1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Zdecimovali a zdevastovali tento sbor neuvěřielným způsobem. Až budou top manažéři ochotni naslouchat problémům a nedostatkům, kterými trpí lidé ve výkonu pak se teprve něco změní.

Tak jsem dnes naposledy za sebou zabouch dveře a je mne nějak divně, asi smutno. Za 10 měsíců z plného stavu na OOP zbylo 9 lidí. To je jediná utěcha, že mne není smutno samotnýmu. Aspoň od nás z odd. A co ostatní co dnes končili?

Já jsem dnes také ukončil po 13 letech sl. poměr, mám z toho takové smíšené pocity a v pondělí jdu hned do práce. Tak jsem na to zvědavý. U nás je na oddělení podstav 9 lidí a za měsíc odchází další 3 do civilu. Zbývajícím přeji mnoho úspěchů u PČR a odcházejícím štěstí v civilním sektoru. Tyto stránky budu průběžně sledovat. Nejtěžší je udělat ten první krok ( podání výpovědi) a poté jsem začal hledat zaměstnání. Bydlím ve velkém městě ( ne v Praze) a zde je práce dostatek, sehnal jsem ji během týdne (myslím tím rozumnou práci). Takže se všichni mějte. Dnes už bývalý prap. Petr XXX.

Přeji ti v dalším profesním životě hodně štěstí a spokojenosti. Já sloužím 17 rok a před 7 měsíci jsem po 16 letech odešel ke specializovanému útvaru do Prahy. Chtěl jsem profesní růst, to se mi podařilo, jsem spokojený, ale ještě dnes vzpomínám na obvodní oddělení a mohu říct, že jenom v dobrém. A tak, jak jsem se těžko srovnával s odchodem z OOP vím, že se jednou budu muset srovnat s odchodem od policie jako takové. Být policistou je pro mne srdeční záležitost ( je fakt, že zadarmo bych to skutečně nedělal, ale příslušnost k policii je pro mne ještě stále čest). Na novém pracovišti máme super šéfa, je velice přátelský, nepovyšuje se a je hodně slušný. A možná to je ten důvod, že jsem chytil druhý policejní dech. Je škoda že odchází spoustu skvělých kluků, co nastupovali tak jako já ještě v době, kdy o nějaké výsluze nebylo ani slechu. Tak se drž kolego, ještě jednou hodně štěstí.

4 jihočech To ti s tím vedoucím rozumím. Já mám taky skvělého šéfa a jen kvůli němu vytrvávám u toho spolku. Těm nahoře nedochází, že by stačilo, kdyby se k nám chovali jako k lidem a většina by zůstala.

odchody budou určitě záležet hodně na vedení sloužím v okrese KA a tolik sexu jsem nezažil v osobním životě co za 13 let u PCR, jinak prosba pro XXX napiš mi prosím na soukromý meil kolik ti vyšlo odchodné a renta jsem v 5TT

Zůstaňtě, budou odměny k prosincové výplatě a dostanou je i ti, kteří uvažují dát výpověď. Management si tak chce udržet část lidí, kteří chtějí vzít po Novém roce roha. Ale to je pak vše.

U nás je to opačně. Dostávaj odměny ti, kteří odcházej ...

Návrhem rozpočtu pro ministerstvo se už zabýval parlamentní výbor pro bezpečnost. Bodem sporu byly hlavně výdaje za platy policistů. Na ty potřebuje ministerstvo částku 21,8 miliardy korun. Proti letošním sedmnácti je to o 26 procent víc, což zní jako dobrá zpráva pro policisty. Jejich výplaty ale příští rok porostou jen o 1,5 procenta.

http://www.denik.cz/z_domova/policie_mzdy20071126.html

Kam budou směřovány finanční prostředky navýšené pro rozpočty PČR - platy, když se platy zvedají pouze o 1,5%?

Děkuji za odpověď.

Zase jeden... Takže, prosím Vás, člověče, ani neděkujte, neboť zde menistr neodpovídá. Toto je sekce "Diskuse", do které I.L. nezasahuje. Dotazy na ministra, na které jednou za čas odpoví, směřujte např. do sekce "Policie ČR, hasiči"...

Ahoj pánové víte že od Nového roku nemáte placeny první 3dny nemoci?Prošlo to ani to nikdo neví...máme obavy aby neprošlo takhle i zrušení výsluh...

Ale ví, musíš se víc zajímat o události kolem sebe.

