4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

MÁM KONEČNĚ JEDNU POZITIVNÍ ZPRÁVU. NA JIHU ČECH BUDE ZVÝŠENA HODNOTA STRAVENKY. NYNÍ BYLA ZA 25,-Kč A POLICISTA SI DOPLÁCEL 16,-Kč A PO NOVU TO BUDE ZA 30,-Kč TAKŽE VŠICHNI VIDÍTE JAKÁ POZITIVA U PČR JSOU.

U nás stravenka 30,-Kč, doplatek 21,-Kč. Za 24 hod. službu nárok jen na dvě stravenky, v noci není zdravé jíst.

A taky z gastarbeiterů z Turecka, Alžírska, Kosova , kteří jsou sice občany Něměcka potažmo "západu" ale jinak nechtění chudáci. U nás si za svoje ojra budou vyskakovat a sem tam si u nás "přivydělávat" jinak. Jak? To se brzo dozvíme...

Podle bavorského ministra je otevření hranic na východ předčasné

Mnichov 25. listopadu (ČTK) - Odstranění hraničních kontrol na pomezí Německa s Českem a Polskem po blížícím se rozšíření schengenského prostoru k 21. prosinci je podle bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna předčasné. Neškodilo by ještě předtím uskutečnit některá bezpečnostní opatření, například rozšířit identifikaci osob podle DNA do všech států schengenského systému, řekl ministr pro list Bild am Sonntag.

"Jeden, dva roky navíc by nám docela pomohly, abychom do našeho společného evropského domu zabudovali to či ono varovné zařízení navíc," uvedl Herrmann. Srovnávací identifikace podle DNA a výměna těchto dat by podle něj měla být mezi všemi státy systému na stejné úrovni, jako má již nyní Německo s Rakouskem nebo Španělskem.

Mnoho německých občanů má prý nepříjemný pocit, když myslí na blížící se otevření hranic s Polskem a Českem. "Když se nechávají otevřené domovní dveře, hrozí nebezpečí, že vejdou nejen přátelé, ale i nechtění hosté," připomněl.

V bezpečnosti příhraničních oblastí ale nedojde k žádným škrtům. "Neexperimentujeme s bezpečností našich občanů. Nehledě na otevření hranice nestáhneme v Bavorsku ani jednoho z policistů z příhraničních oblastí s Českem," zdůraznil Herrmann.

Za důležitý prostředek k trestnímu stíhání označil také automatické snímání registračních značek automobilů. "Pachatelé trestních činů si nesmějí být jisti, že budou moct s autem nepozorovaně utéct přes hranice," řekl.

O rozšíření Schengenu a z toho vyplývajících úkolech jednal v pátek v Německu český ministr vnitra Ivan Langer. Se svým spolkovým protějškem Wolfgangem Schäublem se sešel v Pirně se saskými představiteli a ve Schwandorfu s bavorskými, včetně Herrmanna. Langer i Schäuble místní politiky ujišťovali, že přítomnost policistů v příhraničních oblastech bude viditelná. "Odstranění stálých hraničních kontrol přinese stejnou měrou více svobody i bezpečnosti," ubezpečil Schäuble; místní němečtí politici však více odrážejí obavy prostých občanů z příhraničí bez ohledu na to, nakolik jsou oprávněné.

Kontroly na pozemních česko-německých hranicích by měly skončit o půlnoci z 20. na 21. prosince. Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích EU se rozšíří o devět zemí z deseti, o které se Evropská unie rozrostla 1. května 2004. Německo a Česko mají společnou hranici o délce 811 kilometrů.

Mnoho německých občanů má prý nepříjemný pocit, když myslí na blížící se otevření hranic s Polskem a Českem. "Když se nechávají otevřené domovní dveře, hrozí nebezpečí, že vejdou nejen přátelé, ale i nechtění hosté," připomněl.
Také máme nepříjemný pocit hlavně z pedofilně smýšlejících občanů západní Evropy a z teroristů, kterým bude u vás hořet koudel u pr--le.

příspěvek výše patří sem - sorry.

"Jeden, dva roky navíc by nám docela pomohly, abychom do našeho společného evropského domu zabudovali to či ono varovné zařízení navíc," uvedl Herrmann. Srovnávací identifikace podle DNA a výměna těchto dat by podle něj měla být mezi všemi státy systému na stejné úrovni, jako má již nyní Německo s Rakouskem nebo Španělskem.

