4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Myslím, že by odcházelo mnohem více lidí, vše je závislé na zaměstnanosti v regionu, pracovních příležitostech v daných lokalitách a především úlohou v rodině.
Policie již dávno nemá co nabídnout a čím motivovat mladé nastupující policisty.

V pořádku, každý má právo a možnost odejít, je to věc každého. Současná situace je více než na ručník.

Pro fňukny:
20 let u PČR (SKPV a OOP - vedoucí). Myslím, že vím o čem mluvím. S tím materiálem se ale fakt nedalo pracovat a jak tak čtu, tak pořád nedá. Proto Civil. Nyní jsem v pohodě.

a teď si myslíš, že nám spadne brada... Když už nadáváš na ten materiál, určitě máš v paměti všechno, co jsi pro něj udělal, jaké jsi jim jako vedoucí vytvořil podmínky, jak jsi schopné motivoval, že? Tak se předveď. Pokud si v současné době myslíš (už jako civil), že zákon 361/2003Sb.a úprk od sboru včetně pochybných náborových akcí ten materiál zlepší, tak jsi naivní a napadáš tu ostatní, kteří chtějí fungující firmu. Jinak bylo na čase, abys odešel a je vás málo, těch funkcionářů jsou mraky a na ulici nikdo....

Udělal dobře, že odešel, asi to stálo za hovno na rozdíl od tvé předvedené "práce".

a ty víš, jakou já odvedl a odvádím práci? Víš prd, tak se vrať tam, odkud jsi přišel. Kecat o tom, že je někdo uplakánek, když upozorňuje na věci, které nejsou v pořádku mi normální nepřijde. Taky tu o něm neříkám, že byl neschopný vedoucí a srab, když raději vzal roha a odešel do civilu. Přesně tohle totiž "páni" vedoucí dělají, urážejí a podceňují své podřízené. To jim jde dobře a pak se diví, že musí kontrolovat i to, jak se kdo vyspal. Na nic víc, než řešení prkotin stejně nemají a myslí si, jací jsou nadlidi, když jsou na funkci....

Pro civila,
Je opravdu dobre, ze takovi vedouci jako si byl ty odchazi. Uzijte si krasne vysluhy chlapci. Skoda jen ze vas z tech funkci neodchazi zas tak moc. Proc? Me by se taky libilo za tu praci brat dneska pres 40 cistyho. Nezapomen, ze my civilove nejsme a do prace nadrizenych vidime. Zastavam nazor Poldy33, takovy servis jaky poskytuje PCR v EU nenajdete. Mimochodem vite o tom, ze jsme jediny stat EU, kde nesjou priplatky za nocni, svatky atd. no a samozrejme prescasy? Civile, co ted delas ty? Vysluhu ti typuju kolem 12 mesicne, tak to ti staci nekde drepet u soukrome bezpecnostni a delat jim operacniho. Nerikej ze po 20 letech si se vratil delat automechanika, nebo co jsi vyucenej?

Čekal jsem i horší útoky, nějak měknete hoši.

tak tomu říkám reakce...na víc nemáš?

To víš, že na víc mám. Ředitel firmy s 50-lidmi. 60 hrubého není moc, ale prémie 100% jsem zatím měl vždy. Oktávka 4x4 i pro osobní potřebu mi stačí, zas tolik toho nenajezdím. Notesa jsem nechal klukovi, protože kdo by se s ním tahal sem a tam, když všechno přeneseš na flešce a PC mám doma i na chalupě. Hoši klidně si tam hnijte dál. Lituji jen toho, že jsem neodešel dřív.

materialista, ty ses na funkci k ostatním hodil, na víc jsi opravdu neměl....

Až tě nějaký Ivan, Rumun, Bulhar, nakrmí košickým teploměrem, pouze s povzdechem řeknu zase jeden mrtvej, ale bohatej. čekám na tebe v mém městě, v mém rajonu.

Až když vás člověk popíchne, tak ukážete co jste vlastně zač...

civilista je zřejmě erudovaný psychologi, že po pár řádcích zjistí, kdo je co zač.....:-)))))) hodně štěstí v civilu a přestaň se navážet do poldů, ty jsi jím nikdy nebyl, nemáš srdce poldy, sbohem...

