Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/vlasimska-kauza-se-dosta la-na-stranky-celostatnich-novin-133/

Na služebních stránkách s nabídkou služebních pracovních míst jsem nalezl 9500 volných tabulek na místa v služební hodnosti. Kolik nás tedy chybí, když se uvádí něco kolem 5000 tis. ? Nerozumím ... asi jsem skutečně hloupý polda :-(.

Musím souhlasit s Petrou Lhotákovou a na 100 procent ji věřím, jelikož to co popisuje, je přesně chování i našich nadřízených a přesně tímto způsobem se k nám naši nadřízení chovají, než aby byl potrestán někdo z šéfů tak následuje vyhrožování, když to nepomůže, udělá se z policisty lempl, tento se z policisty stává velice rychle v Těchto případech, řekl bych mávnutím kouzelní hůlky , policista je donucen odejít a naši vedoucí prasata dále chrochtají u svých bezedných žlabů, chce se mi blít, ale pánové ruku na srdce spousty vás budete remcat o tom, že je to ženská, která u PČR při nočních sl. nemá venku co dělat ale na druhou stranu, je hodně málo kolegů, kteří takto otevřeně mluví o chování našich nadřízených a kdyby ten hrdina chlap, její kolega řekl jak to bylo a potvrdil verzi Lhotákové, nebyla v tom sama a věc by mohla nabrat jiné obrátky .... Držím pěsti a opravdu smekám klobouk ... To se jenom tak nevidí....A ještě jedno na každou sviňi se už voda vaří ......

Opravdu děkuji za komplimenty! Nejsem na to vážně zvyklá právě z toho důvodu, že jsem "jen" ženská, ať mám výsledky nebo ne. Bohužel mají stále vale chlapi, ač jsou to někdy třasořitky, šampóni a do zákroku je nedostaneš, ani za nic. A je jich u policie dost, že, hošové ? :-)
Jinak k mému kolegovi. Necuknul a nepřešel na druhou stranu barikády, jen se bál redaktorů, nejsou-li nastrčení druhou stranou a neudělají z nás tuplovaná jelita. Já ale vím, že tímto riskováním a medializováním celé záležitosti, se vůbec něco děje. Bez toho by nebylo vůbec nic.
Na celé věci mne ale nejvíc mrzí to, že jdu proti kolegům, kteří byli, tedy do té doby byli, mými kamárády. Dokud neukázali svou pravou lživou tvář. Možná v tom ženskou nezapřu, ale právě to zamrzí.
Veškeré city jdou ale stranou a na rovinu přiznávám, že s nimi budu mít stejné slitování, jako měli a mají oni se mnou.

o rádobykamarádech mi můžeš vyprávět :-( souhlasím s tím, že to bolí nejvíc, když se k tobě otočí zády lidé, kterým jsi věřil a proto věřím jen sám sobě :-) drž se a nenech se zlomit.

Jsem zvědav jak své tvrzení budete dokazuvat?Kolika svědeckými výpověďmi bude podložené.

hlavně by mě zajímalo, jak zjišťovalo OKS případně IMV skutečný stav, když ani nevyslechlo strany. To je zarážející a zřejmě oni nedělali svou práci pořádně.... Lékaské zprávy na stole jistě má a parťáka taky. To, ž jste slušně zametli s důkazy z kamer, je zarážející ješt víc. Ale tyto vaše praktiky jsou dost známé. Vždy, když máte problémy (a je jedno, kde v zemi se co stane), během minut jsou audio i videozáznamy smazané a hlásí se porucha. Jen tak dál pánové, tlačíte to k tomu, že už každý druhý polda má při jednání s nadřízeným zapnutý v kapse diktafon. Jestli si myslíte, že si tím pomůžete, tak jste na omylu. END

Více takových Lhotákových a policie to může zabalit, fňukat a stěžovat si to umí každý, viděl někdo v jiné profesi něco podobného ? Žaluje sestra na doktora, mládý lékař na primáře ? Vždy si vše vyříkají doma, ale policajti ....

4 již civil
Víš proč se to všechno "propírá" na veřejnosti?Protože vyříkat si to mezi čtyřma očima znamená problém zametený pod koberec s následnou šikanou. Taky to znamená, že trpělivost lidí u policie dosáhla pověstné kapky, přetékající pohár hořkosti. A ještě to znamená, že všichni ostatní zaměstnanci můžou přitlačit i jinak na pilu. přísl. BS však nikolivěk.

