Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Není lepší těch 10% dát raději všem, nebo se to tady rozhádá a už to nikdo nezachrání. Kriminalisté sice chodí s rypáky nahoru ale občas něco vytvoří plo blaho společnosti.

Dát všem nebo nedat nikomu - to už je vcelku jedno, ne? A co asi bude pro erár levnější?

Větší blbost jsem neslyšel!

pro 10% a devastace policie:

Oba jste jenom ubozí závistivci, nic víc.

Šetříme pro PP

Klobáso asi nikdy nepochopíš, že to není závist, ale jen touha po spravedlivém odměňování. Já nevím jaké máš zkušenosti ze svého okolí, ale moji bývalí kolegové, kteří jsou na kriminálce si rozhodně nestěžují na to, že jsou prakticky každou sobotu a neděli doma, svátky jim nadělají nějaké to volno, které tráví s rodinou, noční jim nic neříkají krom měsíčního výjezdu operativce, takže beru jako naprosto samozřejmé, že za tyto " časy " služeb je nějaká "satisfakce ", která je i jasně vyjádřena zakoníkem práce pro civilní zaměstnance. Naprosto ale nechápu, že někoho pobuřuje, že se o právo mít příplatek za tyto směny, někoho negativně dotýká a takřka jej to pobuřuje. Jinak se všeobecně ví dle lékařských pramenů, že noční práce vykonávaná celý život znamená takovou zvýšenou zátěž na mozek, který je nucen proti zákonitostem přírody
fungovat v noční době, že dochází dle lékařských odhadů ke zkrácení lidského života až o 5 let. Za sebe mohu říci, že po nočních mě bolí palice. Noční dělám 22 let. Kdo tohle zná, tak ty kecy o zrušení příplatků pro směnaře chápe úplně jinak. Takže žádná závist, jen nespravedlnost, kterou by někteří chtěli ještě udělat nespravedlnější. Pouč se a podívej se do slovenského zákona o služ. poměru. Každý prd je zaplacen. Co je tedy v ČR na směnném systému jiného ?

Neobhajuji tady to, že se sebrat příplatek za směnnost lidem sloužícím ve směnném provozu. Mě se nelíbí ta řevnivost mezi jednotlivými složkami, mezi vysokoškoláky a nevysokoškoláky, řadovými a managementem, atd. Je hrozně jednoduchý paušalizovat a říct, že kriminalisté nosí rypáky nahoru, někde nedělají ani do tří, manažeři jsou vepři nenažraný, atd. Zamyslete se, sakra, trošku nad sebou. Na všech postech sloužej lidi normální a debilní, tak si to laskavě uvědomte a přestaňte se napadat mezi sebou.

oprava: ..že se má sebrat...

Ty raději drž rypák, tvoje příspěvky jsou na úrovni malého spratka ( zřejmě někde na SKPV). Makej a vyser se na příspěvky magore.

další zamindrákovanej chudák, co víc k tobě dodat?

petruna: Srovnání nesrovnatelného
Také mám pár slov pro občana a jemu podobné.
Policisté a podnikatelé jsou si v jistém směru dosti podobní. Tím, že po několikaleté trvdé práci končí většinou s psychickými problémy, buď v ordinaci lékaře, nebo s provazem kolem krku.
Policisté, kteří okusili neskutečný tlak na osobnost člověka zejména v zátěžových situacích, kdy se denně "vtělují" do role jiných zaměstnání - soudce, když musí rozhodnout při rodinných hádkách a bitkách, který většinou přihlížejí děti, poradce, kdy musí vysvětit veškeré možnosti pro řešení vzniklých jakýchkoliv situací, lékaře, kdy musí poskytnout první pomoc, ač je sám zraněn, psychologa, když musí jít vyrozumět rodiče, že se jim právě zabil syn v autě....o každodenním nadáváním řidičů o buzeraci nemluvě.
Pak taky striktně dodržovat pravidla jemu daná, což znamená - v uniformě nesmí jíst, pít a kouřit, nesmí policii znevážit tím, že by v uniformě někde čůral za stromem a byl viděn, třeba při dopravní akci, kam je velen na několik hodin bez možnosti vykonání běžných lidských potřeb v lidských podmínkách, není mu zima, déšť a sníh, slunce, ani vedro mu taky nevadí, má přeci mít snížený práh bolesti a emočního cítění. Vlastně ani jíst ani pít nemusí, vydrží to.....Musí.
Podnikatel maká, až se z něho kouří, protože jeho píle a snaha je mu finanční jistotou. Je pánem svého času, může si dělat co kdy chce, ale i tak je posedlý nekonečnou touhou po větším bohatství, která jej časem odtrhne od rodiny, od pravých přátel, ztratí osobnost, neboť peníze ho pohltí....Nemusí.
Šel by takový podnikatel dělat policajta?