To víš, civile, tady je to samej virtuální hrdina. A některý z nich už se i přestali v noci pochcávat - dokážou si už říct na nočník.

Takže až tady bude výše uvedený systém o čemž pochybuji, protože ti nahoře mají tu byrokracii tak zalezlou pod kůží, že takový systém by již nebylo schopni " naladit ", tak hurá snižme stavy na standart v jiných zemích, kde nemají ten český systém.

3,8 policisty v přímém povaze výkonu služby na 1 policistu v nepřímé povaze výkonu služby je trochu přepych, nemyslíš civile.

ža na něj reaguješ, kecá do věcí, kterým nerozumí a chytrý je jak včela. Pročpak si to nejde vyzkoušet, aby mu trklo, že v této firmě to nefunguje jak má a desítky let se jen slibuje....

Ještě jednou pro Civila
Víš proč je u nás více poldů jak jinde kromě velké administrativy se v ČR také hrozně krade a bourá oproti EU. V počtu krádeží v prodejnách na počet obyvatel jsme v Evropě 1 a počtu dopravních nehod na počet obyvatel jsme na 6 místě. Takže tady neplácej, že policajti v ČR nic nedělají, protože takový servis jaký PČR poskytuje oznamovatelům, státním i nestátním institucím nikde ve světě nedělají

tak jsem zjistil že platový propad je i po navýšení osobního skoro 21 tis/ proti minulému roku. Jsem zvědav jak se ktomu postavite až Vám zašlu podklady z mzdovky.

Podklady k platovému propadu také předej mediím. Nebudeš sám, je třeba dokázat, že je někdo lhář. Komunista, nebo pseudodemokrat, každý jenom sliboval, nebo slibuje. První z výše uvedených kolektivizoval a znárodňovalt, druhý ten zase šel po penězích, hodnostech a době započítávané pro výsluhový příspěvek, odebráním započítávané mateřské a základní voj služby, ve skutečnosti kradli oba dva.

Já teda nechápu,o čem je tady řeč. Přece když se mně to u nějaké firmy nelíbí,tak jdu jinam.

Drahý možná kolego.
1)Každý holt jinam jít nemůže. Jestlipak víč proč asi. No přeci proto, že jiná práce není a co si budem povídat, to co jsme uměli, tak jsme již po letech služby u PČR zapoměli. A to se pak práce těžko hledá.
2)Někdo odejít nechce, protože tuto práci bere jako poslání a chce pro tuto prohnilou společnost něco udělat "zbavit ji vředů" jak to řekl jeden politik.
3)Další má odslouženo již tolik let, že si říká do důchodu už to nějak vydržím, třeba "i s bodákem v prdeli" jak se říká u AČR.
Přeji všem pěkný večer a zvláště pak našemu Ne ministrovi policie našemu drahému MUDr.JUDr.Mgr.I. L.

Člověk, který není schopen začít dělat jinou práci a naučit se kvůli tomu něco nového je lempl. A nevím proč bychom si takové měli platit.

To také děláme. Jen jsem zvědav, co budete dělat vy, až za posledním z nás zaklapnou dveře.

Jen se neboj, ještě dost jich tam po vašich odchodech zůstane. Na ten výkon co PČR předvádí je to až kam. Vzpomínám si na brekot jednotných zemědělských družstev a jejich soudruhů předsedů po roce 89. A jak je to nyní? Zůstali u toho jen ti schopní a je jich desetina. A jde to. Takže i když dalších 5000 ufňukánků odejde, stále ještě zbyte víc policajtů, než je evropský průměr.

Civile máte pravdu. Zůstane jich dost. Budete mít plné kanceláře, ulice bude skoro prázdná.

Civile vůbec nevíš o čem plkáš. Ve finále ten ufňukánek budeš ty, až se ti něco stane a bude čekat třeba den dva než někdo přijede... Srovnávat počty jinde a u nás nejde, mj. protože jinde nemaj takovou administrativu jako tady, takže klíííííd.

