KONEČNĚ PROJEV HODNÝ PRESIDENTA A MĚLA JEJ KANDIDÁTKA NA PRESIDENTKU.

VŠICHNI PÁNOVÉ, ZELENÍ, RUDÍ, MODŘÍ I RŮŽOVÍ BY SE MĚLI, ZA SVOJE PROJEVY A HLAVNĚ VIZE, PŘED TOUTO DÁMOU VELMI, ALE VELMI SKLONIT. POSUĎTE JAKO LIDÉ TOHOTO STÁTU A NA CHVÍLI ZAPOMEŇTE NA SVOJE ŽABOMYŠÍ POLICEJNÍ A CIVILO-POLICEJNÍ HÁDKY:


Jana Bobošíková: Jsme krok od mafiánského režimu
Jana Bobošíková u KSČM

11:45 | 15.2.2008 | Jana Bobošíková

Dobrý den dámy a pánové,

ve Španělském sále nehovořím poprvé. Před třemi lety jsem zde na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu četla Přísahu buchenwaldského vězně. Bylo to začátkem dubna 2005. Stejně jako každý rok se tehdy vzpomínalo na ty, kterým nebylo souzeno žít jako lidé. Na ty, kterým divoké politické, společenské a válečné turbulence dvacátého století nedovolily prožívat běžné radosti i starosti každodenního života. Ta dubnová vzpomínka se vztahuje k Mezinárodnímu dni politických vězňů a dnes patří všem. Bez ohledu na to, zda zemřeli jako hrdinové v boji za svobodu své země nebo jako bezmocné oběti, odvlečené od svých blízkých a umučené v nelidských podmínkách. Svornost ve smrti tak činí tyto vzpomínkové akty důstojnými. Přesto nebylo lehké k ní po roce 1989 dospět. Hladina emocí ve společnosti, rozjitřené spoustou těžkých historických křivd, potřebovala čas, aby nechala promluvit rozum.

A já se Vás dámy a pánové ptám: Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?

Asi namítnete, že tento sál v polistopadové historii už zažil ledacos. Jenomže když jsme se v roce 1998 při volbě Václava Havla pohoršovali nad pískající první dámou, netušili jsme, čeho můžeme být svědky při prezidentské volbě deset let poté. Sprosté výhrůžky, vydírání, střelivo v dopisech...

Dámy a pánové, jsme na hranici. Nikoliv krok, ale pouhý krůček stačí a zřítíme se do propasti mafiánského režimu, kde nevládne skutečná demokratická volba, svoboda, tolerance, ani úcta. Do režimu, kde není místo pro normálního slušného člověka. Do systému, který bude pod taktovkou zlovůle silných pošlapávat práva těch nejslabších.

Vydali jsme se špatnou cestou. Stejně rychle, jako mizí myšlenky a demokratické politické soupeření, nastupuje korupce a hrubá síla. Zájem mocných o osudy lidí této země se vytrácí. Před volbami si pak politické strany nechají udělat drahé průzkumy veřejného mínění. To aby věděly, co mají naslibovat a co vesměs nikdy nesplní. Jak si jinak vysvětlit, že tu dnes máme zákony, které vyhánějí nemocná batolata z léčeben? Platí dítě i jeho matka. A dohromady více jak tři tisíce za měsíc. Jsou rodiny a není jich málo, pro které je to náklad neúnosný. Věřím, že alespoň někoho z Vás to právě v této chvíli zajímá víc než špehování kolegů a fotky či videa z rádoby tajných schůzek.

Možná namítnete, že hlava státu s tím, vzhledem ke svým kompetencím, mnoho nezmůže. Proč tedy ten lítý boj? Není potom lhostejné, kdo tou hlavou bude? Ne, není a Vy to víte.

Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí.

Ten, komu svěříte prezidentský úřad, má jedinečnou možnost snímat hloupé nálepky, které staví nebezpečné bariéry mezi lidmi i myšlenkami. Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!

Ten, kdo se bude dívat v příštích pěti letech na svět z výšky Pražského hradu, by měl vidět dál než ostatní. A udělat všechno pro to, aby každá lidská bytost mohla plně využít své schopnosti a nadání. Protože budoucnost nám chystá tvrdou výzvu. Obstojíme jen tehdy, když si začneme vážit kvalitního vzdělání. Nejen proto, že přináší konkrétní dovednosti. Kvalitní vzdělání otevírá mysl a tím i dveře do světa úspěšných. Do světa velkých ambicí, které se díky tvrdé práci proměňují v konkrétní hodnoty, sloužící celému lidstvu. Nikdy nerezignujme na velké cíle. S hrdostí a noblesou lva, kterého máme ve státním znaku, pojďme zápasit o místo na slunci v globální konkurenci. Potenciál občanů České republiky je obrovský a my máme šanci uspět. Jenom to nesmíme vzdát. Je to jediná cesta k zachování vlastní identity, jako hodnoty plynoucí ze zdravého sebevědomí a nikoliv jako stébla, kterého se marně chytá tonoucí.

