1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Děkuji za opravu, pochopitelně jsem měl na vědomí náš zákon č. 361/2003 3 x okousán poslanci p. Kalouskem, p. Nečasem a dalšími. Odešel jsem dle zákona č. 186/92 Sb. Níže uvedený zákon , jeho návrh jsem si též pročetl. Přeji opětovně všem lidem dobré vůle, pevné zdraví, štěstí, příjemné prožití vánočních svátků, hodně úspěchů v novém roce, věřím , že bude lépe. Též přeji klidnou službu bývalým kolegům, hasičům, bachařům a dalším co jsou v práci o svátcích, pořád duchem polda Ladislav Marek z České Lípy.

Bývalý kolego. On ten náš zákon 361 neokousali jen pánové Kalousek a Nečas, ale každý z poslanců si ukousl kousek, včetně pana Bublana v současné době stínového ministra vnitra. Nejhorší je vždy když do odborné věci kecá někdo kdo tomu ho..o rozumí a neví o čem je řeč, hlavní je, že není pasivní a má připomínku. Náš zákon 361 je po odborně zpracovaném návrhu "PASKVIL který přetvořili naši poslanci v rámci lidové tvořivosti".

Už se těším na 31.01.08 To si podávám žádost do civilu. Odsloužená desítka, zdraví a rodinu mám jen jedno. P. Langer,děkuju vám, stejně jako vládě ODS.

Já podávám žádost taky a zdaleka nebudem jen dva

Zdravím tě kolego. Měl bych na tebe takovou prosbu, mohl by jsi mne zkontaktovat na můj mail? Chtěl bych se tě na něco zeptat. Karle, případně poprosím i tebe. Dík.

Máš se na co těšit. Já si civilu užívám již měsíc a takový vnitřní klid jsem nepoznal za 11 let služby u PČR. Lituji jen ty, kteří jsou dole na různých obvodech a nemají nárok na žádné odchodné. Bude ještě hůř.

Všem policistům, též hasičů, bachařům a kdo to myslí dobře, vykonává svoji práci poctivě, pevné zdraví, štěstí, příjemné prožití svátků, lepší nový rok. Byl jsem policista cc 25 let na ulici, dneska jsem 16 dní přes svátky doma, připadám si, jako v jiném světě. Srazil mne paskvil, ne práce, jako dalších , tisíce. Kdo slouží dál v přímém výkonu,ať na sebe dá pozor, nikdo Vám nic nedá. Mám obavy, aby výslužku páni chytráci "poslanci" neshodili, a stávající neorubali, odchodné a podobně. Stačí potupná poloviční valorizace 117,-Kč, ostatní mají ještě méně a podobně. Též hanebná valorizace u důchodců, též u mých rodičů, kteří jsou těžce nemocní. Musí si platit drahé léky a další balíček Julínka. Tedy ostatní, co se nemohou bránit, též děti, i můj nezl. syn. Je to ostuta vlády, jak se stará o občany, kteří nechali zdraví pro tuto společnost. Věřím, že se podaří zrušit potupný zákon o státní službě, bude spravedlivý, progresivní. Komu je cc 50 let, a byl by bez renty, ani pes o Vás nezavadí. S těmi příspěvky dole docela souhlasím, dá se uživit, vydělat peníze, bez stresu, šikany. Mějte pevné nervy, zdraví bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy. Na provokatéry nereaguji, je to můj svobodný názor, vím, že se jedná o veřejný web.

Jenom takový detail - v textu zmiňovaný zákon o státní službě nemá s naším zákonem o služebním poměru nic společného, týká se státních úředníků, nikoli příslušníků bezpečnostních sborů. Zákon o státní službě (č.218/2002Sb.) dosud nenabyl účinnosti... Jinak všem pokud možno hezké a klidné Vánoce a co nejlepší rok 2008!