Ano, učím děti odejmout DNA při útoku pedofila, a to z oka, krku a podbřišku. Mají k tomuto upraven klíč FAB, který je dostatečně naostřen a provrtán, má několik drážek a velké množství zubů. Lze však použít i šídlo, trokar, jehla inj., nebo na huštění míčů.

Zrovna na těchto stránkách bych jako policista nediskutoval.. Nebudem si nic nalhávat spousta provokatérů se bude vydávat za policisty, takže diskuze k ničemu. Nadruhou stranu p. ministr moc neodpovídá, tak proč si nezabrečet, byť na špatném hrobě:-) Mám odslouženo 13 let na základním útvaru a za tu dobu jsem viděl spoustu nově nastoupivších policistů vysokoškoláků a byla to hrůza. Pokud si někdo myslí, že praxi nahradí VŠ je úplně mimo. Celý služební zákon je paskvil já osobně bych VŠ, jako požadavek na kariérní postup, zrušil. VŠ, pouze právnického směru, bych byl ochoten pochopit jako požadavek od krajského ředitele a v podobných vedoucích funkcích. Pro ostatní bych zavedl dlouhodobé kurzy. Chceš na SKPV? Tak na kurz, kde ale bude výuka jen v oblastech potřebných policejních činností, k čemu je policistovi VŠ na zemědělské fakultě? Jsou to zbytečně vyhozené peníze. V současné době je dokonce trend mezi policisty zapisovat se na tzv. kurzy celoživotního vzdělávání, tři semestry na VŠ platí a pak jsou přijati do řádného studia.... Učí se rigionalistiku, základy zemědělské výroby apod. Co takové vzdělání přinese mi je záhadou. Krom toho neschopný policista takto vystuduje VŠ a protože na SKPV jsou v současné době volné tabulky tak nastoupí k SKPV byť s několika lety praxe. Znám spoustu policistů na vynikající profesní úrovni, ale mají rodinu, děti a nemají peníze na studium, takže ti zůstanou na základních útvarech a mnozí neschopní budou mít funkce.
Současný nábor k PČR psychologové volají neúspěšným uchazečům a nabízejí jim nové řízení.. Co k tomu dodat. Jsou přijati uchazeči s vývojovými vadami. Jsou příjimáni uchazeči, kteří nesplnili fyzická kriteria, byly sníženy počty bodů za fyzické testy, tak aby mohli být příjmuti i fyzicky méně zdatní. Má chybět kolem 5 500policistů a obávám se, že noví policisté zdaleka nebudou dosahovat kvalit dříve přijatých. Dávám PČR rok maximálně dva a její kredit už nebude žádný. Těch pár nadšenců a idealistů, kteří se hlásí celou PČR bezachrání.
Služební příprava je další věc, která je naprosto zanedbávaná. Jeden výcvik měsíčně na policistu, směšné a přiznejme si ti, kteří mají rodinu a manželku na mateřské dovolené nemají peníze nebo čas, případně obojí aby ve svém volnu cvičili a stříleli...
P 1000 služebny podobné recepcím, odstraňování mříží. Kde je bezpečnost. Jsou útvary kde slouží jen jeden policista, když příjdou dva "oznamovatelé" třeba pod vlivem alkoholu je o problém postaráno o tom nikdo nepřemýšlí. V současné době je příjmán tzv. Holandský model( očesaný P1000) jenže v Holandsku mají policisté místnost na denní odpočinek, po 15h se služebny zavírají a oznámení se přijímají jen do 15h. Pak jsou pouze hlídky venku, pokud nemají přestávku. Když je nějaký problém hlídka zavolá, přijede policejní dodávka s policisty určenými na služební zákroky(přirovnal bych je k PMJ v Praze) útočníky naházejí do aut a pak do cel. Další úkony se s nimi provádějí až v běžné pracovní době. Evidování Pk a Tč provádí Policie pouze pokud je znám pachatel. Na služebnách mají policisté zdarma k dispozici teplé a studené nápoje, potraviny z automatů. Ve společnosti jsou vysoce ceněni a žádný politik si nedovolí používat policii jako zdůvodnění svých neúspěchů. Platy policisté zvysoka převyšují běžnou populaci, ne v průměru s funkcionáři, ale policista sloužící na ulici je vysoce oceněn. Za takových podmínek si dokáži představit výběr k PČR pak se budou hlásit i kvalitní uchazeči. Za současného stavu mám pocit, že se budem podobat bezpečnostní agentuře, která hlídá vjezd o objektů. O kvalitě pracovníků ve firmě rozhodují příjmy pracovníků, to je naprosto neoddiskutovatelný fakt.