Právě teď je před námi velká šance. Zanedlouho budeme předsedat Evropské Unii. A budoucí hlava státu by měla s veškerým úsilím přimět vládu i opozici, aby zanechaly planého hašteření, využily jedinečné možnosti udávat tón a nespokojily se s rolí pouhého údržbáře evropských procesů. Hlava státu prostě musí mít vizi a znát cíle pro budoucnost.
Vím, že bych toho chtěla příliš po jednom člověku. Hlava státu hodná svého titulu to ale může zvládnout. I když - jenom tehdy, pokud jí víc, než na osobním prospěchu bude záležet na osudu naší historicky těžce zkoušené země a lidí, kteří se tu narodili či usadili s nadějí, že tu najdou domov.

Dámy a pánové, nejsem jen kandidátka na prezidentku České republiky a europoslankyně. Jsem také dcera, manželka a matka. A moc dobře vím, že žádný domov se neobejde bez vzájemné úcty, pokory a již zmiňované svornosti a solidarity. Stvořit domov dokážou jen lidé, kteří vědí, že žádný strom neroste do nebe, a že i ti dnes nejsilnější se lehce mohou stát zítra těmi nejslabšími.
Vytvořme proto domov. Bez ohledu na různost názorů a postojů. Vytvořme domov hlavně těm, kteří jsou teď na prahu života. V nich je klíč k úspěchu. Bez nich nebude budoucnost ani naděje. Chraňme je. Pečujme o rodiny, ve kterých vyrůstají. Dopřejme jim ekonomicky důstojnou existenci a bezpečí. Jsou mnohem cennější než kariéry nás všech, kteří jsme dnes v tomto sále. A přesto jsme to právě my, komu reformní kroky vlády přihrály měsíčně navíc tisíce korun, zatímco dětem přikázaly platit za lékařskou péči a jejich matkám snížily mateřskou. Takhle se domov nestaví.

Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší.

Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří mi touto kandidaturou umožnili promluvit do volby hlavy státu. Státu, jehož osud mi nikdy nebyl, není a nikdy nebude lhostejný.

Děkuji Vám.

Proboha ten dopis pana ministra to je vyjádření k jakému druhu problému a problematiky?
Tohle se mi snad zdá pane MUDr. Langere.

Asi soudruzi z NDR udělali někde chybu!

Zdravím a přeji všem krásný nový rok :-) hodně štěstí, zdraví a pracovních úspěchú.
PS: Já zatím zůstávám chci být u toho až se loď potopí až na úplné dno.

Zdravím všechny, nechci tady brečet, protože mě to už nebaví a navíc v této době již unavuje. Jen zde chci říct to, že jako mnoho dalších kolegů jsem dostal do své poštovní schránky dostal dopis od ministra vnitra p. Langera. Když jsem si to v klidu přečetl, musím říct, že ten dopis beru jako "výsměch" všem obyčejným policistům z ulice - OOP, OHS apd., protože takové nesmysly se prostě číst nedají a musím bohužel konstatovat, že mi z toho textu i z člověka, který je pod tím podepsaný chce ZVRACET. Nečekám od našeho neministra reakci ani odpověď, ale po 13 letech na OOP už mám také žádost o uvolnění napsanou a už dál čekat nebudu.
Všem přiji krásného Silvestra a v novém roce 2008 hlavně pevného zdraví!

Ty tam máš podpis?
Já tedy ne !! Je tam pouze jeho jméno.

protože pod tohle by se snad ani podepsat nemohl

Tak jsme byli dva na stejné lodi na OOP. Oba se stejnými lety, stejnou třídou..Jen já trávil většinu víkendů v pořádkové jednotce nebo ne ředitelství na dosahu. Teď kolega dostal 15 000,- Kč na dorovnání a já nic..Prý jsem si přes rok vydělával na pořádkové jednotce, tak co si stěžuji. Argument, že kolega byl doma a ty peníze, které já jsem vydělal, stejně také dostal, neobstál..Je mi, nejen z toho, na zvracení!

Tahle loď jde do sraček a nikdo s tím nic neudělá!

Propady platů za 2007 ještě dorovnávají jak se dá, ale co bude dál.......co přinese rok 2008 zmrazení čili při nastávajícím zdražování a reformě propad reálných mezd u této ozbrojené složky. Může si snad policista přivydělávat jinou činností, aby důstojně živil svou rodinu?