Tady se podívej, jaký je například rozdíl u policie Nizozemí versus ČR. Jde o to, že já ze 100 % doby " vyseděné " v kanceláři, vysedím 70 % doby příjímáním trestních oznámení nebo jiných oznámení s neznámým pachatelem a nyní koukni, jak to dělají v Nizozemí. Nesrovnatelně jinak. Moc dobře vědí, že systém stylem všechno sepisovat a dělat každému zapisovatelku znamená " uvařit lidi v kancelářích ". Dopadli by stejně jako u nás, kdyby měli všechno sepisovat počínaje pitomými odcizenými registračními značkami.

---------------------------------------------------------------- -- Jak to dělají v Holandsku?

Zkušenosti a informace ze zahraničí jsou to, k čemu mají tuzemští policisté stále poměrně obtížný přístup. Přitom právě v zahraničí je možné zjistit, jak je možné policejní práci dělat jinak.

Community policing za hranicemi, aneb zajímavé postřehy ze služební cesty českých policistů v Holandsku.

S obrazem holandské policie, s jakým se autor seznámil během své zahraniční návštěvy, lze konstatovat, že bezpečnostní, sociální, a právní systém v Holandsku poskytuje policistům jistoty a společenskou ochranu (odpověď na případnou čtenářovou odpověď lze nalézt v následujících řádcích). Holandská policie preferuje bezpečnost v ulicích, veřejný pořádek a kontroluje systematický jeho dodržování, mohli bychom říci jako i v ČR. Nutno však poukázat na detaily, které však diferencují srovnání. Například uveďme na několika příkladech:

- Plánovaní služeb. „Základní policejní útvar“ funguje skutečně jako úřad, má úřední hodiny od pondělí do pátku jen v denní době, a mimo tyto stanovené úřední hodiny zajišťuje jen výkon hlídkové a dozorčí služby. V ulicích města (konkr. Tillburg – v době návštěvy) hlídkoví policisté obvodního oddělení zpravidla slouží každodenně denní služby, noční slouží jen čtyři noci v týdnu, od čtvrtku do neděle, v rámci prevence před případnými výtržnostmi páchanými cizinci, jenž vyhledávají víkendovou zábavu ve městě, a tímto zvyšují potencionální bezpečnostní riziko. Mimo obvodní oddělení funguje ve městě regionální policejní výjezdová základna s názvem 112 - viz. obr. 2, jenž zajišťuje naléhavé hlášení v podobě oznámení občana, zajišťuje pult centralizované ochrany, zadržení pachatele aj. V Holandsku dále slouží i policejní útvar s působnosti po celém Holandsku.

- Přijetí oznámení. Zajímavosti je, že holandská policie trestné činy, u kterých není od prvopočátku známá totožnost pachatele, pouze evidují a nikterak ho již nešetří (pravidlo neplatí pro závažné trestné činy). Občan na obvodním oddělení sepíše pod dohledem recepční pracovnice policie (školené občanské pracovnice - viz. obr. 3) dvoustránkový formulář pro pojišťovnu a po přidělení čísla jednacího spisu, odchází občan s formulářem na pojišťovnu uplatňovat škodu. Když budeme doslova citovat holandského policistu: „pokud občan hlásí krádež a nemá podezření na konkrétní osobu, policie nemusí do případu vstupovat, vždyť se jedná o právní vztah mezi občanem a pojišťovnou! Policie Vstupuje na do procesu až při uplatňování práva proti pachateli, je-li znám“.