S tím přehnaným vzděláváním máš naprostou pravdu. Toto už tady bylo v 80. tých letech, kdy Langrovi podobný MV (soudruh Obzina) chtěl ze všech policajtů vysoskoškoláky. Dnes všichni ti co dělají VŠ těch divných směrů nepokrytě dávají najevo, že jak jim něco nebude po chuti, jsou do C.To je nějaká politika? To chtějí udržet lidi u sboru? Ha ha ha.

V podstatě to tak je. Jenže na západ od našich hranic, je také silná odborová účast policistů. Co se týká podmínek pro práci, vybavení pracovistě, občerstvení, nápoje a pod., tak to mají takové, jaké si to zařídí a zejména silné odbory mají na to velký vliv-Německo až 80%. U nás je odborová organizovanost něco mezi 10 - 15%, což není moc, ale postupně se to zlepšuje. Odbory jsou jednou z možností, jak prosazovat opravněné zájmy všech policistů a to efektivněji, než jednotlivci.

mohu s Tebou souhlasit. Sloužím 15-tý rok a prošel jsem si vše od OOP až po kriminálku. Bohužel dnes je trend ve vzdělávání opačný a na praxi se nehledí. Pan ministr má zřejmě mindrák a proto má vystudované dvě VŠ. Já osobně jsem taky vysokoškolák, ale to tě inteligenci a chování stejně nenaučí. Pokud se podívám, že dnes se právě odborné kurzy a ZOP-ky zkracují tak je mi z toho zle. Stejně tak jako kritéria k přijetí - psycholog a tělesná ani nemluvím. Dnes vím, že je to záměrné - zničit vše co funguje, rozvrátit systém. Vždyť aféra Čuněk tomu přeci napovídá ... Bohužel tam nahoře těží z toho, že jsme nejednotní

Pro Michala. co je špatného na zkracování ZOP ?, v minulosti byla pro středoškoláky pět 5 !!! měsíců a myslím,
že to bylo až, až, tak jak říkáte, že VŠ je k ničemu, tak k čemu jsou zdlouhavé kurzy, kde se učí vše stále od začátku
a dlouhá ZOP ? Než ji dokončí je vše zase jinak .

Kolegové nebudeme problém v tom, že dnešním nováčkům velmi chybí ZVS ? Jinak souhlasím s vámi, že snižování fyzických požadavků na nové kolegy je nerozum, který se projevuje na plné čáře. V našem okrese bylo přijmuto asi 15 nováčku a pouze 2 splňuji požadavky do PJ, což je výška nad 170 cm a váha přes 70 Kg.

A kdo na to vše doplatí? Přeci my, řadoví občané. "Už se opravdu nemůžu dočkat, až mne na cestě zastaví nějaký nově náborovaný trotl a bude na mne zkoušet své pravomoci nebo až budu potřebovat pomoc profesionální policie, kterou budou tvořit většinou tito noví narychlo přijatí policisté." Zcela živě si to dokážu představit!

je to tak. Základní nástupní kurzy se v dnešním právním chaosu razantně snižují. Vzdělání je bohužel potřebné, ale každý si musí uvědomit, že na běžné VŠ se policejné práci nikdo nenaučí. Proto je potřebné vzdělání resortní v nastaveném rozsahu. Proto souhlas s Michalem

Tohle se zákonitě za čas projeví a je to tzv. " skrytá vada ", kterou ale nepůjde reklamovat.
Některé neznačkové zboží, také vypadá zprvu jako výhodná koupě, ale nakonec je z toho " danajský dar ". Smutné na tom je, že nyní se přemýšlí " hlavně nabrat " a zacelit díry a vyhnout se kritice za vzniklý stav, kdy u pana I.L. je to z důvodu, aby neutrpěla jeho domnělá vážnost a u funkcinonářů je to aby nebyli ze shora kritizováni za neschopnost poradit si personálním stavem, jak jasně avizoval pan I.L.
Stačí se jen podívat do zahraničí, kde vidí člověk spoustu starších policistů v hlídkových vozech, tedy na ulici a tedy neodcházejících ze sboru tak jakjo u nás. V ČR mě už OHS a některá oddělení připadají jak mateřské školky. Kde jsou ti zkušení ostřílení praktici vyzrálí stovkami řešených případů a létemi nabytých zkušeností ?
Horizont příštích 10 let bude u PČR taková, jaksi černá doba omylů, průserů, jako nikdy před tím a to zákonitě pro spousty nově nabraných nezkušených lidí a často pochyných kvalit nabíráním se sníženými kriteriemi. Jsem si na 100 % jist, že se to významně negativně projeví a to čistě logicky ze znalosti téhle práce, která se do krve dostává dlouho a v právním prostředí ČR není vůbec jednoduchá.
Zákonitě to odnesem všichni, co zatím zůstáváme a kdo jsme s kriminalitou v přední linii. Ti nahoře budou zase stranou a z povzdálí jen kritizovat, vymýšlet stupidní předpisy komplikující naši práci. Škoda že jsem ateista, mohl bych se alespoň pomodlit za lepší zítřky.

