4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Zdravím bývalé kolegy. Přečetl jsem si zde příspěvek naposledy, a dále Jarda. Odsloužil jsem na ulici cc 25 let, těch mrtvol jsem viděl také dosti. Samotný uváděný zákon je špatný v tom, aby se na řadových policistech, také řadových operativcích, vyšetřovatelích/ SKPV/. obvoďácích, hlídkařích, dopravácích, nehodovácích, a dalších ušetřilo. Zákon je špatný, nevyhovuje vývoji společnosti. Nechrání poctivé policisty, hasiče, justičku, bachaře, ale lumpy. Beru to všeobecně. Je zde problém mladý a starý policistza. Celá koncepce zákona je špatná, nejdříve se to mělo ošetřit dle práva, vychovat střední generaci, a ne aby mgr, bakaláři šlapali chodník. Na českolipsku ochází hafo generality, je to pro ně výhodné, takže nastane další situace, na ulici není policista, nebude kvalitní vedení. Neplatit příplatky, jak byly dle starého zákona, je zlegalizované okrádání, toto nemá s právním státem nic společného. Mám ze všeho smíšený pocit, odešel jsem před dvěma lety, bylo mne jasné, že tato situace nastane. Stát defakto nezajímáme, rentiéři jsou též okrádáni, poloviční valorizace, dostal jsem přidáno směšných 171,-Kč českých. Dále souběh nemocenské, když jste na ÚP, tak ne 5O procent platu, jenom 2,5 násobek životního minima, popřípadě rozdíl mezi rentou se doplatí, u mne to bylo 127,-Kč. Takže další zlegalizované okrádání. Asi jsem neplatil, daně , zdravotní a sociální pojištění. Příští rok můj nezl syn, moji nemocní rodiče si budou vše znovu platit, léky, ošetření, nemocnici a další. Prostě hnus. Nevolil jsem ODS, ale kdo pláče a volil je, je to strana pro bohaté, ne pro dělný lid. Mám velké obavy, že sníží renty, odchodné, vše ještě zdaní. Bez valoriace výslužky a zdanit. Držím palce, kdo chce sloužit, ať slouží, nebude to mít lehké. Přeji všem poctivým pilicistům, hasičům,. bachařům a dalším lidem, kdo to myslí s republikou dobře, ať mají pevné zdraví, hodně štěstí, hodně úspěchů ve své práci, dále pořád duchem bývalý polda por Marek Ladislav sloužící z Obvodního oddělení Česká Lípa. Je to můj osobní názor, na provokatéry nereaguji, pracuji 2 roky v civilu, jsem spokojený, takže mohou snad porovnávat.

Propady platů jsou známé, dorovnávání poslední dny v měsíci prosinci jsou do nebe volající a další zmrazení mezd na rok 2008 před námi což s reformou veřejných financí dělá z policistů na nižších úrovních takřka beznadějné případy.
Policisté znechucení, otrávení a zavaleni administrativou dlouho nálady manažérů snášet nemohou.

Jaké dorovnávání platu a dokonce v prosinci? Na okrese MO si o něm můžeme nechat zdát. Odměny na konci roku v řádu 1000-2000.
15000 Kč dorovnání - to by byl zázrak a ty se u nás nedějí.

Je tu poslední rok kdy můžeme od pana Langera odejít ještě podle starého zákona.Doufám že odejdeme všichni !!!!Jsem zvědavej kdo bude nadále u policie sloužit.Lidi za chvíli pořádně poznají a pochopí situaci jaká je a jaká nastane.Nepochopí to však pan Langer a jeho poskokové.A kolegové nebojte se ,práce je v civilu dost..Stejně je nás drtivá většina co pocházíme z dělnických rodin a co jsme se původně vyučili nějakému řemeslu.Nejsme nemakačenka.Češi vždycky byli dříči a hlavně šikulové v řemeslu.Už se mi až hnusí jak je dnes každý jen počítačový technik ,grafik a já nevím co ještě.Trh je přesycen a řemesla ubývá.Tak si celou policii strčte za klobouk protože bez nás ,bez obyčejných dělníků by stejně žádná policie nebyla.Tak dokažte všem že na to máme a tu bambitku ať si na pár let vezmou kravaťáci a ať vyrazí do ulic místo nás.Už je vidím.Jak budou řešit každodenní nápad,jak budou ohledávat měsíc staré mrtvoly a já nevím co ještě.Jak budou řídit dopravu ,jezdit na czechteky dělat smažkám živé terče atd.atd.Z fleku bych vyhnal alespoň na jeden měsíc všechny papaláše a úředníky do ruchu noční Prahy,Brna a jiných větších měst.Šťastný nový rok.Rok kdy POLICIE ČR zůstane už jen v našich vzpomínkách a kdy zas po letech vezmeme s chutí lopatu do ruky,protože se za tu lopatu nestydíme.My obyčejní strážmistři a podpraporčíci ,My zevl z ulice,šlapky a póvl jak nás každý s radostí nazývá ,určitě NE !!!!!!!!

