Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

sdf -Ještě, že jsem neudělal pravopisnou chybu, to by jste mě tady ukamenovali. Píše se byste moulo. )))

Vezmi si nějaký prášek a odpočívej pokoji.

pus, pus, milášku

http://www.mvcr.cz/anonce/souteze/2007/scheng.html

Bohužel je to tak, celý humbuk kolem navyšování platů se rozplynul v nejistotě a nervozitě a po důkladném propočtu jsou lidé převážně na stejných penězích.

Takže kvičící prasata, je vidět, že na tom jste stejně jako loni a nejste v propadu, tak co by jste ještě chtěli? Za stejnou práci více peněz? Olalááá. Dneska jsem byl v Ikee a koho jsem tam neviděl, nadpraporčíka s kolegyní v uniformě jak si prohlížejí naběračky, talíře a pod. ve spodním patře, telefonují si, pohoda úsměv, procházka, teplíčko, služba ubíhá, parádá co? Já bych chtěl taky brát za tuhle procházku penízky a vyřídit si soukromé věci. A neříkej te mi , že tam byli služebně (v uniformě ), haha. Jděte do prdele, nasrat Vám. Kalouska na Vás a tvrdou ruku, ať k něčemu jste. Čest výjimkám.

za více práce a lepší výsledky méně peněz. Můj případ. Ale co, nedělám to pro peníze a žít se s tím dá. Ovšem první nabídka ze soukromého sektoru a Bůh ví....

sdf, ty zakomplexovanej chudáku, tak si k nám pojď taky užívat! Příští rok končím, takže ti rád přenechám místo, těch je koneckonců volných dost i tak (čím to asi bude, přemýšlej) ... Ale ty si tady stejně jen léčíš komplexy (ještě, že ten net máme), takže proč na tebe vůbec reaguji???

On totiž ten " SDF ", který je zřejmě málo přemýšlivý nechápe, že z těch prasečích míst, jak je on nazývá a kde se člověk válí tedy jako to prase na výkrmu, se tedy jistě neodchází.
Ještě jsem neviděl nikoho odcházet z dobrého pracovního místa - to ten SDF není ale schopen vůbec pochopit. Chtěj od myši počítat, chtěj od " SDF " hlouběji přemýšlet. Obojí je špatně.

Prašky nežeru a žrát je nebudu. Ještě, že jsem neudělal pravopisnou chybu, to by jste mě tady ukamenovali. Více práce nemáte, mám přehled z výkonu od kvičících, švestky! Snipere! Chudák jsi ty, nevíš, neznáš. Užil jsem si tohoto "státu ve státu" dost, takže poučuj si svoje tvořící se spermie ve Tvém pytlíku. Takové kecy, někdo z tvých kviklounů bude žrát, ale ostatní inteligentní lidé ne. A proč reaguješ? protože jsi sám kvičící prase, které potřebuje patnáctého brát 30č ičstého a mít čistou hlavu, ale to by chtěl každý a votom to je. F1-dničko, ano z takových míst, jako je procházení se ve službě v teploučku a zajebavání se, jako je v pražských marketech a brát za tohle 18 čistého, se nechce odcházet. Ješito-ušito.

SDF se nám pěkně vybarvil, nejspíš je to anarchisticky smýšlející fetka (v době psaní svých příspěvků trpící silným absťákem), což by jeho absenci inteligence vysvětlilo, tečka. Takže na něho, chudáka, prosím nereagujte a nenadávejte mu, potřeboval by spíš pomoc...

Převážná většina policistů zůstala na stejných financích jako v loňském roce. Polepšili si pouze vepři na manažerských židlích, čili česky řečeno 8 třída a výše......

No nevím, mám 9 a jsem na stejno, zvýšení +-100 Kč. Ale třeba se to ve výplatě za prosinec vylepší...