Jo Kalouskovci usoudili, že již bylo dost nespravedlnosti a nadpožitků, kterými jsme byli zahrnuti a těch našich 100 % marodního v prvním měsíci, které jak to já vidím kolem sebe většina z nás nezneužívala / já jsem marodil maximálně jednou za rok 7-10 dnů / a rozhodnuli se to zrušit. Je to ale již známé minimálně půl roku.
Perla je v tom, že u sebe měřili opět jinak a jejich 100 % marodění, které mají tušim 1/2 roku si ponechali. Co k tomu dodat inu ne každý si může být roven. Zajímavé by bylo si poslechnout důvodou zprávu, proč jsme měli do současné doby jedem měsíc marodění za 100 %, proč se to nyní ruší a dále důvodou zprávu proč měli těch 100 % marodění pod dobu 1/2 roku poslanci a proč ji při rušení " jiným " sobě ponechávají. Schopný je ten člověk Kalousek, co všechno nezruší, neuškrtí. Společnost se rozvíjí a nějak je čím dál hůře, škrty, škrty a zase škrty.
Co bude škrtnuto příště ?

pro F1

myslím, že nemáš pravdu - všichni jsme si rovni, jenomže někteří jsou si rovnější.....

Kam spěje česká policie-do pr............

..........dele?
..........ůšvihu?
..........avěku?
..........kvančic?

Já bych to poopravil. Pod vedením NEministra policie I.Langera spěje k destabilizaci!!!

doporučuji Vám si zapnout ČT 4 fotbal Sparta - Spartak a řádění fanoušků, abyste měl trošku ponětí o tom, jak to na rizikových utkáních a nejen fotbalových vypadá a pak zjistit, kolik za to Sparta dostala flastr od UEFA, když chcete stáhnout policisty ze stadionů. Děkuji.

A co má částka, kterou Sparta zaplatí do pokladny UEFA, společného s tím, že se tam velí hafo lidí do zelenejch? Jen ať si Sparta (i jiné kluby) zaplatí kvalitní pořadatelskou službu místo toho, aby jim ji zdarma nahrazovala policie. Nebo jsme snad armáda spásy? Když kluby nezvládají zajistit bezpečnost na stadionech, tak jim ji zadarmo zajistí stát? Prdlajs - ať si tedy hrají bez diváků.

do jakých zelených? Na tato opatření je rozhodnutí velitele opatření o B.O.a nařízena služební pohotovost. Takže o žádné zelené nejde. Jestli si myslíte, že pořadatelská služba zajistí pořádek v ulicích, kolem stadionu, tak jste naivní. Pořadatelská služba zajišťuje pořádek uvnitř stadionu a když přerůstá násilí nad mez, kterou dokáží zvládnout, stejně volají policii. O tom, jestli budou tato utkání bez diváků, nerozhoduje ministr ani nikdo jiný z vlády a parlamentu.

--- i hmm
mají částečně pravdu, i dokonce NEministr Policie.
Uvnitř stadionu vše na náklady klubu, mimo stadion na veřejném prostranství, to je záležitostí Policie. Není možné do nekonečna, aby Policie suplovala pořadatelskou službu!!!

4 ---
Přesně tak. Sparta je normální soukromý podnik, tak co se do toho policie tak aktivně se..e? Až si zaplatí veškeré výdaje s tím spojené policii, pak by se tam dalo jít. Jinak zasáhnout až tehdy až nastane důvod a na oznámení. Pokud se bude policie chovat jak ta Armáda spásy, pak to půjde do ....

Dnes jsem v našem středně velkém městě potkal tři nové policisty, ty co nahrazují "generační špunty" neoblíbené panem ministrem a jeho zdatnými odborníky z PP. Chlapci vypadali jako ze škatulky, a dohromady mohli mít tak 57 let a 195 kilo, možná. Hned jsem se cítil bezpečněji.

Však se neboj, že tito tři nepochopí brzo, že " v jednotě je síla, sám nejseš nic ".

Nemyslíte vážený doktore ty 3 usoplený ucha, v "hodnosti" vrchní referent? Potkal jsem je ten den také, řekl bych jedním slovem děti. Opravdu děti. Jestli si takto Ivánek představuje výměnu generačního špuntu, jak si nalhává sám sobě, pánbůh s námi.

To víte, ke sboru musí brát takové nezralé děti - ty totiž může zblbnout tak, že budou držet ústa a krok, a nebudou schopni samostatně myslet. A to je přece účelem tzv.reformy (čili destrukce) policie. Pán Bůh s námi a zlé pryč...

