4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

A další a další znechucení policisté odcházejí do civilu a výhled pro nově přicházející žádný.

Na jednom velkém aktivu bylo řečeno-kdo nechce u policie sloužit může klidně odejít. Mám takové obavy, že odejdou za chvíli všichni, vždyť ani kolegové z RCCP nemají o práci u OOP a SDP žádný zájem. Taky proč by měli mít za takových podmínek.

Hlavní je, aby se do funkcí dostali podle představ pana ministra "mladí rozhněvaní muži". Pozor, o ženách nemluvil. Možná má problémy se sexuální orientací, ale to jen tak pro pořádek. Koho ale ti "mladí rozhněvaní muži" budou nakonec řídit, toť otázka.

Tak jsem si zase přečetl několik stránek. A opět jsem se přesvědčil, že od doby, co jsem od Policie ČR odešel, se nic nezměnilo. Je jistě řada schopných a fundovaných policistů, ale ti určitě nemají čas ani chuť přispívat na tyto stránky. Jestli si někdy I.L. pročítá tyto stránky, tak ho to jen musí utvrzovat v tom, že Policii ČR je třeba rozprášit. Zdá se mi, že někteří z Vás jsou již úplně mimo realitu. Nejvíc se tady rozčilují ti, co "slouží venku na ulici". Taky jsem tak sloužil řadu let, proto vím, o čem mluvím. Začínal jsem za 2.950,.- Kč hrubého, nějakých 20 hodin měsíčně navíc měl každý přímo naplánováno, aby vyšly služby. Další hodiny navíc se objevily v průběhu měsíce při různých akcích. Příplatky nebyly za nic, to slovo nikdo neznal, stejně jako např. vzít si paragraf na nemocné dítě, manželku atd. Podívejte se taky někdy, co za Vaše peníze dělají např. dělníci na severní Moravě.

Musím reagovat.
Úplně mimo realitu jseš Ty sám, když uvádíš částku 2.950 v Kčs, dnes se platí Kč, jak ty ve svém příspěvku uvádíš a to je zavádějící. Jaké byly prosím tě pořizovací ceny bytů, náklady na živobytí rodiny, to již raději neuvádíš, že. Proč z nás takoví, jako jsi ty dělají kretény.

Výrok
Příplatky nebyly za nic, to slovo nikdo neznal, stejně jako např. vzít si paragraf na nemocné dítě, manželku atd. Podívejte se taky někdy, co za Vaše peníze dělají např. dělníci na severní Moravě.
Prohlášení
Co jste s nemocným dítětem v té době dělali? Hodili jste ho z mostu a manželku také?
Výrok
Podívejte se taky někdy, co za Vaše peníze dělají např. dělníci na severní Moravě.
Prohlášní
My budm jen rádi, když rozšíří naše řady. Zdar

Je více rovin takového uvažování. Jednou z nich je, zda se budem srovnávat s tou službou, která byla před rokem 89 (otec takto sloužil 30 let) a zda budeme chtít být zařazeni v " kategorii " špatně zaplaceného dělníka na Severní moravě ( jejich plat na svědomí nemám a moje manželka pracuje za 7.500 - 8.000,- čistého ). Rozhodně nemám o sobě mínění, že bych neměl být rozumně zaplacen za práci službu, kterou dělám a že je to s parchantama na Severu Čech řehole. Otázkou je proč někdo vymýšlí zdarma hodiny, co je tím důvodem - chybějící lidé ?, nedostatek peněz na zaplacení přesčasů, myšlenka uškodit policistům a testovat jejich nálady či neidentifikovatelný problém ?

Přeci každý ví, že původně bylo v zákoně zdarma 300 hodin. Co bylo důvodem vymyslet 2 měsíce služby zdarma v roce. Důvod byl jistě dle mého finanční, který měl řešit krize personální a krize nedostatku peněz pod.

Kde je nějaká hranice takového uvažování a řeknu na rovinu zákonného ( ale protiústavního - o tom jsem přesvědčen ) vychcávání s lidmi. Co když nějakého notně přemýšlivého poslance napadne dát do zákona třebas ( hypoteticky ) 800 hodin zdarma v zájmu ušetření rozpočtu a uvolněné částky přesunutí do jiné kapitoly. Kde je ta ta hranice " přijatelného " vychcávání " s lidmi ?