Všem za 8 dní už bývalým kolegům přeji, aby si uvědomili, že u této složky pod taktovkou pana Langera nikdy nebude taková pohoda a družnost, která tu bývala před příchodem tohoto ministra. Když se člověk podívá na jednotlivá oddělení, na kolegy jak jsou znechucení a utrápení jsem plně přesvědčen, že všichni kdo odchází a odejdou dělají jenom dobře a žít svobodně jako člověk je něco, co u této branže nikdo nezná.
Bůh s vámi.

Jsem stále ve střehu, ve spojení s jedním ze šéfů z NOSP a poslancem parlamentu ( neříkám s kterým ), pokud bude nějaký problém s výsluhou, či s odchodným, dám na tomto Webu vědět.
Zatím je klid.

Jak uvádí "Odchod", bylo lépe. Sloužím už víc, jak 25 roků, nastupoval jsem za Obziny, mám za sebou už víc než 30 ministrů. Nepamatuji však, že by byla taková hrůza, taková nenávist k policistům, u řadových taková nejistota.
Mladší si to už nepamatují, ale za nás byly jakési jistoty, plat byl dvojnásobek průměrného, byty byly pro policisty zdarma ! To čumíte, co ? A když někam policajt přišel, třeba do hospody IV. cenovky, všichni ztichli a byl zde respekt. To už asi vy mladí nezažijete, spíš pecku do tlamy nebo kudlu do zad.

jsi měl, protože jsi sloužil za totáče, troubo.

Přesně tak, za totáče sice ztichla celá hospoda, ale ty jsi se nemohl nikam posadit, nikdo se s tebou ze strachu nebavil. Natočily ti dvě do džbánku a upaloval jsi domu. Anebo jsi tam vlezl v zeleným ........

Jo, jo ferojaku, to byly zlaté časy za totáče ! K SNB chodili ti největší lemplové, kterým se nechtělo dělat,/ museli ovšem být dostatečně politicky uvědomělí /, byli jste neomezení páni, mohli jste si všechno dovolit - mohl bych uvést řadu konkrétních příkladů. Kdejaký trouba, si udělal na PP SNB maturitu za pár měsíců / v civilu by na ni ani náhodou neměl / a plat měl vyšší, než vysokoškolsky vzdělaný člověk. K tomu spousta dalších výhod, včetně dřívějšího odchodu do důchodu. Kde že ty zlaté rudé časy jsou ! Viď soudruhu.

Ty jedno režimem zblblé hovado. I v té době byli oceňováni příslušníci SNB za záchranu života, byli dárci krve a pomáhali lidem při nehodách a ve složitých životních situacích. Oznámení náhlého úmrtí, oznámení vražd pozůstalým. Dnes nám to začíná být naprosto jedno. Jak se k nám chováte, takové budete sklízet ovoce. S dárcovstvím mé krve může počítat jen má rodina. Zdar.

Ty komunistickej čuráku, ty myslíš, že krev darovali jenom policajti? Ty jsi asi ten případ z pohotovostního pluku, že ses ozval. Postřelená husa vždycky zakejhá. Taky jste mlátili lidi hlava nehlava a teď až půjdete do civilu, tak za to ještě budete brát rentu. Ty se ale do civilu nechystáš, protože hovno umíš a mohl bys dělat maximálně ochranku v obchoďáku, nebo sedět na vrátnici a zvedat závoru. Takovejch jako ty jsou ještě pořád u PČR tisíce a zůstávají, na rozdíl od těch schopných, kteří se v civilu normálně uživí. Tebe potkat na silnici musí být asi zážitek. Čest.