Chtěl bych vidět vás - všechny ty chytráky, co napadaj všechny nově příchozí policisty bez rozdílu, jak jste vypadali, když jste nastupovali. Určitě jste byli všichni velcí borci překypující vědomostma. Už se proboha na to osočování mladejch vyserte, je to trapný a nedůstojný a hlavně všichni takoví určitě nejsou.

Pro Miras
Máš pravdu, že nejsou všichni nováčci stejný, ale p. Langer sliboval jen ty nejlepší z nejlepších, ale realita je trochu jiná. A nezlob se na mě některé nováčky co dneska přijímají by před 8 lety co jsem nastupoval třeba já nevzali. Většina kritiky z řad pisatelů je na ně ohledně fyzických předpokladů a řekl bych i oprávněně. U nás v okrese tento rok přijali 15 nováčku nepočítám 8 kolegyň, ale pouze kolegy. Z těchto 15 pouze 2 splňují fyzické podmínky pro PJ a to je výška nad 170 cm a váha nad 70 Kg. Díky tomu jsem byl opětovně zařazen do PJ a budou mě následovat i další kolegové věkově i nad 40 let.

Bývaly doby, kdy uniforma a policejní práce byla prestižní a perpektivní práce, dnes je to bída a utrpení pod taktovkou modré vlády spějící k úpadku.

Jo dneska člověk sleduje jak se.ou neskutečný peníze do Městských policií. Jak například utvoří u Městské policie v Mostě " Zásahovou jednotku ", která má vybavení dle zhlédnuté reportáže na úrovni útvaru URNA ( kevlarové helmy a pod. ), ale bohužel již nemá potřebné pravomoci k takovým zákrokům a zajímavé by bylo sledovat koordinaci této jednotky na místě s ozbrojeným pachatelem za přítomnosti Policie ČR, která by asi byla poslána na " přestávku ", aby nezacláněla.

A my nemáme na oddělení ani pořádné neprůstřelné vesty. Nějak se ty MP zvrhly v něco jiného, než na co byly půvpdně vytvořeny ( uliční pomněnky). Že by nás zrušili a převzala by to Městská policie ? Když už, tak ale kompletně i s těmi papíry, které jsou za těmi vysoce odbornými zákroky. Takže je vidět kam jdou peníze na bezpečnost. Stačí se zeptat, kolik stály zimní boty strážníků a něco k jeiich kvalitě, zatímco ty naše jsou po roce nošení v ohybech popraskané - nekvalitní materiál, to se mě dříve u těchto zimních bot nikdy nestávalo. Jen tak dál.

Jo, to máte těžké. Městská policie na pokutách vybere pro město neskutečné prachy. Město se o ně s městskou policií podělí jak odměnami, tak výstrojí. Policie ČR vybere pro stát rovněž neskutečné prachy. Ale stát se s ní nepodělí. Naopak, těm co ty prachy vyberou jejich plat sníží a sobě zvýší. V matematice jde o přímou a nepřímou úměru.
U Policie ČR o neskutečné svinstvo.

Šmarjá, co sem motáte městskou? Ta je přeci placená z rozpočtu města, tedy z úplně jiných peněz než my, takže to je nádhernej, přímo výstavní pláč, ale na úplně špatným hrobě. Kdo měšťákům závidí vybavení, ať si to dá do "C" a může se k nim nechat nalejt. On je všude chleba o dvou kůrkách.

To mě nemusíš sdělovat, že je MP placená z jiného soudku, jen jsem vyjadřoval, že je to nějak postavené na hlavu, když základní bezpečnostní složka státu je na tom s vybavením v jistých směrech často hůře než MP, která má trochu jiné zaměření a nemá rozhodně suplovat PČR v zákrocích proti nebezpečným pachatelům. Jinak jsem u té MP byl kdysi 3 roky a pro případné rýpaly z MP nejsem jejím nepřítelem, ale jsou jisté mantinely. Zdar.
F1

Re: F 1
Ale já s tebou úplně souhlasím. Měl jsem použít uvozovky, aby bylo jasné, že jde o ironii. Vím dokonce o případu strážníka z Mostu, který, ač dobře vybaven, se bojí v noci projít hřbitov u kremace.

Tak policisté na odchodu od tohoto ústavu rozprodávají výstrojní součástky a snaží se zlepšit životní úroveň.
Kampak tato země dospěje to ví bůh, nábory to je hotová tragédie a výsledky budou za dveřmi za pár měsíců.

Jo to máš pravdu že se rozprodávají, ale to už je věc toho kdo ty věci nafasuje. Když ti nic neproplatí, tak si to nafasuješ a prodáš to je normální. Je to asi pro PČR lepší, když bude spousta civilních lidí chodit v policejních věcech než aby nějakou korunu proplatili. Dneska není problém si koupit celou uniformu.

