4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/vlasimska-kauza-se-dosta la-na-stranky-celostatnich-novin-133/

Na služebních stránkách s nabídkou služebních pracovních míst jsem nalezl 9500 volných tabulek na místa v služební hodnosti. Kolik nás tedy chybí, když se uvádí něco kolem 5000 tis. ? Nerozumím ... asi jsem skutečně hloupý polda :-(.

Musím souhlasit s Petrou Lhotákovou a na 100 procent ji věřím, jelikož to co popisuje, je přesně chování i našich nadřízených a přesně tímto způsobem se k nám naši nadřízení chovají, než aby byl potrestán někdo z šéfů tak následuje vyhrožování, když to nepomůže, udělá se z policisty lempl, tento se z policisty stává velice rychle v Těchto případech, řekl bych mávnutím kouzelní hůlky , policista je donucen odejít a naši vedoucí prasata dále chrochtají u svých bezedných žlabů, chce se mi blít, ale pánové ruku na srdce spousty vás budete remcat o tom, že je to ženská, která u PČR při nočních sl. nemá venku co dělat ale na druhou stranu, je hodně málo kolegů, kteří takto otevřeně mluví o chování našich nadřízených a kdyby ten hrdina chlap, její kolega řekl jak to bylo a potvrdil verzi Lhotákové, nebyla v tom sama a věc by mohla nabrat jiné obrátky .... Držím pěsti a opravdu smekám klobouk ... To se jenom tak nevidí....A ještě jedno na každou sviňi se už voda vaří ......

Opravdu děkuji za komplimenty! Nejsem na to vážně zvyklá právě z toho důvodu, že jsem "jen" ženská, ať mám výsledky nebo ne. Bohužel mají stále vale chlapi, ač jsou to někdy třasořitky, šampóni a do zákroku je nedostaneš, ani za nic. A je jich u policie dost, že, hošové ? :-)
Jinak k mému kolegovi. Necuknul a nepřešel na druhou stranu barikády, jen se bál redaktorů, nejsou-li nastrčení druhou stranou a neudělají z nás tuplovaná jelita. Já ale vím, že tímto riskováním a medializováním celé záležitosti, se vůbec něco děje. Bez toho by nebylo vůbec nic.
Na celé věci mne ale nejvíc mrzí to, že jdu proti kolegům, kteří byli, tedy do té doby byli, mými kamárády. Dokud neukázali svou pravou lživou tvář. Možná v tom ženskou nezapřu, ale právě to zamrzí.
Veškeré city jdou ale stranou a na rovinu přiznávám, že s nimi budu mít stejné slitování, jako měli a mají oni se mnou.

o rádobykamarádech mi můžeš vyprávět :-( souhlasím s tím, že to bolí nejvíc, když se k tobě otočí zády lidé, kterým jsi věřil a proto věřím jen sám sobě :-) drž se a nenech se zlomit.

Jsem zvědav jak své tvrzení budete dokazuvat?Kolika svědeckými výpověďmi bude podložené.

hlavně by mě zajímalo, jak zjišťovalo OKS případně IMV skutečný stav, když ani nevyslechlo strany. To je zarážející a zřejmě oni nedělali svou práci pořádně.... Lékaské zprávy na stole jistě má a parťáka taky. To, ž jste slušně zametli s důkazy z kamer, je zarážející ješt víc. Ale tyto vaše praktiky jsou dost známé. Vždy, když máte problémy (a je jedno, kde v zemi se co stane), během minut jsou audio i videozáznamy smazané a hlásí se porucha. Jen tak dál pánové, tlačíte to k tomu, že už každý druhý polda má při jednání s nadřízeným zapnutý v kapse diktafon. Jestli si myslíte, že si tím pomůžete, tak jste na omylu. END

Více takových Lhotákových a policie to může zabalit, fňukat a stěžovat si to umí každý, viděl někdo v jiné profesi něco podobného ? Žaluje sestra na doktora, mládý lékař na primáře ? Vždy si vše vyříkají doma, ale policajti ....

4 již civil
Víš proč se to všechno "propírá" na veřejnosti?Protože vyříkat si to mezi čtyřma očima znamená problém zametený pod koberec s následnou šikanou. Taky to znamená, že trpělivost lidí u policie dosáhla pověstné kapky, přetékající pohár hořkosti. A ještě to znamená, že všichni ostatní zaměstnanci můžou přitlačit i jinak na pilu. přísl. BS však nikolivěk.

