Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Zdecimovali a zdevastovali tento sbor neuvěřielným způsobem. Až budou top manažéři ochotni naslouchat problémům a nedostatkům, kterými trpí lidé ve výkonu pak se teprve něco změní.

Tak jsem dnes naposledy za sebou zabouch dveře a je mne nějak divně, asi smutno. Za 10 měsíců z plného stavu na OOP zbylo 9 lidí. To je jediná utěcha, že mne není smutno samotnýmu. Aspoň od nás z odd. A co ostatní co dnes končili?

Já jsem dnes také ukončil po 13 letech sl. poměr, mám z toho takové smíšené pocity a v pondělí jdu hned do práce. Tak jsem na to zvědavý. U nás je na oddělení podstav 9 lidí a za měsíc odchází další 3 do civilu. Zbývajícím přeji mnoho úspěchů u PČR a odcházejícím štěstí v civilním sektoru. Tyto stránky budu průběžně sledovat. Nejtěžší je udělat ten první krok ( podání výpovědi) a poté jsem začal hledat zaměstnání. Bydlím ve velkém městě ( ne v Praze) a zde je práce dostatek, sehnal jsem ji během týdne (myslím tím rozumnou práci). Takže se všichni mějte. Dnes už bývalý prap. Petr XXX.

Přeji ti v dalším profesním životě hodně štěstí a spokojenosti. Já sloužím 17 rok a před 7 měsíci jsem po 16 letech odešel ke specializovanému útvaru do Prahy. Chtěl jsem profesní růst, to se mi podařilo, jsem spokojený, ale ještě dnes vzpomínám na obvodní oddělení a mohu říct, že jenom v dobrém. A tak, jak jsem se těžko srovnával s odchodem z OOP vím, že se jednou budu muset srovnat s odchodem od policie jako takové. Být policistou je pro mne srdeční záležitost ( je fakt, že zadarmo bych to skutečně nedělal, ale příslušnost k policii je pro mne ještě stále čest). Na novém pracovišti máme super šéfa, je velice přátelský, nepovyšuje se a je hodně slušný. A možná to je ten důvod, že jsem chytil druhý policejní dech. Je škoda že odchází spoustu skvělých kluků, co nastupovali tak jako já ještě v době, kdy o nějaké výsluze nebylo ani slechu. Tak se drž kolego, ještě jednou hodně štěstí.

4 jihočech To ti s tím vedoucím rozumím. Já mám taky skvělého šéfa a jen kvůli němu vytrvávám u toho spolku. Těm nahoře nedochází, že by stačilo, kdyby se k nám chovali jako k lidem a většina by zůstala.

odchody budou určitě záležet hodně na vedení sloužím v okrese KA a tolik sexu jsem nezažil v osobním životě co za 13 let u PCR, jinak prosba pro XXX napiš mi prosím na soukromý meil kolik ti vyšlo odchodné a renta jsem v 5TT

Zůstaňtě, budou odměny k prosincové výplatě a dostanou je i ti, kteří uvažují dát výpověď. Management si tak chce udržet část lidí, kteří chtějí vzít po Novém roce roha. Ale to je pak vše.

U nás je to opačně. Dostávaj odměny ti, kteří odcházej ...

Návrhem rozpočtu pro ministerstvo se už zabýval parlamentní výbor pro bezpečnost. Bodem sporu byly hlavně výdaje za platy policistů. Na ty potřebuje ministerstvo částku 21,8 miliardy korun. Proti letošním sedmnácti je to o 26 procent víc, což zní jako dobrá zpráva pro policisty. Jejich výplaty ale příští rok porostou jen o 1,5 procenta.

http://www.denik.cz/z_domova/policie_mzdy20071126.html

Kam budou směřovány finanční prostředky navýšené pro rozpočty PČR - platy, když se platy zvedají pouze o 1,5%?

Děkuji za odpověď.

Zase jeden... Takže, prosím Vás, člověče, ani neděkujte, neboť zde menistr neodpovídá. Toto je sekce "Diskuse", do které I.L. nezasahuje. Dotazy na ministra, na které jednou za čas odpoví, směřujte např. do sekce "Policie ČR, hasiči"...

Ahoj pánové víte že od Nového roku nemáte placeny první 3dny nemoci?Prošlo to ani to nikdo neví...máme obavy aby neprošlo takhle i zrušení výsluh...

Ale ví, musíš se víc zajímat o události kolem sebe.