Já s tebou plně souhlasím, ale uvidíš, že se nějaký idiot z kanclu na tvůj článek ozve a řádně ti ho zhatí. Oni ti prasátka kancelářský už zapomněli co je to práce na obvodech teda pokud nějakými prošli. Ale neboj se oni do ulic z vyhřátých kanclíků nepůjdou, byli by tam stejně jen pro prdel, poněvadž kromě buzerování a debilních nařízení nic neumí.

for xyz

Ale umí,ještě trefí poslepu do kantýny,kde zvesela chlastají pivo a potom mají tu drzost,že ti přijedou na kontrolu jestli nemáš v sobě alkohol.Ale to už je opravdu na pěst.

for xyz

Ještě doplním.Je všeobecně známo,že na služebnách nemůže být alkohol.Mám pro tebe jednoduchou otázku.

Kde najdeš alkohol na 100% ?
a) lednice řadových
b) kancl policejního "manažéra"
c) vyčleněné prostory řadových

Tvůj příznivec xyz to řekl přesně, když předpokládal, že se někdo z kanceláře ozve. Tak já se tedy ozvu. Vyšetřuji přibližně 25 let, v posledních letech jsem tzv. procesualista. Dost dobře nevím, kde se ve vás všech vzal takový odpor ke kancelářské práci, ale jestli to není tím, že umíte skutečně jen šlapat tu ulici. Tu jsem šlapal před těmi 25 lety, do dnešního dne si práce policajtů na ulici vážím, pokud ji dělají pořádně a poctivě. Bohužel, takových je čím dále tím méně. A důkazem je i tvůj a xyz příspěvek. Pokud se týká tebou zmiňovaných mrtvol, těch jsem za svoji kariéru ohledal celou řadu (sloužil jsem např. na pražské Malé Straně, kde o starší mrtvoly v bytech nikdy nebyla nouze). Jedno však ti nelze upřít: Naprostou neznalost zákona. Jestli totiž hovoříš ve svém příspěvku o tom, že je tu poslední rok, kdy lze odejít od PČR podle starého zákona, tak jsi jen předvedl, že vy mladí máte dost problémů se čtením předpisů, což je smutné zvláště u předpisů, které se vás bezprostředně týkají. Doporučuji ti trochu podrobnější studium zák. č. 361/2003 Sb., zejména pak přechodných ustanovení, kde lhůta k odchodu za podmínek předchozí právní úpravy je na různých místech uváděna třemi roky od nabytí účinnosti nového zákona, tedy zák. č. 361/2003 Sb. A to je právě kámen úrazu. Vážení naši nástupci, čtěte zákony, neposlouchejte pouze bláboly, kterými vás krmí učitelé na PA a dalších školách, které si vesměs musíte platit. A myslete. My, staří, to už za vás nevymyslíme, my půjdeme odpočívat a dívat se na to, jak to ti naši následovníci budou dělat lépe a radostněji, o čemž nás pan ministr často přesvědčuje. Pokud ti náhodou nepřišel ještě do rukou dopis "kolegy ministra", tak řekni svým kolegům na pracovišti.

Stím posledním rokem jsem se asi sekl,za to se ale umím omluvit.Sorry. Když jsem se ptal svého šéfa kdy můžeme naposledy odejít podle starého zákona jednoznačně odpověděl že letos.Moje chyba že jsem v tom sám nepátral a něco si k tomu pořádně nepřečetl.Zjistil bych tak že to platí až od účinnosti zákona.Sorry moje chyba,hlavu mi snad za to neutrhneš.My kluci z ulice asi opravdu nemáme čas číst všachny ty možná i nemožná nařízení a ZPPP a já nevím co ještě.Ono totiž když ti jich ráno šéf dá k podpisu třeba deset,každý má X stran tak to většinou chodí tak že řekne ,hele tady to podškrábni ,padej ven už jsi tam měl být a přečteš si to hned jak budeš mít osobní volno třeba na svačinu. Je jasné že v tu dobu už tuší že pro tebe dávno vymyslí nějaký jiný úkol a kolikrát nemáš čas zajít si v klidu ani na tu pitomou svačinu.Když je lidí málo a práce habakuk tak prostě ten čas není.A těmi kancelářskými jsem rozhodně nemyslel policisty jako jsi ty,ale spíše lidi z civilu,protože jsem tu níže četl článek od nějakého civila co napsal že máme nadstandartní platy a něco ve smyslu že ve fabrice bychom teprve poznali jak se maká.Ale my to víme,my jsme s lopatami už makali.Práce vyšetřovatelů,kriminalistů atd... si samozřejmě moc vážím a jestli můj článek vyzněl v duchu proti tobě a tvé práci tak se ještě jednou omlouvám.Skutečně jsem spíše chtěl zanadávat kravaťákům z civilní sféry.Ale je jasný že úplně všechny také nemůžu házet do jednoho pytle.

