Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Myslím, že by odcházelo mnohem více lidí, vše je závislé na zaměstnanosti v regionu, pracovních příležitostech v daných lokalitách a především úlohou v rodině.
Policie již dávno nemá co nabídnout a čím motivovat mladé nastupující policisty.

V pořádku, každý má právo a možnost odejít, je to věc každého. Současná situace je více než na ručník.

Pro fňukny:
20 let u PČR (SKPV a OOP - vedoucí). Myslím, že vím o čem mluvím. S tím materiálem se ale fakt nedalo pracovat a jak tak čtu, tak pořád nedá. Proto Civil. Nyní jsem v pohodě.

a teď si myslíš, že nám spadne brada... Když už nadáváš na ten materiál, určitě máš v paměti všechno, co jsi pro něj udělal, jaké jsi jim jako vedoucí vytvořil podmínky, jak jsi schopné motivoval, že? Tak se předveď. Pokud si v současné době myslíš (už jako civil), že zákon 361/2003Sb.a úprk od sboru včetně pochybných náborových akcí ten materiál zlepší, tak jsi naivní a napadáš tu ostatní, kteří chtějí fungující firmu. Jinak bylo na čase, abys odešel a je vás málo, těch funkcionářů jsou mraky a na ulici nikdo....

Udělal dobře, že odešel, asi to stálo za hovno na rozdíl od tvé předvedené "práce".

a ty víš, jakou já odvedl a odvádím práci? Víš prd, tak se vrať tam, odkud jsi přišel. Kecat o tom, že je někdo uplakánek, když upozorňuje na věci, které nejsou v pořádku mi normální nepřijde. Taky tu o něm neříkám, že byl neschopný vedoucí a srab, když raději vzal roha a odešel do civilu. Přesně tohle totiž "páni" vedoucí dělají, urážejí a podceňují své podřízené. To jim jde dobře a pak se diví, že musí kontrolovat i to, jak se kdo vyspal. Na nic víc, než řešení prkotin stejně nemají a myslí si, jací jsou nadlidi, když jsou na funkci....

Pro civila,
Je opravdu dobre, ze takovi vedouci jako si byl ty odchazi. Uzijte si krasne vysluhy chlapci. Skoda jen ze vas z tech funkci neodchazi zas tak moc. Proc? Me by se taky libilo za tu praci brat dneska pres 40 cistyho. Nezapomen, ze my civilove nejsme a do prace nadrizenych vidime. Zastavam nazor Poldy33, takovy servis jaky poskytuje PCR v EU nenajdete. Mimochodem vite o tom, ze jsme jediny stat EU, kde nesjou priplatky za nocni, svatky atd. no a samozrejme prescasy? Civile, co ted delas ty? Vysluhu ti typuju kolem 12 mesicne, tak to ti staci nekde drepet u soukrome bezpecnostni a delat jim operacniho. Nerikej ze po 20 letech si se vratil delat automechanika, nebo co jsi vyucenej?

Čekal jsem i horší útoky, nějak měknete hoši.

tak tomu říkám reakce...na víc nemáš?

To víš, že na víc mám. Ředitel firmy s 50-lidmi. 60 hrubého není moc, ale prémie 100% jsem zatím měl vždy. Oktávka 4x4 i pro osobní potřebu mi stačí, zas tolik toho nenajezdím. Notesa jsem nechal klukovi, protože kdo by se s ním tahal sem a tam, když všechno přeneseš na flešce a PC mám doma i na chalupě. Hoši klidně si tam hnijte dál. Lituji jen toho, že jsem neodešel dřív.

materialista, ty ses na funkci k ostatním hodil, na víc jsi opravdu neměl....

Až tě nějaký Ivan, Rumun, Bulhar, nakrmí košickým teploměrem, pouze s povzdechem řeknu zase jeden mrtvej, ale bohatej. čekám na tebe v mém městě, v mém rajonu.

Až když vás člověk popíchne, tak ukážete co jste vlastně zač...

civilista je zřejmě erudovaný psychologi, že po pár řádcích zjistí, kdo je co zač.....:-)))))) hodně štěstí v civilu a přestaň se navážet do poldů, ty jsi jím nikdy nebyl, nemáš srdce poldy, sbohem...

