Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Zdravím bývalé kolegy. Přečetl jsem si zde příspěvek naposledy, a dále Jarda. Odsloužil jsem na ulici cc 25 let, těch mrtvol jsem viděl také dosti. Samotný uváděný zákon je špatný v tom, aby se na řadových policistech, také řadových operativcích, vyšetřovatelích/ SKPV/. obvoďácích, hlídkařích, dopravácích, nehodovácích, a dalších ušetřilo. Zákon je špatný, nevyhovuje vývoji společnosti. Nechrání poctivé policisty, hasiče, justičku, bachaře, ale lumpy. Beru to všeobecně. Je zde problém mladý a starý policistza. Celá koncepce zákona je špatná, nejdříve se to mělo ošetřit dle práva, vychovat střední generaci, a ne aby mgr, bakaláři šlapali chodník. Na českolipsku ochází hafo generality, je to pro ně výhodné, takže nastane další situace, na ulici není policista, nebude kvalitní vedení. Neplatit příplatky, jak byly dle starého zákona, je zlegalizované okrádání, toto nemá s právním státem nic společného. Mám ze všeho smíšený pocit, odešel jsem před dvěma lety, bylo mne jasné, že tato situace nastane. Stát defakto nezajímáme, rentiéři jsou též okrádáni, poloviční valorizace, dostal jsem přidáno směšných 171,-Kč českých. Dále souběh nemocenské, když jste na ÚP, tak ne 5O procent platu, jenom 2,5 násobek životního minima, popřípadě rozdíl mezi rentou se doplatí, u mne to bylo 127,-Kč. Takže další zlegalizované okrádání. Asi jsem neplatil, daně , zdravotní a sociální pojištění. Příští rok můj nezl syn, moji nemocní rodiče si budou vše znovu platit, léky, ošetření, nemocnici a další. Prostě hnus. Nevolil jsem ODS, ale kdo pláče a volil je, je to strana pro bohaté, ne pro dělný lid. Mám velké obavy, že sníží renty, odchodné, vše ještě zdaní. Bez valoriace výslužky a zdanit. Držím palce, kdo chce sloužit, ať slouží, nebude to mít lehké. Přeji všem poctivým pilicistům, hasičům,. bachařům a dalším lidem, kdo to myslí s republikou dobře, ať mají pevné zdraví, hodně štěstí, hodně úspěchů ve své práci, dále pořád duchem bývalý polda por Marek Ladislav sloužící z Obvodního oddělení Česká Lípa. Je to můj osobní názor, na provokatéry nereaguji, pracuji 2 roky v civilu, jsem spokojený, takže mohou snad porovnávat.

Propady platů jsou známé, dorovnávání poslední dny v měsíci prosinci jsou do nebe volající a další zmrazení mezd na rok 2008 před námi což s reformou veřejných financí dělá z policistů na nižších úrovních takřka beznadějné případy.
Policisté znechucení, otrávení a zavaleni administrativou dlouho nálady manažérů snášet nemohou.

Jaké dorovnávání platu a dokonce v prosinci? Na okrese MO si o něm můžeme nechat zdát. Odměny na konci roku v řádu 1000-2000.
15000 Kč dorovnání - to by byl zázrak a ty se u nás nedějí.

Je tu poslední rok kdy můžeme od pana Langera odejít ještě podle starého zákona.Doufám že odejdeme všichni !!!!Jsem zvědavej kdo bude nadále u policie sloužit.Lidi za chvíli pořádně poznají a pochopí situaci jaká je a jaká nastane.Nepochopí to však pan Langer a jeho poskokové.A kolegové nebojte se ,práce je v civilu dost..Stejně je nás drtivá většina co pocházíme z dělnických rodin a co jsme se původně vyučili nějakému řemeslu.Nejsme nemakačenka.Češi vždycky byli dříči a hlavně šikulové v řemeslu.Už se mi až hnusí jak je dnes každý jen počítačový technik ,grafik a já nevím co ještě.Trh je přesycen a řemesla ubývá.Tak si celou policii strčte za klobouk protože bez nás ,bez obyčejných dělníků by stejně žádná policie nebyla.Tak dokažte všem že na to máme a tu bambitku ať si na pár let vezmou kravaťáci a ať vyrazí do ulic místo nás.Už je vidím.Jak budou řešit každodenní nápad,jak budou ohledávat měsíc staré mrtvoly a já nevím co ještě.Jak budou řídit dopravu ,jezdit na czechteky dělat smažkám živé terče atd.atd.Z fleku bych vyhnal alespoň na jeden měsíc všechny papaláše a úředníky do ruchu noční Prahy,Brna a jiných větších měst.Šťastný nový rok.Rok kdy POLICIE ČR zůstane už jen v našich vzpomínkách a kdy zas po letech vezmeme s chutí lopatu do ruky,protože se za tu lopatu nestydíme.My obyčejní strážmistři a podpraporčíci ,My zevl z ulice,šlapky a póvl jak nás každý s radostí nazývá ,určitě NE !!!!!!!!