Nešel, protože nemusí. Ale policajt by taky nešel dělat podnikatele, protože na to nemá. Alespoň ti zde diskutující. A když jde, tak končí záhy s tím provazem kolem krku.

Každý dělá a bude dělat co umí a na co stačí. Nelíbí se někomu? Nechceš, nedělej! Běž jinam, hledej, makej aby jsi se užívil. Toť každého správa.

Tak dneska jsem se dozvěděl, že snad údajně se bude asi rušit příplatek 10 %, aby hoši z kriminálky nebyly ke škodě. Ale nikdo nevidí jaké to je sloužit v noci , svátky neděle. Nic proti kriminálce, ale přece jenom pěkně v civilu a pěkně od pondělí do pátku. Hmmm jestli to udělají, tak si myslím, že uteče i ten poslední zbytek těch dobráckých policajtů v uniformě. Tohle všechno co se děje v poslední době u Policie je na pováženou. Jediný náznak a nečekám na nic a mizím jako pára nad hrncem

Já myslel, že kriminalista pracuje i odpoledne, v noci, soboty neděle atd. Nebo se pachatelé nemusí od 15.00 hod. ničeho obávat ? Vzpamatujte se, co tu píšete za bludy....

no jak kde! Někde nedělaj ani do 15h

Kriminalisté ti arogantní hošíci si nic jiného nezaslouží než 10% dolů

Pro Niance,
to co jsi zde napsal, na to se nedá ani reagovat, pouze Ti dám jednu radu do života, starej se sám o sebe a makej jako Ti kriminalisti, neboť je patrno, že nemáš ani ponětí, co ta práce obnáší a jestli se u Vás flákají, to je problém jejich nadřízeného a můžeš jít žalovat třeba svému řediteli, ale neurážej zde ostatní poctivé policisty.

Nežaluji, starám se o sebe, pracuji poctivě a pouze konstatuji jaká je situace mezi jednotlivými složkami.

pro 1 a Niance:

Další závistiví idioti...

Klobása: Nikomu nezávidím, dobře si přečti, co jsem napsal. Říkám někde!! Neházím všechny do jednoho pytle. Tam kde makaj, tak ať mají klidně peněz jako šlupek! A neurážej laskavě ostatní za jejich názor!

1:
S tim idiotem jsem to přehnal, uznávám a omlouvám se. Ale mě prostě vždycky řeči typu: kriminalisti jsou cháska arogantních nemakačenků, nebo management je banda vepřů , nasere!

Došlo na moje slova. Z oddělení 3 a 4 typu udělají stanice bez vedoucích a je vymalováno.

http://www.iprima.cz/zpravodajstviasport/?460e=1610

jedině dobře

Keců, keců, keců. Je pátek člověče. Nerozčiluj se. Víkend pře náma, pohoda džééééés. :-).

Tady už to bez rozčilování nejde, tady to jde ke dnu a zpívat se u toho nedá.

http://www.iprima.cz/zpravodajstviasport/?460e=1610

Když jsem tady nedávno dal příspěvek,že je u nás náčelníků,jak u indiánů a vysokoškoláci padají z oken i když v přímém výkonu nemá kdo sloužit.To bylo keců co?

Velitel 1 : 8 policistů přímé bezpečnostní povahy výkonu služby.
Policista nepřímé bezpečnostní povahy výkonu služby 1 : 3.8
policistům přímé bezpečnostní povahy výkonu služby.

Děkuji za případnou opravu mého příspěvku

Jinak ta spodní třetina krajů není špatná, né ? Ale ten vršek už tak slavný není. Jinak sloužím v Ústeckém a je to u nás samý pervitiňák a nebo nepřizpůsobivej.