Já když jdu z odpolední domů, tak jdu taky sám a nebojím se. Jestli se bojíte chodit v noci každej sám, tak nevím, co tam děláte, ale vždyť vy vlastně nic neděláte. Takže je jedno, jestli se budete zašívat v jednom nebo ve dvou.

Když jsem prolítl ty tvoje 2 a kus řádku, plně chápu, proč chodíš z odpolední SÁM...! A bát se ani dál nemusíš vzhledem k tomu, že se ti každý asi obloukem vyhýbá. Jinak řečeno, běž si vylívat svůj pajšl jinam. Tady nejsi vítán!!

Přečti si, milý Franto Flinto, příspěvek "nechápače" ještě jednou a snad pochopíš, že o strachu chodit o nočních sám nepsal.
Může Ti být taktéž jedno, zda-li se budeme zašívat jednom nebo ve dvou, ovšem do doby, než nás budeš Ty, nebo Tobě podobní, potřebovat, protože právě tu Tvojí drzou hubu zrovna někdo jen tak z recese nabil......všechno je jednou poprvé, neboj :-)

přesně typ člověka, který by i po tomto "příspěvku" jako první řval na neschopnost celé policie při zmršeném zákroku jednočlennou hlídkou. A je jedno, jestli by byla zmršená z taktického, nebo jiného hlediska. Jeden člověk na místě činu zvládne desetinu toho, co musí zajistit, než když jsou na místě 2. To jsou ovšem pro Vás věci neznámé, takže si dál hudrujte při Vaší nevědomosti na adresu PČR....

Jdete sám z odpolední a věřím že se vás nikdo nevšimne protože na sobě nemáte uniformu PČR. V naší demokratické zemi se stalo oblíbeným zvykem navážet se právě nejvíce do policistů v uniformách. Zejména v Praze jsou stovky možná tisíce snobáků kteří žijí z úspor svých papínků,na každém prstu mají 10 právníků v čele s panem Sokolem a tak neustálé napadání policejních hlídek (ať už fyzicky nebo jen slovně) je pro ně jen adrenalin navíc. Oni moc dobře vědí že se jim nic nestane.Tak proč by poldovi jen tak nezačali nadávat do píp,píp,píp.Když vrazí policistovi poprvé facku a ví že mu to projde maximálně nějakejma 20-ti hodinama obecně prospěšných prací,které stejně nikdy neodmaká,je jasné že příště nezůstane jen u facky . A když se k němu přidají jeho kamarádi ,kteří zrovna budou odjíždět navátí z diskotéky papínkovým meďáčkem tak samotný policista toho moc nezvládne a může to být klidně i mistr v karate. Nehledě na to že ať udělá jakýkoliv zákrok,bude mít proti sobě svědectví jednoho nebo více civilistů a komu se asi tak bude věřit.Policistovi už dávno ne.Kolikrát i hlas jednoho civilisty vydá za dva hlasy policistů.A o to tu jde. Takovou práci za chvíli nebude dělat nikdo.Na to management policie ale nemyslí.V současné době je prioritní ,aby policisté byli vidět v ulicích,ale za jakou cenu ?? Dvojčlenná hlídka se rozdělí a každý polda bude v jiné ulici.Občan si řekne HLE těch policistů ale je,jsou tady a támhle,přitom jich bude pořád stejně.Samotný policista toho (zejména v noci ) nic nezmůže.Ale víte co to nemá smysl vám o tom vyprávět.Vezměte si uniformu a běžte si to prostě zkusit. V noci se postavte před nějakou noční pražskou diskotéku (např. Deminka,Kamikaze,Misch Masch atd..) a jsem zvědavej jestli se dožijete rána.A jestli budete mít i na druhý den chuť jít tam stát znovu. Kdo nezažil ,neví o čem mluví.Zkuste sám chodit temnýma uličkama a natrefte zrovna na zfetované hovado co se zrovna vloupává do vozidla. Vytáhnete bouchačku a budete si hrát na RAMBA ?? Když polda vytáhne bouchačku tak se nikdy nešetří to jestli mu šlo o život nebo ne,to nikoho nezajímá.Lidi zajímá jen to co napíše Blesk a odvysílá Nova a inspekce řeší jestli náhodou tou vytaženou zbraní nevznikla chudáčkovi zlodějíčkovi nějaká psychická újma. Já doufám a věřím tomu,že policisté dostanou (ZA SOUČASNÉ a NADCHÁZEJÍCÍ době) rozum a začnou si ve větším počtu hledat práci někde jinde,protože než ochrańovat někoho jako jste Vy,to raději budu míchat maltu.

