4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Každopádně vnitřní audit nezávislou firmou, přerozdělit síly a prostředky, propustit cca. 20%, což je můj hrubý odhad a uvědomit si, že v dnešní době je to ještě výhra, brát pravidelný slušný příjem!

Plně souhlasím s tímto názorem, myslím že těch 20% není vůbec nadnesených, hlavně prověřit vzdělání a dojde se ke zjištění, že většina policistů jsou ne ing, bc. z Plzně (v přeneseném slova smyslu), ale většinou ing. bc ze zemědělky, což si myslím, že je maximálním přínosem pro práci u PČR, proto je tam tak vysoká "úroveň"

přebujelá st. správa a samospráva, co je úředníků až hanba!!!

Společně s hasiči chceme v prosinci demonstrovat proti snížení platu o 4 procenta ( psáno na teletextu). To nechápu, místo abychom byli rádi, že nám sníží naše platy jenom o 4 procenta, tak chceme demonstrovat. Já pojedu do Prahy také, ale budu demonstrovat za snížení platu o 10 procent na rok 2010 a dalších 10 procent na rok 2011. Z čeho nás chce stát platit, když nejsme žádnou výrobní složkou? A komu se to nelíbí může od sboru odejít, nikoho tam přece nedržíme. Každej je nahraditelnej a obzvláště to platí o státních zaměstnancích. Je nás fakt v republice mnoho, měla by se udělat nějaká reforma za snížení nejen platů, ale i státních zaměstnanců, ať už se to někomu líbí nebo ne.

Demonstrace: tobě bych, kamaráde, snížil plat o 99,9%, jsi tak skromnej, blbej nebo si na něco hraješ?

sloužil jsem deset let (přesně + rok vojny) a do c jsem šel letos v dubnu, ale souhlasím - skutečně tak deset tisíc lidí od P ČR vyházet (hlavně ty, co to mají jako zaopatřovací ústav a zybtečné vedoucí) a pánové ... s těmi demonstracemi za nesnížení platu raději opravdu moc neblbněte

Nechci nikoho urážet, ale naprostý idiot jsi ty, zřejmě jsi jeden z těch netáhel, který by v civilu byl naprostá nula.Běž demonstruj a přeju ti, aby ti ještě tak 50 procent přidali. Takový jako jsi ty Policie ČR potřebuje. Nedělat nic a brát peníze.

PROPUSTIT - ANO -máš pravdu, tebou by měli začít.

Jen pro civila. !!!!!!!!!!!!!! Na soukromé střední škole se platí studie, ale ve státních školách se též platí některé učebnice, pomůcky a podobně. Já jsem vystudoval několik státních škol, ani korunu jsem neplatil, ale to bylo před rokem 1989. Před rokem 1989 si vysokoškoláci též neplatili studie.Přijde doba, že se vše bude platit, co se týče vzdělání od střední školy až po vysoké, něco již funguje. Bývalý kolega od Policie ČR studoval bakaláře v Liberci, stálo ho to 50000,-Kč. Bývalá učitelka mého postiženého syna si dodělala magistra, stálo ji to 70000,.-Kč. Tyto osoby mně to osobně sdělily, asi si vymýšlí, nevím. Co se týče důchodů, otec pracoval celý život do 65 let, matka do 55 let, maminka od 15 let v šamotárně, pak dále fyzicky. Má podlomené zdraví, vychovala tři děti, takže šla v 53 let do plného invalidnícho důchodu. V té době u ní byl starobní důchod v 54 letech. Dneska má sotva ccc 7000,-Kč, otec 9800,-Kč. Tuto situaci Vám potvrdí většina obyčejných důchodců, co leta pracovali na tento bordel. Oba moji rodiče jsou těžce nemocní, za léky vydají tisíce korun. Nejsou sami, jejich veliké množství. Viz úchvatný Janotův balíček, okrádání potřebných Nemusím Vám snad vysvětlovat , o jaké skupiny občanů se jedná.Tak neurážejte důchodce, vydělali si na důchod. Jenom na upřesnění, není důchodová reforma, miliardy korun se rozkradly ve státním rozpočtu. Důchody měly být odděleny od státních výdajů. Jinak v této demokraci již někteří do důchodu v 65 letech, to se týče dle dětí i u žen. Jak říkám, když se bude rozkrádat vesele dál stát, tak do důchodu třeba v 70 ti letech. Nevím, kdo se jej dožije. Dále, kdyby z mých rodičů někdo zemřel, ten druhý má existenční problém.Nejsou sami. Jinak finanční průměr důchodu je 10008,-Kč. Je to na www.finance.cz. Takže Vám toto dávám jenom na upřesnění,žádné bláboly, ale bohužel dnešní nepříjemná holá skutečnost.Názor Vám neberu, ale nemohu za to, že v supermarketech je plat 10000-12000,-Kč čistého. Mám několik známých v těchto oborech, tedy se jedná o pokladní. Doufám, že neomarodíte, nebudete mít úraz, jestli nebudete bohatý, zestárnete, třeba nebude na důchody,na léky a podobně. S pozdravem pane hezkého klidného večera, rentiér Ladislav Marek z České Lípy. Jenom poznámka :Jste asi moc mladý, nekritizujte ostatní, co si zaslouží uznání.