Ministr vnitra Ivan Langer dnes, ve středu 28. listopadu 2007, slavnostně předal zástupcům Policie ČR deset pojízdných pracovišť, která byla zakoupena v rámci projektu P1000.

„Zlepšení podmínek pro práci policistů patří mezi mé hlavní priority. Prvním krokem v tomto ohledu bylo zahájení projektu P1000. Projekt P1000 znáte jako projekt modernizace policejních služeben. Dnes vám představím jeho další součást, kterou jsou „pojízdné kanceláře“. Tyto „kanceláře“ zjednoduší práci jak dopravní, tak pořádkové policii. Již nebudou běhat občané za policií, ale policie přijede za nimi,“ řekl při slavnostním předávání ministr vnitra Ivan Langer.

Pojízdná pracoviště jsou dodávková vozidla, plně vybavena jako standardní kancelář. Vybavení těchto vozidel nabízí policistům veškerý potřebný komfort pro urychlení a zjednodušení jejich práce. Zvýšení komfortu se díky těmto pojízdným služebnám dočkají také občané. V případě nutnosti totiž na nimi tato „kancelář“ přijede až na místo, kam bude třeba.

„V budoucnu počítáme s tím, že přinejmenším každý okres v ČR bude mít k dispozici minimálně jednu až dvě tyto pojízdné služebny. Plánujeme to v rámci projektu P1000, v rámci reformy policie,“ dodal ministr vnitra. V roce 2006 bylo zakoupeno celkem 33 vozidel tohoto typu, v letošním roce dalších 30. 11 vozidel je vybaveno speciálními mobilními váhami, určenými k vážení kamionů.

V současné době se dané automobily používají převážně při vyšetřování dopravních nehod. Jejich další možné využití je např. v případě živelných či technologických katastrof. Využívání pojízdných pracovišť je dalším krokem ke zlepšení pracovních podmínek pro policisty. Pojízdná pracoviště nabídnou policistům odpovídající pracovní prostředí a větší možnost pohybu v terénu. Veškeré potřebné zdroje informací totiž bude mít policista k dispozici přímo ve vozidle a vyřídí tak elektronicky vše potřebné tak, jako kdyby seděl na služebně v kanceláři.

Problém bude v tom, že nehodovka se rozpadá a nemá u ní ani kdo jezdit, takže si ty vozidla zakonzervujte.....

Ten pán nevidí zásadní problémy u policie a celý jeho kabinet má klapky na očích.

Místo toho, aby se zjednodušila administrativa třeba jednoduchými tiskopisy, které občan vyplní za pár minut, tak se nakoupí dodávky s drahým počítačovým vybavením. Proč to dělat jednoduše a efektivně, když je to asi lepší dělat složitě a draze.

Ví ten pán nebo někdo na prezídiu o tom, že Policie pracuje v systému elektronického tr.spisu (tzv.ETŘ), který běhá pouze na počítačích na síti a že jaksi tu do auta nedá? Máme staré monitory a práce na nich je hazard se zdravím, staré pomalé počítače pořízené jako vyřazené od různých firem, pracuji u firmy přes 20 let, ale ještě NIKDY jsem neměl štěstí abych dostal zánovní či dokonce nový počítač, a to na něm dělám denně. Škody Felicie na nichž je najeto ke 300 tis. km, atd. atd. atd. Jsem pro změny k lepšímu jak pro policii a pro občany. Občan mnohdy nechápe, proč a co všechno musí absolvovat, abych se dopracoval k obdržení potvrzení pro pojišťovnu, že mu někdo ukradl kolo u hospody nebo domu.
Pánové zaměřte se na změny trestního řádu a zjednodušte práci Policie. Proč na bagatelní trestné činy a přestupky nestačí vyplnit jeden formulář s podepsaným poučením, že vše občan oznámil pravdivě, jehož kopii mu policista potvrdí a předá? Například odcizení jízdního kola u hospody v hodnotě vyšší než 5 tis. Kč - nutno sepsat záznam o zahájení úkonů trestního řízení, protokol o trestním oznámení, poučení poškozeného v trestním řízení, ohledán místa činu, úřední záznam o provedeném šetření na místě činu, usnesení o odložení věci, poté obsah spisu, statistiku, desky na spis, poté do archivu,kde se musí archivovat několik let, vyplnit zprávu pro pojišťovnu. Neskutečné...

pro Bohumila
Se vším s tebou souhlasím, ale jenom bych opravil, že vyřazené PC jsou od státních institucí a to Úřadů práce a Správ sociálního zabezpečení. U nás máme také ETŘ a nebýt PC, které zaplatila EU tak nemáme pomalu s čím dělat, ale to nikoho nezajímá.

pro Bohumila

Máš pravdu neskutečné, protože jsem se ve výčtu tvých úkonů nikde nedočetl o nějakém pátrání po pachateli....