Dnes jsem již civilista a odešel jsem po mnoha letech a dlouhém zvažování a nyní jsem velmi rád, že jsem se rozhodl. Důvody by byly zajímavé, ale to není to podstatné. Hovoříte zde o ne-potřebě VŠ. Domnívám se, že v minulosti, za éry úřadů vyšetřování a procesní samostatnosti vyšetřovatelů, bylo velmi žádoucí,aby vyšeřovatelé měli vysokoškolské právnické vzdělání. I když dnes je tehdejší VŠ SNB zprofanovaná, mohu hodnotit fakultu vyšetřování v Bratislavě, kterou jsem absolvoval a mohu ji dokonce srovnat s UK Praha, kterou jsem po revoluci rovněž absolvoval. Řekl bych, že pro vyšetřovatele - policistu měla fakulta vyšetřování daleko větší rozsah a náročnost než PF UK Praha. Tehdy bylo nepsané pravidlo, že vyšetřovatel musel mít 5 let praxe, aby byl brán za vyšetřovatele. Nemusel tedy mít hned VŠ, ale praxí a zkušenostmi vše dohnal. Pochopitelně aby byl brán a uznávám prokurátorem a později státními zástupci, bylo potřeba, aby měl VŠ, aby byl na jejich úrovni. Dnes, kdy místo procesně samostatných vyšetřovatelů jsou komisaři SKPV, kteří jsou i procesně vázáni názorem svého nadřízeného, by v každém případě tento jeho nadřízený, počínaje vedoucím oddělení, měl mít magiosterské právnické vzdělání. Nerozhoduje za sebe, ale za jiné a jak to vypadá dnes všichni víme. Radí a rozhodují všici ale odpovědnost hází na chudáka vyšetřovatele. Pak zavedli ETŘ, které šéfové využívají hlavně proto, aby měli přehled o podrobnostech v kauzách, kdo co řekl. Proč asi? Zkrátka já jsem rád, že jsem v civilu, kde jsem uznáván, kdežto u PČR mi nadřízení házeli klacky pod nohy, neboť se obávali, abych je v jejich funkci s mou civilní VŠ neohrozil. Víte ono je rozdíl dělat všestranně náročný a dlouhý výslech a mnohdy za přítomnosti i 5 advokátů, někdy i za přítomnosti státního zástupce, dělat úkon za přítomnosti soudce a nemít příslušný právní rozhled - věřte tomu, není to jednoduché, obhájci dokáží vám tyto chvíle znepříjemnit a udělat z policisty vola, mnohdy stačí to, že neumí psát v potřebném rozsahu na stroji a to dnes, kdy všichni chtějí zapisovatelky, není nic neobvyklého. Ono je také snažší říkat, že VŠ není potřebná než aby si každý přiznal, proč nešel studovat, proč se nikomu nechtělo na 4 roky od rodiny na Slovensko a dnes v pokročilém věku běduje, že přece mu stačí praxe. Některým se ani po revoluci nechtělo studovat, a to z různých důvodů. I v civilu jsou místa, kde bez VŠ si ani neškrtnete. Tak to zkrátka je. Faktem je i to, že vysokoškolák bez praxe je vesměs horší než praktik bez VŠ. Bývalým kolegům přeji jen vše dobré a dobrý vítr shora.

On každý, kdo je zhnilý nebo neschopný mluví o zbytečnosti vzdělání. To je stará známá pravda. Každý tu mudruje o právnických fakultách, ale já bych mimo tyto právnické fakulty uvítal u funkcionářů hlavně management, ekonomické vzdělání a spoustu dalších, které jim např. otevřou oči, jak komunikovat s podřízeným a jak jej správným přístupem a chováním motivovat k práci. V dnešní době se každý honí za penězi (bez kterých to také nejde), ale uběhne nějaký čas a lidé si uvědomí, že důležitější je pro ně správný kolektiv a šéf, který je umí podpořit a podržet, když mají potíže. To ovšem u policie fungovat zřejmě nikdy nebude....