Nejenže nemůže, ale on ze zákona ani nesmí. Zbývá nám jen naříkat a při tom trpět rozmary mocných - A ŽE TY TEDY JSOU přímo na pos...í.

Bohužel svinského a prasečího jednání bude u policie přibývat, jdeme přece po modré a ta je známá sobeckostí, familiárností a bezohledností. Proto si velice ráda aktivně začínám shánět práci, která bude mezi obyčejnými lidmi bez zášti a neustálého stresu.
Za dva roky se situace u policie změnila k nepoznání, ale mám obavy že nikoli k dobrému, ale spíš k úplnému nezájmu a odcizení mezi vlastními kolegy. Chybí tu celková motivace, uvolnění a dobrý pocit z dobře vykonané práce, která je stejně nedoceněna a nový zákon postavil mezi kolegy silnou zeď.

S PČR máš pravdu, ale nevím kde, co a za kolik máš zajištěno, aby jsi nebyla ještě více zklamána. Teď alespoň trošku žiješ v kolektivu již hodně nasratých, ale zatím ještě, alespoň na jednotlivých pracovištích, trochu lidí držících při sobě. V civilu sice vyděláš hodně (jako specialistka či ve stavebních profesích), ale za jakých podmínek-časových, venku za každého počasí atd. S závist, závist tam je ještě větší.

Dobrý den kolegové, za několik více než 24 hodin bude ze mě už jen bývalá kolegyně. Končím po 26 letech. Jsem zklamaná a hlavně hodně naštvaná. Odcházím proto, protože mě štvalo jako vysokoškoláka (z 5 lidí jsem jediná splňovala vzdělání) , že i po nové vzorové systemizaci a po nabytí účinnosti nového zákona jsem byla nucena vykonávat činnosti občanské pracovnice se středoškolským vzděláním a také proto, že jsem svým vedoucím byla ve služebním hodnocení označena jako osoba, u které s přibývajícím věkem a dlouholetou službou u PČR nastávaly pracovní neschopnosti. Velice se mě to dotklo a nejen já v tom vidím diskriminaci. Jako bych mohla za to, že roky přibývají a vlastně jsem vydržela více jak dvě desítky let sloužit, což je zřejmě na škodu. Nebudu popisovat proč jsem kdy a s čím byla v pracovní neschopnosti. Jen uvedu, že hodnocení napsal vedoucí, který sám během posledních tří let odmarodil více jak 15 měsíců. Na základě toho jsem podala sížnost. V pátek tento vedoucí volal mému manželovi tím způsobem, že se ho zeptal, jestli má starou doma a že mám přijít na personální ohledně stížnosti, kterou má se mnou vyřešit právník. Podotýkám, že vedoucímu brzy bude 58 let a je to středoškolák. K jeho věku mám dost daleko. Nevím jak se stížnost vyřeší, ale mrzí mě, že takový člověk je v pohodě, jeho nadřízené netrápí, jaké mají problémy řadoví policisté a v klidu může sloužit ještě tři roky, protože do školy ho nikdo nedostane díky výjimce v novém zákoně. On a jemu podobní budou s panem ministrem stavět pilíře. S těmi to vytrhne. Všem bývalým a také normálním řadovým policistům přeji vše nejlepší v následujícím roce, více peněz a hlavně pevné zdraví.

Mluvíš, nebo spíše píšeš, jako mě z duše! Ztotožňuji se s Tvými výroky. Přeji Ti vše NEJ v klidném civilu, a také do Nového roku.

.. také dnes končím, také po 26 letech. Na novém pracovišti se ke mně při pohovoru chovali tak, že jsem si připadal jako na jiné planetě. Finance srovnatelné, práce jen denní od pondělí do pátku. Těším se. Do nového roku jen to nej...

Na naše oddělení mají přijít posily z RCCP, ale nikdo neví kde budou mít prostory pro převlékání, nikdo neví jak budou dojíždět, převážná většina je z velké dálky.
Přicházejí s poměrně velkým osobním ohodnocením, ale s menšími znalostmi a praxí pro danou problematiku služby. Většina se již vyjádřila, že to stejně za chvíli zabalí.
Myslím, že se u policie poslední dobou tluče klín klínem, na školách jsou mladí policisté, kterým bude trvat min 5 let než budou mít nějaké hmatatelné zkušenosti pro výkon.
Mnoho vrstevníků v produktivním věku je velmi znepokojeno a znechuceno jednáním svých okresních ředitelů, které vůbec nezajímají problémy a realita běžného výkonu pouze chtějí jen poslušnost, objasněnost a výslednost za každou cenu bez nejmenšího odporu. Je to cesta do pekel a do velkých nesnází u tohoto rezortu.