Také se zúčastnil části noční služby se dvěmi policistkami, které kupodivu tvořily jedinou dvoučlennou pěší hlídku obvodního oddělení ve městě Tillburg (přítomnost českých hostů byla pouze pozorovatelská, bez vlivu na počet členů a složení hlídky). Mladé policistky povinně vybavené balistickými vestami, vyrazily do ulic města. Na uniformě měly oblečeny reflexní policejní vesty, aby byly v nočních hodinách zřetelně vidět pod kamerami městského bezpečnostního systému pracovníky městského dispečinku, se kterými byly na rádiovém spojení. Hlídka směřovala nejprve napříč městem na městský dispečink a následně do první diskotékové restaurace. V České republice nebývá zvykem, že by jedinou noční dvoučlennou pěší hlídku tvořily ženy, autor proto očekával možný konflikt v prostorách diskotéky, kde byla díky pokročilé noční hodině bujará zábava, a omladina evidentně pod vlivem alkoholických nápojů již nebyla příliš zdrženlivá. Policejní hlídka pozdravila u vchodu dva muže – vyhazovače a s úsměvem vklouzla dovnitř. Nutno uznat, že z přítomných hostů si nikdo nedovolil být vůči hlídce jakkoliv uštěpačný. Odpověď na nabízející se dotaz, byla z úst policistek jednoduchá. Legislativa a důslednost policistů v Holandsku bezpochyby chrání postavení policisty natolik, že pokud by dle slov policistek, někdo z přítomných v sále diskotéky byť vztýčil proti policistkám prostředníček, nebo by došlo k verbálnímu útoku na policistu, jedná se podle tamní legislativy o závažný trestný čin (přeloženo překladatelkou – o zločin). Policistky by v tomto případě přivolali kolegy z již zmíněného oddílu 112, v tomto případě by tito přijeli zamřížovaným automobilem - viz. obr. 6, a označené osoby zadrží a převezou na služebnu 112 vč. jejich umístění do krátkodobé cely. Pachatelé zůstanou v cele až do následujícího pracovního dne, kdy na místně příslušném obvodním oddělení začínají úřední hodiny, a kde budou prováděny s pachateli další procesní úkony pracovníky kriminální služby ve spolupráci se státním zastupitelstvím.


- Pracovní podmínky, služby a základní vybavení. Policisté pořádkové služby jsou do služby standardně vybaveni balistickými vestami, které jsou upraveny pro nošení pod služební košili – viz. obr. 7. Kromě balistické vesty mají policisté k dispozici na opasku další donucovací prostředky – pistoli, pouta, kasr, obušek a halogenovou tužkovou svítilnu, kterou policista krátkodobě oslepí osobu, proti které zakročuje. Ve vozidle pak policisté mají další donucovací prostředky typu brokovnice, dlouhých obušků a štítů. Ke komunikaci používá policista radiostanici a dále služební mobilní telefon. Služební vozidla mají instalovaný GPS s navigací, lustrační počítačový systém, automobilní radiostanici. Dodávkové vozidla navíc disponují přepravním zamřížovaným prostorem pro zadržené osoby – viz. obr. 8. Co se týče stavebních úprav uvnitř policejní budovy, pracoviště dozorčího útvaru je odděleno od recepce s výhledem na čekárnu a recepční prostor. Malá výslechová místnost je diskrétního charakteru, vybavena potřebnými pracovními prostředky. Policisté používají k sepsání úředních záznamu a dalších hlášení společné místnosti s množstvím počítačových jednotek, přičemž si policista vybere počítač, který je v daný moment zrovna volný – viz. obr. 9. Speciální místnost je určena i pro předávání potřebných informací policistům před službou, při kterém velitel směny sdělí ústně a za doprovodu prezentace zpracované v PowerPointu základní úkoly hlídce a ukáže fotky osob, po kterých policie pátrá. Nutno podotknout, že všechny místnosti na policejním oddělení jsou klimatizovány. Dalším standardem policejních oddělení, je místnost pro odpočinek policistů, v této místnosti je jídelní koutek, kuchyňka s kávovarem a automatem s nealkoholickými chlazenými nápoji, samozřejmostí je výběr sáčkových polévek a čajů různých příchutí – samozřejmě zdarma a dle libosti. Dále je zde k nalezení kulečníkový stůl, čalouněné židle a zeleň – viz. obr. 10. Dalším pozitivním prvkem je služba pro vlastní policisty v podobě čistírny uniforem. Policista po službě vloží svou použitou uniformu do igelitu s vlastní značkou a pověší na určené místo – viz. obr. 11. Pracovník čistírny ji vyzvedne a uniformu vyčistí. Tato služba je hrazena zaměstnavatelem.