Jo Kalouskovci usoudili, že již bylo dost nespravedlnosti a nadpožitků, kterými jsme byli zahrnuti a těch našich 100 % marodního v prvním měsíci, které jak to já vidím kolem sebe většina z nás nezneužívala / já jsem marodil maximálně jednou za rok 7-10 dnů / a rozhodnuli se to zrušit. Je to ale již známé minimálně půl roku.
Perla je v tom, že u sebe měřili opět jinak a jejich 100 % marodění, které mají tušim 1/2 roku si ponechali. Co k tomu dodat inu ne každý si může být roven. Zajímavé by bylo si poslechnout důvodou zprávu, proč jsme měli do současné doby jedem měsíc marodění za 100 %, proč se to nyní ruší a dále důvodou zprávu proč měli těch 100 % marodění pod dobu 1/2 roku poslanci a proč ji při rušení " jiným " sobě ponechávají. Schopný je ten člověk Kalousek, co všechno nezruší, neuškrtí. Společnost se rozvíjí a nějak je čím dál hůře, škrty, škrty a zase škrty.
Co bude škrtnuto příště ?

pro F1

myslím, že nemáš pravdu - všichni jsme si rovni, jenomže někteří jsou si rovnější.....

Kam spěje česká policie-do pr............

..........dele?
..........ůšvihu?
..........avěku?
..........kvančic?

Já bych to poopravil. Pod vedením NEministra policie I.Langera spěje k destabilizaci!!!

doporučuji Vám si zapnout ČT 4 fotbal Sparta - Spartak a řádění fanoušků, abyste měl trošku ponětí o tom, jak to na rizikových utkáních a nejen fotbalových vypadá a pak zjistit, kolik za to Sparta dostala flastr od UEFA, když chcete stáhnout policisty ze stadionů. Děkuji.

A co má částka, kterou Sparta zaplatí do pokladny UEFA, společného s tím, že se tam velí hafo lidí do zelenejch? Jen ať si Sparta (i jiné kluby) zaplatí kvalitní pořadatelskou službu místo toho, aby jim ji zdarma nahrazovala policie. Nebo jsme snad armáda spásy? Když kluby nezvládají zajistit bezpečnost na stadionech, tak jim ji zadarmo zajistí stát? Prdlajs - ať si tedy hrají bez diváků.

do jakých zelených? Na tato opatření je rozhodnutí velitele opatření o B.O.a nařízena služební pohotovost. Takže o žádné zelené nejde. Jestli si myslíte, že pořadatelská služba zajistí pořádek v ulicích, kolem stadionu, tak jste naivní. Pořadatelská služba zajišťuje pořádek uvnitř stadionu a když přerůstá násilí nad mez, kterou dokáží zvládnout, stejně volají policii. O tom, jestli budou tato utkání bez diváků, nerozhoduje ministr ani nikdo jiný z vlády a parlamentu.

--- i hmm
mají částečně pravdu, i dokonce NEministr Policie.
Uvnitř stadionu vše na náklady klubu, mimo stadion na veřejném prostranství, to je záležitostí Policie. Není možné do nekonečna, aby Policie suplovala pořadatelskou službu!!!

4 ---
Přesně tak. Sparta je normální soukromý podnik, tak co se do toho policie tak aktivně se..e? Až si zaplatí veškeré výdaje s tím spojené policii, pak by se tam dalo jít. Jinak zasáhnout až tehdy až nastane důvod a na oznámení. Pokud se bude policie chovat jak ta Armáda spásy, pak to půjde do ....

Dnes jsem v našem středně velkém městě potkal tři nové policisty, ty co nahrazují "generační špunty" neoblíbené panem ministrem a jeho zdatnými odborníky z PP. Chlapci vypadali jako ze škatulky, a dohromady mohli mít tak 57 let a 195 kilo, možná. Hned jsem se cítil bezpečněji.

Však se neboj, že tito tři nepochopí brzo, že " v jednotě je síla, sám nejseš nic ".

Nemyslíte vážený doktore ty 3 usoplený ucha, v "hodnosti" vrchní referent? Potkal jsem je ten den také, řekl bych jedním slovem děti. Opravdu děti. Jestli si takto Ivánek představuje výměnu generačního špuntu, jak si nalhává sám sobě, pánbůh s námi.

To víte, ke sboru musí brát takové nezralé děti - ty totiž může zblbnout tak, že budou držet ústa a krok, a nebudou schopni samostatně myslet. A to je přece účelem tzv.reformy (čili destrukce) policie. Pán Bůh s námi a zlé pryč...