Jako poslední otázku bych položil : Každý občan má právo na spravedlivou odměnu za vykonanou práci. Jak by Ústavní soud ČR zhodnotil spravedlivou odměnu při porovnání spravedlivé odměny policisty na stejném zařazení sloužícího např. v Severních Čechách, který zdarma odsloužil 150 hodin a policisty například ve Veselí nad Lužnicí, který žadnou ze 150 hodin neodsloužil, při tom byl jejich plat naprosto stejný. Složitější hodnocení by bylo mezi zaměstnaneckými profesemi, ale u Policie ČR je toto porovnání z charakteru vykonávané služby dostatečně srovnatelné.
Myslím si, že by těžko mohl někdo hovořit o nějaké spravedlivé odměně. Naše služba je o tom, máme jiným pomáhat domoci se spravedlnosti a dohlížet a chránit pořádek a právo - hezky to sice zní, ale na každém kroku vidíme nespravedlnost, vydrbávání s lidmi a námi samotnými a těmi 150 hodinami tomu nasadili tedy korunu.
A pokud je a nebo bude podána ústavní stížnost na porušení zásady spravedlivého odměňování u PČR - na 100 % věřím, že to Ústavní soud posoudí v rovině, jak jsem naznačil. Takže : systém před rokem 89 jistě aktuální již není a nebude, to je každému jasné.

jsi ty. Já nedostanu služební byt, nemám služební auto pro sebe, nikdo za mě nic nezaplatí a jen proto, že změnili zákon jsem přišel o 2000,- měsíčně. Proč? Vysvětlí mi to někdo? Dělám špatně, byl jsem přeplacený, dělám chyby, mám špatné hodnocení? NE, všechno tohle je jen podraz na lidi a zadarmo jsi dělat mohl, já si také neúčtuji čas, který věnuji ve svém "volnu" této práci a že ho je dost. Chci zaplatit za odvedenou práci, nic víc. Pokud mě chceš srovnávat s nějakým lemplem, jen proto, že semtam reaguji na zdejší provokatéry, jsi ubožák.... A srovnávat práci dělníka s poldou....nechceš srovnávat třeba práci doktora s uklízečkou v nemocnici? Pak kdo je mimo realitu...

A ještě k tomu paragrafu :

Mám dvě děti, kdy jsem si nikdy paragraf na dítě nevzal a vždy byla doma manželka. Také na to nějak nejsem zvyklý, když někdo z poldů si vezme paragraf. Ale po pravdě je to tím, že jsem na občasnou prosbu manželky, abych si vzal pragraf, kdy ona již trpělivost zaměstnavatele vyčerpala, odpověděl že nemůžu, že mám v práci problém se spisy ( což byla vždy pravda ), že v práci musím být. Takže jsem ji tímto zatahoval do ještě větších problémů s jejím zaměstnavatelem a jen proto, že je u tohoto zaměstnavatele dlouho, nedošlo k situaci " vyhazov, takovou se stále nemocnými dětmi tady nepotřebuju ". U některých kolegů jsou ale jejich manželky také na místech, kde vzít si praragraf na nemocné děti nekolikrát za sebou, případně vůbec si ho vzít znamená " vyhazov " .

Takže pane " tři šikmé svlislé čárky " takové to za socialismu nebylo, dnes je to jiné život je jiný a člověk do dělá, jak se dá, aby " přežil " tyhle jednoznačné zápory nové doby. Za socialismu sice také nadávali, když ženská chyběla, ale nějaký vyhazov za marodící děti ? v té době ? Jinak pro pořádek je mi 42 let.

Pro ///
No to tě ještě trhnu. S manželem jsme začínali za 1.080,-,
ale nájem za byt vč.poplatků za služby 100,- Kč, 14 dní dovolené s celým zaopatřením vč.dopravy 140,- Kč/osobu,děti jsme také netopili, ale brali jsme si §,ve službě jsme byli podle potřeby, ze základního platu se dalo celkem slušně žít. Ale vztahy mezi námi byly určitě lepší.

Jo pane kadrovaku, v dobe kdy si zacinal, byla mjaka prumerna mzda, samozrejme delnicka trida mela vic nez nadprumer. Pises, ze si slouzil na ulici, kolik si mel donucovaku za sluzbu a kde si slouzil? V zime jeden caj s rumem v kazdy druhy putice, yo se slouzilo trochu jinak.Stalo se ti nekdy, ze ti plivnul drban do ksichtu, asi ne jinak bys takhle nemluvil, driv si to nikdo nedovolil. Nesrovnavej pravek s dneskem. Manzelka mela pracovni dobu 8-16 a tim to haslo, dneska se maka jinak!!! mluvis jak hloupej civil, jo ono se rychle zapomina. Taky policajt ma neco jako volny cas, tak proc by do tyhle rubriky neprispel? Vis co uzivej si civilu a neplet se nekam kam uz nepatris.

nová dobo, už se aspoň holíš? nebo ses teprve nedávno přestal počurávat?

