4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Zdecimovali a zdevastovali tento sbor neuvěřielným způsobem. Až budou top manažéři ochotni naslouchat problémům a nedostatkům, kterými trpí lidé ve výkonu pak se teprve něco změní.

Tak jsem dnes naposledy za sebou zabouch dveře a je mne nějak divně, asi smutno. Za 10 měsíců z plného stavu na OOP zbylo 9 lidí. To je jediná utěcha, že mne není smutno samotnýmu. Aspoň od nás z odd. A co ostatní co dnes končili?

Já jsem dnes také ukončil po 13 letech sl. poměr, mám z toho takové smíšené pocity a v pondělí jdu hned do práce. Tak jsem na to zvědavý. U nás je na oddělení podstav 9 lidí a za měsíc odchází další 3 do civilu. Zbývajícím přeji mnoho úspěchů u PČR a odcházejícím štěstí v civilním sektoru. Tyto stránky budu průběžně sledovat. Nejtěžší je udělat ten první krok ( podání výpovědi) a poté jsem začal hledat zaměstnání. Bydlím ve velkém městě ( ne v Praze) a zde je práce dostatek, sehnal jsem ji během týdne (myslím tím rozumnou práci). Takže se všichni mějte. Dnes už bývalý prap. Petr XXX.

Přeji ti v dalším profesním životě hodně štěstí a spokojenosti. Já sloužím 17 rok a před 7 měsíci jsem po 16 letech odešel ke specializovanému útvaru do Prahy. Chtěl jsem profesní růst, to se mi podařilo, jsem spokojený, ale ještě dnes vzpomínám na obvodní oddělení a mohu říct, že jenom v dobrém. A tak, jak jsem se těžko srovnával s odchodem z OOP vím, že se jednou budu muset srovnat s odchodem od policie jako takové. Být policistou je pro mne srdeční záležitost ( je fakt, že zadarmo bych to skutečně nedělal, ale příslušnost k policii je pro mne ještě stále čest). Na novém pracovišti máme super šéfa, je velice přátelský, nepovyšuje se a je hodně slušný. A možná to je ten důvod, že jsem chytil druhý policejní dech. Je škoda že odchází spoustu skvělých kluků, co nastupovali tak jako já ještě v době, kdy o nějaké výsluze nebylo ani slechu. Tak se drž kolego, ještě jednou hodně štěstí.

4 jihočech To ti s tím vedoucím rozumím. Já mám taky skvělého šéfa a jen kvůli němu vytrvávám u toho spolku. Těm nahoře nedochází, že by stačilo, kdyby se k nám chovali jako k lidem a většina by zůstala.

odchody budou určitě záležet hodně na vedení sloužím v okrese KA a tolik sexu jsem nezažil v osobním životě co za 13 let u PCR, jinak prosba pro XXX napiš mi prosím na soukromý meil kolik ti vyšlo odchodné a renta jsem v 5TT

Zůstaňtě, budou odměny k prosincové výplatě a dostanou je i ti, kteří uvažují dát výpověď. Management si tak chce udržet část lidí, kteří chtějí vzít po Novém roce roha. Ale to je pak vše.

U nás je to opačně. Dostávaj odměny ti, kteří odcházej ...

Návrhem rozpočtu pro ministerstvo se už zabýval parlamentní výbor pro bezpečnost. Bodem sporu byly hlavně výdaje za platy policistů. Na ty potřebuje ministerstvo částku 21,8 miliardy korun. Proti letošním sedmnácti je to o 26 procent víc, což zní jako dobrá zpráva pro policisty. Jejich výplaty ale příští rok porostou jen o 1,5 procenta.

http://www.denik.cz/z_domova/policie_mzdy20071126.html

Kam budou směřovány finanční prostředky navýšené pro rozpočty PČR - platy, když se platy zvedají pouze o 1,5%?

Děkuji za odpověď.

Zase jeden... Takže, prosím Vás, člověče, ani neděkujte, neboť zde menistr neodpovídá. Toto je sekce "Diskuse", do které I.L. nezasahuje. Dotazy na ministra, na které jednou za čas odpoví, směřujte např. do sekce "Policie ČR, hasiči"...

Ahoj pánové víte že od Nového roku nemáte placeny první 3dny nemoci?Prošlo to ani to nikdo neví...máme obavy aby neprošlo takhle i zrušení výsluh...

Ale ví, musíš se víc zajímat o události kolem sebe.

