4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

A proč se teď brání snižování o 4%. 10% bez milosti.

ano, tak je to správné, tak to má být

Jak to tak čtu, to jste pánové přepískli. Hlavně anonymně.Pro Re, opravdu to zde nemá cenu, ale nepořádek a negativa u PČR se nás též rentiérů dotýkají. Jedná se o naše požitky. K panu Ano. Je pravdou, jednou policista, navždy policista. Za službu 25 let u PČR se nestydím. Mnoha lidem jsem pomohl, byla to moje práce.Zpátky bych se již nevracel.Bývalým kolegům přeji hodně zdraví, ať se jim ve službě nic nestane, nikdo jim nic nedá. Sám jsem proti lupičům 2 x použil služební zbraň.Víc to nemá cenu rozebírat.K panu for Ano Je slušné se představit, ať vím s kým mám tu čest.Jenom k upřesnění Vám zde napíši toto. Po odchodu od policie jsem pracoval mimo okres, pěkná práce, dobře pracená. Ale mám invalidnícho syna. Maminka mně v tu dobu těžce onemocněla. Tak jsem se musel z rodinných důvodů vrátit domů a nechat lukrativní práci. Druhý den jsem byl zase v pracovním poměru jako skladník. Pak přišla krize, ne vlastní vinou jsem přišel o práci.Je pravdou, že jsem na pracáku. V té době maminka měla zase těžkou cévní příhodu, otec též úraz. Také jsem se musel postarat o babičku, není to jednoduché získat domov důchodců.Abych to v životě neměl lehké, mám plně invalidního syna, učí se v Jedličkově ústavě. Mám hodnou ženu, spokojené manželství.Pak přišla další rána, dne 18.09.2009 mně zemřel mladší bratr, nechal mne byt. Měl jsem nabídky k práci, kdo chce dělat, tak si práci najde. Ale nabídku jsem odmítl, musím zaopatřit rodinu. Co se týče pana takyrentiér, jestli jste rentiér nemontujte se do mých rodičů. Celý život poctivě pracovali pro tuto společnost,až z toho mají podlomené zdraví. Nejsou sami, urážíte další poctivé důchodce.Když jeden z nich zemře, druhý má existenční problém. Takže pánové,aby jste si na moje slova za 20 let nevzpomněli, jestli bude vůbec na důchody. Také by se Vám ve stáří nelíbilo platit tisíce za léky a nesmyslné poplatky a podobně. Dále pro pana takyrentiér, nepřál bych Vám , jestli máte rodiče,,mít je těžce nemocné.Co se týče výslužky/ tzv. sociální dávky pro ztížení pracovní uplatnění / s tím já problém nemám. Něco jsem dal pro společnost. Také jsem pracoval manuelně jak před, tak i po službě u PČR. V současné době a ani do smrti nemám finanční problém. Vyrostl jsem za socialismu, bylo samozřejmostí pro slušného člověka pracovat. Já s tímto vůbec nemám problém.To co jsem napsal, může potkat každého z Vás. Jak zde již bylo sděleno, diskuse zde nemá cenu. Urážet není umění, natož anonymně. Pro for Ano, bylo by dobré se předstravit, když mě tak dobře znáte a nemístně umíte urážet. Přeji Vám pánové vše dobré, hlavně zdraví, práci, štastnou rodinu, spokojennost s pozdravem jenom občan.

pro rentiera
Ladislave, nereaguj prosím na ty blbečky provokatérský. Vždyť musíš vidět, že si z tebe dělají jen legraci a jen tě provokují. Odhaluješ zde celý svůj soukromý život a o těch blbečcích nic nevíš. Tito se jen baví na tvůj úkor a mají z toho ještě srandu. Prosím tě piš jen k věci a nereaguj na jejich provokace. Přeji hodně štěstí a v rámci možností spokojený život.

ty jsi pracoval jako policajt? Když tu vykdákáš vše!

http://www.nosp.cz/AKTUALNE/vyzva-pro-zamestnance-rozpoctove-sfe ry

Pro přečíst. Mluvil jsem s vysokoškoláky, s bývalou učitelkou mého syna ze základní školy, s dalšími,co studovali Bc,Mgr, JUDr a podobně.Co uvádí xxxp je pravdou.Jinak se střední škola po vyučení mohla studovat tak, že vyučený šel do druhého ročníku průmyslovky, nebo vyučení s maturitou, SOŠ, SOU, tedy 4 roky, nebo dálkově, večerně, většinou 2 - 3 roky tzv. nástavba. nebo též po vyučení jako střední průmyslova škola pro pracující a podobně.Byly v té době různé možnosti. Vždy zakončená maturitní zkouškou.Říká se tomu úplně střední odborné vzdělání, když gympl, tak úplné střední všeobecné vzdělání. Jen tak na vysvětlenou. Je vidět, že umíte jenom rýpat. Jsem zvědat, jestli mně také odpovíte na to, co jsem Vám před tím napsal. Též se představíte. S pozdravem příjemného večera rentiér.