pro ...
Celý příspěvek je dobře napsaný, nezbývá než souhlasit.
Zvlášť bombónek je poslední věta!!! Naprosto s ní souhlasím

Maximální souhlas s ***

Ono je také snažší říkat, že VŠ není potřebná než aby si každý přiznal, proč nešel studovat, proč se nikomu nechtělo na 4 roky od rodiny na Slovensko a dnes v pokročilém věku běduje, že přece mu stačí praxe. Některým se ani po revoluci nechtělo studovat, a to z různých důvodů. Toť tvé vyjádření.
Ne všem bylo studium rozhodnutím strany a vlády, potažmo cestou nadřízených umožněno a to trvá dodnes. Důstojnické školy, které byly vždy směřovány k problematice příslušné problematiky byly zašlapány do popela. Jinak co jste za 4 roky studia na Slovensku dal výkonu služby, měla by se tato vůbec započítávat do výsluhových nároků. Někdo za vás práci odvádět musel, nebo ne?

Jde vidět, že nemáš přehled, jak vypadá studijní resp.služební volno. Ale je to jen tvá neznalost. Ze zákona máš max.14 dní za akademický rok + zkoušky, takže toho volna, aby za něj někdo musel dřít jak mezek je minimum. A drtivá většina např. v mém okolí studovala a studuje ze svých dovolených, stejně jako já. Takže se navážejte zase do někoho jiného pro vaši lenivost a omlouvejte dál to, že jste se na vyšší vzdělání nepřinutili a nechtěli tomu věnovat čas, nervy a to po několik let.

Pro ty kterých se dotklo to, že považuji VŠ za zbytečnou- Zcela chápu, že si to berete osobně, když jste investovali 15tis za semestr, nebo několik tisíc za studia. Ale o tom, já nemluvím, myslím naprostou zbytečnost VŠ na základních útvarech. Argumenty že policista bez VŠ není schopen vést výslech jsou nesprávné. Pokud by policista absolvoval kurz při zaměstnání, nenepodobný Dis., který by byl zaměřen jen na policejní činnosti a byl specializovaný na konkrétní funkci, tak si jsem jistý, že by VŠ nahradil víc než dostatečně. Trvám na tom, že vysokoškolák s titulem ze zemědělské, nebo nedejbože filozofické fakulty není přínosem pro naší práci, pokud není zkušený policista a obráceně, zkušený policista se bez VŠ obejde. Věřte mi znám spoustu policistů bez VŠ, kteří vedou procesní úkony mnohem lépe než nějaký vysokoškolák. Spousta policistů, kteří VŠ vystudovali a měli dlouhodobou policejní praxi Vám řekne to samé, ta škola jim nic nedala. Samozřejmě, kdo vystudoval práva tak má zcela jistě větší rozhled, ale to neznamená, že bude zvládat proc. úkony v praxi.

1) nevím, proč by se mě mělo dotknout, že považuješ VŠ za zbytečnou - je to tvoje věc
2) za semestr jsem zaplatil pouze za literaturu, nestudoval jsem na placené škole, ale na státní Univerzitě
3) kde uvádím, že je nezbytná VŠ na základních útvarech a kde tomutak je? Nevšiml jsem si.
4) Nikde tu nikdo netvrdí, že policista bez VŠ není schopen vést výslech.
5) Kolik jsi jako policista po ukončení ZOP příp.VOP absolvoval kurzů? Předpokládám, že žádný, protože na to není čas a ani žádné realizované vzdělváací projekty.

asi ano. Měl jsem zájem studovat - řekli NE. Opakovaně jsem žádal - řekli zase NE. Tak jsem si sám vystudoval. Pak jsem chtěl jít na zdokonalovací kurzy a zase NE NE NE NE....
Nyní jsem se přihlásil do výběrového řízení. Přitom se mě zeptali - máš ten a ten kurz - a tentokrát jsem já musil říci NE!

..Pro...§...Možná se ti nechce pracovat..myslím rukama .nebo mozečkem..protože u PČR..no nevím?????

Takže k PČR podle tohoto Tvého příspěvku nastupují pouze líní hlupáci? Máš nějaký rozumný argument na podporu takového tvrzení? A k předchozí nabídce na výměnu adres - mám rád své soukromí, takže mi vyhovuje tato diskuse. Když někomu v práci šlápnu na kuří oko, taky mu nenechávám svou adresu, abychom jeho problém mohli dál probírat po skončení služby.

napiš tvou adresu,,ať tady nezatěžujeme ostatní, rád si s tebou popovídám.zatím Ahoj

Tvoje rodina nikoho nezajímá. Sám jsi si vybral, tak se starej. A nekvič tady. Když tak hledej prachy jinde.

