1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

sdf -Ještě, že jsem neudělal pravopisnou chybu, to by jste mě tady ukamenovali. Píše se byste moulo. )))

Vezmi si nějaký prášek a odpočívej pokoji.

pus, pus, milášku

http://www.mvcr.cz/anonce/souteze/2007/scheng.html

Bohužel je to tak, celý humbuk kolem navyšování platů se rozplynul v nejistotě a nervozitě a po důkladném propočtu jsou lidé převážně na stejných penězích.

Takže kvičící prasata, je vidět, že na tom jste stejně jako loni a nejste v propadu, tak co by jste ještě chtěli? Za stejnou práci více peněz? Olalááá. Dneska jsem byl v Ikee a koho jsem tam neviděl, nadpraporčíka s kolegyní v uniformě jak si prohlížejí naběračky, talíře a pod. ve spodním patře, telefonují si, pohoda úsměv, procházka, teplíčko, služba ubíhá, parádá co? Já bych chtěl taky brát za tuhle procházku penízky a vyřídit si soukromé věci. A neříkej te mi , že tam byli služebně (v uniformě ), haha. Jděte do prdele, nasrat Vám. Kalouska na Vás a tvrdou ruku, ať k něčemu jste. Čest výjimkám.

za více práce a lepší výsledky méně peněz. Můj případ. Ale co, nedělám to pro peníze a žít se s tím dá. Ovšem první nabídka ze soukromého sektoru a Bůh ví....

sdf, ty zakomplexovanej chudáku, tak si k nám pojď taky užívat! Příští rok končím, takže ti rád přenechám místo, těch je koneckonců volných dost i tak (čím to asi bude, přemýšlej) ... Ale ty si tady stejně jen léčíš komplexy (ještě, že ten net máme), takže proč na tebe vůbec reaguji???

On totiž ten " SDF ", který je zřejmě málo přemýšlivý nechápe, že z těch prasečích míst, jak je on nazývá a kde se člověk válí tedy jako to prase na výkrmu, se tedy jistě neodchází.
Ještě jsem neviděl nikoho odcházet z dobrého pracovního místa - to ten SDF není ale schopen vůbec pochopit. Chtěj od myši počítat, chtěj od " SDF " hlouběji přemýšlet. Obojí je špatně.

Prašky nežeru a žrát je nebudu. Ještě, že jsem neudělal pravopisnou chybu, to by jste mě tady ukamenovali. Více práce nemáte, mám přehled z výkonu od kvičících, švestky! Snipere! Chudák jsi ty, nevíš, neznáš. Užil jsem si tohoto "státu ve státu" dost, takže poučuj si svoje tvořící se spermie ve Tvém pytlíku. Takové kecy, někdo z tvých kviklounů bude žrát, ale ostatní inteligentní lidé ne. A proč reaguješ? protože jsi sám kvičící prase, které potřebuje patnáctého brát 30č ičstého a mít čistou hlavu, ale to by chtěl každý a votom to je. F1-dničko, ano z takových míst, jako je procházení se ve službě v teploučku a zajebavání se, jako je v pražských marketech a brát za tohle 18 čistého, se nechce odcházet. Ješito-ušito.

SDF se nám pěkně vybarvil, nejspíš je to anarchisticky smýšlející fetka (v době psaní svých příspěvků trpící silným absťákem), což by jeho absenci inteligence vysvětlilo, tečka. Takže na něho, chudáka, prosím nereagujte a nenadávejte mu, potřeboval by spíš pomoc...

Převážná většina policistů zůstala na stejných financích jako v loňském roce. Polepšili si pouze vepři na manažerských židlích, čili česky řečeno 8 třída a výše......

No nevím, mám 9 a jsem na stejno, zvýšení +-100 Kč. Ale třeba se to ve výplatě za prosinec vylepší...

