4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pánové, neznáte někdo číslo účtu, na který je možno posílat finanční příspěvky do státní pokladny na umoření státního dluhu? Jestli ano, prosím o odkaz nebo přímé uvedení - zn. JEN SERIOZNĚ. Rád bych totiž do státní kasy poslal nějaký menší peníz, aby jsme jako stát nepřišli na buben. Děkuji.

na archív TV Nova, kde je možno si ověřit v Televizních novinách ze dne 18.11.2009 níže uvedené číslo účtu.
http://archiv.nova.cz/multimedia/televizni-noviny-18-11-2009-2.h tml

č.účtu: 1233328001/0710
do zprávy pro příjemce se má uvést:
DAR NA SNÍŽENÍ STÁTNÍHO DLUHU ČESKÉ REPUBLIKY

Stát je díky ODS rozkradený, tak jsem ministerstvu financí do rezervnho fondu tu tvrdou českou 1,-Kč na účet dnes poslal. Kolik z vás bude dalších jednokorunových dárců?
Abych předešel případným rejpalům, že mně to bude stát víc než tu jednu korunu díky bankovním poplatkům, tak sděluji, že moje poplatky bance jsou 0,-Kč už téměř dva roky!!!

Státní kase přeji brzské naplnění, ať je zase co rozkrást.

předmětná reportáž začíná zhruba 06:00 minut od začátku televizních novin

to svazák íčko s kámošem, doktorem a magistrem bendou zatáhnou.vždyť jeho kámoš mrázek mu uměl poradit,jak se ,,poctivě vydělávají grošíky´´

mluví o tom, že mu nepřidali kecá, protože každý dle tabulek dostane za odsloužené roky přidáno!!!!!! Začněte makat a raději nestávkujte.

for Kdo
Za odsloužené roky dostaneš přidáno, ale po třech letech ? A s tím makáním se uklidni, protože nevím jak jinde, ale u nás máji skoro všichni na oddělení kromě nepoužitelných kusů víc práce jak minulý rok. A to prokazatelně, protože naše všemocné EŤR má počitadlo na všechno.

A nebylo přidáno jen dle tabulek. Jenom loni na základech plošně všem nejdříve 1.5 procenta a pak ještě něco, ale nebudu bludit to si už nepamatuji. Ronine, dal si se k policii, tak makej, ty jseš asi jeden z těch, kteří by jen brali a když je nejhůř, tak bys stávkoval. Běž a vydemonstruj si 5 000 navíc. Víš, stát není dojná kráva jak ty si myslíš, ale demonstruj.

Bylo přidáno těch tvých 1,5%, ale po třech letech a tebou uváděné něco dalšího u nás bylo 500,- Kč na rizikáči, které museli stejně zvýšit, protože šel nápad nahoru. Jinak asi neumíš číst, protože já nechci o 5.000,- Kč víc, ale pouze tolik co jsem bral doteď. Jinak mluvíš úplně stejně jako jeden kolega z fary, kde se kopou do prodloužených zad a za rok udělá to co já za dva měsíce ? V takovém případě budu spokojený a nebudeme mi vadit snížení platu !

To, že jde o průměr je mi jasný, je také jisté, že nyní odchází většinou starší kolegové s vyššími platy a místo nich nastoupí noví s polovičním, nebo nenastoupí vůbec a tak si připočti mzdové prostředky na druhou stranu rovnice.,,A na neobsazené tabulky byly mzdové prostředky odebrány již letos... Vím o čem píšu, tak se zbytečně nestrašte a chystejte se na Mikuláše a pak Vánoce, místo nic neřešících demonstrací..

http://www.policista.cz/diskuze/tema/1247/

pro xyz
Tady zase někdo poslouchal kolenem co ? Ministerstvo vnitra má ze svého rozpočtu ušetřit ty tvá 4%, ale u každého poldy to bude znamenat něco kolem 7%.

Když sto lidí bude brát po 100,- Kč a každému snížím o 4% tak bude každý brát 96,- Kč, Tj. celkem nejříve 10.000,- a po snížení 9.600,- co je opět rozdíl 4 %. Každí ví, že když každému snížím o 4 %
celkově je to stejně. Jak jsi došel ze 4 na 7 ...