Pro §...ty asi bydlíš v regionu, kde je asi velká nezaměstnanost. Myslíš, že s tímto platem uživíš manželku s dítětem?

Jen pro Tvou informaci - když jsem nastupoval, bylo mi 32, měl jsem dvě děti a manželku na mateřské a můj hrubý příjem činil 15.150,-. A nebylo to zrovna před deseti lety - zdaleka ještě nemám nárok na rentu ani podle starého zákona. Přežili jsme to a teď nosím domů měsíčně přes 20 tis. čistého v 5. PT na OOP. Takže na Tvou otázku ohledně uživení manželky s dítětem jasně odpovídám - já si to nemyslím, já to VÍM - i se dvěma dětmi uživit jde. A když vidím dnešní nastupující, v drtivé většině jde o děti těsně po matuře, pro které vzhledem k jejich použitelnosti je Tebou zmiňovaných cca 18.000 hrubého tak akorát.

Tvoje rodina nikoho nezajímá. Sám jsi si vybral, tak se starej. A nekvič tady. Když tak hledej prachy jinde.

Tak proč leze v 35 k PČR. V 35-ti už má mít u PČR 10-15 let odslouženo a koukat po místě v civilu. Jenže tam se asi moc nechytá, proto hledá štěstí jinde a jde kopat zlato k policii. Co umí z policejní práce? Za co by chtěl nadprůměrný plat? Tihle ti hošánci byli u policie vždycky největší vyčuránci.

Civile, jsi vůl

Nastupující policista bez praxe nebo do 3 let praxe, se středním vzděláním s maturitou pobírá hrubý služební příjem 14 840 Kč + zvláštní příplatek 1 000 až 3 000 Kč (Praha).
Tak to je opravdu sociální jistota!!!...Ivanku..poraď jak uživit rodinu? Tak to je opravdu pilíř nové POLICIE.

Na druhou stranu kdo a kde dá takové peníze začátečníkovi bez jakékoli praxe. Chce to trochu objektivity - a to rozhodně nejsem fandou p. Langera.

Tvoje rodina nikoho nezajímá. Sám jsi si vybral, tak se starej. A nekvič tady. Když tak hledej prachy jinde.

A to je Vám pane málo ? Takový plat nemají mnozí lidé i po třiceti letech praxe a nedělají podřadnou práci a rodinu mají také .

asi žere kaviárový tousty a zapíjí to cinzanem

zapomínáte, že k policii nastupují i lidé, kteří nemají čerstvě po matuře, ale mají už něco za sebou... když někdo nastoupí v 35 letech a má rodinu, tak 15 000 hrubého je opravdu výsměch! Nezapomeňte, že tento člověk už 15 let někde pracoval a platil daně, odměnou je mu stejný plat, jaký má nastupující 19 leté dítě! Tohle funguje jen u nás, jinde to je vše zohledněno!

I ten 35-letý je stejný začátečník jako 19-letý maturant. Plat by měl brát za to, jakou odvádí práci, ne za to, kolik lidí živí. Těžko by se někomu např. 30-letému bezdětnému s desetiletou praxí vysvětlovalo, že ten 35-letý nováček má dvě děti a proto musí brát víc, nemyslíš? Takže tohle nepovažuji za dostatečný argument.

souhlas s §, to by se mi vůbec nelíbilo. Hydromene, máš zvrácené myšlení o spravedlivém odměňování !