Kde jsi vzal, že lidi v osmý třídě musej bejt jenom manažerský vepři, závistivá chudinko? Než takhle blbě kecat, nebylo by lepší, kdyby si udělal něco pro to, aby ses dostal taky na osmou platovou ???

Stačí, že jsi pro to udělal něco ty, jseš zřejmě línej parazit, tak laskavě drž hubu a neozývej se nám poctivě makajícím pro obyčejné lidi. Tebe nikdo nepotřebuje, to mi věř.

Policista-sociální případ a odpad.

Jak bude v roce 2008? V roce 2007 byl hlavní problém některých příslušníků v propadu jejich ročního služebního příjmu ve srovnání s rokem 2006. Otázkou je, do jaké míry se podařilo tento problém vyřešit? V roce 2008 však lze očekávat rozsáhlejší problém, neboť životní úroveň všech příslušníků se zásadně sníží, poněvadž vláda nepřipustí valorizaci tarifních složek platu a s přihlédnutím k tomu, jakým způsobem nás zasáhne od 1.1.2008 reforma veřejných financí (DPH 9%, ekologické daně, vyšší platby za energii, vodu, plyn, platby u lékaře, vyšší ceny za dopravu, kulturu, atd..). Zajímalo by mě, jak pan ministr zajistí, aby se z nás příslušníků postupem času a s přičiněním této vlády nestaly opravdu chudáci? Odpovědět bych si mohl po přečtení proslovu pana ministra (předneseném před vyslovením nedůvěry vládě v poslanecké sněmovně v minulém týdnu) sám, neboť v rámci něj bylo řečeno - cituji "Na rozdíl od jiných resortů zřejmě, na Ministerstvu vnitra přes plánovaný nárůst mzdových prostředků o 1, 5 % v roce příštím, porostou platy o 7 %. " Pokud si přečtete celý proslov, který je o tom, co všechno se za rok dokázalo, nemůžete pochybovat o tom, že se dosáhne i na těch 7 % v příštím roce. Vím, že je jistě dost těch, co uvažují o odchodu. Nabízí se otázka, nevyplatí se, jak se zpívá v jedné písni D. Landy "zůstat a neodejít"?

zjistíš po 12.12.2007. Od 9hod. je jako bod 13. jednání Vlády ČR na programu: Návrh nařízení vlády týkající se platových tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2008. Hned po jednání o vojácích z povolání, tak jsem zvědav, zda bude 1,5% a propad díky inflaci 2,5-3%...

Na tarifech nechtějí přidávat údajně nic, bude-li to 1,5 % bude to milé překvapení......

1,5% to je úžasná představa, to vypadá že se z nás stanou menší sociálové.

4 kobra
Jasně, vše při starém a jen vyčkávám. Pokud příští rok půjdu s platem dolů (jako že jo) tak adieu. Jinak to soro všude jen čtu a málo píšu. Je to furt dokola. Čus někdy...

Poděkování dvěma kolegům ze SZK Plzeň za asistenci k udržení veřejného pořádku před malým TESCEM v Plzni. Týkalo se rvačky dvou bezdomovců dne 7.12.07 v 16,15
Nejsme tak vyhořelí, jak vypadáme. 336

Kolegové, kolegyně a široká veřejnosti. Podstav u PČR k dnešnímu dni činí 9.406 volných míst. Hnus pane Langere!!!!!

Údaje užity z webových stránek MV ČR.

A lhát se bude vesele dál, v tisku, TV, jeho "slavné" knize, lidem, no prostě celému světu........čusík

Vidím, že z tohoto čísla máš velkou radost, i když Tě zklamu, není určitě pravdivé, týká se všech bezpečnostních sborů, včetně hasičů, celníků i vězeňské služby.
Není někdy míň lepší, jak víc ? ( kteří chtějí dělat x ufňukánků )
Věřme, že se situace stabilizuje, je to běh na dlouhou trať s mnoha překážkami .