Kde jsi vzal, že lidi v osmý třídě musej bejt jenom manažerský vepři, závistivá chudinko? Než takhle blbě kecat, nebylo by lepší, kdyby si udělal něco pro to, aby ses dostal taky na osmou platovou ???

Stačí, že jsi pro to udělal něco ty, jseš zřejmě línej parazit, tak laskavě drž hubu a neozývej se nám poctivě makajícím pro obyčejné lidi. Tebe nikdo nepotřebuje, to mi věř.

Policista-sociální případ a odpad.

Jak bude v roce 2008? V roce 2007 byl hlavní problém některých příslušníků v propadu jejich ročního služebního příjmu ve srovnání s rokem 2006. Otázkou je, do jaké míry se podařilo tento problém vyřešit? V roce 2008 však lze očekávat rozsáhlejší problém, neboť životní úroveň všech příslušníků se zásadně sníží, poněvadž vláda nepřipustí valorizaci tarifních složek platu a s přihlédnutím k tomu, jakým způsobem nás zasáhne od 1.1.2008 reforma veřejných financí (DPH 9%, ekologické daně, vyšší platby za energii, vodu, plyn, platby u lékaře, vyšší ceny za dopravu, kulturu, atd..). Zajímalo by mě, jak pan ministr zajistí, aby se z nás příslušníků postupem času a s přičiněním této vlády nestaly opravdu chudáci? Odpovědět bych si mohl po přečtení proslovu pana ministra (předneseném před vyslovením nedůvěry vládě v poslanecké sněmovně v minulém týdnu) sám, neboť v rámci něj bylo řečeno - cituji "Na rozdíl od jiných resortů zřejmě, na Ministerstvu vnitra přes plánovaný nárůst mzdových prostředků o 1, 5 % v roce příštím, porostou platy o 7 %. " Pokud si přečtete celý proslov, který je o tom, co všechno se za rok dokázalo, nemůžete pochybovat o tom, že se dosáhne i na těch 7 % v příštím roce. Vím, že je jistě dost těch, co uvažují o odchodu. Nabízí se otázka, nevyplatí se, jak se zpívá v jedné písni D. Landy "zůstat a neodejít"?

zjistíš po 12.12.2007. Od 9hod. je jako bod 13. jednání Vlády ČR na programu: Návrh nařízení vlády týkající se platových tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2008. Hned po jednání o vojácích z povolání, tak jsem zvědav, zda bude 1,5% a propad díky inflaci 2,5-3%...

Na tarifech nechtějí přidávat údajně nic, bude-li to 1,5 % bude to milé překvapení......

1,5% to je úžasná představa, to vypadá že se z nás stanou menší sociálové.

4 kobra
Jasně, vše při starém a jen vyčkávám. Pokud příští rok půjdu s platem dolů (jako že jo) tak adieu. Jinak to soro všude jen čtu a málo píšu. Je to furt dokola. Čus někdy...

Poděkování dvěma kolegům ze SZK Plzeň za asistenci k udržení veřejného pořádku před malým TESCEM v Plzni. Týkalo se rvačky dvou bezdomovců dne 7.12.07 v 16,15
Nejsme tak vyhořelí, jak vypadáme. 336

Kolegové, kolegyně a široká veřejnosti. Podstav u PČR k dnešnímu dni činí 9.406 volných míst. Hnus pane Langere!!!!!

Údaje užity z webových stránek MV ČR.

A lhát se bude vesele dál, v tisku, TV, jeho "slavné" knize, lidem, no prostě celému světu........čusík

Vidím, že z tohoto čísla máš velkou radost, i když Tě zklamu, není určitě pravdivé, týká se všech bezpečnostních sborů, včetně hasičů, celníků i vězeňské služby.
Není někdy míň lepší, jak víc ? ( kteří chtějí dělat x ufňukánků )
Věřme, že se situace stabilizuje, je to běh na dlouhou trať s mnoha překážkami .