Souhlas s ///

Policajta v sobě nezapřeš. Tom jak zcela nesprávně používáš slovo KDY, je hrozný, ale buď v klidu, dělá to spousta policajtů. To máte tak chudou slovní zásobu, nebo proč je to slůvko u policajtů tak oblíbený ?

Zřejmě to asi bude těmi mega souvětími ve výroku usneseních, jejich odůvodnění a pod. No ale chtěl bych vidět tvůj sloh, protože já o těch " kdy " například v těch usneseních moc dobře vím, ale ať se snažím, jak se snažím, tak zjišťuji, že v těch usneseních bez těch " kdy " to jaksi dost dobře nejde.
Ale jinak ti rozumím, vím, že jseš častý kritik " kdy ", včetně jiných stránek než je Langerova a také nemáš rád, když někdo kritizuje osoby s VŠ. Tím jsem se, ale naštěstí neprovinil.
A nakonec : Já alespoň na těchto stránkách hodnotím úroveň myšlení lidí a jejich názorů, kdy kdy kdy kdy zapomenuté čárky, překlepy atd. mě nezajímají. Jinak na ZOP jsem měl ze 30 lidí z čestiny za jedna a se mnou ještě pouze dva človíčci, takže to snad nebude se mnou tak špatné. Celý život od základky až po tu ZOP jsem měl češtináře, kteří nic neodpouštěli, takže kolikrát si říkám, že to asi bylo v pořádku, že člověka dusili.

Málem jsi mě Miras rozhodil pantofle.

Jinak Miras šťourat dokáže každy a nikdo není neomylný. Je to i o toleranci jiných a připustit u sebe sama, že nejsem dokonalý. Kritika je někdy ošemetná, střílející do vlastních řad. Až budeš příště psát svůj názor, tak si uvědom, že před " NEBO " se nepíše čárka.
Finito.

Pro Mirase nebo Karlose ?
Koukám, že jsi zase začal svojí kritiku ohledně KDY, ale kolega F1 ti to pěkně nandal. Jinak zapomínáš , že naše práce se točí kolem 7 základních kriminalistických otázek KDY,KDE, KDO, JAK, CO,ČÍM a PROČ a pak se není čemu divit, že je poldové stále používají. Tomu se odborně říká profesní deformace, ale tou ty netrpíš, protože se určitě nepředřeš co ?

Jinak Mirasi nebo jak jsi vlastně říkáš ? Na tomto fóru označuješ každého, kdo si stěžuje na současný stav u PČR za ubrečence. Ve skutečnosti jsi sám osobně takový srab, který nemá odvahu při kritice někoho jiného ani tolik odvahy, aby označil příspěvek svým nickem. Každý normální polda se zamyslí nad obsahem příspěvků a ne jako ty nad jejich pravopisem. Mě osobně jsi tímto přesvědčil, že jsi zamindrákovaný polda, který umí možná tak sepisovat papíry, ale na ulici jsi nepoužitelný.
PS: Pro tvojí informaci i sám pán nejvyšší osobně přiznal, že stav PČR je kritický a to je už co říct. Tím pádem nejsme ubrečenci, ale souhlasíme se svým ministrem.

Jinak Mirasi nebo jak jsi vlastně říkáš ? Na tomto fóru označuješ každého, kdo si stěžuje na současný stav u PČR za ubrečence. Ve skutečnosti jsi sám osobně takový srab, který při kritice někoho jiného nemá ani odvahu, aby označil příspěvek svým nickem. Každý normální polda se zamyslí nad obsahem příspěvků a ne jako ty nad jejich pravopisem. Mě osobně jsi tímto přesvědčil, že jsi zamindrákovaný polda, který umí možná tak sepisovat papíry, ale na ulici jsi nepoužitelný.
PS: Pro tvojí informaci i sám pán nejvyšší osobně přiznal, že stav PČR je kritický a to je už co říct. Tím pádem nejsme ubrečenci, ale souhlasíme se svým ministrem.

musim se smát, jak se rozčilujou ti, kterých se dotýká, že odešel nějakej vedoucí. Pro jejich funkci je totiž důležitý, aby tam ještě někdo trochu schopnej zůstal. Kdyby ne, mají problém oni, nedejpánbů, že by museli časem do terénu. Fandim klukům, co odcházej a ještě víc těm poctivejm vedoucím, kterým je z nastavenýho systému špatně a opouštěj potápějící se loď. Místo, aby zajela do doku, dělaj se do ní další díry a na můstku je to samej kapitán.

těch vedoucích, zástupců, zástupců zástupců je tolik, že odchodem jednoho se absolutně nic nestane. A kéž by schopných vedoucích, se schopností nejen vést, ale chovat se k podřízeným i jako člověk bylo maximum...

bohužel podřízených začíná být minimum )))

MODRÝ HNŮJ JE TŘEBA VYKYDAT NEŽ ZNIČÍ CELOU POLICII.