Jinak Langrův nápad se mi líbí, ale šlo by to vylepšit. JEDNOTA má určitě ještě někde vyřazené "erťáky", ve kterých byly pojízdné prodejny. Kdyby se to trošku stříklo na bílou se zeleným pruhem, tak by to určitě moc nestálo. No a do míst, kde budou zrušena oddělení III. a IV. typu by jste jednou týdně zajeli, lidem by jste potvrdili papíry pro pojišťovnu na to co jim za ten týden ukradli a bylo by to... Ani by jste nepotřebovali ETŘ a připojení na síť. Stačil by jeden psací stůl, dvě židle, jeden mechanickej Consul a razítko.

Souhlas s Civilem. Také mě napadl ten styl, který někteří pamatují z dob, kdy jezdila vozidla vykupující kožky z králíků ( asi tak před 30 lety ) a dlouze znělo z tlampačů těchto vozidel " Kůůůžééé, Kůůůžééé ". Takže stačí, aby tato vozidla Policie ČR ve stanovený čas - dle harmonogramu projela ulicemi a do tlampačů křičela " Příííjééém oznááámenííí " a lidé se k vozidlu jen pohrnou. Ukradnou ti kolo a na co trmácet a čekat na služebně. Člověk si počká například na úterý a až dorazí vůz Policie ČR do předmětné ulice, tak vyběhnout a nahlásit problém, prostě paráda, všechno moderní, automatizované, krásné ...... Tomu říkám služba občanovi. Teď nechápu proč všichni na I. Langera nadávají, však on to má zmáklé.
F1

Můžu tě ujistit, že "hadry, kosti, kůže" jezdí leckdes po vesnicích dodnes - nejde jen o záležitost pamětníků.

Pravda civile, ve výčtu úkonů jsem "zapoměl" na pátrání po pachateli, to by měla být hlavní pracovní náplň policie, ale mám čím dál silnější pocit, že to nikoho ve vyšších sférách policie nezajímá... než to policajt všechno sepíše, tak už na něj na oddělení čekají tak dva až tři další oznamovatelé a celé se to opakuje dokola. Právě v tom případě, kdyby stačil jeden jednoduchý výstižný formulář s popisem odcizené věci a okolnostmi odcizení, tak by ten policajt měl čas to na to honit zloděje. Takhle může honit leda papíry na stole...

Bohumile píšeš to naprosto výstižně. Zřejmě celá republika se baví o českých policistech, jako o papírových krysách, které jsou zalezlé v kancelářích a nevytáhnou prdel ven a nikdo z těch nejvyšších kompetetních není schopen říci tu pravdu pravdoucí o té naší byrokracii ohledávání a dokumentování odcizených registračních značkách případně spousty dalších věcí včetně bagatelních TČ, jak tomu sami politici říkají " bagatelní trestné činy " a také tu pravdu, že český polda má toho sedění v kanceláři a té byrokracie už nad hlavu, že by rád jednodušší systém a vyměnil by svou roli " zapisovatelky " za roli do které původně bláhově nastupoval.
F1

Plně s tebou souhlasím, v severních Čechách to takhle přesně funguje. Jen bych doplnil, že bych ten nabranej spis zrovna odložil bez nějakého alibistického šetření, poněvadž kolikrát když koukneš do šuplíku se psisy tak zjištíš, že se to množí a množí a za 2 měsíce zjistíš, že na tom stejně není pro nedostatek času ani čárka a rychle to doložíš. Ono by se šetřilo, ale do toho ti vedení vrzne samé výjezdy, fotbaly, DBA, akce a jiné chujoviny a prostě nestíháš i kdyby ses posral, ale to nikoho nezajímá.

Co se týče PC, tak by na hodně oddělení mohli chodit návštěvy ze škol,a by děti viděli jak počítačový pravěk v praxi. A pokud by chtěli vidět jaké to bylo před velkým třeskem, tak se určitě ještě najde pár oddělení na kterých vše klepou na psacích strojích a pravěký pc je jen u vedoucího. No, hlavně, že pan ministr má za 19 miliónů Kč zrenovovanou kancelář a přilehlé prostory.