Jednoduché vysvětlení.Protože to už kolega rozberal dobře, jen to s dovolením zkopíruji...
Na Tvůj dotaz, jak jsem přišel na 7 procent uvádím následující: těch 7 procent je hodně optimistický odhad, v reálu nám hrozí 8-10 procent dolů. Odbory na to již upozornily. Počítej se mnou: 4 procenta je celkový balík peněz, o které má policie dostat příští rok na mzdy méně. Bude se to snižovat z tarifů (všem asi 6 procent dolů). To ale znamená, že to nebude pro všechny z celkového platu stejně. Vedoucí, kterému tarif tvoří např. jenom 50 procent z celé mzdy, protože má příplatek za vedení a vysoké osobní, tedy přijde ze svého celkového platu např. jenom o 3 procenta. Naproti tomu řadovému poldovi, s osobním v řádu stokorun, tvoří tarif např. 80 procent mzdy. Takže když se mu šáhne na tarif úplně stejně jako vedoucímu (šesti procenty), bude to z jeho celkového platu dělat mnohem více, okolo 5 procent. Čtyři procenta budou PRŮMĚR! To je ale pořád jenom první část. Policii totiž vyjma těch 4 procent na mzdy byly odebrány pro příští rok i finance na 1900 neobsazených tabulkových míst. Z těchto peněz byly dosud "dotovány" platy nás, co za chybějící kolegy sloužíme (cpalo se to do rizikáče, osobního, odměn). Je to tak obrovský balík peněz, že to dělá téměř další 4 procenta z objemu financí na mzdy. Takže to jsme již na 8 osmi procentech, ovšem v průměru. V reálu to pro řadové bude víc, jak jsem vysvětlil výše. A jelikož se vedení pražské policie již nechalo slyšet, že u nich se platy snižovat nebudou, hádej na čí to bude úkor (nic proti Pražákům). No z toho celkového balíku dostanou méně ostatní kraje, pokud se Praze krátit nebude! Tyhle informace ale náš management úzkostlivě tajil, zejména do konce října, kdy mohli odcházet kolegové, kterých se týkalo tzv. přechodné období... A že ty peníze dolů nebudou jenom na jeden rok, jak nás teď lakují, o tom si už šuškají vrabci na střeše...

Máš naprostou pravdu v příspěvku níže. Policista musí "nabrat" kdejakou pitomost a provést šetření. Kvůli tomu nezbývá vůbec čas na pořádnou prevenci. Osobně jsem nabíral takové pitomosti jako poškozený praporek, když jeden řekl druhému blbečku atd. Vždyť to znáte. Neskutečné nesmysly. A když ve 3 hodiny ráno přijde silně podnapilý občan, že mu určitě ukradli peněženku a na otázku kde se to mohlo stát tak vůbec nemá tuchy, protože za noc vymetl několik pajzlů, ale tvrdošíjně trvá na podání tr. oznámení, protože mu peněženku ukradli z kapsy kalhot. A nezapomene poznamet, že policajti jsou povinni oznámení přijmout a že si je platí ze svých daní. V Holandsku by se s ním vůbec nebavili, ale my poslušně přijmeme tr. oznámení a píšeme a píšeme. Fakt super.

Top oznámení u nás: krádež květináče s květinou za 20kč, s níž si 3 městští strážnici nevědli rady, krádež 1ks květu slunečnice, poslední krádež - svačiny - chleba s paštikou...:o)

http://www.nosp.cz/AKTUALNE/o_datu_konani_demonstrace_-rozhodnut o

Co furt máte s tou demonstrací? Když vzít všude, tak všem, není se tudíž čemu divit. Nebo státní zaměstnanec je něco více než normální dělník? Není, banaopak nic nevyrábí a je placen z peněz daňových poplatníků. Nějakou demonstraci bych rozpustil, není za co demonstrovat.

Proč nebyla demonstrace, když se st. zaměst. peníze zvyšovaly?