Já když jdu z odpolední domů, tak jdu taky sám a nebojím se. Jestli se bojíte chodit v noci každej sám, tak nevím, co tam děláte, ale vždyť vy vlastně nic neděláte. Takže je jedno, jestli se budete zašívat v jednom nebo ve dvou.

Když jsem prolítl ty tvoje 2 a kus řádku, plně chápu, proč chodíš z odpolední SÁM...! A bát se ani dál nemusíš vzhledem k tomu, že se ti každý asi obloukem vyhýbá. Jinak řečeno, běž si vylívat svůj pajšl jinam. Tady nejsi vítán!!

Přečti si, milý Franto Flinto, příspěvek "nechápače" ještě jednou a snad pochopíš, že o strachu chodit o nočních sám nepsal.
Může Ti být taktéž jedno, zda-li se budeme zašívat jednom nebo ve dvou, ovšem do doby, než nás budeš Ty, nebo Tobě podobní, potřebovat, protože právě tu Tvojí drzou hubu zrovna někdo jen tak z recese nabil......všechno je jednou poprvé, neboj :-)

přesně typ člověka, který by i po tomto "příspěvku" jako první řval na neschopnost celé policie při zmršeném zákroku jednočlennou hlídkou. A je jedno, jestli by byla zmršená z taktického, nebo jiného hlediska. Jeden člověk na místě činu zvládne desetinu toho, co musí zajistit, než když jsou na místě 2. To jsou ovšem pro Vás věci neznámé, takže si dál hudrujte při Vaší nevědomosti na adresu PČR....

Jdete sám z odpolední a věřím že se vás nikdo nevšimne protože na sobě nemáte uniformu PČR. V naší demokratické zemi se stalo oblíbeným zvykem navážet se právě nejvíce do policistů v uniformách. Zejména v Praze jsou stovky možná tisíce snobáků kteří žijí z úspor svých papínků,na každém prstu mají 10 právníků v čele s panem Sokolem a tak neustálé napadání policejních hlídek (ať už fyzicky nebo jen slovně) je pro ně jen adrenalin navíc. Oni moc dobře vědí že se jim nic nestane.Tak proč by poldovi jen tak nezačali nadávat do píp,píp,píp.Když vrazí policistovi poprvé facku a ví že mu to projde maximálně nějakejma 20-ti hodinama obecně prospěšných prací,které stejně nikdy neodmaká,je jasné že příště nezůstane jen u facky . A když se k němu přidají jeho kamarádi ,kteří zrovna budou odjíždět navátí z diskotéky papínkovým meďáčkem tak samotný policista toho moc nezvládne a může to být klidně i mistr v karate. Nehledě na to že ať udělá jakýkoliv zákrok,bude mít proti sobě svědectví jednoho nebo více civilistů a komu se asi tak bude věřit.Policistovi už dávno ne.Kolikrát i hlas jednoho civilisty vydá za dva hlasy policistů.A o to tu jde. Takovou práci za chvíli nebude dělat nikdo.Na to management policie ale nemyslí.V současné době je prioritní ,aby policisté byli vidět v ulicích,ale za jakou cenu ?? Dvojčlenná hlídka se rozdělí a každý polda bude v jiné ulici.Občan si řekne HLE těch policistů ale je,jsou tady a támhle,přitom jich bude pořád stejně.Samotný policista toho (zejména v noci ) nic nezmůže.Ale víte co to nemá smysl vám o tom vyprávět.Vezměte si uniformu a běžte si to prostě zkusit. V noci se postavte před nějakou noční pražskou diskotéku (např. Deminka,Kamikaze,Misch Masch atd..) a jsem zvědavej jestli se dožijete rána.A jestli budete mít i na druhý den chuť jít tam stát znovu. Kdo nezažil ,neví o čem mluví.Zkuste sám chodit temnýma uličkama a natrefte zrovna na zfetované hovado co se zrovna vloupává do vozidla. Vytáhnete bouchačku a budete si hrát na RAMBA ?? Když polda vytáhne bouchačku tak se nikdy nešetří to jestli mu šlo o život nebo ne,to nikoho nezajímá.Lidi zajímá jen to co napíše Blesk a odvysílá Nova a inspekce řeší jestli náhodou tou vytaženou zbraní nevznikla chudáčkovi zlodějíčkovi nějaká psychická újma. Já doufám a věřím tomu,že policisté dostanou (ZA SOUČASNÉ a NADCHÁZEJÍCÍ době) rozum a začnou si ve větším počtu hledat práci někde jinde,protože než ochrańovat někoho jako jste Vy,to raději budu míchat maltu.