pro "předchozí příspěvěk"
Ty jsi jeden z těch, co závidí jen tu rentu. Víš ale za co jí berem? Byl jsi někdy, občane, 8 x za měsíc na noční 10 let v kuse?
Byl jsi někdy jako první u nehody a zachraňoval životy? Šel jsi někdy vyrozumět matku, že se jí syn domů už nikdy nevrátí. Byl jsi někdy u sebezavražděné matky, kdy tomu děti přihlížely? Ohledával jsi někdy mrtvého? Sbíral jsi někdy jeho kusy po kolejišti, po silnici nebo po utonutí ve vodě? Nasazoval jsi někdy život při stavění řidičů na silnici, byť neopilých?...........
Vysvětloval jsi někdy po sté doma, že přijdeš déle, neb i když tvá služba již dávno skončila, zadarmo musíš ten vykradený byt zkrátka zadokumentovat?
Né jednou, ale dnes a denně, drahý občane! Bez možnosti volby, bez možnosti odmítnutí, protože je to tvá řehole, kterou máš i přes ta všechna úskalí zkrátka rád. To co mi ve službě vidíme a prožijeme za oněch 10 let, vy, obyčejní lidé, nestihnete ani za několik životů.
Zkusil jsi někdy, občane, mít několik nelehkých zaměstnání v jednom? Za 10 let, až to zkusíš, se tu klidně sejdeme a povyprávíš nám. Pokud to ovšem vydržíš!
Nazdar

Noční jsem zažil obden po 2 roky na vojně - za totáče.Hlídali jsme přísně tajný objekt a za sebemenší malér hrozil prokurátor.Viděl jsem i kluky, kteří se zastřelili - mozek jednoho z nich jsem měl na maskáčích.
Rentu vám nezávidím, nezávidím vám vaši práci v současné době - dělat bych ji nechtěl, protože při ní dnes jde fakt o krk a policista má prakticky svázané ruce.Jenom mě nadzvedlo, jak ferojak s láskou vzpomíná na službu za totáče, kdy kriminalita byla v porovnání s dneškem minimální, policajt byl neomezený pán, v porovnání s běžným občanem se skvělým platem a spoustou privilegií.Ty dokážeš slušně a věcně argumentovat a proto věřím, že uznáš, že to na tom, co jsem psal v příspěvku " pro ferojaka " je také kus pravdy. Přeji jen vše dobré.

pro "předchozí příspěvek"
možná by tě to překvapilo, za totality jsem ještě nesloužil, což neznamená, že bych o té době nic nevěděl.
Sloužím 12 let a když jsem doma řekl, že nastoupím k policii, rodina byla rezolutně proti. Zezelená mi prý mozek, nebude se mnou sranda a vůbec řeč, jako dosud a jiné předsudky, které si má rodina i široké příbuzenstvo o stavu mysli policistů myslelo. I tak jsem nastoupil, neboť vše je o člověku a jeho přístupu k práci. Stejně, jako se najde vůl ve fabrice, najde se vůl u policie. Jenže mistr z fabriky neleží lidem v žaludku tak, jako policajt, častovaný narážkami a posměškami lempla placeného z daní obyčejných lidí, nespočtu vtipů a jiným kravin. Tlak opravdu svinský a pro policajta, který chce svoji práci dělat opravdu dobře, musí být únosný a snesitelný. Jinak nemá zkrátka šanci uspět.
Jeden příklad ze života. Při dovolených novým známým nikdy neříkám, že jsem policajt. Né, že bych se za to styděl, ale již jsem vyzkoušel, že po dvou třech dnech opravdu dobré zábavy, když přijde řeč na zaměstnání a já toto přiznám, obvykle se postoj těchto nových známých okamžitě změní. Koukají na mě zkrátka jinak, opovrhují mnou. Pak se řeč točí zejména o problémech v dopravě, občansko-právním věcem....a stojí to za hovno, neboť ze slušnosti odpovídám a tím tedy pracuji a pracuji.
Máš zkrátka cejch třídního nepřítele, ať jsi zupák, nebo ne.
Když vidím ty starý pardály u nás na oddělení, jak krátka nestíhají zvykat si třeba jen na nové vysílačky, o PC nebo angličtině nemluvě, jejich 120 kilová vyžraná těla, co jen vzpomínají na starý režim, kde se přežrali a ožrali kde mohli, souhlasím s tebou. V dnešní době nemá ani v civilním oděvu po službě policajt klid, protože tě za zavržerníhodné chování můžou ihned propustit. A tento pojem pojme opravdu mnoho "prohřešků". Vše je ale o lidech...........Jsem se nějak rozfilosofal, pardon!