Já s tebou plně souhlasím, ale uvidíš, že se nějaký idiot z kanclu na tvůj článek ozve a řádně ti ho zhatí. Oni ti prasátka kancelářský už zapomněli co je to práce na obvodech teda pokud nějakými prošli. Ale neboj se oni do ulic z vyhřátých kanclíků nepůjdou, byli by tam stejně jen pro prdel, poněvadž kromě buzerování a debilních nařízení nic neumí.

for xyz

Ale umí,ještě trefí poslepu do kantýny,kde zvesela chlastají pivo a potom mají tu drzost,že ti přijedou na kontrolu jestli nemáš v sobě alkohol.Ale to už je opravdu na pěst.

for xyz

Ještě doplním.Je všeobecně známo,že na služebnách nemůže být alkohol.Mám pro tebe jednoduchou otázku.

Kde najdeš alkohol na 100% ?
a) lednice řadových
b) kancl policejního "manažéra"
c) vyčleněné prostory řadových

Tvůj příznivec xyz to řekl přesně, když předpokládal, že se někdo z kanceláře ozve. Tak já se tedy ozvu. Vyšetřuji přibližně 25 let, v posledních letech jsem tzv. procesualista. Dost dobře nevím, kde se ve vás všech vzal takový odpor ke kancelářské práci, ale jestli to není tím, že umíte skutečně jen šlapat tu ulici. Tu jsem šlapal před těmi 25 lety, do dnešního dne si práce policajtů na ulici vážím, pokud ji dělají pořádně a poctivě. Bohužel, takových je čím dále tím méně. A důkazem je i tvůj a xyz příspěvek. Pokud se týká tebou zmiňovaných mrtvol, těch jsem za svoji kariéru ohledal celou řadu (sloužil jsem např. na pražské Malé Straně, kde o starší mrtvoly v bytech nikdy nebyla nouze). Jedno však ti nelze upřít: Naprostou neznalost zákona. Jestli totiž hovoříš ve svém příspěvku o tom, že je tu poslední rok, kdy lze odejít od PČR podle starého zákona, tak jsi jen předvedl, že vy mladí máte dost problémů se čtením předpisů, což je smutné zvláště u předpisů, které se vás bezprostředně týkají. Doporučuji ti trochu podrobnější studium zák. č. 361/2003 Sb., zejména pak přechodných ustanovení, kde lhůta k odchodu za podmínek předchozí právní úpravy je na různých místech uváděna třemi roky od nabytí účinnosti nového zákona, tedy zák. č. 361/2003 Sb. A to je právě kámen úrazu. Vážení naši nástupci, čtěte zákony, neposlouchejte pouze bláboly, kterými vás krmí učitelé na PA a dalších školách, které si vesměs musíte platit. A myslete. My, staří, to už za vás nevymyslíme, my půjdeme odpočívat a dívat se na to, jak to ti naši následovníci budou dělat lépe a radostněji, o čemž nás pan ministr často přesvědčuje. Pokud ti náhodou nepřišel ještě do rukou dopis "kolegy ministra", tak řekni svým kolegům na pracovišti.

Stím posledním rokem jsem se asi sekl,za to se ale umím omluvit.Sorry. Když jsem se ptal svého šéfa kdy můžeme naposledy odejít podle starého zákona jednoznačně odpověděl že letos.Moje chyba že jsem v tom sám nepátral a něco si k tomu pořádně nepřečetl.Zjistil bych tak že to platí až od účinnosti zákona.Sorry moje chyba,hlavu mi snad za to neutrhneš.My kluci z ulice asi opravdu nemáme čas číst všachny ty možná i nemožná nařízení a ZPPP a já nevím co ještě.Ono totiž když ti jich ráno šéf dá k podpisu třeba deset,každý má X stran tak to většinou chodí tak že řekne ,hele tady to podškrábni ,padej ven už jsi tam měl být a přečteš si to hned jak budeš mít osobní volno třeba na svačinu. Je jasné že v tu dobu už tuší že pro tebe dávno vymyslí nějaký jiný úkol a kolikrát nemáš čas zajít si v klidu ani na tu pitomou svačinu.Když je lidí málo a práce habakuk tak prostě ten čas není.A těmi kancelářskými jsem rozhodně nemyslel policisty jako jsi ty,ale spíše lidi z civilu,protože jsem tu níže četl článek od nějakého civila co napsal že máme nadstandartní platy a něco ve smyslu že ve fabrice bychom teprve poznali jak se maká.Ale my to víme,my jsme s lopatami už makali.Práce vyšetřovatelů,kriminalistů atd... si samozřejmě moc vážím a jestli můj článek vyzněl v duchu proti tobě a tvé práci tak se ještě jednou omlouvám.Skutečně jsem spíše chtěl zanadávat kravaťákům z civilní sféry.Ale je jasný že úplně všechny také nemůžu házet do jednoho pytle.