Jo Kalouskovci usoudili, že již bylo dost nespravedlnosti a nadpožitků, kterými jsme byli zahrnuti a těch našich 100 % marodního v prvním měsíci, které jak to já vidím kolem sebe většina z nás nezneužívala / já jsem marodil maximálně jednou za rok 7-10 dnů / a rozhodnuli se to zrušit. Je to ale již známé minimálně půl roku.
Perla je v tom, že u sebe měřili opět jinak a jejich 100 % marodění, které mají tušim 1/2 roku si ponechali. Co k tomu dodat inu ne každý si může být roven. Zajímavé by bylo si poslechnout důvodou zprávu, proč jsme měli do současné doby jedem měsíc marodění za 100 %, proč se to nyní ruší a dále důvodou zprávu proč měli těch 100 % marodění pod dobu 1/2 roku poslanci a proč ji při rušení " jiným " sobě ponechávají. Schopný je ten člověk Kalousek, co všechno nezruší, neuškrtí. Společnost se rozvíjí a nějak je čím dál hůře, škrty, škrty a zase škrty.
Co bude škrtnuto příště ?

pro F1

myslím, že nemáš pravdu - všichni jsme si rovni, jenomže někteří jsou si rovnější.....

Kam spěje česká policie-do pr............

..........dele?
..........ůšvihu?
..........avěku?
..........kvančic?

Já bych to poopravil. Pod vedením NEministra policie I.Langera spěje k destabilizaci!!!

doporučuji Vám si zapnout ČT 4 fotbal Sparta - Spartak a řádění fanoušků, abyste měl trošku ponětí o tom, jak to na rizikových utkáních a nejen fotbalových vypadá a pak zjistit, kolik za to Sparta dostala flastr od UEFA, když chcete stáhnout policisty ze stadionů. Děkuji.

A co má částka, kterou Sparta zaplatí do pokladny UEFA, společného s tím, že se tam velí hafo lidí do zelenejch? Jen ať si Sparta (i jiné kluby) zaplatí kvalitní pořadatelskou službu místo toho, aby jim ji zdarma nahrazovala policie. Nebo jsme snad armáda spásy? Když kluby nezvládají zajistit bezpečnost na stadionech, tak jim ji zadarmo zajistí stát? Prdlajs - ať si tedy hrají bez diváků.

do jakých zelených? Na tato opatření je rozhodnutí velitele opatření o B.O.a nařízena služební pohotovost. Takže o žádné zelené nejde. Jestli si myslíte, že pořadatelská služba zajistí pořádek v ulicích, kolem stadionu, tak jste naivní. Pořadatelská služba zajišťuje pořádek uvnitř stadionu a když přerůstá násilí nad mez, kterou dokáží zvládnout, stejně volají policii. O tom, jestli budou tato utkání bez diváků, nerozhoduje ministr ani nikdo jiný z vlády a parlamentu.

--- i hmm
mají částečně pravdu, i dokonce NEministr Policie.
Uvnitř stadionu vše na náklady klubu, mimo stadion na veřejném prostranství, to je záležitostí Policie. Není možné do nekonečna, aby Policie suplovala pořadatelskou službu!!!

4 ---
Přesně tak. Sparta je normální soukromý podnik, tak co se do toho policie tak aktivně se..e? Až si zaplatí veškeré výdaje s tím spojené policii, pak by se tam dalo jít. Jinak zasáhnout až tehdy až nastane důvod a na oznámení. Pokud se bude policie chovat jak ta Armáda spásy, pak to půjde do ....

Dnes jsem v našem středně velkém městě potkal tři nové policisty, ty co nahrazují "generační špunty" neoblíbené panem ministrem a jeho zdatnými odborníky z PP. Chlapci vypadali jako ze škatulky, a dohromady mohli mít tak 57 let a 195 kilo, možná. Hned jsem se cítil bezpečněji.

Však se neboj, že tito tři nepochopí brzo, že " v jednotě je síla, sám nejseš nic ".

Nemyslíte vážený doktore ty 3 usoplený ucha, v "hodnosti" vrchní referent? Potkal jsem je ten den také, řekl bych jedním slovem děti. Opravdu děti. Jestli si takto Ivánek představuje výměnu generačního špuntu, jak si nalhává sám sobě, pánbůh s námi.

To víte, ke sboru musí brát takové nezralé děti - ty totiž může zblbnout tak, že budou držet ústa a krok, a nebudou schopni samostatně myslet. A to je přece účelem tzv.reformy (čili destrukce) policie. Pán Bůh s námi a zlé pryč...