Ladislave, už by jsi mohl vědět, že civil je provokatér a zřejmě velmi mladý, který ještě nic ze života nepoznal. Až dojde našeho věku, tak bude mluvit jinak. na to dám krk jak mám jeden a vyhraju.

Souhlas civilem, není co dodat !!!

rentiére!!!!!!!! Docela si protiřečíš: "Dneska si vysokoškoláci budou platit školné, středoškoláci jej již z většiny platí"
A 15.11. " Na soukromé střední škole se platí studie, ale ve státních školách se též platí některé učebnice, pomůcky a podobně"
Tak co teda,co podle tebe platí.Já zdaleka nejsem mladej (44 let),ale mladým by se s těch tvých blábolů mohla zatočit hlava.
Tak ty jsi neplatil,za studium ani korunu? A kdo to platil z daní? Občané ČR !!! Jako ty teď platíš ze svých daní studium sousedovic "Terezu",tak její prarodiče platili zase tvoje studium.Už je ti to jasné,že nic není zadarmo.

Pro xxxp.Žiji zde 48 let. Každopádně se mně ten bordel nelíbí. Před 20 ti lety zvonili študáci klíčemi na Václaváku a řvali MAFIE. Tak ji tu máme v jiné formě. Dneska si vysokoškoláci budou platit školné, středoškoláci jej již z většiny platí. Já jsem za několik státních škol za údajného komunismu nezaplatil ani korunu. Starší vědí, jaká bije. Několika křiklounům , které znám ,jsem řekl, aby se jim za pár let nestalo, že budou bez práce, nebudou mít třeba na léky, nebude na důchody. Potkávám je znovu, jsou na ÚP a ze všeho vytřeštění. Může jít i o vzdělané lidi, onemocní, úraz, nebo přijde dravější mladší v oboru a podobně. Komunismus zde nebyl, jak pořád hlásají, to je útopie. Byl zde socialismus, větší solidarita se sociálně slabšími, důchodci, nemocnými a podobně. Důchod za socialismu byl 65 procent proti reálné mzdě, dneska ccc 42 procent, a procenta pořád klesají. Jsou další zvěrstva vůči poctivým daňovým poplatníkům, to bych tu popsal stranu. Je zde vycinkaný , vysněný kapitalismus. Je pravdou, že se nový režim měl z právního hlediska ošetřit, pak dělat divokou malou a velkou privatizaci. Poté vykradení bank , rozbití funkčních našich továren. Průmysl nebyl tak špatný, jenom jej trochu modernizovat a nechat v našich rukou a podobně.Nerozbít si východní trhy, proč pan Klaus jezdí do Ruska, Číny. Jsou to pořád velmoce. Každý má na věc jiný pohled, ale jádro v tomto příspěvku je stejné. Jinak zdraví k věku slouží, ale není mně již 20 let. Dneska jsem si poslechl pana Václava Havla, jak pořád sočí na komunisty. Dále, jak se zde vše po 20 ti let od pádu komunismu špatně udělalo. Hlásal nesmysl, " láska a pravda zvítězí".Hlavně , že to co bylo první u něj, dral se o své majetky. Nikomu nic nezávidím, někdo je bohatý, někdo chudý, ale veselé rozkrádání republiky mně jako daňovému poplatníkovi vadí. S pozdravem rentiér.Jinak jsem též psal o tom pánovi z nadhledem.

Naprostý souhlas, nic jiného se napsat nedá i když jsu rád, že komunisti již nevládnou. Ovšem pořád mají dost síly aby do ledasčeho mohli mluvit.

Co zase tady plácáš za bláboly rentiére.Středoškoláci si z většiny platí školu? Kde? Jen soukromé střední školy se platí !!!!!!!
A s těma důchodama se ti to,taky moc nepovedlo.Znám hromadu důchodců (i v rodině),kteří mají tak vysoký důchod,že se o tom např.pokladní ze supermarketu ani nezdálo.

No každopádně si to Láďo,než to sem vložíš po sobě přečti.Tvoje zatrpklost je známá široko daleko,jsem rád,že jsem s tebou nikdy nesloužil,protože toto poslouchat celou šichtu,tak bych tě velice brzo poslal do.........

Postřeleným je policista, jenž nebyl ve službě a neměl u sebe zbraň. Podrobil se v noci několika operací a ráno byl jeho stav stabilizovaný. "Muž utrpěl tři průstřely, z toho dva byly odoperovány, třetí jeho život neohrožuje," řekla ČTK mluvčí nemocnice Jana Jelínková.