Ladislave, jsi jak píšeš už nějaký pátek v civilu, tak se na handrkování na těchto stránkách vykašli, nemá to stejně žádný význam.

mě také připadá, že by se hrozně rád vrátil zpět.

rentier sedí doma,protože už je dlouho na pracáku,toto DF je jeho adrenalín,tak mu ho neber

pro for ANO - kolego vy snad rentiéra znáte ? tak nám o něm ještě něco sdělte, píšete že sedí doma a už je dlouho na pracáku. Dle jeho příspěvků to však vypadá že pracuje 25 hodin denně, jaký má o všem přehled. To DeFko mu nikdo nebere, nebojte, když tím žije, ale je vidět že on už na důchod a spokojené stáří má již našporováno a to furt pláče nad tím jak se mají důchodci, včetně jeho rodičů , špatně. Tak zas někdy ...

... bývalý kolego Ladislave, po delší době jsem zavítal na tyto stránky, divím se, že Tě to baví, handrkovat se tu se stále jedním a tím samým duševně nemocným rejpalem měnícím nicky jak ponožky :-)

náš Spící Sniper se probudil? Prý že to tady nebude sledovat. Zase vedle jak ta jedle. To jsi policajt,bože!!!

Pro Přečíst. Píšete bláboly.Počítat snad umíte. Kolik škol jsem studoval Vám může být jedno, ale vždy zdárně se státní zkouškou.Položil jsem Vám stejné otázky, neodpověděl jste mi. Anonymně urážet umí jenom chudák. Když zde z kolegů něco napíše, věcně, tak se zde do nich též někteří anonymně navážíte. Ale na jednu otázku Vám odpovím, která Vám leží v žaludku,aby dušička měla pokoj. Vyučení elektro, pak elektroprůmyslovka, základní policejní škola, střední policejní škola. Jinak ty státní školy neměly nic společného s Plzní.Nějaké ty kurzy, školení i v civilu. Jsem zvědav, jak jste studoval vy. Doufám, že nejste zbabělý a nebudete zde nesmyslně anonymně rýpat a představíte se.Jestli jste mladík, tak staršího nepoučujte.Něco jsem společnosti dal a nemám s tím problém.Tímto Vám slušně odpovídám. S pozdravem rentiér.

Je vidět, že jenom provokujete. Napište něco o sobě, kolik je Vám let, co jste studoval.Kde pracoval, jaké hodnoty jste vytvořil pro blaho společnosti. Také by mě to zajímalo, nejen mne. Ale do nikoho bych se nenavážel,když jej neznám. K těm počtům, mám za to, že umíte počítat. Napsal jsem Vám to přece jasně, stručně a srozumitelně. 15 + 34 je 49.Uvedl jsem, necelých 15 let, měsíc do 49 let. Myslím, že to není složité na nepochopení. Učení se také počítá do zápočtu na důchod. Jinak jsem uvedl v původním textu ccc 34 let. Tak , v čem je problém. S pozdravem příjemného večera pane přečíst rentiér.

Teda p. rentiére, vy se do toho ale šerredně zamotáváte !!! Psal jste že jste vystudoval několik státních škol a zdarma - doposud jste nám však nesdělil jaké, ale budiž. K vašemu bývalému kolegovi co studoval v Liberci bakaláře za 50 tis., no nevím, nevím, ale vím, že v Liberci se bakalář studoval celkem 4 roky, kdy pouze tzv. 0 ročník se platil a to ve výši 5 nebo 7 tis., teď nevím přesně, pak se neplatí již nic, no a magisterské studium za 70 tis., tím jste mě pobavil, neboť co se studuje v Liberci, tak jde převážně o st. školy. To jenom pro upřesnění. Ale stále pane rentiére dlužíte odpovědi z dnešního dne v 13.47 hod. Sále mi to nějak nevychází - píšete od 15 let v učení, dejme tomu do 18,5 roků vašeho života, potom 25 let u PČR, to by vám již bylo 43,5 roků, nyní vám bude 49 tzn. že mi zbývá 5,5 roku. Kde jste tedy pracoval dále a jak dlouho a to už vůbec nevím jak nám odpovíte na to když 15.11. ve 20.50 h. jste uváděl že jste vystudoval několik státních škol!!! Prosím vás co to bylo za školy a jak dlouho trvaly, nebyly to nějací předchůdci práv v Plzni,? To jste stačil vystudovat za prázdniny, nebo v lepším případě za víkend ?? Každá stř. škola trvá min. 4 roky, nebo se pletu ? Kde jste uváděl, že jste sloužil, bylo by asi fakt zajímavé rovněž získat názory některých vašich bývalých kolegů - to se se diskutující asi pobavili, nemám pravdu ?? Tak hodně štěstí !!!

pro přečíst
Poslouchej ty"přečíst", ona škola se dala studovat večerně a nebo dálkově. Rentiér tedy mohl klidně takto vystudovat opravdu několik státních škol. Platilo se pouze za studium na VŠ, na SŠ se neplatilo. Těch 50, nebo 70 tisíc by mohlo být docela v pořádku, protože si vzpomínám, kdyý jsem se já zajímal o studium na VŠ, ta za jeden ročník jsem měl platit 15 tisíc korun a to nebyla nejdražší škola,byly i dražší třeba v Brně kde se platilo 25 tisíc Kč za rok.