Zdravím bývalé kolegy.
Už 3 měsíce jsem v civilu. Stálo to za to. Úplně jinak se dýchá. V práci se ke mně chovají jako k člověku a ne jako k dobytku. Nikdo se mnou nevymetá, nikdo mě nestresuje. Výplata je větší, každou noc se vyspím, je mi opravdu líp. A nejsem nikde vázanej a kdyby došlo k problémům, můžu si kdykoliv najít jinou práci, protože už budu mít nějakou praxi. Kdo jste z POLICIE s.r.o. na prášky, doporučuju. A ostatním přeju pevné nervy, držím palce, snad se to někdy zlepší. A tobě, ty kuní xichte nahoře, bych nejradši jednu plácnul přes čumák .....

Souhlasím, já jsem v céčku měsíc a opravdu je to něco jiného. Kdo to prostě u PČR na obvodním obvodě nezažil, ten by neuvěřil, samá buzerace a práce na hovno bez jakékoliv motivace. Nejhorší je ten první krok, dát tu výpověď, ale jak se o to ten či onen odhodlá, tak dále uvidí, že pracovních míst je dost, jen se nebát práce. Dělat někomu kašpara a kurvit si zdraví to za to vůbec nestojí a to každý pozná až když z toho kolotoče odejde.

Vážení diskutující!
Chtěl bych všem popřát hezké prožití vánočních svátků, do nového roku zdravíčko, hlavně pevné nervy, štěstí a co nejméně takových dárečků jako je váš nový sl. zákon. Užijte si tyto vánoce v maximální pohodě, protože jsem přesvědčen, že nejenom Vás, nynější složky ozbrojených sborů, čekají od Nového roku drsné časy jaké jsme tu ještě neměli.
Ještě jednou, krásné svátky a sbohem.

Děkujeme Ti upravdu upřímně, a mohu Ti sdělit, že jsi mne Ty osobně tímto příspěvkem velmi, a dokonce i mile, překvapil. Od Tebe bych tuto formulaci opravdu nečekal. Je pravda, že za jakýmkoliv NICKem se může skrývat kdokoliv, a i přes různé invektivy to může být v jádru dobrý člověk. Takže na oplátku i Tobě vše NEJ NEJ NEJ. Příští rok to bude opravdu drsné, jak jsi napsal.

Víš, nespokojený, tušil jsem, že jediný, kdo se určitě ozve budeš Ty. Nezklamal jsi. Takže nespokojený, přeju Vám, aby Vás bylo co nejméně nespokojených, a .....v něčem máš určitě pravdu. Veselé Vánoce!!!!!!!!
:-))))))))))))))))))))))))).

Poděkování
Přátelé ,kamarádi. Sloužil jsem poctivě v okrese Karviná 26 let. 31.12.2007 končím. Co jsem však nezažil to je, že se se mnou nikdo za tyto odsloužené roky a zničené zdraví nerozloučil. Na okrese jsem vyplázl prachy za ztracený spacák na měnovém fondu a dále za lehátko. Za ty roky to bylo asi značkové zboží . Mohu však všem říci, že 1.1.2008 jdu k novému zaměstnavateli a již jsem dostal blahopřání k vánocům, tak k novému roku. Přeji všem kteří u firmy zůstavají vše nejlepří.

Milanku, neměl jsi to platit a dát odvolání, zítra mě to také čeká, ahoj

Zůstanou tu jen skalní příznivci ministra Langra a lakomce Kalouska, zbytek bude složen z našich nových rychle a nekvalitně náborovaných nových příslušníků Policie ČR.
Kvalita a profesionalita bude nahrazena amatértvím a neznalostí.

Nebuď zas tak namyšlenej - to, že zrovna ty odcházíš, ještě neznamená, že tu zůstanou jenom blbci.

Má recht rozpadá se to pomalu všude a ta smetánka na školách to rozhodně nezlepší.

Dejte těm mladejm taky trochu šanci, kurva, určitě nejsou všichni jen na hovno. Chováte se jak idioti...