Chtěl bych vidět vás - všechny ty chytráky, co napadaj všechny nově příchozí policisty bez rozdílu, jak jste vypadali, když jste nastupovali. Určitě jste byli všichni velcí borci překypující vědomostma. Už se proboha na to osočování mladejch vyserte, je to trapný a nedůstojný a hlavně všichni takoví určitě nejsou.

Pro Miras
Máš pravdu, že nejsou všichni nováčci stejný, ale p. Langer sliboval jen ty nejlepší z nejlepších, ale realita je trochu jiná. A nezlob se na mě některé nováčky co dneska přijímají by před 8 lety co jsem nastupoval třeba já nevzali. Většina kritiky z řad pisatelů je na ně ohledně fyzických předpokladů a řekl bych i oprávněně. U nás v okrese tento rok přijali 15 nováčku nepočítám 8 kolegyň, ale pouze kolegy. Z těchto 15 pouze 2 splňují fyzické podmínky pro PJ a to je výška nad 170 cm a váha nad 70 Kg. Díky tomu jsem byl opětovně zařazen do PJ a budou mě následovat i další kolegové věkově i nad 40 let.

Bývaly doby, kdy uniforma a policejní práce byla prestižní a perpektivní práce, dnes je to bída a utrpení pod taktovkou modré vlády spějící k úpadku.

Jo dneska člověk sleduje jak se.ou neskutečný peníze do Městských policií. Jak například utvoří u Městské policie v Mostě " Zásahovou jednotku ", která má vybavení dle zhlédnuté reportáže na úrovni útvaru URNA ( kevlarové helmy a pod. ), ale bohužel již nemá potřebné pravomoci k takovým zákrokům a zajímavé by bylo sledovat koordinaci této jednotky na místě s ozbrojeným pachatelem za přítomnosti Policie ČR, která by asi byla poslána na " přestávku ", aby nezacláněla.

A my nemáme na oddělení ani pořádné neprůstřelné vesty. Nějak se ty MP zvrhly v něco jiného, než na co byly půvpdně vytvořeny ( uliční pomněnky). Že by nás zrušili a převzala by to Městská policie ? Když už, tak ale kompletně i s těmi papíry, které jsou za těmi vysoce odbornými zákroky. Takže je vidět kam jdou peníze na bezpečnost. Stačí se zeptat, kolik stály zimní boty strážníků a něco k jeiich kvalitě, zatímco ty naše jsou po roce nošení v ohybech popraskané - nekvalitní materiál, to se mě dříve u těchto zimních bot nikdy nestávalo. Jen tak dál.

Jo, to máte těžké. Městská policie na pokutách vybere pro město neskutečné prachy. Město se o ně s městskou policií podělí jak odměnami, tak výstrojí. Policie ČR vybere pro stát rovněž neskutečné prachy. Ale stát se s ní nepodělí. Naopak, těm co ty prachy vyberou jejich plat sníží a sobě zvýší. V matematice jde o přímou a nepřímou úměru.
U Policie ČR o neskutečné svinstvo.

Šmarjá, co sem motáte městskou? Ta je přeci placená z rozpočtu města, tedy z úplně jiných peněz než my, takže to je nádhernej, přímo výstavní pláč, ale na úplně špatným hrobě. Kdo měšťákům závidí vybavení, ať si to dá do "C" a může se k nim nechat nalejt. On je všude chleba o dvou kůrkách.

To mě nemusíš sdělovat, že je MP placená z jiného soudku, jen jsem vyjadřoval, že je to nějak postavené na hlavu, když základní bezpečnostní složka státu je na tom s vybavením v jistých směrech často hůře než MP, která má trochu jiné zaměření a nemá rozhodně suplovat PČR v zákrocích proti nebezpečným pachatelům. Jinak jsem u té MP byl kdysi 3 roky a pro případné rýpaly z MP nejsem jejím nepřítelem, ale jsou jisté mantinely. Zdar.
F1

Re: F 1
Ale já s tebou úplně souhlasím. Měl jsem použít uvozovky, aby bylo jasné, že jde o ironii. Vím dokonce o případu strážníka z Mostu, který, ač dobře vybaven, se bojí v noci projít hřbitov u kremace.

Tak policisté na odchodu od tohoto ústavu rozprodávají výstrojní součástky a snaží se zlepšit životní úroveň.
Kampak tato země dospěje to ví bůh, nábory to je hotová tragédie a výsledky budou za dveřmi za pár měsíců.

Jo to máš pravdu že se rozprodávají, ale to už je věc toho kdo ty věci nafasuje. Když ti nic neproplatí, tak si to nafasuješ a prodáš to je normální. Je to asi pro PČR lepší, když bude spousta civilních lidí chodit v policejních věcech než aby nějakou korunu proplatili. Dneska není problém si koupit celou uniformu.