Po sedmé hodině večer třeskly pražským Spořilovem výstřely. Následky jsou děsivé - v Púchovské ulici zůstali dva mrtví lidé - muž a žena. Další muž je zraněn těžce, jedná se o policistu, který nebyl ve službě. Všichni tři jsou Češi, nebyli zřejmě nijak příbuzní.

Jestli je to pravda, tak je Janotův balíček o to hnusnější na nemocné, potřebné, sedřené dělníky a invalidy, ,důchodce, běda, aby se rodily děti.Zajímavé, že pro občana Václava Havla se našly miliony korun na léčbu, nejlepší lékaři, nejlepší léky a to, jak dle medií se propil, kouřil jako o závod a podobně. Nemám proti němu nic, ale zdraví si poškodil sám. Ale na obyčejného občana po letech dřiny peníze nejsou, na důchody, a další, jak jsem výše uvedl. Jo holt, byl to pan nadčlověk, pan president, nebo co. Každý máme stejný žaludek, někdo si je rovný, někdo rovnější, to je ve všem, v celé společnosti, s podzravem jenom občan.

Ladislave zeptám se jen jak dlouho žiješ tady v tomto státě. Co jsi čekal od kapitalistů, které vychovali komunisti. Nikoho nebudu chválit a na nikoho nechci plivat, ale MÁME CO JSME CHTĚLI ne, vždyť jsme si to vyzvonili klíči na Letné v roce 1989. Po komunistech jsme naoko rušily Sanopsy, ale nic se nezrušilo, pouze se převedly pod normální nemocnice. V případě jakéhokoliv poslance nebo nedej bože vládního činitele nebo presidenta se dělá vše možné i nemožné. Pochop přeci, že to co dostane třeba prezident, nemůžeš dostat ty. On je důležitá osobnost a ty jsi jen položka v seznamu obyvatel. Před bohem i před zákonem jsme si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější. Je to tak jak píšeš, ať se ti to líbí nebo ne. Zdravím tě a přeji pevné zdraví, aby jsi měl co možná nejméně návštěv v našich zdravotnických zařízeních. Tento příspěvek neber úplně vážně, je psán s mírnou nadsázkou. Přeji pěkný večer.

Zdravím, něco málo z věznic. Jak se pořád dokola opakuje, že ve státním sektoru nejsou na nic peníze, tak to jak všichni víme, není pravda. Koncem roku se vždy peníze najdou. Malá ukázka. Peníze jsou, ale ne pro uniformované složky a civilní zaměstnance. Jsou pro vězně, lépe řečeno na jejich resocializaci. Naše věznice na sev. Moravě musí do konce listopadu utratit 10.000 Kč, na kulturní vyžití vězňů. Jsme dva objekty, 2 x 10.000 Kč. Ti chodí do kina, koncerty, na kulturní přednášky, do fitnes ve městě, i na bowling. Na tyto akce se pouští vše, co se může pustit ven. Sice jdou v doprovodu vychovatele, ale to není důležité. Nevěříte? To by jste ale měli!! Spočítejte si, kolik je v republice věznic a dostanete krásné číslo. Toto nařízení přišlo od "odborníků" z GŘ Vězeňské služby. Pane jo, to muselo dát námahu, něco takového vymyslet.
Doufám, že už věříte, co se ve věznicích děje.

Pěkná práce, pěkná, ministři!

Řidič osobního vozidla Citroen Xantia byl v pátek po poledni zraněn při srážce s policejním vozem eskortujícím vězně v Heřmanově Městci na Chrudimsku. Nehoda se stala na hlavní silnici I/17 vedoucí na Čáslav.

PRYČ S DATOVÝMI SCHRÁNKAMI.

Něco málo k datovým schránkám z netu:

Datová schránka na rohu ulice
to není lecjaká věc.

Budoucnost mám nulovou,
nechci schránku datovou.
Pane Langře smějte se mi,
ostudou jsem v naší zemi....
...Ale nikde v cizině
nemaj schránky povinně:-)

Papír skončí natotata,
potomkům předáme data....
V muzeích maj na ukázku
děrný štítek nebo pásku.:-)
Kdo mi garantuje k dnešku,
za sto let, že přečtou flešku?

Naše data skvěle chrání,
podpisy a šifrování...
Všichni trochu pochybují,
klíče stále prodlužují..
Když to praskne, končí hned
bezpečných dat dnešní svět.
Nový Einstein když se zrodí,
závislosti neodvodí???

Reklama mi říká zas,
schránka šetří prachy, čas...
Je to blbost! Budu platit,
pokud nechci data ztratit.
Drahý archiv datový
bude brzo hotový.

Úřad píše že jsem v právu,
- datovou posílá zprávu...
Na CzechPOINT poputuji,
tam si zprávu "zkonvertuji".
Ne zadarmo Ivánku,
chtěj tři pětky za stránku.:-(

...Já, ač je to k nevíře,
chci mít vše na papíře!
Svých práv domohu se hned,
i když smlouvu sepsal děd....
Zkus to jinde Ivánku,
já nežádám o schránku!!!
:-)))