Jen ať si život policisty každý vyzkouší, ať všichni ví co to je chodit na noční, ve svátek, soboty a neděle. Jaké to je pracovat pod tlakem a strachem s nepravidelnou stravou a rozhozeným biorytmem. Pracovat pod lidmi, kteří se chovají jako vepři, neví co to je tolerance a kompromis akorát je zajímají výsledky a čárky. Bohužel ty podmínky jsou poslední dobou nedobré a vše co je ještě dobré a osvědčené tak se ubíjí a nahrazuje neskutečnými věcmi zatěžující policisty.

Když jsem odcházel od policie, bylo mi to líto, ale už jsem prostě dál neviděl perspektivu setrvat dál u této složky. Snažil jsem se svojí práci dělat dobře jenže už sem si řekl, to ne! Teď už vím, že jsem se rozhodl dobře. Odešel jsem jinam a dělám skoro stejnou práci jako důkaz toho, že mi tato nikdy nevadila a nebyla důvodem k odchodu a že jsem odešel na protest proti novému sl. zákonu a všem "langrům" a lidem, kteří PČR dostávají pomálu ke dnu. Vám všem kteří ještě držíte zbytky praporu PČR držím pěstě i když už patřím jen mezi lidi, kteří tak mohou činit pouze zvenčí.

Tomu rozumí spousta lidí, kteří již odešli, jsou v " režimu odchodu " , nebo každý den ve službě přemýšlejí jestli už to pověsit na hřebíček - bez jasné vize a stolika neřešenými problémy se slouží špatně a kdo to " nahoře " nachápe bebo nechce chápat, nese vinu za tento stav, který tady rozhodně v tomto měřitku nepanoval.

Odešel jsi jinam a děláš skoro stejnou práci - takže to vypadá, že jsi šel z OHS k Městské, v obou případech někoho chytíš a vezeš ho na obvod, ať si to tam užijou, je to tak? Jinými slovy děláš furt to samé, jenom sis spočetl, že bude výhodnější si rentu nechat spočítat z roku 2006. Takže Ti vlastně Langer finančně pomohl tím, že Tě nakopl k odchodu.

Nevšiml jsem si, že by někdo někoho u policie držel. A komu se nelíbí, tak ať jde do civilu. Většinou se ale jedná o policisty, kteří to mají moc dobře spočitané a déle ani nechtěli pracovat u policie. A při svém hloupém odchodu aby se plitovali tady o tom píší, aby byiy důležití.A až všichni ti vyčuránkové odejdou tak nám bude všem lépe....

JsPe! I ty máš částečně pravdu, ale lépe už fakt bylo.

JsPe myslím, že lépe bylo a nic dobrého tady policisty nečeká. Nevím kdo je vyčuraný, ale rozhodně poslední měsíce nehodnotím v dobrém světle. Takže souhlas s odchodem a přeji mu to.

Možná to zní blbě, ale já když jsem nastupoval k policii, volil jsem si tohle zaměstnání jako celoživotní práci a nehodlal jsem se ani na stáří zašít do kanclu. Nový služební zákon však přede mě postavil volbu buď spoléhat na zdraví až do důchodového věku a blbnout v tělocvičně při testech jako 18nácti letý, nebo jít jinam dokud o mě byl jinde zájem. Copak jste nikdo nežil nebo nežijete prací policisty tak, aby renta nebyla na prvním místě, když se rozhodujete jak dál? K sakru lidi co je to s některými z Vás? To je jako závist? Za co? Za ty tisíce hodin mrznutí venku, rvačky, zákroky, překonávání strachu, za maxímální odpovědnost a boj s častou blbostí? Své dřívější práci jsem obětoval rodinu i část svého zdraví (proto jsem na tenhle paragraf v novém sl. zákoně taky naštván - není to nic hrozného ale jen do doby než se to zhorší, pak bych to neutajil..ale s "béčkem" bych sloužit nemohl). Ano, hned mi předhodíte, že to byla moje volba. Máte pravdu a mohu jasně říct, že jí nelituju. Vše má své pro a proti. Renta je věc dobrá, ale chytit grázla a stisknutí ruky od poškozeného s poděkováním za pomoc byl pocit, který byl víc než peníze, ale to pochopí jen někdo. Někteří z Vás vidí holt na prvním místě jen ty prachy. Ta naše povaha česká, že?