Slyšel jsem že od 1.1.2008 budou z nedostatku lidí sloužit i v PRAZE (netuším jestli je tomu i někde jinde) jednočlenné policejní hlídky a to i přes celou noc. Přijde-li např. na noční službu 2 policisté,buďto bude každý celou noc šlapat svůj úsek sám až do rána a nebo v lepším případě bude jezdit v autě.Jestli je toto skutečně pravda,přijde to někomu normální ???Né že by dospělí policista nebyl schopen sám chodit někde v noci ,ale už ho chudáka vidím jak se sám žene např. na nějakou rvačku na diskotéce.A to je jen příklad.Až zastaví auto s nějakejma magorama co mu např. rozbijou jen tak hubu,protože bude sám,tak než ho tam někdo najde tak už bude třeba pozdě. A takto bych mohl pokračovat do nekonečna. Jsem zvědavej kolik kluků přežije bez vzteku byť jen jednu takovou službu a kolik se jich dobrovolně vydá na druhou. Hola Hola CIVIL volá.Děkuji pane Langere.

Ale to už tady bylo. Pamětníci jistě vzpomenou na počátek 80. let, kdy jednočlenná hlídka byla běžnou záležitostí. V roce 1985 pak byla zrušena řada obvodních a místních oddělení, takto získaní lidé byli převeleni na ostatní oddělení a bylo vystaráno, protože tím tehdejší menežment doplnil stavy. Dnešní menežment asi nalezl v archívech tehdejší rozkazy, pokyny atd. a tyto jen přepíše do modernější řeči.

4 jarda
... taky ale v těch letech měl policajt, byť byl sám RESPEKT.

Já se domnívám, že platy jsou daný zákonem. Nikdo nemůže přidat nebo ubrat, náš plat na rok 2008 se bude vypočítávat z průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2006. Takže jestliže průměrný plat v nepodnikatelské sféře za rok 2006 byl vyšší než za rok 2005, tak dostaneme přidáno, jestli ne, tak máme smolíka.

§ 115a
Vláda stanoví nařízením stupnici základních tarifů pro následující kalendářní rok, poprvé pro rok 2007. Při stanovení této stupnice může zvýšit procentní částku uvedenou v § 114 odst. 2.

Ředitel OŘ PČR si hlavu se služebním zákonem nedělá. Místo možných 60 procent osobního jak nabízí nový služební zákon, si stanovil s kruhem "svých blízských" maximální hranice osobního, a to podle zvyšujících tarifů.
:-(
To je dobrá motivace ...
Služební zákon si podle shora uvedeného příkladu
může takto nastavit jak kdo chce ...
Prostě cár papíru ...

Zaspal´s! Pořiď si aktuální znění zákona.

Text výzvy k občanské neposlušnosti
Celé znění a článek s diskusí k tomuto tématu je na této adrese: www.novinky.cz/clanek/128712-neplatte-poplatky-u-lekare-vyzyvaji -osobnosti.html Pod tento text se podepsali, mimo jiné, Bohuslav Sobotka, David Rath, Jiří Dientsbier, Jiří Dolejš, Milan Štěch, a mnoho dalších známých osobností. V komentáři pod tímto příspěvkem si dovolím převzít a změnit tento text pro potřeby příslušníků BS. Když můžou oni, proč nemůžeme my???
Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován. Příspěvky však mohou být smazány, pokud budou vulgární, xenofobní, rasistické či budou v rozporu s právním řádem ČR.
Nespokojený Policista: ............
Je to samozřejmě jenom recese, ale docela jsem se u toho pobavil, když jsem ten původní článek četl a převedl jsem si ho v myšlenkách pro potřeby naše. Samozřejmě, že bychom pro naši podporu nenašli asi žádnou významnou osobu, ale i tak mi to připadá přinejmenším legrační a musel jsem se, i za cenu negativních komentářů od Vás, s tímto zde svěřit. Prosím, NEKAMENUJTE mne, jen si dělám recesi! Pokud ADMIN s tímto článkem nesouhlasí a odbočuje od tématu těchto stránek, nechť ho smázne.
14:10:01 12. 12. 2007
Nespokojený Policista: Text výzvy k občanské neposlušnosti (příslušníci BS)
Počínaje 1. 1. 2007 byla v České republice zákonem č.361/2003 Sb. zavedena povinnost příslušníků BS odpracovat ZDARMA ročně 150 hodin. My, níže podepsaní, jsme přesvědčeni, že tento zákon je hanebný a protiústavní, neboť v Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, se říká v článku 28, že zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Vyzýváme proto příslušníky bezpečnostních sborů České republiky, aby až do konečného rozhodnutí Ústavního soudu ČR tyto hodiny ZDARMA odmítali sloužit
14:02:14 12. 12. 2007
Nespokojený Policista: Text výzvy k občanské neposlušnosti (původní)
Výzva k občanské neposlušnosti