To víš, civile, tady je to samej virtuální hrdina. A některý z nich už se i přestali v noci pochcávat - dokážou si už říct na nočník.

Takže až tady bude výše uvedený systém o čemž pochybuji, protože ti nahoře mají tu byrokracii tak zalezlou pod kůží, že takový systém by již nebylo schopni " naladit ", tak hurá snižme stavy na standart v jiných zemích, kde nemají ten český systém.

3,8 policisty v přímém povaze výkonu služby na 1 policistu v nepřímé povaze výkonu služby je trochu přepych, nemyslíš civile.

ža na něj reaguješ, kecá do věcí, kterým nerozumí a chytrý je jak včela. Pročpak si to nejde vyzkoušet, aby mu trklo, že v této firmě to nefunguje jak má a desítky let se jen slibuje....

Ještě jednou pro Civila
Víš proč je u nás více poldů jak jinde kromě velké administrativy se v ČR také hrozně krade a bourá oproti EU. V počtu krádeží v prodejnách na počet obyvatel jsme v Evropě 1 a počtu dopravních nehod na počet obyvatel jsme na 6 místě. Takže tady neplácej, že policajti v ČR nic nedělají, protože takový servis jaký PČR poskytuje oznamovatelům, státním i nestátním institucím nikde ve světě nedělají

tak jsem zjistil že platový propad je i po navýšení osobního skoro 21 tis/ proti minulému roku. Jsem zvědav jak se ktomu postavite až Vám zašlu podklady z mzdovky.

Podklady k platovému propadu také předej mediím. Nebudeš sám, je třeba dokázat, že je někdo lhář. Komunista, nebo pseudodemokrat, každý jenom sliboval, nebo slibuje. První z výše uvedených kolektivizoval a znárodňovalt, druhý ten zase šel po penězích, hodnostech a době započítávané pro výsluhový příspěvek, odebráním započítávané mateřské a základní voj služby, ve skutečnosti kradli oba dva.

Já teda nechápu,o čem je tady řeč. Přece když se mně to u nějaké firmy nelíbí,tak jdu jinam.

Drahý možná kolego.
1)Každý holt jinam jít nemůže. Jestlipak víč proč asi. No přeci proto, že jiná práce není a co si budem povídat, to co jsme uměli, tak jsme již po letech služby u PČR zapoměli. A to se pak práce těžko hledá.
2)Někdo odejít nechce, protože tuto práci bere jako poslání a chce pro tuto prohnilou společnost něco udělat "zbavit ji vředů" jak to řekl jeden politik.
3)Další má odslouženo již tolik let, že si říká do důchodu už to nějak vydržím, třeba "i s bodákem v prdeli" jak se říká u AČR.
Přeji všem pěkný večer a zvláště pak našemu Ne ministrovi policie našemu drahému MUDr.JUDr.Mgr.I. L.

Člověk, který není schopen začít dělat jinou práci a naučit se kvůli tomu něco nového je lempl. A nevím proč bychom si takové měli platit.

To také děláme. Jen jsem zvědav, co budete dělat vy, až za posledním z nás zaklapnou dveře.

Jen se neboj, ještě dost jich tam po vašich odchodech zůstane. Na ten výkon co PČR předvádí je to až kam. Vzpomínám si na brekot jednotných zemědělských družstev a jejich soudruhů předsedů po roce 89. A jak je to nyní? Zůstali u toho jen ti schopní a je jich desetina. A jde to. Takže i když dalších 5000 ufňukánků odejde, stále ještě zbyte víc policajtů, než je evropský průměr.

Civile máte pravdu. Zůstane jich dost. Budete mít plné kanceláře, ulice bude skoro prázdná.

Civile vůbec nevíš o čem plkáš. Ve finále ten ufňukánek budeš ty, až se ti něco stane a bude čekat třeba den dva než někdo přijede... Srovnávat počty jinde a u nás nejde, mj. protože jinde nemaj takovou administrativu jako tady, takže klíííííd.