U Policie cca před 14 dny, podle intranetových informací 5 954 neobsazených tabukových míst

Pro xyz: Tak si nastav na tabulce filtr a dej si jen PČR. A zjistíš, že kolega má pravdu. Ale to je těžké vysvětlovat lidem, kteří nejsou vysvětlení přístupni.

Ano potvrzuji, že je to pravda. Po "vyfiltrování" se to týká jen PČR. Ahoj kobro :-)))

4degradovaný:
i já tě zdravím a jsem rád, že ještě funguješ!:-)Tlf pořád stejný???......čusík

Rachy: Pan ministr?
Snad si nemyslíte, že tyhle články Langr čte? Proboha nebuďte najivní! Já jsem už dvakrát psal na PP a myslíte, že přišla kloudná odpověď? Jen kecy a kecy, mikoho nezajímá, že sice máme zavedené ETŘ, ale nemáme na čem psát. Já mám ve své kanceláři dvě rozbité židle, nefunkční psací stroj a toť vše. Docela slušná výbava na zpracovávní trestních spisů, kterých mám zatím 21 a každý den dostávám 3 kousky a další od odcházejících kolegů. Ve čtvrtek jsem psal usnesení na 3x. Rozepsal jsem usnesení v kolegově kanceláři a po 10 minutách se kolega vrátil s otázkou na jak dlouho to mám. Tak jsem vyklidil prostor. Našel jsem ještě jeden volný počítač, protože kolega měl dozorčího a tak jse k němu s radostí zasednul. Po 5 minutách se ve dveřích objevil jiný kolega, který mi sdělil, že mu to je líto, ale má výslech a tak jsem ho musel pustit. Usnesení jsem dopsal až u šéfa v kanclu, protože on je na nemocenské. Mezi tím, než jsem usnesení dopsal, tak se mě pokusil zástupce poslat na OSZ, což jsem mu odmítnul, protože už tak nevím kudy kam. Pak přišel velitel směny, že mám odvézt sekretářku, což jsem taky odmítl, že to jinak balím a jdu domů, když mě nechtějí nechat dělat. Myslíte si, že to je normální? NENÍ a nikoho to nezajímá, protože jsme pro ně jen čísla. Oni nahoře vůbec netuší co se na obvodech děje! Na jeden počítač je u nás 7 policistů 5 - 6 třída, hlavně, že internet nějaký inteligentní policista vyčlenil úplně nový počítač na který se teď jen práší. Na co nám je internet? Mi osobně na nic! Mohli na něj vyčlenit nějaký starý, ale ne oni tan¨m dají novu mašinu. A když jsem tak seděl v kanceláři šéfa, tak jsem najednou zjistil, že nemám křeče v nohách z rozvrzané staré dřevěné židle, protože sedím na kvalitním polohovatelném křesle. Vůbec mě nebolely záda a byl to nevšední zážitek. A když jsem tak koukal na jeho PC, tak jsem si všimnul, že tam má CD - DVD mechaniku a to mě dostalo. My na stále službě, když potřebujeme přehrát záznam z Tesca nebo újezd benzínky, tak nemáme kde, ale on, který CD mechaniku ho neumí ani spustit, ji tam má. PROČ? Proč má CD mechaniku, proč má kvalitní židli? Má snad lepší zadek a náš je horší? Proč nikoho nezajímá, že nějaký dobrák koupil skartovačky za dvacet tisíc na likvidaci CD disků, když řadový policisté nemají žádné disky a při likvidaci postačí disk zlomit a přitom se mohlo koupit obyčejné za tisícovku a třeba deset. Jsem znechucen co se tady děje a Langer se v TV řekne, že budeme muset pracovat více! Jak více, když já kolikrát za 12 hodin se nenajím, ani nenapiju a nemám přestávku? Jak více? Že mu není hanba! Taky vůbec nemá tušení co se u Policie děje, jsou úplně mimo mísu. Všichni jen lžou a mají plnou pusu keců pro novináře a tváří se, že vše je jen nafouknutá bublina, ale opak je pravdou. Oni si vůbec neuvědomují, že sloužíme v obrovském stresu, přetížení a to nemůže dobře dopadnout. Nečinně přihlíží a jej jim to jedno, nebo si myslí, že je někdo schopen poctivě zpracovávat 20 spisů, když slouží stálé služby, dozorčí služby a když má směnu na spisy, tak je nustále někam posílán, protože ve službě je jen jeden člen hlídky, tak musí všichni pomáhat? Všichni vědí jak to je a nikdo nic nedělá, mají svá koryta a víc je nezajímá.
11:45:09 07. 12. 2007

