Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Co radí I.L.? Tak mu posílejte srovnání r.2006 a 2007.
14.11.2007 policista Roman

Dobrý den pane ministře.Chci Vám jen napsat, že jsem policista v přímém výkonu služby, který již má odslouženo více jak deset let služby. Nejedná se o službu lehkou, ale zajímavou. Dozvěděl jsem se, že můj propad příjmu je v současné době 981,-Kč měsíčně oproti loňsku. Když jsem se dotazoval svého přímého nadřízeného jak to bude řešit tak mi odpověděl s úsměvem, že nijak. Dále jsem se jej dotázal, zda-li ví, že náš pan ministr do médií uvedl, že v tomto roce nebude žádný policista ohodnocen méně než loni. I tomuto se vysmál.Takže v současné době jsem tedy na pochybách kdo tz vlastně velí. Tímto chci jen ukázat, že i když máte jistě dobré úmysly tak tyto se v praxi zdárně a posměšně neuplatňují. Pokud se dotazuji na personálním oddělení tak i tam je přístup k řadovému policistovi velice zvláštní. Jak se mám tedy zachovat, když mi výše uvedený propad na základě Vámi sděleného příslibu nikdo nevyrovná


Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Policejnímu prezidentu jsem jasně sdělil, že je třeba znát případ každého policisty, u kterého při stejném množství práce ve stejné kvalitě i nadále dochází k propadům a také to, jak bude každý jednotlivý případ řešen. Platí totiž, že prostředky na to, aby k propadům nedošlo, jsou a je jen na služebních funkcionářích, jak je dokáží přerozdělit. Pokud to nezvládnou, bude to jejich selhání a budou podle toho i hodnoceni.
Proto se v případě, že za celý rok 2007 u Vás za výše uvedených podmínek dojde k propadu oproti loňskému roku, obraťte se s konkrétními údaji přímo na policejní prezídium, případně na mne a já to dám prozkoumat. Já služebním funkcionářům sice nic nařizovat nemohu, ale policejní prezident má úkol vymezen jasně.
S pozdravem a přáním všeho dobrého, Ivan Langer

Využijeme nabídky našeho pana ministra-neministra a začneme se na něj obracet? Stačí dopis s otázkou, co udělá a jako přílohu přehledy za roky 2006 a 2007.

Vy už víte výplatu za prosinec ? Hm....já né, škoda

Pane ministře, opravdu píšete krásně a dovedete člověka určitě potěšit, ale skutek utek. Kde podle Vás uvedené peníze na dorovnání platů jsou ? Jste skutečně seznámen s aktuální a pravdivou situací v oblasti personalní a ekonomické. Víte vůbec o tom, že přes příchod policistů od cizinecké policie do řád pořádkové, má docházet ke snižování počtu služebních motorových vozidel. Kam vozidla od cizinecké policie přijdou ? No vlastně od ciziny přišly jen tabulky, policistů minimum. Proč podle Vás policisté odešli raději do civilu, když u PČR je všeho dost.

jo a díky za ten nic neříkající dopis na vánoce ikdyž trochu se zpožděním, v kamnech hořel pěkně!!!!!!!!!!!

pane ministře doufám, že tady někdy zavítáte, děkujeme za Váš boj ve vládě ohledně našich platů, ještě jednou děkujeme a radši už odejděte nechci být vulgární, ale nemám slov na vaši adresu. Děkujeme odejděte!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!§ P.S. fakt nasraný četník