Tady se podívej, jaký je například rozdíl u policie Nizozemí versus ČR. Jde o to, že já ze 100 % doby " vyseděné " v kanceláři, vysedím 70 % doby příjímáním trestních oznámení nebo jiných oznámení s neznámým pachatelem a nyní koukni, jak to dělají v Nizozemí. Nesrovnatelně jinak. Moc dobře vědí, že systém stylem všechno sepisovat a dělat každému zapisovatelku znamená " uvařit lidi v kancelářích ". Dopadli by stejně jako u nás, kdyby měli všechno sepisovat počínaje pitomými odcizenými registračními značkami.

---------------------------------------------------------------- -- Jak to dělají v Holandsku?

Zkušenosti a informace ze zahraničí jsou to, k čemu mají tuzemští policisté stále poměrně obtížný přístup. Přitom právě v zahraničí je možné zjistit, jak je možné policejní práci dělat jinak.

Community policing za hranicemi, aneb zajímavé postřehy ze služební cesty českých policistů v Holandsku.

S obrazem holandské policie, s jakým se autor seznámil během své zahraniční návštěvy, lze konstatovat, že bezpečnostní, sociální, a právní systém v Holandsku poskytuje policistům jistoty a společenskou ochranu (odpověď na případnou čtenářovou odpověď lze nalézt v následujících řádcích). Holandská policie preferuje bezpečnost v ulicích, veřejný pořádek a kontroluje systematický jeho dodržování, mohli bychom říci jako i v ČR. Nutno však poukázat na detaily, které však diferencují srovnání. Například uveďme na několika příkladech:

- Plánovaní služeb. „Základní policejní útvar“ funguje skutečně jako úřad, má úřední hodiny od pondělí do pátku jen v denní době, a mimo tyto stanovené úřední hodiny zajišťuje jen výkon hlídkové a dozorčí služby. V ulicích města (konkr. Tillburg – v době návštěvy) hlídkoví policisté obvodního oddělení zpravidla slouží každodenně denní služby, noční slouží jen čtyři noci v týdnu, od čtvrtku do neděle, v rámci prevence před případnými výtržnostmi páchanými cizinci, jenž vyhledávají víkendovou zábavu ve městě, a tímto zvyšují potencionální bezpečnostní riziko. Mimo obvodní oddělení funguje ve městě regionální policejní výjezdová základna s názvem 112 - viz. obr. 2, jenž zajišťuje naléhavé hlášení v podobě oznámení občana, zajišťuje pult centralizované ochrany, zadržení pachatele aj. V Holandsku dále slouží i policejní útvar s působnosti po celém Holandsku.

- Přijetí oznámení. Zajímavosti je, že holandská policie trestné činy, u kterých není od prvopočátku známá totožnost pachatele, pouze evidují a nikterak ho již nešetří (pravidlo neplatí pro závažné trestné činy). Občan na obvodním oddělení sepíše pod dohledem recepční pracovnice policie (školené občanské pracovnice - viz. obr. 3) dvoustránkový formulář pro pojišťovnu a po přidělení čísla jednacího spisu, odchází občan s formulářem na pojišťovnu uplatňovat škodu. Když budeme doslova citovat holandského policistu: „pokud občan hlásí krádež a nemá podezření na konkrétní osobu, policie nemusí do případu vstupovat, vždyť se jedná o právní vztah mezi občanem a pojišťovnou! Policie Vstupuje na do procesu až při uplatňování práva proti pachateli, je-li znám“.