Chtěl bych vidět vás - všechny ty chytráky, co napadaj všechny nově příchozí policisty bez rozdílu, jak jste vypadali, když jste nastupovali. Určitě jste byli všichni velcí borci překypující vědomostma. Už se proboha na to osočování mladejch vyserte, je to trapný a nedůstojný a hlavně všichni takoví určitě nejsou.

Pro Miras
Máš pravdu, že nejsou všichni nováčci stejný, ale p. Langer sliboval jen ty nejlepší z nejlepších, ale realita je trochu jiná. A nezlob se na mě některé nováčky co dneska přijímají by před 8 lety co jsem nastupoval třeba já nevzali. Většina kritiky z řad pisatelů je na ně ohledně fyzických předpokladů a řekl bych i oprávněně. U nás v okrese tento rok přijali 15 nováčku nepočítám 8 kolegyň, ale pouze kolegy. Z těchto 15 pouze 2 splňují fyzické podmínky pro PJ a to je výška nad 170 cm a váha nad 70 Kg. Díky tomu jsem byl opětovně zařazen do PJ a budou mě následovat i další kolegové věkově i nad 40 let.

Bývaly doby, kdy uniforma a policejní práce byla prestižní a perpektivní práce, dnes je to bída a utrpení pod taktovkou modré vlády spějící k úpadku.

Jo dneska člověk sleduje jak se.ou neskutečný peníze do Městských policií. Jak například utvoří u Městské policie v Mostě " Zásahovou jednotku ", která má vybavení dle zhlédnuté reportáže na úrovni útvaru URNA ( kevlarové helmy a pod. ), ale bohužel již nemá potřebné pravomoci k takovým zákrokům a zajímavé by bylo sledovat koordinaci této jednotky na místě s ozbrojeným pachatelem za přítomnosti Policie ČR, která by asi byla poslána na " přestávku ", aby nezacláněla.

A my nemáme na oddělení ani pořádné neprůstřelné vesty. Nějak se ty MP zvrhly v něco jiného, než na co byly půvpdně vytvořeny ( uliční pomněnky). Že by nás zrušili a převzala by to Městská policie ? Když už, tak ale kompletně i s těmi papíry, které jsou za těmi vysoce odbornými zákroky. Takže je vidět kam jdou peníze na bezpečnost. Stačí se zeptat, kolik stály zimní boty strážníků a něco k jeiich kvalitě, zatímco ty naše jsou po roce nošení v ohybech popraskané - nekvalitní materiál, to se mě dříve u těchto zimních bot nikdy nestávalo. Jen tak dál.

Jo, to máte těžké. Městská policie na pokutách vybere pro město neskutečné prachy. Město se o ně s městskou policií podělí jak odměnami, tak výstrojí. Policie ČR vybere pro stát rovněž neskutečné prachy. Ale stát se s ní nepodělí. Naopak, těm co ty prachy vyberou jejich plat sníží a sobě zvýší. V matematice jde o přímou a nepřímou úměru.
U Policie ČR o neskutečné svinstvo.

Šmarjá, co sem motáte městskou? Ta je přeci placená z rozpočtu města, tedy z úplně jiných peněz než my, takže to je nádhernej, přímo výstavní pláč, ale na úplně špatným hrobě. Kdo měšťákům závidí vybavení, ať si to dá do "C" a může se k nim nechat nalejt. On je všude chleba o dvou kůrkách.

To mě nemusíš sdělovat, že je MP placená z jiného soudku, jen jsem vyjadřoval, že je to nějak postavené na hlavu, když základní bezpečnostní složka státu je na tom s vybavením v jistých směrech často hůře než MP, která má trochu jiné zaměření a nemá rozhodně suplovat PČR v zákrocích proti nebezpečným pachatelům. Jinak jsem u té MP byl kdysi 3 roky a pro případné rýpaly z MP nejsem jejím nepřítelem, ale jsou jisté mantinely. Zdar.
F1

Re: F 1
Ale já s tebou úplně souhlasím. Měl jsem použít uvozovky, aby bylo jasné, že jde o ironii. Vím dokonce o případu strážníka z Mostu, který, ač dobře vybaven, se bojí v noci projít hřbitov u kremace.

Tak policisté na odchodu od tohoto ústavu rozprodávají výstrojní součástky a snaží se zlepšit životní úroveň.
Kampak tato země dospěje to ví bůh, nábory to je hotová tragédie a výsledky budou za dveřmi za pár měsíců.

Jo to máš pravdu že se rozprodávají, ale to už je věc toho kdo ty věci nafasuje. Když ti nic neproplatí, tak si to nafasuješ a prodáš to je normální. Je to asi pro PČR lepší, když bude spousta civilních lidí chodit v policejních věcech než aby nějakou korunu proplatili. Dneska není problém si koupit celou uniformu.