Sloužím jedenáctým rokem a je to pořád stejné .....

Já sloužím už 15-tým rokem a netvrdil bych, že je to stejné, je to spíše čím dál tím horší. Pořád jsem doufal a věřil, že se to zlepší, ale dnes tvrdím, ze LÉPE UŽ BYLO a přestávám věřit tomu, že HůŘE UŽ BÝT NEMůŽE

Říkají tomu kariérní řád neřádi.

Stejná situace byla i u nás v Celní správě. Z hranic přišli kolegové zvyklí na jinou problematiku a většina již je pryč - dojíždění, rodinné problémy, vyšší výdaje atd. atd. tohle řešení absolutně nic neřeší. Měli dostat pořádné odstupné, nějaký sociální program a byl by klid, tak to bylo jen trápení.

ahoj kolegové, jsem celník a taky se řídím zákonem 361 (bohužel). Proslýchá se, se mají údajně od poloviny roku 2008 zdaňovat výsluhy. Takže se chci jen zeptat, zda-li němáte nějaké podrobnější informace, jeslti i pro ty, co už je mají nebo jen pro ty co si o ni požádají až po tomto datu atd. díky

LÍP UŽ BYLO

pročítám tuto diskuzi docela pravidelně a dnes sem píši poprvé. Sloužím od roku 1990, kdy jsem nastoupil po vojně. Zažil jsem všechny vlády od revouce, 3 roky jsem sloužil na hlídkový kde jsem sbíral zkušenosti, a poté jsem odešel na obvod kde jsem dodnes. Před třemi roky jsem dokončil VŠ kterou jsem si dělal pro sebe ve svém volnu a svých dovolených o problémech raději psát nebudu neboť kdo studoval jako já ví o čem píši, a jelikož nemám velitelské ambice zůstal jsem jako zpracovatel na OOP. Letošní rok s příchodem nového zákona byl pro spoustu zlomový i pro mě když z hodnosti por. jsem spadl na prap. Velitel oddělení z mjr. na npor. a navíc mu bylo naznačeno z vyšších míst aby si to letos podal neboť má důchodový věk a taktéž i jeho zástupce. Oba dva to byly opravdový policajti kteří měli odslouženo přes 30 let a prošli u sboru vším čím se projít dalo. Byli hlavně vůči nám jako podřízeným loajální a férový a hlavně dokázaly vždy poradit. V červnu odešli a bylo vypsáno výběrové řízení na velitele a zástupce. Výběrové řízení vyhráli dva kluci kterým je 30 let a 8 let slouží, ale důležitým faktorem bylo to, že mají VŠ. Pod jejich vedením se nedá hovořit o lidském přístupu k podřízeným neboť jak oni říkají my nejsme už ani policajti ale my jsme manažeři a taky tak to oddělení vedou jako soukromou firmu kde je nezajímají problémy podřízených. Hodně lidí už odešlo do civilu hlavně kvůli nim ale to si oni nepřipouští. Já jsem zůstal jako jeden ze služebně nejstarších a také zvažuji odchod. Oddělení je už pod stavem schopným pro výkon, ale řeší se to v rámci balíku 150 aby úbytek nebyl vidět na ulicích a tak další kolegové jdou radši marodit než aby byli v práci a ani se jim nedivím. Ale jak jsem napsal už nahoře LÍP UŽ BYLO. Přeji všem veselého silvestra a rok 2008.

Kolego, chápu tě, krom jiného jsem po dokončení VŠ šel také z poručíka na nprap. Mohu Ti poradit jen jedno. Snaž se jít výš, hlaš se do výběrových řízení, zahoď nostalgii. Bude to těžké, já jsem odešel po 16 -ti letech z OOP, tedy jsme stejná generace, bylo to moc těžké. Jsem nyní 8 měsíců v Praze, hodnost kpt. Do dneška se mi moc stýská po OOP, měl jsem tam velkého kamaráda, super parťáka, to ti byly služby. Šel bych s ním do všeho. Ale život jde dál. Dojíždění také nic moc, ale časem si zvykneš a půjde to. Přeji Ti hodně štěstí.

Ono je hezké jít do výběrového řízení jenže ono se přihlásíš a pak zjistíš že ve výběrové komisi sedí tvůj vedoucí a máš zameteno. Dal jsem si žádost na SKPV a vedoucí mi to neschválil s odůvodněním, že je nedostatek lidí na OOP a nikde se nedovoláš.

Máš pravdu, tak to skutečně chodí. Ale přesto to zkoušej stále dál, máš na to plné právo. Zkus se přihlásit do výběrového řízení mimo okres. Souhlas svého vedoucího nepotřebuješ. Hodně štěstí kolego.