U Policie cca před 14 dny, podle intranetových informací 5 954 neobsazených tabukových míst

Pro xyz: Tak si nastav na tabulce filtr a dej si jen PČR. A zjistíš, že kolega má pravdu. Ale to je těžké vysvětlovat lidem, kteří nejsou vysvětlení přístupni.

Ano potvrzuji, že je to pravda. Po "vyfiltrování" se to týká jen PČR. Ahoj kobro :-)))

4degradovaný:
i já tě zdravím a jsem rád, že ještě funguješ!:-)Tlf pořád stejný???......čusík

Rachy: Pan ministr?
Snad si nemyslíte, že tyhle články Langr čte? Proboha nebuďte najivní! Já jsem už dvakrát psal na PP a myslíte, že přišla kloudná odpověď? Jen kecy a kecy, mikoho nezajímá, že sice máme zavedené ETŘ, ale nemáme na čem psát. Já mám ve své kanceláři dvě rozbité židle, nefunkční psací stroj a toť vše. Docela slušná výbava na zpracovávní trestních spisů, kterých mám zatím 21 a každý den dostávám 3 kousky a další od odcházejících kolegů. Ve čtvrtek jsem psal usnesení na 3x. Rozepsal jsem usnesení v kolegově kanceláři a po 10 minutách se kolega vrátil s otázkou na jak dlouho to mám. Tak jsem vyklidil prostor. Našel jsem ještě jeden volný počítač, protože kolega měl dozorčího a tak jse k němu s radostí zasednul. Po 5 minutách se ve dveřích objevil jiný kolega, který mi sdělil, že mu to je líto, ale má výslech a tak jsem ho musel pustit. Usnesení jsem dopsal až u šéfa v kanclu, protože on je na nemocenské. Mezi tím, než jsem usnesení dopsal, tak se mě pokusil zástupce poslat na OSZ, což jsem mu odmítnul, protože už tak nevím kudy kam. Pak přišel velitel směny, že mám odvézt sekretářku, což jsem taky odmítl, že to jinak balím a jdu domů, když mě nechtějí nechat dělat. Myslíte si, že to je normální? NENÍ a nikoho to nezajímá, protože jsme pro ně jen čísla. Oni nahoře vůbec netuší co se na obvodech děje! Na jeden počítač je u nás 7 policistů 5 - 6 třída, hlavně, že internet nějaký inteligentní policista vyčlenil úplně nový počítač na který se teď jen práší. Na co nám je internet? Mi osobně na nic! Mohli na něj vyčlenit nějaký starý, ale ne oni tan¨m dají novu mašinu. A když jsem tak seděl v kanceláři šéfa, tak jsem najednou zjistil, že nemám křeče v nohách z rozvrzané staré dřevěné židle, protože sedím na kvalitním polohovatelném křesle. Vůbec mě nebolely záda a byl to nevšední zážitek. A když jsem tak koukal na jeho PC, tak jsem si všimnul, že tam má CD - DVD mechaniku a to mě dostalo. My na stále službě, když potřebujeme přehrát záznam z Tesca nebo újezd benzínky, tak nemáme kde, ale on, který CD mechaniku ho neumí ani spustit, ji tam má. PROČ? Proč má CD mechaniku, proč má kvalitní židli? Má snad lepší zadek a náš je horší? Proč nikoho nezajímá, že nějaký dobrák koupil skartovačky za dvacet tisíc na likvidaci CD disků, když řadový policisté nemají žádné disky a při likvidaci postačí disk zlomit a přitom se mohlo koupit obyčejné za tisícovku a třeba deset. Jsem znechucen co se tady děje a Langer se v TV řekne, že budeme muset pracovat více! Jak více, když já kolikrát za 12 hodin se nenajím, ani nenapiju a nemám přestávku? Jak více? Že mu není hanba! Taky vůbec nemá tušení co se u Policie děje, jsou úplně mimo mísu. Všichni jen lžou a mají plnou pusu keců pro novináře a tváří se, že vše je jen nafouknutá bublina, ale opak je pravdou. Oni si vůbec neuvědomují, že sloužíme v obrovském stresu, přetížení a to nemůže dobře dopadnout. Nečinně přihlíží a jej jim to jedno, nebo si myslí, že je někdo schopen poctivě zpracovávat 20 spisů, když slouží stálé služby, dozorčí služby a když má směnu na spisy, tak je nustále někam posílán, protože ve službě je jen jeden člen hlídky, tak musí všichni pomáhat? Všichni vědí jak to je a nikdo nic nedělá, mají svá koryta a víc je nezajímá.
11:45:09 07. 12. 2007