Vláda přísl.BS snížila o 15%platy na rok 2008

Že to není možné, že je to dezinformace? Nadpis je to krutý, ale je tomu tak, musíte ale zvolit ten správný úhel pohledu, posuďte tedy sami. Nikdy a nikde to však oficiálně nepřiznají. Pokusím se Vám to níže shrnout a vysvětlit pouze podle mého subjektivního pohledu na věc. Je to jen moje osobní úvaha vycházející ze zákonných norem, které se nás, příslušníků BS, týkají. Základem pro výpočet platu na každý následující rok měla být původně (z čehož měla Vláda ČR vycházet) výše průměrné nominální hrubé měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře (dále NEPOS), podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) vždy za předminulý kalendářní rok. Pro náš výpočet platu na rok 2008 měl být podle údajů ČSÚ, použit průměr NEPOS z roku 2006, což činilo 20975,-Kč (oficiální údaj ČSÚ) a tudíž toto číslo se mělo původně použít pro výpočet stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2008, kdy tuto částku podle § 115 odst.2) zák.č.361/2003 Sb. vynásobíme koeficientem 1,25 a dostaneme základní mzdu v páté třídě a šestém stupni, což by mělo být zhruba 26220,-Kč pro příslušníky v týdenním režimu služeb, a příslušníkům ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby dle § 114 odst.2) s navýšením 10% to mělo být v páté třídě a šestém stupni 28840,-Kč. Porovnáním se schválenou částkou 25070,-Kč pro příslušníky ve směnném režimu služeb v páté třídě a šestém stupni pro rok 2008, a částkou 28840,-Kč, která nám měla být původně přiznána, kdyby modrá Vláda ČR nechtěla šetřit na příslušnících bezpečnostních sborů, docházíme k tomu 15-ti% snížení platů oproti původně předpokládanému stavu. Nic naplat, modří ptáci kálejí (musím slušněji) na nás, tak proto dostaneme exkrement, a ne řádný plat, který by odpovídal nastartované inflační spirále díky krokům této vlády!!! Důrazně upozorňuji, že toto celé je jen osobní úvaha, vycházející z relevantních a veřejně dostupných informací. V porovnání s rokem 2007 je to razantní skok v číslech, ale nedivte se, ani v roce 2007 jsme neměli správně vypočítán plat z průměru NEPOS z předminulého roku, ale z PŘEDPŘEDminulého roku, což bylo patrné z nařízení vlády (je to smutné, ale má na to právo) ve stupnici základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2007 vydaného ve Sbírce pod č.556/2006 Sb., podle kterého jsme měli vyplácen tento rok plat, u většiny řadových příslušníků nižší, než v roce 2006. Z tohoto počínání vlády se dá vypozorovat jediné! Vláda chce začít šetřit u příslušníků bezpečnostních sborů, protože tito nemohou ze zákona stávkovat, ale mohou jen demonstrovat za svoje práva, ale nikdy ne v takovém počtu, který by této vládě zlomil vaz (to se ale změní, teď nás bude podstatně více, než v roce 2007), a posléze sáhne i na platy ostatním ve státní sféře!!! Malá omluva na závěr. Pokud se v nějakých číslech mýlím, jsou totiž jen zaokrouhlena, tak je to jen v řádech desetikorun, maximálně stokorun. Žádná tisícikorunová odchylka zde nemůže být, to jen na vysvětlenou. Omlouvám se všem, které jsem naštval a kterým jsem zkazil chuť do práce! Tak, a teď mě můžete i ukamenovat. http://www.policista.cz/diskuze/tema/44/

Prosím, kde najdu ty nové platové tabulky pro rok 2008??

Podívej se na ty z roku 2007 a nemusíš nic jiného hledat - jsou stejné...

Máš to na www.esipa.cz, najeď si na čl. 337/2007 Sb. a tam ty tabulky máš, ale jak ti psal kolega, jsou totožné z loňska. Asi jsem tě moc nepotěšil, ale je to holá skutečnost.Ahoj.

platové tabulky upravuje sbírka zákonů nařízení č.337, ale buď v klidu jsou stejné jako v roce 2007!!!!!!!!!!!!!!!!