Ministr vnitra Ivan Langer dnes, ve středu 28. listopadu 2007, slavnostně předal zástupcům Policie ČR deset pojízdných pracovišť, která byla zakoupena v rámci projektu P1000.

„Zlepšení podmínek pro práci policistů patří mezi mé hlavní priority. Prvním krokem v tomto ohledu bylo zahájení projektu P1000. Projekt P1000 znáte jako projekt modernizace policejních služeben. Dnes vám představím jeho další součást, kterou jsou „pojízdné kanceláře“. Tyto „kanceláře“ zjednoduší práci jak dopravní, tak pořádkové policii. Již nebudou běhat občané za policií, ale policie přijede za nimi,“ řekl při slavnostním předávání ministr vnitra Ivan Langer.

Pojízdná pracoviště jsou dodávková vozidla, plně vybavena jako standardní kancelář. Vybavení těchto vozidel nabízí policistům veškerý potřebný komfort pro urychlení a zjednodušení jejich práce. Zvýšení komfortu se díky těmto pojízdným služebnám dočkají také občané. V případě nutnosti totiž na nimi tato „kancelář“ přijede až na místo, kam bude třeba.

„V budoucnu počítáme s tím, že přinejmenším každý okres v ČR bude mít k dispozici minimálně jednu až dvě tyto pojízdné služebny. Plánujeme to v rámci projektu P1000, v rámci reformy policie,“ dodal ministr vnitra. V roce 2006 bylo zakoupeno celkem 33 vozidel tohoto typu, v letošním roce dalších 30. 11 vozidel je vybaveno speciálními mobilními váhami, určenými k vážení kamionů.

V současné době se dané automobily používají převážně při vyšetřování dopravních nehod. Jejich další možné využití je např. v případě živelných či technologických katastrof. Využívání pojízdných pracovišť je dalším krokem ke zlepšení pracovních podmínek pro policisty. Pojízdná pracoviště nabídnou policistům odpovídající pracovní prostředí a větší možnost pohybu v terénu. Veškeré potřebné zdroje informací totiž bude mít policista k dispozici přímo ve vozidle a vyřídí tak elektronicky vše potřebné tak, jako kdyby seděl na služebně v kanceláři.

Problém bude v tom, že nehodovka se rozpadá a nemá u ní ani kdo jezdit, takže si ty vozidla zakonzervujte.....

Ten pán nevidí zásadní problémy u policie a celý jeho kabinet má klapky na očích.

Místo toho, aby se zjednodušila administrativa třeba jednoduchými tiskopisy, které občan vyplní za pár minut, tak se nakoupí dodávky s drahým počítačovým vybavením. Proč to dělat jednoduše a efektivně, když je to asi lepší dělat složitě a draze.

Ví ten pán nebo někdo na prezídiu o tom, že Policie pracuje v systému elektronického tr.spisu (tzv.ETŘ), který běhá pouze na počítačích na síti a že jaksi tu do auta nedá? Máme staré monitory a práce na nich je hazard se zdravím, staré pomalé počítače pořízené jako vyřazené od různých firem, pracuji u firmy přes 20 let, ale ještě NIKDY jsem neměl štěstí abych dostal zánovní či dokonce nový počítač, a to na něm dělám denně. Škody Felicie na nichž je najeto ke 300 tis. km, atd. atd. atd. Jsem pro změny k lepšímu jak pro policii a pro občany. Občan mnohdy nechápe, proč a co všechno musí absolvovat, abych se dopracoval k obdržení potvrzení pro pojišťovnu, že mu někdo ukradl kolo u hospody nebo domu.
Pánové zaměřte se na změny trestního řádu a zjednodušte práci Policie. Proč na bagatelní trestné činy a přestupky nestačí vyplnit jeden formulář s podepsaným poučením, že vše občan oznámil pravdivě, jehož kopii mu policista potvrdí a předá? Například odcizení jízdního kola u hospody v hodnotě vyšší než 5 tis. Kč - nutno sepsat záznam o zahájení úkonů trestního řízení, protokol o trestním oznámení, poučení poškozeného v trestním řízení, ohledán místa činu, úřední záznam o provedeném šetření na místě činu, usnesení o odložení věci, poté obsah spisu, statistiku, desky na spis, poté do archivu,kde se musí archivovat několik let, vyplnit zprávu pro pojišťovnu. Neskutečné...

pro Bohumila
Se vším s tebou souhlasím, ale jenom bych opravil, že vyřazené PC jsou od státních institucí a to Úřadů práce a Správ sociálního zabezpečení. U nás máme také ETŘ a nebýt PC, které zaplatila EU tak nemáme pomalu s čím dělat, ale to nikoho nezajímá.

pro Bohumila

Máš pravdu neskutečné, protože jsem se ve výčtu tvých úkonů nikde nedočetl o nějakém pátrání po pachateli....