Jardo4, není třeba se omlouvat, ale i pro vás kluky z ulice platí, že když chcete nadávat, je potřeba si vše alespoň trochu nastudovat, věřit jen tomu, co řekne vedoucí, není vždy nej... A k těm odchodům stačí si přečíst § 226 z.č. 361/2003 Sb. , tj. do 31.12.2009 .

Jasně ,přečteno ,máte pravdu a moje chyba že jsem si to nejdříve nepřečetl.Skutečně je lhůta 3 let od účinnosti zákona což skutečně platí až do 31.12.2009. Stejně tak dlouho nevydržím protože nárok na rentu mám již v roce 2008 :-)

Chránit a pomáhat ? Ano zloděje a podvodníky taky ?

Jíž dědové říkali že práce a výrobek se chválí sám a nepotřebuje reklamu. Řekl bych pane ministře, že někde je chyba. Ale pokud kapitán kouká na dávno potopenou loď jménem POLICIE ze své nové, několika miliónové kanceláře s gofovou holí v ruce svět je hned růžovější.

K vaší pozornosti doporučuji odkaz na http://aktualne.centrum.cz/analyzy-a-specialy/rocenka2007/10-rij en.phtml
je to dost dobré a výstižné.

Zde je odkaz na dnešní Televizní noviny na TV NOVA
http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=125146&238p=ESO%09TNOVINY%09VO LEJTENOVU%09ZPRAVODAJSTVI&=&238d=29.12.2007&238o=

Osobně se nedomnívám, že by to bylo něco nového. Na konci roku si již několik let přidělují páni funkcionáři odměny, samozřejmě zdanitelné, aby si zvýšili svůj roční průměrný plat pro odchodové účely. Předpokládám, že letošní rok nebyl výjimkou, protože ten byl vůbec nejpodstatnější za poslední léta. No, a pokud takovou odměnu dostali i další policisté, táži se, zda se jedná o odměnu nezdanitelnou (§ 49 zák. č. 361/2003 Sb.), tedy peněžitý dar, či zdanitelnou (§ 123 téhož zákona), tedy odměnu jako složku služebního příjmu. To je podstatný rozdíl. Podívejte se, vážení, do rozhodnutí o udělení té odměny a z toho poznáte, zda vám to pro případné odchodové účely vylepší roční průměrný příjem či nikoliv.

Pro řadové pouze § 49 zák. č. 361/2003 Sb.

Nedělejte z lidí b...e, vyrovnávání bylo vždy podle § 123 a komu se vyrovnávalo ? Letos měli nějvětší odměny v nejnižších třídách .....

Pro Davida: Takže, Davide, pokud by´s s tou odměnou náhodou počítal při předběžném přepočítávání svých nároků na odchodné a příspěvek, tak na to zapomeň. To musíš samozřejmě počítat jen do ročního příjmu, ale nikoliv do příjmu započitatelného.

Pro ???: Nevím, mě se to netýká, takže s tím zkušenost nemám. Vycházím jen ze zákona. Ale musím souhlasit s tím, že vyrovnání platů formou odměn je velmi nestandardní postup, který zřejmě uplatňuje jen u BS. Nebo snad někdo ví o jiných státních zaměstnancích, kde by mzdový propad byl řešen takovouto formou?