Jardo4, není třeba se omlouvat, ale i pro vás kluky z ulice platí, že když chcete nadávat, je potřeba si vše alespoň trochu nastudovat, věřit jen tomu, co řekne vedoucí, není vždy nej... A k těm odchodům stačí si přečíst § 226 z.č. 361/2003 Sb. , tj. do 31.12.2009 .

Jasně ,přečteno ,máte pravdu a moje chyba že jsem si to nejdříve nepřečetl.Skutečně je lhůta 3 let od účinnosti zákona což skutečně platí až do 31.12.2009. Stejně tak dlouho nevydržím protože nárok na rentu mám již v roce 2008 :-)

Chránit a pomáhat ? Ano zloděje a podvodníky taky ?

Jíž dědové říkali že práce a výrobek se chválí sám a nepotřebuje reklamu. Řekl bych pane ministře, že někde je chyba. Ale pokud kapitán kouká na dávno potopenou loď jménem POLICIE ze své nové, několika miliónové kanceláře s gofovou holí v ruce svět je hned růžovější.

K vaší pozornosti doporučuji odkaz na http://aktualne.centrum.cz/analyzy-a-specialy/rocenka2007/10-rij en.phtml
je to dost dobré a výstižné.

Zde je odkaz na dnešní Televizní noviny na TV NOVA
http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=125146&238p=ESO%09TNOVINY%09VO LEJTENOVU%09ZPRAVODAJSTVI&=&238d=29.12.2007&238o=

Osobně se nedomnívám, že by to bylo něco nového. Na konci roku si již několik let přidělují páni funkcionáři odměny, samozřejmě zdanitelné, aby si zvýšili svůj roční průměrný plat pro odchodové účely. Předpokládám, že letošní rok nebyl výjimkou, protože ten byl vůbec nejpodstatnější za poslední léta. No, a pokud takovou odměnu dostali i další policisté, táži se, zda se jedná o odměnu nezdanitelnou (§ 49 zák. č. 361/2003 Sb.), tedy peněžitý dar, či zdanitelnou (§ 123 téhož zákona), tedy odměnu jako složku služebního příjmu. To je podstatný rozdíl. Podívejte se, vážení, do rozhodnutí o udělení té odměny a z toho poznáte, zda vám to pro případné odchodové účely vylepší roční průměrný příjem či nikoliv.

Pro řadové pouze § 49 zák. č. 361/2003 Sb.

Nedělejte z lidí b...e, vyrovnávání bylo vždy podle § 123 a komu se vyrovnávalo ? Letos měli nějvětší odměny v nejnižších třídách .....

Pro Davida: Takže, Davide, pokud by´s s tou odměnou náhodou počítal při předběžném přepočítávání svých nároků na odchodné a příspěvek, tak na to zapomeň. To musíš samozřejmě počítat jen do ročního příjmu, ale nikoliv do příjmu započitatelného.

Pro ???: Nevím, mě se to netýká, takže s tím zkušenost nemám. Vycházím jen ze zákona. Ale musím souhlasit s tím, že vyrovnání platů formou odměn je velmi nestandardní postup, který zřejmě uplatňuje jen u BS. Nebo snad někdo ví o jiných státních zaměstnancích, kde by mzdový propad byl řešen takovouto formou?