Vy taky děláte demonstraci,když vám v Bohnicích zvednou kapesné?

for Kodl
Prachy ve státní kase jsou jenom se s nimi neumí hospodařit, když jsou peníze na zbytečnosti jako na mise v Kosovu, kde se vojáci z nudy opijí, fetují a pak se poperou nebo jeden druhého postřelí, tak nevím proč mě a mým kolegům co se někdy za šichtu ani nenají má být snížen plat. Na rozdíl od soukromé sféry nepociťuje PČR úbytek práce, ale naopak a nevím co je špatného na tom, že za více práce chci aspoň stejný plat jako minulý rok. Když se má šetřit tak se má jako v soukromém sektoru udělat audit a propustit zbytečné lidi a pak se těm co dělaj nemusí snižovat plat.

for kodl, re, for"re"
Pánové policistům, hasičům a dalším státním zaměstnancům se platy nezvyšovaly již 3 ROKY. Myslíte si, že při inflaci jaká za ty 3 roky prošla je to v pořádku? Já si to tedy nemyslím. My nežádáme zvýšení platů, ale jejich zachování na úrovni roku 2009, protože nám již bylo vzato víc než komukoliv jinému. Je pravda, že jsme placeni daňovými poplatníky, ale že by jsme nic nedělali to není pravda. Kdo myslíte, že hlídá po nocích vaše klidné spaní, kdo hasí vaše požáry, kdo ohledává každého troubu co se zabije na silnicích nebo spáchá sebevraždu, kdy vyřizije všechny vaše problémy na úřadech, no přeci my všichbni státní zaměstnanci. Myslím si, že jsme již na oltář vlasti položili dost velkou oběť, protože čeho je moc, toho je příliš a on jednou ten pohár trpělivosti musí přetéct a pak se dějí věci jako třeba v roce 1948 kdy vyhrála dělnická třída s komunisty a sesadila kapitalisty, nebo v roce 1989,kdy opět dělnická třída, tentokrát společně s inteligencí komunisty od vlády odstavile. A poklud si myslíte, že ve státní správě je až tak dobře, tak máte možnost, se po získání příslušného vzdělání, přihlásit a taky si užívat. Přeji všem křiklounům pěkný podvečer.
PS:
Bývalému ministrovi vnitra panu Ivanu Langerovi nevěřte ani slovo. Ten co tu papulu otevře, tak z ní vypustí vždy LEŽ nebo KRAVINU.

Kdyby se v soukr. sféře nadbytečně propouštělo, jako že se propouští, tak kdo by na tebe makal? Práce máte jistě dost, ale je vás na ni nadbytek, část st. zaměstnanců bych propustil, tak jako v soukr. sféře. Vždyť je to jasně daný. Méně policistů a stejné platy a nebo stejný počet policistů a menší platy. Tak za co chceš šmoulo stávkovat? Vem si, kolik máš za měsíc nachrápaných hodin v práci, a to ten kdo dělá u mašiny úkolově nemá. Buď soudný.

Hovořil jsem s mnoha bývalými kolegy a většina s demonstrací nesouhlasí, protože ví, že se vše může otočit proti policii jako celku, jestli se ve sdělovacích prostředcích uvede, že snížením o 4% přijdou policisté cca o 1500,- Kč, tak si každý umí spočítat kolik je 100 %. Proti policii zejména ve veřejném mínění, které i tak není nejlepší. A odbory u policie ? Jaká je organizovanost ?

pravda Bohumile. Jen blbněte §!!!

Stále tady mluvíš o soukromé sféře tak ti dám příklad jak to u PČR chodí, na toho jednoho tvého dělníka u soustruhu obrazně řadového poldů vychází tři mistři tedy vedoucí. To je v pořádku ? Ten pán nahoře před svým nástupem mluvil o snižování míst na PP a MV a co se stalo, všichni tam zůstali a akorát jim narostl plat. Tehle stát pod vedením pravice nebo levice dělá jeden kopanec za druhým a jenom se mrhá prachama a teď na to mají poldové, hasiči a další státní zaměstnanci doplatit.

Stále dokola :!Platím si vás ze svých daní,tak držte h.by a makejte!" A policista,hasič ze svých příjmů neplatí daně?!Ba že platí.Že s tím ti le.plové neumějí hospodařit já teda rohodně nemůžu.Dnes 4%(7-10%),příští rok bude co?Sami si darmož.outi už odhlasovali na příští rok, že si přidají a ostatní ať se třeba pasou.Od Francie by jsme se měli učit a jejich odborů.Nikdo nechce za stávající situace přidat,ale zachovat nějakou životní úroveň.Pokud policii nezaplatí stát, zaplatí ji protistrana-to je prostě realita(jak řekl kdysi ministr vnitra Sacher).Na nějaký jeho (toho vpravo nahoře)kodexy policisty se každý s chutí vykašle.Pak si všichni budete stěžovat, že zde bují korupce.Uvědomte si, že hranice, kdy spoustu poldů dělá svoji práci zatím ještě stále z přesvědčení, je velmi tenká.Volají ze svých telefonů za své peníze, spoustu hodin jim nezplatí etc.Pokud to takhle půjde dál, přijde doba, kdy se nikomu ve volnu nedovláte, aby přišel rychle pomoct do práce a nikdo nehne ani o mm víc prstem než bude muset.Jediný a neoddiskutovatelný motivační prvek jsou peníze.Kdo tvrdí něco jiného-lže.Proč není takhle napadána AČR, jeden skandál za druhým a přitom od bitvy na Bílý Hoře, kromě misí snad nikde nevystřelili, pokud zorvna nestřílejí po sobě.To je pračka na peníze - Gripenama počínaje a 1000,-Kč i víc za m2 sádrokartonu konče, když se dal v té době normálně pořídit za 200kč/m2 aj.