Počínaje 1. 1. 2008 byla v České republice zákonem zavedena povinnost občanů-pacientů platit přímé platby za zdravotní péči. My, níže podepsaní, jsme přesvědčeni, že tento zákon je hanebný a protiústavní, neboť v Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, se říká, že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči. Vyzýváme proto občany České republiky, aby až do konečného rozhodnutí Ústavního soudu ČR tyto poplatky odmítali platit
13:55:23 12. 12. 2007

Pořád tady, prosím Vás, ještě nikdo neví jak dopadlo jednání vlády 12.12.2007 konkrétně bod 13.?

Připadá mi, že to záměrně tají, a že to schválili ve stejných číslech jako to bylo letos, čili bez navýšení, jinak by se už s tím náš stále usměvavý ministr dávno chválil. Nechci ještě malovat čerta na zeď, ale je velmi pravděpodobné, že REÁLNÉ mzdy (ne tarifní, ty pravděpodobně zůstanou na stejné výši) příslušníků BS v příštím roce poklesnou o více procent, než se čekalo, vzhledem k očekávané inflaci okolo 6%, čili povolání řadového policisty se propadne níže mezi sociální vrstvy někam na úroveň námezdního dělníka.

tabulky jsou stejné jako letos.

Prostě je to tragédie. když bezpečnostní sbor řídí p.Langer a fianance posvěcuje p. Kalousek. Asi bude za pár let problém potkat na ulici policistu.

Nestěžuj si. Když se ti to nelíbí, tak běž do hajzlu.V dnešní době práce u PČR stejně nemá žádný smysl. Něco nabereš a po 2 měsících to odložíš. Chytíš pašíka, děláš 3 prdele papíru a na konec z ho SZ propustí. Má to cenu dělat?

To www: NEMÁ

-------překopírováno-z-CMKOS-----info-ze-dne-15.10.2007--------< br />
Návrh nařízení vlády, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2008. Navrhovanou právní úpravou se realizuje zmocnění k vydání nařízení vlády obsažené v §115 zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění. Návrh ponechává úroveň obou stupnic základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2008 na úrovni roku 2007. To znamená, že tarifní stupnice nebudou, dle návrhu, valorizovány. Důvod, dle předkladatele, spočívá v navýšení objemu mzdových prostředků pro rok 2008 pouze o 1,5%.

Je to už dost stará informace, dávám ji sem jen proto, abyste si zafixovali, jak vládní garnitura dopředu přemýšlí o příslušnících BS, a nyní každou chvíli zjistíme, co na nás Vláda ČR ušila na svém jednání dne 12.12.2007, čili jak to bude doopravdy se stupnicí na rok 2008

K tomu jenom jedna věc, info je ze dne 15.10. 2007, od začátku bylo počítáno pro celý státní sektor nárust pouze 1,5%, ale když v současné době sleduješ internet, tak rozpočet na příští rok počítá s nárůstem fin. prostředků pro MV o 26%. Ano skutečně MV dostalo přidáno okolo 5 miliard. Sám Ivan Langer, nezastávám se ho, před hlasováním o důvěře vládě řekl, že platy policistů by mohly narůst v roce 2008 o 7%. Toto je i tak málo proti tomu kolik dosatalo MV peněz na příští rok. Nehledě na to, že plno tabulek nebude obsazeno a i přesto jsou pro tyto tabulky připraveny peníze. Je pravda, že p. Langer dává přednost modernizaci služeben, reformě jako takové, což spolkne hodně peněz, ale myslím si, že i přes zachování stejných tarifů i v roce 2008 k nárustu platů dojde. Možná se mýlím, ale věřme.

pozitivum by bylo, kdyby prostředky vyčleněné na "navýšení" platů byly za nadstandardní přístup ke službě a dosažené výsledky, pak klobouk dolů. Jestli ovšem půjde opět o plošné rozhození peněz na osobní apod., tak mohu jen kroutit hlavou....