Davide, pamatuj si napořád:
§ 49 - odměna nezdaňovaná, udělována převážně za rektální alpinismus, za loajalitu k vedoucímu, a občas za excelentně provedený služební zákrok na návrh někoho z vyšších míst, že se musí ta dotyčná osoba za svůj čin odměnit!!!
§ 123 - odměna zdaňovaná, kterou si navyšují roční průměr odcházející funkcionáři, jak tady psal Jarda - naprosto souhlasím, kvůli vyššímu průměru pro odchodné. Pak také je udělována jako dorovnání platových propadů v tomto roce v řádech i několika desítek tisíc řadovým příslušníkům, aby pro statistické průměry ministra vnitra nebylo tolik řadových policistů v mínusových číslech za tento rok oproti roku 2006. Je to nesystémové, to souhlasím, a dělá to jen zášť a nevraživost mezi kolegy. Není ale jak jinak přiznat, že jsou tarify pro policisty špatně nastavené a 10-ti% navýšení pro příslušníky ve směnném režimu služeb je nedostatečné vzhledem k zrušeným příplatkům. Nic naplat, je potřeba změnit systém, ale to nepůjde dřív, dokud bude u vesla Ivan Langer o hlavně ODS (Oškubeme Důvěřivé Spoluobčany).

Nevím jak jinde, ale u nás v okrese na SKPV se na 150 hodin zadarmo nehrálo, protože mají oproti obvodům, OHS a DI plný stav. Skoro každý řadový ty hodiny měl odpracované do konce září a pak nám i platili přesčasy. Já osobně jsem za těch 150 hodin dostal 4x odměnu 2.000,- Kč a na přesčasech od října do prosince jsem měl kolem 8.000,- Kč za 50 hodin a díky tomuto nejsem v propadu. A nestačil jsem se divit kolik kolegů my ty peníze závidělo a hlavně na SKPV, protože dostali odměny za rok do výše 5.000,- Kč.

Tak a nyní vás všechny oškubu jak slepice. Komu se to nelíbí, nemusí sloužit.
Hodně trpělivosti v novém roce

Může mi tady někdo kompetentní sdělit, jak vypadají nové platové výměry na příští rok.

To neřeš, žádných není třeba, protože tarify se oproti letošnímu roku nemění. takže pokud neměníš 1.1.2008 funkční zařazení, plat ti zůstává stejný. V této diskusi se to již objevilo několikrát, ale k tvé pozornosti v této souvislosti doporučuji NV č. 337/2007 Sb. s přílohami, kde jsou stupnice základní tarifů pro přísl. BS na rok 2008.

Pro všechny, kdo ještě neviděli tabulky platových tříd na rok 2008 - přečtěte si níže uvedený odkaz.

Žádné navýšení platových tabulek se v roce 2008 nekoná a to ani o těch slibovaných 1,5 %. Tyto peníze mají být použity na navýšení osobního hodnocení, odměny, atd, ale zase pouze jen u někoho a ne plošně.

http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2007s337

Doporučuji také kouknout na tento odkaz, jak to mělo původně s našim platem vypadat, kdyby neprošla "deforma". Vlastní posouzení nechť si každý udělá sám.
http://www.policista.cz/diskuze/tema/44/
- a až budou v archívu TV NOVA dnešní Televizní noviny, rovněž doporučuji shlédnout tu pasáž týkající se nás, policistů. Dobře se u toho pobavíte, za to ručím.

Pane ministře týká se projekt 1000 také nových nastupujících policistů z RCCP? Jestli ano tak se přijdte podívat dolů mezi prostý policejní lid. Je snad důstojné aby tito kolegové dosud neměly vyčleněny prostory na převlékání a tito se převlékali prvním dnem nového roku někde po sklepích či garážích?
Čím vás krmí vaši náměstci ve zprávách o stavu české policie.

Zde to ministr nečte, a když snad někdy čte, tak neodpovídá!!! Musíš se zaregistrovat a vkládat příspěvky do sekce PolicieČR, Hasiči. Tam se možná dočkáš odpovědi, ale jen nějaké obecné, nemastné, neslané, prostě většinou nic neříkající!!!

Hlavně, že v zálohách na školách máme" kvalitně rekrutované a náborované" nové policisty. Otázkou je co jim policie nabídne, kromě mizerného nástupního platu a hromady administrativy.

Krásnou, motivující práci.

pro -XYZ-
krááásně jsem se zasmál Tvé odpovědi. Jeden úsměv denně a hned je lepší nálada!

Policie jim nenab0ídne vůbec nic, pouze pravidelný plat, hodně práce, noční služby, služby ve svátek a o sobotách a nedělích zdarma, 150 hodin zdarma a jako bonbonek nahoru takovou BUZERACI jako nikde jinde.

Zdravím všechny bývalé kolegy.Jsem v civilu 4měsíce a je mi velmi fajn...Je to hnus pánové co se děje u té naší slavné policie...

...neprovokuj a napiš za tři roky..