Slyšel jsem že od 1.1.2008 budou z nedostatku lidí sloužit i v PRAZE (netuším jestli je tomu i někde jinde) jednočlenné policejní hlídky a to i přes celou noc. Přijde-li např. na noční službu 2 policisté,buďto bude každý celou noc šlapat svůj úsek sám až do rána a nebo v lepším případě bude jezdit v autě.Jestli je toto skutečně pravda,přijde to někomu normální ???Né že by dospělí policista nebyl schopen sám chodit někde v noci ,ale už ho chudáka vidím jak se sám žene např. na nějakou rvačku na diskotéce.A to je jen příklad.Až zastaví auto s nějakejma magorama co mu např. rozbijou jen tak hubu,protože bude sám,tak než ho tam někdo najde tak už bude třeba pozdě. A takto bych mohl pokračovat do nekonečna. Jsem zvědavej kolik kluků přežije bez vzteku byť jen jednu takovou službu a kolik se jich dobrovolně vydá na druhou. Hola Hola CIVIL volá.Děkuji pane Langere.

Ale to už tady bylo. Pamětníci jistě vzpomenou na počátek 80. let, kdy jednočlenná hlídka byla běžnou záležitostí. V roce 1985 pak byla zrušena řada obvodních a místních oddělení, takto získaní lidé byli převeleni na ostatní oddělení a bylo vystaráno, protože tím tehdejší menežment doplnil stavy. Dnešní menežment asi nalezl v archívech tehdejší rozkazy, pokyny atd. a tyto jen přepíše do modernější řeči.

4 jarda
... taky ale v těch letech měl policajt, byť byl sám RESPEKT.

Já se domnívám, že platy jsou daný zákonem. Nikdo nemůže přidat nebo ubrat, náš plat na rok 2008 se bude vypočítávat z průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2006. Takže jestliže průměrný plat v nepodnikatelské sféře za rok 2006 byl vyšší než za rok 2005, tak dostaneme přidáno, jestli ne, tak máme smolíka.

§ 115a
Vláda stanoví nařízením stupnici základních tarifů pro následující kalendářní rok, poprvé pro rok 2007. Při stanovení této stupnice může zvýšit procentní částku uvedenou v § 114 odst. 2.

Ředitel OŘ PČR si hlavu se služebním zákonem nedělá. Místo možných 60 procent osobního jak nabízí nový služební zákon, si stanovil s kruhem "svých blízských" maximální hranice osobního, a to podle zvyšujících tarifů.
:-(
To je dobrá motivace ...
Služební zákon si podle shora uvedeného příkladu
může takto nastavit jak kdo chce ...
Prostě cár papíru ...

Zaspal´s! Pořiď si aktuální znění zákona.

Text výzvy k občanské neposlušnosti
Celé znění a článek s diskusí k tomuto tématu je na této adrese: www.novinky.cz/clanek/128712-neplatte-poplatky-u-lekare-vyzyvaji -osobnosti.html Pod tento text se podepsali, mimo jiné, Bohuslav Sobotka, David Rath, Jiří Dientsbier, Jiří Dolejš, Milan Štěch, a mnoho dalších známých osobností. V komentáři pod tímto příspěvkem si dovolím převzít a změnit tento text pro potřeby příslušníků BS. Když můžou oni, proč nemůžeme my???
Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován. Příspěvky však mohou být smazány, pokud budou vulgární, xenofobní, rasistické či budou v rozporu s právním řádem ČR.
Nespokojený Policista: ............
Je to samozřejmě jenom recese, ale docela jsem se u toho pobavil, když jsem ten původní článek četl a převedl jsem si ho v myšlenkách pro potřeby naše. Samozřejmě, že bychom pro naši podporu nenašli asi žádnou významnou osobu, ale i tak mi to připadá přinejmenším legrační a musel jsem se, i za cenu negativních komentářů od Vás, s tímto zde svěřit. Prosím, NEKAMENUJTE mne, jen si dělám recesi! Pokud ADMIN s tímto článkem nesouhlasí a odbočuje od tématu těchto stránek, nechť ho smázne.
14:10:01 12. 12. 2007
Nespokojený Policista: Text výzvy k občanské neposlušnosti (příslušníci BS)
Počínaje 1. 1. 2007 byla v České republice zákonem č.361/2003 Sb. zavedena povinnost příslušníků BS odpracovat ZDARMA ročně 150 hodin. My, níže podepsaní, jsme přesvědčeni, že tento zákon je hanebný a protiústavní, neboť v Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, se říká v článku 28, že zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Vyzýváme proto příslušníky bezpečnostních sborů České republiky, aby až do konečného rozhodnutí Ústavního soudu ČR tyto hodiny ZDARMA odmítali sloužit
14:02:14 12. 12. 2007
Nespokojený Policista: Text výzvy k občanské neposlušnosti (původní)
Výzva k občanské neposlušnosti