Tak tady koukám na toto diskuzní fórum a nestačím se divit, co dokáže lakota a závist s některými z vás učinit. Já sloužím už 22 let a v současné době na HK. Nikdy mne ani nenapadlo nadávat a kritizovat složky policie, u kterých právě nesloužím avyzdvihovat jakožto jedinou právě tu, u které právě jsem. Sloužil jsem dlouhou dobu na OOP, kam jsem nastoupil ještě za socialismu. Tehdy však byly vztahy ještě u SNB naprosto jiné. Všude vládla kolegialita, jeden druhému i mezi jednotlivými složkami pomáhal a vztahy byly tak nějak o 100% kamarádštější než dnes. Toto se následně po revoluci začalo tak nějak vytrácet a v současné době nevraživost a závist ne jen mezi jednotlivými složkami, ale, vlivem nového zákona o sl. poměru, už i mezi policisty sloužícími na stejné součásti, získává svou vládu mílovými kroky.Není v současné době jednoduchá doba, neboť , jak to vidím já, vrcholní představitelé Policie ČR nepřemýšlejí jak by měli, tedy zjednodušit policejní práci, zedefektivnit a dobře vykonanou řádně zaplatit, ale právě naopak, zatížit policisty mnohými nesmyslnými závaznými pokyny a mnohdy zbytečnou, především administrativní práci, která z těchto vyplývá a především je zde poslední dobou trend nevidět za každám z policistů i člověka, ale pouze jen jakýsi výrobní prostředek k zajištění a důslednému plnění mnohdy neefektivních a naprosto zbytečných úkolů, které objemově narůstají i za odchozí policisty. Další naprosto nepochopitelný trend v Policii ČR je ten, že se nehledají způsoby, jak každému z policistů za jeho poctivě odvedenou práci nad rámeč kvality a času zaplatit, ale hledají se pouze způsoby, jak mu tuto práci, kterou ykonává nad rámec pracovní doby, či nad množství práce mu obvyklé žádným způsobem neproplatit. Nový služební zákon na tomto nese obrovský podíl, neboť zaplatit dle jakéhosi pofiderního klíče pouze vybraným policistům pouze desetiprocentní paušální příplatek za nezaplacené přesčasy a víkendové, či noční příplatky je ustanovení zákona, které by se hodilo spíše do usnesení rady města Kocourkova. Rovněž tak ustanovení o výběrových řízeních zákona o sl. poměru kde je stanovena podmínka možnosti přihlásit se do výběrového řízení pouze s hodnocením velmi dobrý, je naprosto kontraproduktivní v situaci, kdy vedoucí jednotlivých součástí jsou hodnoceni za naplnění stavu tabulkových míst policistů na svých součástech. Jednoduše řečeno, kdo nechce být nadřízeným velitelem neustále tepán za neutěšený personální stav svého útvaru a nechce být bez odměn, pojistí si své podřízené způsobem, že i těm nejlepším, kteří službou žijí a mají vysoce nadstandartní výkony, napíše sl. hodnocení pouze dobré a tím pádem má jistotu, že mu nikdo neodejde. O tomto dobře ví i pánové z policejního prezidia, ale všem je to tak jaksi jedno. Já osobně se nedivím současným odchodům přdevším z OOP, neboť když se s těmito kolegy potkávám, musím přiznat, že sloužit pod mnohými arogantními veliteli, byl bych v civilu již dávno. Jak jsem uvedl, v současné době sloužím na SKPV, kde však situace rovněž není jednoduchá. Kdy jsem na kriminálku nastoupil, tak jsem skutečně vykonával práci kriminalisty, kterou jsem chtěl vždy vykonávat a myslím si že jsem ji vykonával dobře. Tehdy jsme měli s vyšetřovačkou jasně rozdělené kompetence a vyhledal jsem a zadokumentoval do stádia před sdělením obvinění za jediný měsíc tolik případů, že v současné době je nevyhledám za celý rok. Ne že bych pracoval méně, ale po sloučení operativy a vyšetřovačky do jakéhosi hybridu SKPV, po mně již vyhledávání trestné činnosti nikdo ani nepožaduje, spíše je toto na obtíž, neboť jsem zahlcen trestními oznámeními, které si již musím zpracovat až do stádia návrhu na podání obžaloby na OSZ. Takto jsem si práci kriminalisty skutečně nepředstavoval. Nechci se nijak vychloubat, ale pouze poukázat na další paradox zákona o sl. poměru, kdy přestože nemám na své místo v 7 platové třídě patřičné vzdělání, jsem prakticky neustále pracovně hodnocen na naší součásti do třetího místa, ale dle tohoto zákona od 1.1.2001 již budu, pokud si nedodělám jakoukoli vysokou školu, která vůbec nemusí být bezpečnostní povahy ( pro názornost zemědělskou, chemickou, teologickou ), pro své sl. místo naprosto neschopný nevzdělanec. Na délku praxe a pracovní výsledky jaksi netřeba brát ohled. A tak od 1.1.2011 mne na mém sl. místě dle dikce zákona o sl. poměru a přesdstavám ministra vnitra plně zastoupí kupř. farář, který může do řad policie vstoupit tzv. bočním vstupem. No když jsem si to tak laicky spočetl, tak přestože mám svou práci rád, přece jen do této chodím i z důvodu výdělku a kvůli rozdílu asi 9.000,-Kč, který mi zbude, po odečtení renty když od svého platu, si vysokou školu uritě dodělávat nebudu. Asi se policii vyplatí vyplácet mi, coby již zapracovanému policistovi rentu a dalšího policistu za další plný plat na tomtéž sluřžebním místě teprve zaučovat. No nějak jsem se rozepsal, ale nedalo mi to. Jedno bych chtěl všem sloužícím policistům vzkázat, ať je již doba jaká je, nikdo nemá v současné době u policie jistotu celoživotního zaměstnání, či nějakých sociálních výhod, jak tomu bylo kdysi, a tak si alespoň neztrpčujme život ještě tím, že se budeme mezi sebou napadat ať již mezi jednotlivými součástmi či navzájem mezi sebou. Každá ze složek policie a každý poctivě pracující policista jsou důležití a není přece vinou žádného z řadových policistů, že novým zákonem o sl. poměru byla nastolena situace která nyní je a která vede dle mého názoru k záměrnému ochromení činnosti Policie ČR.