Davide, pamatuj si napořád:
§ 49 - odměna nezdaňovaná, udělována převážně za rektální alpinismus, za loajalitu k vedoucímu, a občas za excelentně provedený služební zákrok na návrh někoho z vyšších míst, že se musí ta dotyčná osoba za svůj čin odměnit!!!
§ 123 - odměna zdaňovaná, kterou si navyšují roční průměr odcházející funkcionáři, jak tady psal Jarda - naprosto souhlasím, kvůli vyššímu průměru pro odchodné. Pak také je udělována jako dorovnání platových propadů v tomto roce v řádech i několika desítek tisíc řadovým příslušníkům, aby pro statistické průměry ministra vnitra nebylo tolik řadových policistů v mínusových číslech za tento rok oproti roku 2006. Je to nesystémové, to souhlasím, a dělá to jen zášť a nevraživost mezi kolegy. Není ale jak jinak přiznat, že jsou tarify pro policisty špatně nastavené a 10-ti% navýšení pro příslušníky ve směnném režimu služeb je nedostatečné vzhledem k zrušeným příplatkům. Nic naplat, je potřeba změnit systém, ale to nepůjde dřív, dokud bude u vesla Ivan Langer o hlavně ODS (Oškubeme Důvěřivé Spoluobčany).

Nevím jak jinde, ale u nás v okrese na SKPV se na 150 hodin zadarmo nehrálo, protože mají oproti obvodům, OHS a DI plný stav. Skoro každý řadový ty hodiny měl odpracované do konce září a pak nám i platili přesčasy. Já osobně jsem za těch 150 hodin dostal 4x odměnu 2.000,- Kč a na přesčasech od října do prosince jsem měl kolem 8.000,- Kč za 50 hodin a díky tomuto nejsem v propadu. A nestačil jsem se divit kolik kolegů my ty peníze závidělo a hlavně na SKPV, protože dostali odměny za rok do výše 5.000,- Kč.

Tak a nyní vás všechny oškubu jak slepice. Komu se to nelíbí, nemusí sloužit.
Hodně trpělivosti v novém roce

Může mi tady někdo kompetentní sdělit, jak vypadají nové platové výměry na příští rok.

To neřeš, žádných není třeba, protože tarify se oproti letošnímu roku nemění. takže pokud neměníš 1.1.2008 funkční zařazení, plat ti zůstává stejný. V této diskusi se to již objevilo několikrát, ale k tvé pozornosti v této souvislosti doporučuji NV č. 337/2007 Sb. s přílohami, kde jsou stupnice základní tarifů pro přísl. BS na rok 2008.

Pro všechny, kdo ještě neviděli tabulky platových tříd na rok 2008 - přečtěte si níže uvedený odkaz.

Žádné navýšení platových tabulek se v roce 2008 nekoná a to ani o těch slibovaných 1,5 %. Tyto peníze mají být použity na navýšení osobního hodnocení, odměny, atd, ale zase pouze jen u někoho a ne plošně.

http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2007s337

Doporučuji také kouknout na tento odkaz, jak to mělo původně s našim platem vypadat, kdyby neprošla "deforma". Vlastní posouzení nechť si každý udělá sám.
http://www.policista.cz/diskuze/tema/44/
- a až budou v archívu TV NOVA dnešní Televizní noviny, rovněž doporučuji shlédnout tu pasáž týkající se nás, policistů. Dobře se u toho pobavíte, za to ručím.

Pane ministře týká se projekt 1000 také nových nastupujících policistů z RCCP? Jestli ano tak se přijdte podívat dolů mezi prostý policejní lid. Je snad důstojné aby tito kolegové dosud neměly vyčleněny prostory na převlékání a tito se převlékali prvním dnem nového roku někde po sklepích či garážích?
Čím vás krmí vaši náměstci ve zprávách o stavu české policie.

Zde to ministr nečte, a když snad někdy čte, tak neodpovídá!!! Musíš se zaregistrovat a vkládat příspěvky do sekce PolicieČR, Hasiči. Tam se možná dočkáš odpovědi, ale jen nějaké obecné, nemastné, neslané, prostě většinou nic neříkající!!!

Hlavně, že v zálohách na školách máme" kvalitně rekrutované a náborované" nové policisty. Otázkou je co jim policie nabídne, kromě mizerného nástupního platu a hromady administrativy.

Krásnou, motivující práci.

pro -XYZ-
krááásně jsem se zasmál Tvé odpovědi. Jeden úsměv denně a hned je lepší nálada!

Policie jim nenab0ídne vůbec nic, pouze pravidelný plat, hodně práce, noční služby, služby ve svátek a o sobotách a nedělích zdarma, 150 hodin zdarma a jako bonbonek nahoru takovou BUZERACI jako nikde jinde.

Zdravím všechny bývalé kolegy.Jsem v civilu 4měsíce a je mi velmi fajn...Je to hnus pánové co se děje u té naší slavné policie...

...neprovokuj a napiš za tři roky..