Já si nestěžuji v průběhu listopadu a prosince jsem dostal odměny a dorovnání platu v celkové částce 11 500,- Kč. Budu sloužit dál i bez odměn, práce mě baví a jednou třeba bude líp....přeji hezký Nový rok

Jsi šťastný člověk, přeji ti to. Ne všichni však měli takovou kliku. U nás o dorovnávání nebylo ani řeči. I já rád sloužím a zatím se držím. Ale dobře víš, že to není jen o penězích, ale i o podmínkách pro práci. A hlavně o tom, zda jsi ještě považován za lidskou bytost, nebo robota bez citu a emocí.

zajímalo by mně podle jakého klíče se to dorovnává, když tady čtu že někde jo a jinde ne, já jsem -12.000,- a když jsem se ozval tak mi řekli že neumím počítat - sloužím na blíže nespecifikovaném OOP v Sm kraji

Já dostal odměnu 7.000,- za nic, bylo mi řečeno, že dorovnání, že jsem byl v propadu. Je to možné, nijak jsem to nezkoumal. Jsem za to samozřejmě rád, kdo by nebyl. Samozřejmě vím, že je to nesystémové a chápu nasranost mojich kolegů, kteří nedostali nic a v balíku měli 2x tolik hodin co já.

Já když jsem odcházel do civilu, tak jsem byl také ve finančním propadu a ještě spousta hodin oddělaných zadara a nedostal jsem nic, ani pozdrav od našeho milovaného pana ředitele. Asi za to, že jsem si dal žádost o uvolnění a odešel.

Kolegové sundejte si růžové brýle a začněte přemýšlet. Jak tady dříve kdosi napsal " LÍP UŽ BYLO ". Asi to bude pravda, protože zatím mě nic nepřesvědčuje o opaku a to už něco pamatuji.

Dobrý den dlouho jsem tu nebyl, co to je za zjeva a dementa ten pod označením "civil"?
Přeji úspěšný rok 2008.

ten civil.A totální magor s 5-ti centimetrovým bimbáskem

Zdárec jojo jasně, ten civil je, ale pořádný demenet jako vrata a nemá cenu se nad ním nějak pozastavovat a řešit ho. Je to nějaká cikánská temera

Nevím co Vás na tom civilovi rozčiluje. Je to jen chudák co si tady léčí mindrák. Pochybuji, že kdy u policie dělal. Myslím, že to byl vždycky jeho sen, ale u psychotestů pohořel. Takových přeci denně potkáváme spousty

ale je s ním legrace nééé? :-))

To bylo pro Pavla, už mne nebaví futr jezdit na konec nitě.

Myslím, že jsem ještě všechen svůj plat za policajtování neuhradil, ale už mi moc nezbývá, zbytek myslím splatím letos. Na rentu jsem opravdu nečekal, sice jí beru, ale měsíčně odvádím kolem 150 000 Kč státu, tak je to myslím dostatečná náplast na vaše kuří oka.

koukej pořádně makat, ať své dluhy daňovým poplatníkům co nejrychleji splatíš...a rentu odmítni, copak se to na slušného civila hodí, aby bral rentu??? Tak fofrem!

By ses divil, to je problém něco jako rentu odmítnout. To dost dobře nejde. Navíc si ji na rozdíl od tebe zasloužím...Ale závidíš, že?

na rozdíl od tebe, chudáka, co se strachy málem podělal, jen aby ji měl...

Rentu odmítnout nemusíš,ale chlapské by bylo,kdyby si ji poslal třeba od února na charitu za to hovno podle tebe co jsi dělal u policie.Vlastně pardon,ty si jediný polda v republice,kdo si ji zaslouží.
Hlavně už to nechlastej ani ředěný.

Tak čau, chudáci...

Civile, kde jsi studoval češtinu, když :mi: musíme vyd---. To musel být projev, když si vydával usnesení.

Co to,jako má být za rozloučení? Něco,jako ve stylu - podle sebe,soudím tebe? Jen doufám,že tady bude od tvých blábolů na věky pokoj.

když chceš poučovat, tak uvozovky jsou ta klávesa vpravo od toho co jsi mačkal, jseš taky dobrej...

Civile zmiz z této diskuze, jseš trapnej zmrd.

Pokud to je pravda,že odvádíš tolik peněz,tak si ještě zapomněl napsat kolik jich nepřiznáš státu,viď ty montére!Zjistím si tvou IP adresu a dostaneš do kebule za to urážení tady policajtů. Je to složka ,která tě chrání,tak se k ní tak chovej ty dobytku.

.