TOJEFUCK - mluvíž mne z duše. Plně s tebou souhlasím. Taky jsem při nástupu říkal,že umřu jako policista.ale skutečnosti mne donutili odejít. Všichni kdo zůstali, tak jim držím palce. Kolega který odešel již po revoluci říkal,že člověk se policajtem rodí, tj. i po odchodu je policajt a bude jím i dále. Jinak odchod u něj byl jak nemoc, trvalo to 1/6 roku než si srovnal s civilem. Ještě dneska však se o policii zajímá a policistům pomáhá a fandí. Bohužel stále menšímu počtu. I já jsem za "8". Nejhorší rozhodnutí je odejít. Pak už to jde.

Pro tojefuck
Prosím tě, že si něco děláš z keců JsPe, protože každý normální polda co slouží delší dobu je z práce u PČR otrávený.

Nenech se vůbec vyprovokovat od těch rádoby kritiků. Docela chápu proč takhlen kritizují. Totiž u PČR jsou tak propastné rozdíly v zatížení jednotlivých policistů, že na jedné straně se polda na zatíženém oddělení ani v klidu nenají a zase někde ( nebudu říkat kde ) se ve službě nudí a jaksi šichta neutíká a každá hodina ve službě se vleče a služba je neskutečně dlouhá. U nás když se nastoupí služba, tak už člověk řeší nějaké to vloupání, pak se člověk modlí aby se alespoň stačil najíst a nejel z nedojezeného oběda pro nějakého pachatele v marketu a pod., oznámení za oznámením a hle najednou je večer a člověk by potřeboval nějak prodloužit ten den, aby ty podělaný papíry vůbec dopsal. Na druhé straně se někde dloubou v nose a vím co mluvím neb nějakou tu dobu sloužím. Zkrátka obvody pořádkový v nějakých městech a samozřejmě v každém případě v Praze jsou zaměstnaný dost často nad hlavu.
Takže ty co odcházejí naprosto chápu, protože abych každou službu proseděl u počítače u jednoho oznámení za druhým s rozostřeným monitorem až člověka na konci směny z toho pálí oči za neustálé směšných nicotných kritik nadřízených a vůbec dovolit si jít na dovolenou, kdy řada lidí na takových odděleních chodí ještě dodělávat spisy.
A nahoře chytráci furt vymýšlí další předpisy, které často s realitou nemají nic společného. Kdysi jsem šel dělat policajta a ne směnu prosedět za počítačem, takže teď mají ti chytráci nahoře možnost místo těch svých byrokratických předpisů vymyslet něco co pomůže policii nebýt furt v kanceláři u těch papírů - můžou si vzít příklad v Nizozemí, kde trestné činy od počátku bez známého pachatele vůbec nevyšetřují a což je 80-90 % času stráveného v kanceláři u českého policajta

Jinak zatížení a tedy, jak kdo a kde se musí poprat s problémy je jasně definovatelné - počet TČ na 1000 obyvatel :

- Praha 57
- Ústecký kraj 30
- Liberecký 26
- Středočeský 24
- Karlovarský 23
- Jihomoravský 21
- Jihočeský 20
- Plzeňský 19
- Moravskoslezský 16,5
- Olomoucký 16
- Královehradecký 15
- Pardubický 14
- Zlínský 12,2
- Vysočina 11,7

Kdos:
To je v pořádku, že odcházíš, s tvým pravopisem si dělal policii stejně jenom ostudu.

Je škoda, že odchází, ale ty jsi měl být už dávno někde jinde a né u Policie. Zřejmě jseš nějaká kancelářská krysa, buď tak hodnej a nepiš do této diskuze, nasíráš akorát policisty v přímém výkoně, zřejmě ani nevíš co to je.

Všichni brečíte jak odcházíte, jak jste byli okolnostmi donuceni, atd. Vždyť běžte, ono to nějak dopadne a půjde to i bez vás!

Nebojte, už ten megazmrd dlouho vládnout nebude.