NÁVRAT Z DBA
U Dobříše havarovalo policejní auto, jeden policista nepřežil
V pondělí večer havarovalo u Dobříše policejní auto. Dostlo smyk a vjelo do protisměru, kde narazilo do stromu a převrátilo se. Jeden z policistů nehodu nepřežil.

Pro xxxp.Uvedl jsem, odpracoval celkem 34 let, z toho 25 let u PČR, zbytek v civilní sféře. S pozdravem rentiér. Počítat umím, maturoval jsem z matematiky na civilní průmyslovce, elektro. Jenom tak k upřesnění.

Rentiére, rentiére, já se své odpovědi asi nedočkám, že, takže buď zase nějaké "báchorky" anebo to s těmi počty nebude zas tak moc slavné, ikdyž byla matura z matiky... no, nic, myslím si své asi jako ostatní co to čtou !!!

Pro přečíst. Je to jednoduché, šel jsem do učení těsně před 15 lety věku. Za měsíc mne bude 49 let. Takže to číslo 34 let je reálné. Jenom chci upřesnit, že dle novely o důchodovém pojištění se od 01.01.2010 nepočítá do důchodu, za odpracovaná leta, učení, střední a vysoká škola. Zase vymoženost kapitalismus. Asi nechtějí mít vzdělané lidi. S pozdravem rentiér.

Rentiére, bylo by tedy možné nám všem sdělit váš studentský postup, když píšete že jste vystudoval několik státních škol, zajímalo by mne jaké a potom váš pracovní postup, kde všude a jak dlouho jste pracoval, případně nám sdělte kde pracujete nyní a jak dlouho, díky - s pozdravem přečíst.

Ladislave, ladislave. Drobátko jsi se do těch let zamotal a nebo nás všechny taháš za fusekli. Přeci jestli ti bude 49 let, tak nemůžeš sloužit 34 let. To dá přeci rozum ne. V 15-ti letech k policii (tedy dříve k VB) nikdy nepřibírali a to ani za komunistů. Zkus si to přepočítat a pak to napiš znovu a správně. Přeji pěkný den.

Odbornici na právo. Do důchodu se dosud vždy započítavá odpracovana doba po dovršení věku 18 let. Pro ty, kteří studuji střední školu neb učňák do 26 let, protože mohou brát dětské přídavky to bude překvapení.

Pane civil, prostě pořád zde provokujete. Mně říkáte,ať si to po sobě přečtu.Ano. Je pravdou, že jsem vystudoval, ale osobně jsem odpracoval, jak u policie ČR tak v civilní sféře cca 34 let. Nemám se za co stydět. Nikomu nic nedlužím. Nevím, proč mne a další urážíte, těmi nesmysly,jak čtu dole.Uvádíte , že Vám je 44 let, měl byste být soudný a nenavážet se do těch osob, co udělaly něco pro republiku. Ty děti, co řvaly na Václaváku, chápu. Ale,co jsem dříve několikrát napsal, je jenom ze života.Máte svoji pravdu,ale já žiji v současné době,ne právní státě. Řekl jsem svůj názor, ale z Vaší strany by bylo dobré něco říci konkrétního, než urážet. Nejsem urážlivýý, ale mám za to, že se zde jenom bavíte. S pozdravem jenom občan této rozkradené republiky,jestli jsem levičák,nebo pravičák, nehraje v tuto dobu vůbec žádnou roli.

Civil neprovokuje, jenom vyjadřuje svůj názor a že není jako ten Váš? No o tom je diskuze a přitakávat Vám každý nemusí, když se s tím nestotožňuje. PČR je dle mého přebujelý moloch, protože takový počet četníků nemají v žádné EU zemi.

Ano, měl by si každý vždy vše přečíst, zejména, když hodně píše, zajímá mne, jak může mít někdo odpracováno 34 let, když je mu 48. Že by v pracovním poměru již od čtrnácti...

sloužil jsem deset let (přesně + rok vojny) a do c jsem šel letos v dubnu, ale souhlasím - skutečně tak deset tisíc lidí od P ČR vyházet (hlavně ty, co to mají jako zaopatřovací ústav a zybtečné vedoucí) a pánové ... s těmi demonstracemi za nesnížení platu raději opravdu moc neblbněte