o víkendu poslední služba a Sbohem a šáteček,a Vám pane ex ministře z celého srdce přeji,aby Vás jednoho krásného a slunného dne sebrali a zavřeli,doufám,že se toho ještě dožiji-LIKVIDÁTORE POLICIE

:-)

do roka a do dne toho budeš litovat

Nevím proč by měl litovat a dělat mocipánům u P ČR blbečka. Neznám nikoho kdo odešel, že by litoval. Tak nekal blbe vodu.

asi žiješ v jiném světě troubo!

Znám jich mnoho co litují, ale protože jsi nikdy řádný policajt nebyl, tak Ty asi ne..

skončil jsem v dubnu, bylo to hodně těžké rozhodování (slušný plat, zajímavá práce), ale holt přechodné období je skončené a já měl strach, že narazím na blbce, který mě vymastí v době, kdy nebudu mít nárok na výsluhu (prostě nebudu moci prásknout dveřmi), ale víte, že se mi někdy zasteskne a dokonce se přistihuji, že se to předtím začínám trochu idealizovat - naštěstí si pak rychle vzpomenu na to, co se civilistům dost těžko vysvětluje (hlavně, co si člověk nechal všechno líbit, protože to bylo třeba v zájmu celku - bylo mu to blbý vůči kolegům dělat problémy), každopádně nyní jsem úředníkem s výsluhou a nemohu si stěžovat

je tak málo, že bych o tom nechtěl ani mluvit, protože co udělá vláda, sníží na oplátku stavy a to je horší než těch pouhých -4%

Ale co, proč pouze 4% nebo 10%, ať vezmou rovnou 50%, nebo ať policií zruší a také armádu. Můžeme tu mít takovou pěknou anarchii.

Když snižit plat a stavy tak přijmout Holanský systém ve kterém se nešetří kdejaká kravina. Pro neznalé nikde v zahraničí se nešetří ztráty mobilů platebních karet, dokladů a RZ ? Také tam policie nešetří drobné krádeže a to ani ty s vloupáním ? Po odcizeném vozidle pátrá pouze v případě, kdy jeho hodnota je přes 100.000,- Kč.
Pak se tady odborníci nedivte, že v ČR je nejvíce poldů na počet obyvatel, když se u nás musí šetřit kdejaká kravina.

Svatá pravda Ronine. Máme tady ale odborníků na policejní práci, že ano.

Úřednická vláda Jana Fischera si v posledních měsících získala neobvykle vysokou důvěru veřejnosti. Bezmála tři čtvrtiny populace jí důvěřuje, díky čemuž se v posledním průzkumu společnosti CVVM poprvé vyhoupla před prezidenta Václava Klause. Přitom i důvěra v něj se drží vysoko na 68 procentech. Naopak nejméně lidé projevují důvěru v Poslaneckou sněmovnu.

je tak ideální stav!!!!

Ano,souhlasím, pokud to bereš v procentuálním zeštíhlení počtu velitelských funkcí

Deset procent letos a deset procent napřesrok. A to chceme jít demonstrovat? Za co? Za to že jde o pouhá 4 procenta? Je vidět, že u sboru jsou stále čím dál více nemakačenků a netáhel. Za málo práce ( za nic ) hoédně peněz ( balík).Jak jsem výše psal hasičům a policajtům 10 letos a 10 napřesrok. Nelíbí se někomu tak ať jde a neotravuje nás poctivě pracující lid. Darmošlapy nikdo platit nebude.

Langr kecá že nezasahuje do diskuze