, že jsem odešel. Od tý doby nemám vředy ani na dvanácterníku ani v žaludku a jestli má někdo 25 tisíc s VŠ v kanclu bez praxe, bych neřešil. Řešil bych, jestli mi stojí zato, dělat mu Johana.

svatá pravda. Práce u PČR je docela stresující, hlavní je zdraví a být v klidu. Tady to nejde, tak po 13 letech odcházím. Dnes jsem byl opět na přemlouvacím pohovoru, jsem rád, že už to nám za sebou, nepovolil jsem. Lepší brabec v hrsti než holub na střeše. " 21 "

po 18 ltetech "21"

Hm ,já to podal koncem října a žádný přemlouvací pohovor se nekonal. Po 14 dnech jsem dostal i rozkaz o propuštění k 31.12.2007 je vidět jak stojí o policisty sloužící 13let

Já to podal koncem září po 12 letech a taky se pan ředitel nenamáhal o přemlouvání. Práci sice ještě nemám, ale kdo nepoznal obvod tak by neuvěřil co se tam děje a zabalil to také.

Skončil jsem po 12 letech. A ředitel mi vynadal,že když seru já na ně,tak oni budou potom srát na mě. Až se budu chtít vrátit. Chudák neví co mele,mám dobrou práci a s rentou vydělám mnohem víc než u hasičů. Ps:Jo a už to taky podal!

http://www.novinky.cz/domaci/bachari-odchazeji-do-civilu--veznic im-hrozi-kolaps_126440_2m92e.html

Já mám obavy, že kolaps hrozí celé republice. První budou policisté, pak bachaři a nakonec "dominový efekt".
Ale pan Langer a Kula jsou v klidu a s nimi celá vláda.

Odcházím po 20-ti letech k 31.12.07, jsem rád. Konečně se pořádně vyspím, bez stresu. bez těch kravin, kterých je čím dál více. Ať si užijí mladí, co se nechali nachytat tzv. personalisty!! Kolegové budou sloužit až do roztrhání těla, těch je mi líto. Celé Vězeňské službě chybí kocepce, měli jsme u nás kontrolu z GŘ, klučina v hodnosti pplk. začínal číslem 23 000!!! Nic proti němu, ale jaké má chlapec asi zkušenosti, kdzÿž slouží ani ne tři roky? Jo, Kulův syn je řidičem na GŘ a manželka se stala šéfovou personálního oddělení v Rapoticích, bomba, co? Ale proč ne???

Je mi zle z toho jak si všichni ztěžujete,brečíte a je zajímavé, že všichni nadřízení jsou pro vás povl. Ale takto to funguje i v civilu. Proč tedy u této firmy jste. Proč jí neustále tak špiníte. Je to proto, že se bojíte a ani snad nechcete začít znovu. Je sice pravda že na PP lžou, že odchody policistů nejsou problém, to je hrůza protože to je skutečně problém. Je to přesně naopak. venku není nikdo a všichni jenom píšou a píšou. Těm opravdu vysoko od okresu výš chybí se jít párkát podívat do terénu. Jak na tom ti nstržm. jsou o čem ve vteřinách musí rozodovat a co vše musí řešit. Jak je veřejnost respektuje/vůbec/ atd. atd.

Je zajímavé, že je ti zle z toho, jak si všichni stěžují, ale pokud sis po sobě přečetl to, co jsi napsal, tak si stěžuješ také. A docela dost. Takže z čeho že ti je vlastně zle?

Pro Užpako
Začni myslet než začneš něco psát ! Jestli sdělovaní reality říkáš stěžování tak jsi stejný pokrytec jako ten pán nahoře. Já už jsem oželel snížení platu, ale začíná mě štvát neschopnost vedení PČR v čele s p. Langerem, kteří mají plnou hubu reformy a nic se neděje. Snížení administrativy v nedohlednu a přitom se stačí podívat o pár kilometrů na západ, kde se to řeší jednoduchými dotazníky a hlavně místo 10 papíru se popíše jen 1 a něco se děje.
A k těm tvým nadřízeným ti řeknu jenom jednu věc, když se nedaří fotbalovému mužstvu tak kdo je vinen za neúspěch a koho vymění ?

Jseš normální magor, zřejmě nějaká vlezprdelka s hnědýma prstama nebo celou hlavou.

ZLEPŠEME JEDNÁNÍ NADŘÍZENÝ -PODŘÍZENÝ NEBO SE TO ROZUTEČE VŠECHNO. NEBUĎME AROGANTNÍ A NADŘAZENÍ.

To jsou pouze počátky skvělých a unáhlených náborů k policii-vezmou kdejakého hňupa.

Táhlo.
Neomlouvám. Ubohý jsi ty, neboť jsi nepochopil poentu.

Vycházel jsem z toho, že na mnoha fórech se takhle nějací kolegové zastávali zlodějů v uniformě, proto jsem myslel, že to myslíš vážně. Omlouvám se a beru zpět.

Nova: Policista ve Střekově okrádal své kolegy

Praha 7. listopadu (ČTK) - Mladý policista ze Střekova v Ústí nad Labem okrádal své kolegy. Peníze se policistům ztrácely přímo na služebně obvodního policejního oddělení. Okresní policejní ředitelství muže okamžitě bez nároku na odstupné propustilo. Sám policista se zatím ke krádeži nepřiznal. Informovala o tom televize Nova.

Policie prozatím podle Novy řeší krádež jen jako přestupek, protože se policistovi podařilo prokázat krádež jen za méně než 5000 korun.

Policistům v ústecké čtvrti Střekov se peníze ztrácely už delší dobu. Nakonec připravili na podezřelého mladíka, který na služebně slouží teprve od května, lest. Ukradl bankovky z peněženky na stole. Ty si však ostatní policisté označili a zapsali si jejich sériová čísla. Muž pak jednou z bankovek zaplatil sekretářce stravenky, a tak se sám odhalil.

Zřejmě mláděž nová, zřejmě mládež L........

Není čemu se divit. Neexistují špinavé peníze. Neviditelná ruka trhu vše řídí sama. To jsou principy demokracie.

dffsd - jseš jenom další ubožáček, co omlouvá někoho, kdo krade...

Pro Táhlo
Prosím tě začni trochu používat hlavu, než se tady do každého začneš navážet. Kolega napsal ironii a ty ho hned obviňuješ z toho, že sympatizuje se zlodějem v uniformě.