Jinak Langrův nápad se mi líbí, ale šlo by to vylepšit. JEDNOTA má určitě ještě někde vyřazené "erťáky", ve kterých byly pojízdné prodejny. Kdyby se to trošku stříklo na bílou se zeleným pruhem, tak by to určitě moc nestálo. No a do míst, kde budou zrušena oddělení III. a IV. typu by jste jednou týdně zajeli, lidem by jste potvrdili papíry pro pojišťovnu na to co jim za ten týden ukradli a bylo by to... Ani by jste nepotřebovali ETŘ a připojení na síť. Stačil by jeden psací stůl, dvě židle, jeden mechanickej Consul a razítko.

Souhlas s Civilem. Také mě napadl ten styl, který někteří pamatují z dob, kdy jezdila vozidla vykupující kožky z králíků ( asi tak před 30 lety ) a dlouze znělo z tlampačů těchto vozidel " Kůůůžééé, Kůůůžééé ". Takže stačí, aby tato vozidla Policie ČR ve stanovený čas - dle harmonogramu projela ulicemi a do tlampačů křičela " Příííjééém oznááámenííí " a lidé se k vozidlu jen pohrnou. Ukradnou ti kolo a na co trmácet a čekat na služebně. Člověk si počká například na úterý a až dorazí vůz Policie ČR do předmětné ulice, tak vyběhnout a nahlásit problém, prostě paráda, všechno moderní, automatizované, krásné ...... Tomu říkám služba občanovi. Teď nechápu proč všichni na I. Langera nadávají, však on to má zmáklé.
F1

Můžu tě ujistit, že "hadry, kosti, kůže" jezdí leckdes po vesnicích dodnes - nejde jen o záležitost pamětníků.

Pravda civile, ve výčtu úkonů jsem "zapoměl" na pátrání po pachateli, to by měla být hlavní pracovní náplň policie, ale mám čím dál silnější pocit, že to nikoho ve vyšších sférách policie nezajímá... než to policajt všechno sepíše, tak už na něj na oddělení čekají tak dva až tři další oznamovatelé a celé se to opakuje dokola. Právě v tom případě, kdyby stačil jeden jednoduchý výstižný formulář s popisem odcizené věci a okolnostmi odcizení, tak by ten policajt měl čas to na to honit zloděje. Takhle může honit leda papíry na stole...

Bohumile píšeš to naprosto výstižně. Zřejmě celá republika se baví o českých policistech, jako o papírových krysách, které jsou zalezlé v kancelářích a nevytáhnou prdel ven a nikdo z těch nejvyšších kompetetních není schopen říci tu pravdu pravdoucí o té naší byrokracii ohledávání a dokumentování odcizených registračních značkách případně spousty dalších věcí včetně bagatelních TČ, jak tomu sami politici říkají " bagatelní trestné činy " a také tu pravdu, že český polda má toho sedění v kanceláři a té byrokracie už nad hlavu, že by rád jednodušší systém a vyměnil by svou roli " zapisovatelky " za roli do které původně bláhově nastupoval.
F1

Plně s tebou souhlasím, v severních Čechách to takhle přesně funguje. Jen bych doplnil, že bych ten nabranej spis zrovna odložil bez nějakého alibistického šetření, poněvadž kolikrát když koukneš do šuplíku se psisy tak zjištíš, že se to množí a množí a za 2 měsíce zjistíš, že na tom stejně není pro nedostatek času ani čárka a rychle to doložíš. Ono by se šetřilo, ale do toho ti vedení vrzne samé výjezdy, fotbaly, DBA, akce a jiné chujoviny a prostě nestíháš i kdyby ses posral, ale to nikoho nezajímá.

Co se týče PC, tak by na hodně oddělení mohli chodit návštěvy ze škol,a by děti viděli jak počítačový pravěk v praxi. A pokud by chtěli vidět jaké to bylo před velkým třeskem, tak se určitě ještě najde pár oddělení na kterých vše klepou na psacích strojích a pravěký pc je jen u vedoucího. No, hlavně, že pan ministr má za 19 miliónů Kč zrenovovanou kancelář a přilehlé prostory.