Ministr vnitra Ivan Langer dnes, ve středu 28. listopadu 2007, slavnostně předal zástupcům Policie ČR deset pojízdných pracovišť, která byla zakoupena v rámci projektu P1000.

„Zlepšení podmínek pro práci policistů patří mezi mé hlavní priority. Prvním krokem v tomto ohledu bylo zahájení projektu P1000. Projekt P1000 znáte jako projekt modernizace policejních služeben. Dnes vám představím jeho další součást, kterou jsou „pojízdné kanceláře“. Tyto „kanceláře“ zjednoduší práci jak dopravní, tak pořádkové policii. Již nebudou běhat občané za policií, ale policie přijede za nimi,“ řekl při slavnostním předávání ministr vnitra Ivan Langer.

Pojízdná pracoviště jsou dodávková vozidla, plně vybavena jako standardní kancelář. Vybavení těchto vozidel nabízí policistům veškerý potřebný komfort pro urychlení a zjednodušení jejich práce. Zvýšení komfortu se díky těmto pojízdným služebnám dočkají také občané. V případě nutnosti totiž na nimi tato „kancelář“ přijede až na místo, kam bude třeba.

„V budoucnu počítáme s tím, že přinejmenším každý okres v ČR bude mít k dispozici minimálně jednu až dvě tyto pojízdné služebny. Plánujeme to v rámci projektu P1000, v rámci reformy policie,“ dodal ministr vnitra. V roce 2006 bylo zakoupeno celkem 33 vozidel tohoto typu, v letošním roce dalších 30. 11 vozidel je vybaveno speciálními mobilními váhami, určenými k vážení kamionů.

V současné době se dané automobily používají převážně při vyšetřování dopravních nehod. Jejich další možné využití je např. v případě živelných či technologických katastrof. Využívání pojízdných pracovišť je dalším krokem ke zlepšení pracovních podmínek pro policisty. Pojízdná pracoviště nabídnou policistům odpovídající pracovní prostředí a větší možnost pohybu v terénu. Veškeré potřebné zdroje informací totiž bude mít policista k dispozici přímo ve vozidle a vyřídí tak elektronicky vše potřebné tak, jako kdyby seděl na služebně v kanceláři.

Problém bude v tom, že nehodovka se rozpadá a nemá u ní ani kdo jezdit, takže si ty vozidla zakonzervujte.....

Ten pán nevidí zásadní problémy u policie a celý jeho kabinet má klapky na očích.

Místo toho, aby se zjednodušila administrativa třeba jednoduchými tiskopisy, které občan vyplní za pár minut, tak se nakoupí dodávky s drahým počítačovým vybavením. Proč to dělat jednoduše a efektivně, když je to asi lepší dělat složitě a draze.

Ví ten pán nebo někdo na prezídiu o tom, že Policie pracuje v systému elektronického tr.spisu (tzv.ETŘ), který běhá pouze na počítačích na síti a že jaksi tu do auta nedá? Máme staré monitory a práce na nich je hazard se zdravím, staré pomalé počítače pořízené jako vyřazené od různých firem, pracuji u firmy přes 20 let, ale ještě NIKDY jsem neměl štěstí abych dostal zánovní či dokonce nový počítač, a to na něm dělám denně. Škody Felicie na nichž je najeto ke 300 tis. km, atd. atd. atd. Jsem pro změny k lepšímu jak pro policii a pro občany. Občan mnohdy nechápe, proč a co všechno musí absolvovat, abych se dopracoval k obdržení potvrzení pro pojišťovnu, že mu někdo ukradl kolo u hospody nebo domu.
Pánové zaměřte se na změny trestního řádu a zjednodušte práci Policie. Proč na bagatelní trestné činy a přestupky nestačí vyplnit jeden formulář s podepsaným poučením, že vše občan oznámil pravdivě, jehož kopii mu policista potvrdí a předá? Například odcizení jízdního kola u hospody v hodnotě vyšší než 5 tis. Kč - nutno sepsat záznam o zahájení úkonů trestního řízení, protokol o trestním oznámení, poučení poškozeného v trestním řízení, ohledán místa činu, úřední záznam o provedeném šetření na místě činu, usnesení o odložení věci, poté obsah spisu, statistiku, desky na spis, poté do archivu,kde se musí archivovat několik let, vyplnit zprávu pro pojišťovnu. Neskutečné...

pro Bohumila
Se vším s tebou souhlasím, ale jenom bych opravil, že vyřazené PC jsou od státních institucí a to Úřadů práce a Správ sociálního zabezpečení. U nás máme také ETŘ a nebýt PC, které zaplatila EU tak nemáme pomalu s čím dělat, ale to nikoho nezajímá.

pro Bohumila

Máš pravdu neskutečné, protože jsem se ve výčtu tvých úkonů nikde nedočetl o nějakém pátrání po pachateli....