jsou pánové denodenní problémy každého poldy, co sem přispívá a dle Vás "brečí", v tomhle bordelu a z tohoto má nervy a neví, co dřív. Tak s tím něco dělejte a vykašlete sena přestříhávání mašlí pro krásu v médiích....

Když jsem začínal před 11 lety na jednom OOP nebylo to skoro vůbec jiné. Počítač byl jeden na DS pro čtrnáct policistů a usnesení jsme běžně psali na obyčejném stroji „Made in GDR“, na kterých psali kolegové, kteří v době mého nástupu u policie resp. VB již dávno nesloužili. I dnes je možné se s těmito muzeálními kousky na mnohých útvarech setkat. A kolikrát jsem také za celou šichtu „nežral“ ani se nestačil napít, jenom aby se stačil zpracovat nápad. A co se nakoupilo všelijakých krámů, který nikdo nevyužije a co skutečně policista potřebuje, na to se nikdo nezeptá. Toho už jsem viděl taky dost. Jestli ti můžu doporučit, měj nadhled, jestli chceš u této s.r.o. vydržet. Jinak je asi lepší odejít. Pan ministr jenom kecá, to vidíme všichni a když se to nedaří, stačí to svést na minulé vlády, jak je to v tomto státu obvyklé. To taky začíná pan ministr aplikovat. Akorát teda nechápu, když to bylo tak špatně připravené, proč ten slavnej služební zákon vypustili na svět.

Jo tak to je přesný , tak to chodí na většině základních útvarech , bohužel

Ano, tohle je ta nefalšovaná realita českého policisty, toho věčně kritizovaného neznalými, co si naivně myslí, že kroutí pohodové směny, co sedí na prdeli, pije jen kafe a domů chodí vysmátý s vidinou " renty ".
Moc dobře tohle znám, neboť bohužel také žiji takovým služebním životem.
A když slyším ty chytré kecy od těch shora ( všechny úrovně jsou stejné - pravdu neřeknou ), tedy něco v tom slyslu, že máme zvednout prdele a něco konečně dělat ( kdysi se v tomto smyslu vyjádřil i jeden politik ), kdy je tedy jasné, že tito zcela zřejmě ví úplné prd, jak si již na některých odděleních lidé sahají na psychické dno, tak mě to jen čím dál víc utvrzuje o stylu příjít, odejít a nic navíc.
Co můžou čekat za odezvu od lidí při takovém zacházení s lidskou duší - a to si říkáme státní zaměstnaci

Co k tomu dodat jen to, že toto je realita u PČR. A těm PC máme už ETŘ delší dobu a již tak dva roky slyšíme obehranou písničku, že dostaneme do konce roku nové PC. Má to jenom takový malý detail a to ten, že nikdo neřekne do kterého ?

Jo a to samé se děje, pro hlavně komise EU, vlády, MV a PP a nevím koho ještě ,při slavném realizování (zde myšleno vyhazování peněz) projektu P1000, kdy pro drbany se staví nadstandardní recepce a kanceláře a policajti v patře nad (nebo pod) padají ze židlí sbírají houby z pesnivých zdí a sfukují rez ze psacích mašim předminulého století. Hanba plut.