Počínaje 1. 1. 2008 byla v České republice zákonem zavedena povinnost občanů-pacientů platit přímé platby za zdravotní péči. My, níže podepsaní, jsme přesvědčeni, že tento zákon je hanebný a protiústavní, neboť v Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, se říká, že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči. Vyzýváme proto občany České republiky, aby až do konečného rozhodnutí Ústavního soudu ČR tyto poplatky odmítali platit
13:55:23 12. 12. 2007

Pořád tady, prosím Vás, ještě nikdo neví jak dopadlo jednání vlády 12.12.2007 konkrétně bod 13.?

Připadá mi, že to záměrně tají, a že to schválili ve stejných číslech jako to bylo letos, čili bez navýšení, jinak by se už s tím náš stále usměvavý ministr dávno chválil. Nechci ještě malovat čerta na zeď, ale je velmi pravděpodobné, že REÁLNÉ mzdy (ne tarifní, ty pravděpodobně zůstanou na stejné výši) příslušníků BS v příštím roce poklesnou o více procent, než se čekalo, vzhledem k očekávané inflaci okolo 6%, čili povolání řadového policisty se propadne níže mezi sociální vrstvy někam na úroveň námezdního dělníka.

tabulky jsou stejné jako letos.

Prostě je to tragédie. když bezpečnostní sbor řídí p.Langer a fianance posvěcuje p. Kalousek. Asi bude za pár let problém potkat na ulici policistu.

Nestěžuj si. Když se ti to nelíbí, tak běž do hajzlu.V dnešní době práce u PČR stejně nemá žádný smysl. Něco nabereš a po 2 měsících to odložíš. Chytíš pašíka, děláš 3 prdele papíru a na konec z ho SZ propustí. Má to cenu dělat?

To www: NEMÁ

-------překopírováno-z-CMKOS-----info-ze-dne-15.10.2007--------< br />
Návrh nařízení vlády, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2008. Navrhovanou právní úpravou se realizuje zmocnění k vydání nařízení vlády obsažené v §115 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění. Návrh ponechává úroveň obou stupnic základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2008 na úrovni roku 2007. To znamená, že tarifní stupnice nebudou, dle návrhu, valorizovány. Důvod, dle předkladatele, spočívá v navýšení objemu mzdových prostředků pro rok 2008 pouze o 1,5%.

Je to už dost stará informace, dávám ji sem jen proto, abyste si zafixovali, jak vládní garnitura dopředu přemýšlí o příslušnících BS, a nyní každou chvíli zjistíme, co na nás Vláda ČR ušila na svém jednání dne 12.12.2007, čili jak to bude doopravdy se stupnicí na rok 2008

K tomu jenom jedna věc, info je ze dne 15.10. 2007, od začátku bylo počítáno pro celý státní sektor nárust pouze 1,5%, ale když v současné době sleduješ internet, tak rozpočet na příští rok počítá s nárůstem fin. prostředků pro MV o 26%. Ano skutečně MV dostalo přidáno okolo 5 miliard. Sám Ivan Langer, nezastávám se ho, před hlasováním o důvěře vládě řekl, že platy policistů by mohly narůst v roce 2008 o 7%. Toto je i tak málo proti tomu kolik dosatalo MV peněz na příští rok. Nehledě na to, že plno tabulek nebude obsazeno a i přesto jsou pro tyto tabulky připraveny peníze. Je pravda, že p. Langer dává přednost modernizaci služeben, reformě jako takové, což spolkne hodně peněz, ale myslím si, že i přes zachování stejných tarifů i v roce 2008 k nárustu platů dojde. Možná se mýlím, ale věřme.

pozitivum by bylo, kdyby prostředky vyčleněné na "navýšení" platů byly za nadstandardní přístup ke službě a dosažené výsledky, pak klobouk dolů. Jestli ovšem půjde opět o plošné rozhození peněz na osobní apod., tak mohu jen kroutit hlavou....