Přátelé, kamarádi.
Počítejte s tím, že dle včerejšího filtru z PP Praha je nejméně 10.058 volných míst u PČR. A co po 01.01.2008 ? Nevím, nevím.
Jestli se díváte na seriál "Susedia" na TV Markíza, jedna herečka tam říká - " To dopadně nem dobre"!

to mrdkamediální: Hezky jsi se nazval, možná to máš podle toho co jsi napsal i v hlavě.. Chceš dávat šanci? Milej panáčku tou šancí riskuješ životy mladých policistů víc než si myslíš, neboť jen ten kdo prošel stresem zákroku a krizové situace ví, jak je těžké vše zpočátku (bez podpory starších a zkušených kolegů) zvládnout a ukormidlovat do zdárného konce. Tady se nehraje se šancí, ale se životy pane! Uvědomte si to laskavě a svá líbivá slova si schovejte do nerealistické politiky. Já jsem nyní už v civilu, měl jsem ale to štěstí, že jsem mohl projít školou zkušených poldů kteří mi předali maximum svých praktických vědomostí protože na to měli tenkrát ještě čas. A nyní? Sakra mladým poldům nezávidím, nemají od koho čerpat zkušenosti. Můžou se teď většinou učit tak leda systémem omyl-chyba = průser-ještě větší průser a to není při dnešní službě sranda.. Takže zanech těch blbejch keců, jediné co tě může omluvit je to "že trefená-dotčená husa se ozvala" ale ve skutečnosti nevíš co tě čeká.. časem pochopíš.

Pro mrdkamediální
Nový kolegové už dostali šanci tím, že se snížila kritéria pro jejich přijmutí. Řeknu ti jenom jedno s námi se také nikdo nemazlil a po třech měsících hájení jsme museli dělat to stejné co starší kolegové. Mě osobně už nebaví dělat práci za někoho jiného a ještě chytat pojeb od vedení za jeho chyby.

pro tojefuck: rozhodně nejsem potrefená husa, táhnu to už jedenáctým rokem. Mě se prostě nelíbí, že pro vás je automaticky KAŽDÝ, nově znáborovaný policista k ničemu, což je přece nesmysl. Tímto názorem klesáte na úroveň chudáků, kteří po jedné špatné zkušenosti řeknou: "vy policajti jste všichni k hovnu.."

pro mrdkamediální
Tak znova a příkladem:
Dřív šlo dítě ze školky do první třídy, když dovedlo postavit komín z kostek. Pak ho po dobu 8. tříd učili dalšímu. Dnes stačí, že dítě dovede vzít kostku do ruky, dokončí I. stupeň a valí do praxe.
Stačí toto vysvětlení?
A chudáci jsou oni, neboť se po nich chce hned všechno, ale oni to zkrátka nemůžou znát ani umět, neb jsou to "rychlokvašky" né svojí vinou.

Náhodou jsem zabrousil na tyto stránky a zjišťuji, že můj odchod od PČR, kdy jsem již přes rok v civilu asi nebyl zbytečný. Něco takového jsem čekal, když začne platit nový služební zákon. To co od Vás čtu jsem také zažíval na OOP a žádný chlístal, který tu práci nedělal nemá nárok cokoli kritizovat nebo hodnotit. Každému takovému bych přál řešit situace, které jsou na hraně zákroku nebo se zákrokem a na vyhodocení pomalu někdy ani není čas. Nezakročit je někdy horší, než zakročit špatně. A ty si vyber. Záleží pak s kým jednáš, případně jaké má známé na určitých místech. Potom to hodnotí chytré hlavy od stolu nebo z civilu, kde nikomu o krk nejde. Vůbec Vám to nezávidím, a sleduji, že je to čím dál horší. Mějte se a přeji pevné nervy při střetech s omezencema na všech stranách. Myslím si, že víte jak to myslím. Závěrem jen - Petře Lhotákové rovněž držím palce, neboť do toho by mohl spadnout každý a zastání fakt nikde není. Nejhorší je, že lidi typu Veselé jsou všude, policii nevyjímaje ( asi pozůstatek minulého režimu, který také pamatuji ).