Reakce "Jak to funguje v Holandsku"
To jak to funguje v EU? Mam odslouzene desitky mesicu v ruznych policejnich mirovych misich. Kazdy den slouzite s kolegama z celeho sveta a jste s nima i po praci, bydlite s nima, proste porad. Udelal jsem si svuj maly pruzkum, jak je na tom cesky polda. Vysledek? Ze statu EU suverene nejhur(krome Litvy, Lotysska apod.) neberu nejake prepocitavani platu atd. Myslim tim podminky v praci, karierni rad, postaveni ve spolecnosti. Ve zkratce, nikde policajty asi nemilujou, ale maji respekt. Proc? Myslite si jako pan ministr a jim podobni, ze zaruka kvality a repektu je VS? Opak je pravdou. VS musi mit jen vrcholny funkce, ostatni prochazi behem kariery klasicke kurzy, protoze to delaji poctive zadna tlacenka, tak tim si vychovavaji kvalitni odborniky.Pr. Muj posledni zahr.tym - slozeni:Nemecko, Svedsko, Norsko, USA, CR. Nejnizsi hodnost, krome me byl kpt. jinak plk. az genpor. ani ten nemel VS, dustojnik z nejvyspelejsiho statu EU zarazenim doma pol.prezidko. Pr. prescasu, nocnich atd. samozrejme vsechno placene s priplatkama. Pr. mimo sluzbu udelas nehodu a mas alkohol(bez zraneni). Vsude to je klasicky prestupek podlehajici disciplinarce, zadne propusteni od sboru atd. jak u nas. Vzal jsem extrem, nesouhlasim samozrejme s chlastem za volantem, ale jako priklad to staci. U nas, moznost propusteni i za pouheho podezreni z tr.c. ci spachani prestupku. Proste nas novy zakon nema v EU obdoby, to co se deje jen populismus vuci chudakum danovym poplatnikum, kteri si tak na nas porad stezuji. Chtel bych videt obcana CR, kdybych mu za odhozeni nedopalku na zem vypalil flastr 1000 Kc, bez jakychkoliv diskuzi. Oni prave zacinaji u takovyhle prkotin,co my povazujem za buzeraci.Za tu dobu si u nich na to lidi zvykly a proto z nima nemaji problemy pri reseni dulezitejsich veci. Proto ma ten policajt respekt, protoze si pak obcani uvedomi, ze to je k jejich prospechu.Je to ale vsechno o celkovem systemu, ktery u nas neni a nikdo ho nechce nastolit.Nasi dnesni lidri, nechci utocit na vsechny, ale v mem okoli to stoji za h... Taky uz mam chute odejit, protoze se to porad jen zhorsuje. Mejte se

Nesmyslná hysterie s VŠ, bez ní nebude snad český polda ani člověkem.

jestli je pravda, co o Tobě řekl jeden poslanec včera.

PÁMBŮCH?? No tě péro, ty ale musíš být inteligentní!!

Jestli neodejdete, budete odejiti. Už jste to tu jednou rozkradli, proč jste nám znovu lhali? Na tom normal člověk nevydělá. Vy jste tvrdili, že všichni. Ona taková malá defenestrace jednou za pár desítek let není špatná. Podívej se dnes z okna, co Vás čeká. Nebojíš se ?

Už na Vás chystáme mlátičku (slámy, coz myslel). Ještě si tu policii více rozlož, pak už nám v tom nic nezabrání

Až se přestaneš usmívat jako zloděj po akci, tak Ti někdo bude věřit. Tak stupidní ksicht nemá nikdo z vlády. Zatím jsi jen rozprášil Ty, co by Tvým kámošům molhi ublížit. Je mě to jedno, stejně padnete , možná to nebude ale tak sametové a to si pište, že jestli bude chybět v jakémkoli resortu byť jen pětikoruna, tak si to s Vámi lidi vyřídí jinak než s komoušema.

prase 2504 - no to je moc pěkný mail!