jsou pánové denodenní problémy každého poldy, co sem přispívá a dle Vás "brečí", v tomhle bordelu a z tohoto má nervy a neví, co dřív. Tak s tím něco dělejte a vykašlete sena přestříhávání mašlí pro krásu v médiích....

Když jsem začínal před 11 lety na jednom OOP nebylo to skoro vůbec jiné. Počítač byl jeden na DS pro čtrnáct policistů a usnesení jsme běžně psali na obyčejném stroji „Made in GDR“, na kterých psali kolegové, kteří v době mého nástupu u policie resp. VB již dávno nesloužili. I dnes je možné se s těmito muzeálními kousky na mnohých útvarech setkat. A kolikrát jsem také za celou šichtu „nežral“ ani se nestačil napít, jenom aby se stačil zpracovat nápad. A co se nakoupilo všelijakých krámů, který nikdo nevyužije a co skutečně policista potřebuje, na to se nikdo nezeptá. Toho už jsem viděl taky dost. Jestli ti můžu doporučit, měj nadhled, jestli chceš u této s.r.o. vydržet. Jinak je asi lepší odejít. Pan ministr jenom kecá, to vidíme všichni a když se to nedaří, stačí to svést na minulé vlády, jak je to v tomto státu obvyklé. To taky začíná pan ministr aplikovat. Akorát teda nechápu, když to bylo tak špatně připravené, proč ten slavnej služební zákon vypustili na svět.

Jo tak to je přesný , tak to chodí na většině základních útvarech , bohužel

Ano, tohle je ta nefalšovaná realita českého policisty, toho věčně kritizovaného neznalými, co si naivně myslí, že kroutí pohodové směny, co sedí na prdeli, pije jen kafe a domů chodí vysmátý s vidinou " renty ".
Moc dobře tohle znám, neboť bohužel také žiji takovým služebním životem.
A když slyším ty chytré kecy od těch shora ( všechny úrovně jsou stejné - pravdu neřeknou ), tedy něco v tom slyslu, že máme zvednout prdele a něco konečně dělat ( kdysi se v tomto smyslu vyjádřil i jeden politik ), kdy je tedy jasné, že tito zcela zřejmě ví úplné prd, jak si již na některých odděleních lidé sahají na psychické dno, tak mě to jen čím dál víc utvrzuje o stylu příjít, odejít a nic navíc.
Co můžou čekat za odezvu od lidí při takovém zacházení s lidskou duší - a to si říkáme státní zaměstnaci

Co k tomu dodat jen to, že toto je realita u PČR. A těm PC máme už ETŘ delší dobu a již tak dva roky slyšíme obehranou písničku, že dostaneme do konce roku nové PC. Má to jenom takový malý detail a to ten, že nikdo neřekne do kterého ?

Jo a to samé se děje, pro hlavně komise EU, vlády, MV a PP a nevím koho ještě ,při slavném realizování (zde myšleno vyhazování peněz) projektu P1000, kdy pro drbany se staví nadstandardní recepce a kanceláře a policajti v patře nad (nebo pod) padají ze židlí sbírají houby z pesnivých zdí a sfukují rez ze psacích mašim předminulého století. Hanba plut.