Jinak Langrův nápad se mi líbí, ale šlo by to vylepšit. JEDNOTA má určitě ještě někde vyřazené "erťáky", ve kterých byly pojízdné prodejny. Kdyby se to trošku stříklo na bílou se zeleným pruhem, tak by to určitě moc nestálo. No a do míst, kde budou zrušena oddělení III. a IV. typu by jste jednou týdně zajeli, lidem by jste potvrdili papíry pro pojišťovnu na to co jim za ten týden ukradli a bylo by to... Ani by jste nepotřebovali ETŘ a připojení na síť. Stačil by jeden psací stůl, dvě židle, jeden mechanickej Consul a razítko.

Souhlas s Civilem. Také mě napadl ten styl, který někteří pamatují z dob, kdy jezdila vozidla vykupující kožky z králíků ( asi tak před 30 lety ) a dlouze znělo z tlampačů těchto vozidel " Kůůůžééé, Kůůůžééé ". Takže stačí, aby tato vozidla Policie ČR ve stanovený čas - dle harmonogramu projela ulicemi a do tlampačů křičela " Příííjééém oznááámenííí " a lidé se k vozidlu jen pohrnou. Ukradnou ti kolo a na co trmácet a čekat na služebně. Člověk si počká například na úterý a až dorazí vůz Policie ČR do předmětné ulice, tak vyběhnout a nahlásit problém, prostě paráda, všechno moderní, automatizované, krásné ...... Tomu říkám služba občanovi. Teď nechápu proč všichni na I. Langera nadávají, však on to má zmáklé.
F1

Můžu tě ujistit, že "hadry, kosti, kůže" jezdí leckdes po vesnicích dodnes - nejde jen o záležitost pamětníků.

Pravda civile, ve výčtu úkonů jsem "zapoměl" na pátrání po pachateli, to by měla být hlavní pracovní náplň policie, ale mám čím dál silnější pocit, že to nikoho ve vyšších sférách policie nezajímá... než to policajt všechno sepíše, tak už na něj na oddělení čekají tak dva až tři další oznamovatelé a celé se to opakuje dokola. Právě v tom případě, kdyby stačil jeden jednoduchý výstižný formulář s popisem odcizené věci a okolnostmi odcizení, tak by ten policajt měl čas to na to honit zloděje. Takhle může honit leda papíry na stole...

Bohumile píšeš to naprosto výstižně. Zřejmě celá republika se baví o českých policistech, jako o papírových krysách, které jsou zalezlé v kancelářích a nevytáhnou prdel ven a nikdo z těch nejvyšších kompetetních není schopen říci tu pravdu pravdoucí o té naší byrokracii ohledávání a dokumentování odcizených registračních značkách případně spousty dalších věcí včetně bagatelních TČ, jak tomu sami politici říkají " bagatelní trestné činy " a také tu pravdu, že český polda má toho sedění v kanceláři a té byrokracie už nad hlavu, že by rád jednodušší systém a vyměnil by svou roli " zapisovatelky " za roli do které původně bláhově nastupoval.
F1

Plně s tebou souhlasím, v severních Čechách to takhle přesně funguje. Jen bych doplnil, že bych ten nabranej spis zrovna odložil bez nějakého alibistického šetření, poněvadž kolikrát když koukneš do šuplíku se psisy tak zjištíš, že se to množí a množí a za 2 měsíce zjistíš, že na tom stejně není pro nedostatek času ani čárka a rychle to doložíš. Ono by se šetřilo, ale do toho ti vedení vrzne samé výjezdy, fotbaly, DBA, akce a jiné chujoviny a prostě nestíháš i kdyby ses posral, ale to nikoho nezajímá.

Co se týče PC, tak by na hodně oddělení mohli chodit návštěvy ze škol,a by děti viděli jak počítačový pravěk v praxi. A pokud by chtěli vidět jaké to bylo před velkým třeskem, tak se určitě ještě najde pár oddělení na kterých vše klepou na psacích strojích a pravěký pc je jen u vedoucího. No, hlavně, že pan ministr má za 19 miliónů Kč zrenovovanou kancelář a přilehlé prostory.