Obr. 9: Společná místnost pro policisty, kde lze psát záznamy a jiné administrativní úkony.
Obr. 10: Jídelní a odpočinkový prostor na obvodním oddělení
Obr. 11: Čisté uniformy policistů připravené k vyzvednutí před službou.

výňatek z článku autora: pplk. Ing. Martin Hrinko, Ph.D. ( z www.policista.cz)



Text vyšel v tištěné podobě v časopise Policista č. 5/2007 a náš server jej převzal s laskavým svolením autora.




Pozn. 1 – Community policing je způsob policejní práce založený na spolupráci mezi policií, samosprávou a občany. Vychází ze znalosti prostředí, ve kterém se policista pohybuje, a z otevřené komunikace mezi všemi těmito skupinami. Zatímco předmětem zájmu tradičních policejních strategií je protiprávní chování a jejich administrace, předmětem zájmu community policing je následkům takového chování a možným škodám spíše předejít. Community policing nenahrazuje standardní policejní postupy, ale doplňuje je a usnadňuje.







Publikováno: 14. 10. 2007


Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravo

Takže až tady bude výše uvedený systém o čemž pochybuji, protože ti nahoře mají tu byrokracii tak zalezlou pod kůží, že takový systém by již nebylo schopni " naladit ", tak hurá snižme stavy na standart v jiných zemích, kde nemají ten český systém.

Pro Civila
Víš proč je u nás více poldů jak jinde kromě velké administrativy se v ČR také hrozně krade a bourá oproti EU. V počtu krádeží v prodejnách na počet obyvatel jsme v Evropě 1 a počtu dopravních nehod na počet obyvatel jsme na 6 místě. Takže tady neplácej, že policajti v ČR nic nedělají, protože takový servis jaký PČR poskytuje oznamovatelům, státním i nestátním institucím nikde ve světě nedělají.

Pro civila.
Promiň mi ten výraz civile, nemohu říct nic jiného než" CIVILE TY JSI ALE HŇUP".

Jak tak na to tak koukám, tak MV, Mgr. MUDr. Ivanek by měl navrhnout modrému ptáčku, maskáčům a kališníkům platby u PČR a MP jak ve zdravotnictví. Oznámení 3O,-Kč, výjezd 5O,-Kč, po 00.01 platba 90,-Kč , potvrzení pro pojišťovnu 1OO,-Kč,oznámení a následné prověření ptákoviny 1000,-Kč. Potom co by to prošlo tak stravenky v hodnotě 1OO,-Kč,doplatek 2O,-Kč, plné vystrojákya hlavně benzín.

Stravenkami to bohužel začíná, ono jít do restaurace s 30Kč stravenkou je poměrně ostuda pro lidi z této branže. Nepravidelná strava je u policie přece víc než známá a mnoho lidí skončí s vředy a dalšími nemocemi.

Bando jedna, jíst by se vám zachtělo. Utahovat opasky si budete ! Já nad vámi budu práskat bičem za slaďounkého cvrlikání modrého ptactva.

S pozdravem
vládnoucí třída.

abys nechytl jednu po čuni...

Hmmmm, tak na to všechno tak smutně koukám a zjistil, že je u Policie totální bída a lepší to opravdu už asi ani nebude.

Lidičky, co blbnete, chcete, aby se nám všichni vysmáli? Když se podívám na posledních -x- příspěvků, vypadá to, že největším a nejpalčivějším problémem u PČR je hodnota stravenek. Děláte tu ze sebe pěkné ubulené idioty!

Jestli jste to ještě nepostřehl, i polda na ulici mívá hlad a nemá zájem o žaludeční vředy.
30,- kaček dnes stačí na 4 housky a 20 dkg levného salámu.
Myslíte, že je to plnohodnotná strava na 12 směnu?

Největším a nejpalčivějším problémem u PČR je všechno. Ministrem Langerem počínaje a stravenkami konče.

Leckde nemají ani ty za 30,- a ani závodní jídelnu. Hádejte, jestli jsou o hladu nebo se postarají jinak. Tohle je jak pláč nesamostatných dětí, které co nedostanou naservírované až pod nos, to nemají. Jasně, je to nepříjemné, ale není to zásadní problém u PČR. Zatímco podle četnosti příspěvků na téma stravenky, jejich hodnota a výše doplatku to vypadá na pravý opak.

Že se divíš, tohle fórum je HLAVNĚ o brečení...