Odešel jsem, protože vím že bude ještě hůř a situace se stabilizuje až za mnoho let.

Souhlasím s tebou býv.kolego. Neboť ještě jsem zatím neztratil přehled ani zájem o policii, jsem pryč teprve chvíli. Ale kdo tohle dá dohromady, to skutečně nevím. Co takhle dát rozkaz ve stylu "milujte se, množte se.." ať jsou lidi.. :-D . Trpký fór, vím..

ta renta tě může nemyle překvapit bacha kolego, již znám pol. valorizaci a nemám od těch hajzlů klid ani v C a tak bojujem s právem v ČR a je to hodně těžký.

kolego, takové výlevy jsou pod úrovní a neznám parťáka, který by se takto vyjadřoval o kolezích. Možná to není ani polda, to tu nezjistíme, ale jestli ano, je to k pláči. Na druhou stranu si představ poldu, který má za sebou 15 - 20 let poctivé práce v uniformě, ve směnném režimu. Za tu dobu např. na lince 158 pochytal stovky pachatelů nejrůznější trestné činnosti a nový zákon, resp. naši slavní zákonodárci mu novým zákonem za tuto práci bodli nůž do zad a zařadili jej do 3TT a v současné době se "expertní" skupina společně s odbory (což považuji za neuvěřitelné) snaží do novely prosadit zrušení příplatku za směnnost (i přesto, že zrušili příplatky za služby v sobotu, neděli, noční, svátky) oproti tomu, který má službu 7,5 hod. 5 dní v týdnu. Ano, jsou útvary a např. SKPV, kde se na hodiny nehledí, maká se do noci, o sobotách a nedělích, když je potřeba, ale opět oberou ty poldy v uniformě. Nazvali to opět šibalsky pracovní verzí k diskuzi a každému je jasné, že o žádnou diskuzi nepůjde, že je dávno rozhodnuto. Kdo z vás začínal stejně a každý druhý den oblékal uniformu, poznal, co tato práce obnáší a nemluvím o současném klimatu, zvýšení kriminality, agrese, arogance a drzosti, co si vůči poldům na ulici dovolí kdejaký drban. Nezáviděníhodná situace a povede k dalším odchodům ze služebního poměru i u těch, kteří tuhle práci dělat chtějí i po takových škrtech, které po 361 přišly. Nevěřím už tomu, že "nahoře" někdo dostane rozum a takovým zvěrstvům zamezí. Oblbovat v dnešní situaci lidi co pracují v několika směnných režimem tím, že je to v rozporu s kariérním řádem a nenutí to policisty jít na SKPV je hloupost. Jediné k čemu to povede budou opět odchody ze služebního poměru. Když má někdo schopný zájem pracovat u SKPV, tak mu to přes žebříček 15 nadřízených (podpisových položek) neprojde, ale diví se, že tam pak nikoho nemají. Čas ukáže, co bude dál, ale růžové brýle jsem shodil před mnoha lety....

Milý příteli, plně se s tebou ztotožňuji. Bohužel je nastaveno křivé zrcadlo. Je nás asi čím dál méně, co si je vědomo pravidla se Svatoplukovými pruty. Přeji ti hezký den a hodně štěstí.

Služební zákon je velká prasárna vůči převážné většině policistů. Zdravotní stav je opravdu synonymem žití a nežití u této potápějící se lidi. Neznám v okolí kolegu, který by si nový zákon nějak chválil. Spokojení jsou pouze členové vyššího managementu, kteří ztratili 1.1. svou soudnost a tvář a stali se z nich přes noc hyeny v 8-10 třídách. Škoda, že policie ztrácí pomalu ale jistě svou tvář a prestiž. Armáda dokázala pravý opak.