Také se zúčastnil části noční služby se dvěmi policistkami, které kupodivu tvořily jedinou dvoučlennou pěší hlídku obvodního oddělení ve městě Tillburg (přítomnost českých hostů byla pouze pozorovatelská, bez vlivu na počet členů a složení hlídky). Mladé policistky povinně vybavené balistickými vestami, vyrazily do ulic města. Na uniformě měly oblečeny reflexní policejní vesty, aby byly v nočních hodinách zřetelně vidět pod kamerami městského bezpečnostního systému pracovníky městského dispečinku, se kterými byly na rádiovém spojení. Hlídka směřovala nejprve napříč městem na městský dispečink a následně do první diskotékové restaurace. V České republice nebývá zvykem, že by jedinou noční dvoučlennou pěší hlídku tvořily ženy, autor proto očekával možný konflikt v prostorách diskotéky, kde byla díky pokročilé noční hodině bujará zábava, a omladina evidentně pod vlivem alkoholických nápojů již nebyla příliš zdrženlivá. Policejní hlídka pozdravila u vchodu dva muže – vyhazovače a s úsměvem vklouzla dovnitř. Nutno uznat, že z přítomných hostů si nikdo nedovolil být vůči hlídce jakkoliv uštěpačný. Odpověď na nabízející se dotaz, byla z úst policistek jednoduchá. Legislativa a důslednost policistů v Holandsku bezpochyby chrání postavení policisty natolik, že pokud by dle slov policistek, někdo z přítomných v sále diskotéky byť vztýčil proti policistkám prostředníček, nebo by došlo k verbálnímu útoku na policistu, jedná se podle tamní legislativy o závažný trestný čin (přeloženo překladatelkou – o zločin). Policistky by v tomto případě přivolali kolegy z již zmíněného oddílu 112, v tomto případě by tito přijeli zamřížovaným automobilem - viz. obr. 6, a označené osoby zadrží a převezou na služebnu 112 vč. jejich umístění do krátkodobé cely. Pachatelé zůstanou v cele až do následujícího pracovního dne, kdy na místně příslušném obvodním oddělení začínají úřední hodiny, a kde budou prováděny s pachateli další procesní úkony pracovníky kriminální služby ve spolupráci se státním zastupitelstvím.


- Pracovní podmínky, služby a základní vybavení. Policisté pořádkové služby jsou do služby standardně vybaveni balistickými vestami, které jsou upraveny pro nošení pod služební košili – viz. obr. 7. Kromě balistické vesty mají policisté k dispozici na opasku další donucovací prostředky – pistoli, pouta, kasr, obušek a halogenovou tužkovou svítilnu, kterou policista krátkodobě oslepí osobu, proti které zakročuje. Ve vozidle pak policisté mají další donucovací prostředky typu brokovnice, dlouhých obušků a štítů. Ke komunikaci používá policista radiostanici a dále služební mobilní telefon. Služební vozidla mají instalovaný GPS s navigací, lustrační počítačový systém, automobilní radiostanici. Dodávkové vozidla navíc disponují přepravním zamřížovaným prostorem pro zadržené osoby – viz. obr. 8. Co se týče stavebních úprav uvnitř policejní budovy, pracoviště dozorčího útvaru je odděleno od recepce s výhledem na čekárnu a recepční prostor. Malá výslechová místnost je diskrétního charakteru, vybavena potřebnými pracovními prostředky. Policisté používají k sepsání úředních záznamu a dalších hlášení společné místnosti s množstvím počítačových jednotek, přičemž si policista vybere počítač, který je v daný moment zrovna volný – viz. obr. 9. Speciální místnost je určena i pro předávání potřebných informací policistům před službou, při kterém velitel směny sdělí ústně a za doprovodu prezentace zpracované v PowerPointu základní úkoly hlídce a ukáže fotky osob, po kterých policie pátrá. Nutno podotknout, že všechny místnosti na policejním oddělení jsou klimatizovány. Dalším standardem policejních oddělení, je místnost pro odpočinek policistů, v této místnosti je jídelní koutek, kuchyňka s kávovarem a automatem s nealkoholickými chlazenými nápoji, samozřejmostí je výběr sáčkových polévek a čajů různých příchutí – samozřejmě zdarma a dle libosti. Dále je zde k nalezení kulečníkový stůl, čalouněné židle a zeleň – viz. obr. 10. Dalším pozitivním prvkem je služba pro vlastní policisty v podobě čistírny uniforem. Policista po službě vloží svou použitou uniformu do igelitu s vlastní značkou a pověší na určené místo – viz. obr. 11. Pracovník čistírny ji vyzvedne a uniformu vyčistí. Tato služba je hrazena zaměstnavatelem.