Nejseš taky náhodou F1 nebo Franta.Š., to už snad není ani schíza.

A nejsi ty Civil nebo sdf, schízo?

K otázce od -XXX- se připojuji i já. Kdo zde na tomto fóru vystupuje duplicitně, má asi na to důvod. Já jsem stále Nespokojený, a dokud bude na trůně MV majitel těchto stránek, budu stále Nespokojený. Hůře u Policie nikdy nebylo, jak za tohoto stále usměvavého pána!!!

Já pravý XXX.
Ty který vystupuješ pod nickem XXX se rychle prober, neboť tento nick tady užíván já již hooooodně dlouho. Pokud nevíš jak se vymezit mezi ostatní přispivatele, tak dej vědět, já ti poradím a možná tě nepošlu ani tam kde slunko nesvítí. I přesto tobě i všem zde přeji pěkné vánoce a hodně štěstí a pohody v novém roce 2008.

pro pravý XXX píše levý XXX,
soráč, ale nevšiml jsem si. Snad jsem tě svými příspěvky tvým nickem moc nenaštval.
Hezké svátky všem! Zvlášť tobě, iksáči trojitý :-)

YYY
To je v pohodě, hlavně když jsme se dohodli. Byly věci se kterými se dalo i souhlasit.Ahoj.

Tak nevím proč se, ty vole XXX, stydíš, ale "levý" XXX byl zkrátka lepších názorů než ty. Místo toho, aby jsi byl rád, tak ještě zkuhrej, když na ty jeho názory vůbec nemáš důvtip....a hlavně, že jsi se všude politoval, trapáku.

Tyto reakce mne docela pobavily, ale přeji všem hezké svátky.

zdravím chytré individum sdf, jestli chceš někoho napadat za braní úplatků, seš na špatné adrese, nemám s policií nic společného, jsem pouze nespokojený občan s příhraniční obce. a znáš to ne, kdo se nejvíc ozývá..... takže si příště rozmysli co vypustíš ju? Veselé Vánoce

Tak už se těším na přílivy Turků, Makedonců, Jugoslávců a podobných zmrdů do naší krásné malé zemičky po našem slavném vstupu do schengenu. Pan ministr a jemu podobní nemají vůbec tušení, co se v příhraničních obcích s Rakoskem děje. Ale jo, kdo chce kam......

s tím se dá jenom souhlasit, soudy nefungujou, četnictvo jde ke dnu už zbývá otevřít náruč pro rumuny a bulhary a mafie se stěhuje na západ

A co jsi proto udělal? Bral úplatky a bouchal razítka. Teď máš útrum, tak vyskakuješ.

Nebreč, máme co jsme chtěli a už je to tady. Když tu byli komouši, tak jsi nadával, jaký je bordel. Teď když máme "demokracii" nadáváš zase, ta co vlastně chceš.

Aga nevymýšlel tu posranou administativu, na svoji otázku se zeptej na PP a zákonodárců. Je pravdou, že občané Polska, Rumunska a Bulharska jsou dnes již horší, než občané Ukrajiny. Jinak na jihu Evropy již prý vzniká tzv. Středomořská unie - Španělsko, Itálie a Francie. Problémy s přistěhovalci a střety civilizací zatím, podotýkám zatím jinde v Evropě nejsou tak markantní, i když kurdové v Německu a časem Vietnamci v ČR budou velkým multi-kulti průserem.

Vietnamci určitě ne...

Všichni cinkali klíčema v 89, zpívali chorály a tleskali OF a toto jsou důsledky naivity se kterou si všichni mysleli, že nám evropa pomůže. Naopak evropa nás oškube a pak odkopne. Pryncip kapitalistické společnosti, berem kde se dá a když už to nejde jdem jinam.

pro Z.:
už si ty františky nezapaluj, pak to dejcháš a meleš takovýhle píčoviny...