Obr. 9: Společná místnost pro policisty, kde lze psát záznamy a jiné administrativní úkony.
Obr. 10: Jídelní a odpočinkový prostor na obvodním oddělení
Obr. 11: Čisté uniformy policistů připravené k vyzvednutí před službou.

výňatek z článku autora: pplk. Ing. Martin Hrinko, Ph.D. ( z www.policista.cz)



Text vyšel v tištěné podobě v časopise Policista č. 5/2007 a náš server jej převzal s laskavým svolením autora.




Pozn. 1 – Community policing je způsob policejní práce založený na spolupráci mezi policií, samosprávou a občany. Vychází ze znalosti prostředí, ve kterém se policista pohybuje, a z otevřené komunikace mezi všemi těmito skupinami. Zatímco předmětem zájmu tradičních policejních strategií je protiprávní chování a jejich administrace, předmětem zájmu community policing je následkům takového chování a možným škodám spíše předejít. Community policing nenahrazuje standardní policejní postupy, ale doplňuje je a usnadňuje.







Publikováno: 14. 10. 2007


Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravo

Takže až tady bude výše uvedený systém o čemž pochybuji, protože ti nahoře mají tu byrokracii tak zalezlou pod kůží, že takový systém by již nebylo schopni " naladit ", tak hurá snižme stavy na standart v jiných zemích, kde nemají ten český systém.

Pro Civila
Víš proč je u nás více poldů jak jinde kromě velké administrativy se v ČR také hrozně krade a bourá oproti EU. V počtu krádeží v prodejnách na počet obyvatel jsme v Evropě 1 a počtu dopravních nehod na počet obyvatel jsme na 6 místě. Takže tady neplácej, že policajti v ČR nic nedělají, protože takový servis jaký PČR poskytuje oznamovatelům, státním i nestátním institucím nikde ve světě nedělají.

Pro civila.
Promiň mi ten výraz civile, nemohu říct nic jiného než" CIVILE TY JSI ALE HŇUP".

Jak tak na to tak koukám, tak MV, Mgr. MUDr. Ivanek by měl navrhnout modrému ptáčku, maskáčům a kališníkům platby u PČR a MP jak ve zdravotnictví. Oznámení 3O,-Kč, výjezd 5O,-Kč, po 00.01 platba 90,-Kč , potvrzení pro pojišťovnu 1OO,-Kč,oznámení a následné prověření ptákoviny 1000,-Kč. Potom co by to prošlo tak stravenky v hodnotě 1OO,-Kč,doplatek 2O,-Kč, plné vystrojákya hlavně benzín.

Stravenkami to bohužel začíná, ono jít do restaurace s 30Kč stravenkou je poměrně ostuda pro lidi z této branže. Nepravidelná strava je u policie přece víc než známá a mnoho lidí skončí s vředy a dalšími nemocemi.

Bando jedna, jíst by se vám zachtělo. Utahovat opasky si budete ! Já nad vámi budu práskat bičem za slaďounkého cvrlikání modrého ptactva.

S pozdravem
vládnoucí třída.

abys nechytl jednu po čuni...

Hmmmm, tak na to všechno tak smutně koukám a zjistil, že je u Policie totální bída a lepší to opravdu už asi ani nebude.

Lidičky, co blbnete, chcete, aby se nám všichni vysmáli? Když se podívám na posledních -x- příspěvků, vypadá to, že největším a nejpalčivějším problémem u PČR je hodnota stravenek. Děláte tu ze sebe pěkné ubulené idioty!

Jestli jste to ještě nepostřehl, i polda na ulici mívá hlad a nemá zájem o žaludeční vředy.
30,- kaček dnes stačí na 4 housky a 20 dkg levného salámu.
Myslíte, že je to plnohodnotná strava na 12 směnu?

Největším a nejpalčivějším problémem u PČR je všechno. Ministrem Langerem počínaje a stravenkami konče.

Leckde nemají ani ty za 30,- a ani závodní jídelnu. Hádejte, jestli jsou o hladu nebo se postarají jinak. Tohle je jak pláč nesamostatných dětí, které co nedostanou naservírované až pod nos, to nemají. Jasně, je to nepříjemné, ale není to zásadní problém u PČR. Zatímco podle četnosti příspěvků na téma stravenky, jejich hodnota a výše doplatku to vypadá na pravý opak.

Že se divíš, tohle fórum je HLAVNĚ o brečení...