1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Vláda přísl.BS snížila o 15%platy na rok 2008
Že to není možné, že je to dezinformace? Nadpis je to krutý, ale je tomu tak, musíte ale zvolit ten správný úhel pohledu, posuďte tedy sami. Nikdy a nikde to však oficiálně nepřiznají. Pokusím se Vám to níže shrnout a vysvětlit pouze podle mého subjektivního pohledu na věc. Je to jen moje osobní úvaha vycházející ze zákonných norem, které se nás, příslušníků BS, týkají. Základem pro výpočet platu na každý následující rok měla být původně (z čehož měla Vláda ČR vycházet) výše průměrné nominální hrubé měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře (dále NEPOS), podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) vždy za předminulý kalendářní rok. Pro náš výpočet platu na rok 2008 měl být podle údajů ČSÚ, použit průměr NEPOS z roku 2006, což činilo 20975,-Kč (oficiální údaj ČSÚ) a tudíž toto číslo se mělo původně použít pro výpočet stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2008, kdy tuto částku podle § 115 odst.2) zák.č.361/2003 Sb. vynásobíme koeficientem 1,25 a dostaneme základní mzdu v páté třídě a šestém stupni, což by mělo být zhruba 26220,-Kč pro příslušníky v týdenním režimu služeb, a příslušníkům ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby dle § 114 odst.2) s navýšením 10% to mělo být v páté třídě a šestém stupni 28840,-Kč. Porovnáním se schválenou částkou 25070,-Kč pro příslušníky ve směnném režimu služeb v páté třídě a šestém stupni pro rok 2008, a částkou 28840,-Kč, která nám měla být původně přiznána, kdyby modrá Vláda ČR nechtěla šetřit na příslušnících bezpečnostních sborů, docházíme k tomu 15-ti% snížení platů oproti původně předpokládanému stavu. Nic naplat, modří ptáci kálejí (musím slušněji) na nás, tak proto dostaneme exkrement, a ne řádný plat, který by odpovídal nastartované inflační spirále díky krokům této vlády!!! Důrazně upozorňuji, že toto celé je jen osobní úvaha, vycházející z relevantních a veřejně dostupných informací. V porovnání s rokem 2007 je to razantní skok v číslech, ale nedivte se, ani v roce 2007 jsme neměli správně vypočítán plat z průměru NEPOS z předminulého roku, ale z PŘEDPŘEDminulého roku, což bylo patrné z nařízení vlády (je to smutné, ale má na to právo) ve stupnici základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2007 vydaného ve Sbírce pod č.556/2006 Sb., podle kterého jsme měli vyplácen tento rok plat, u většiny řadových příslušníků nižší, než v roce 2006. Z tohoto počínání vlády se dá vypozorovat jediné! Vláda chce začít šetřit u příslušníků bezpečnostních sborů, protože tito nemohou ze zákona stávkovat, ale mohou jen demonstrovat za svoje práva, ale nikdy ne v takovém počtu, který by této vládě zlomil vaz (to se ale změní, teď nás bude podstatně více, než v roce 2007), a posléze sáhne i na platy ostatním ve státní sféře!!! Malá omluva na závěr. Pokud se v nějakých číslech mýlím, jsou totiž jen zaokrouhlena, tak je to jen v řádech desetikorun, maximálně stokorun. Žádná tisícikorunová odchylka zde nemůže být, to jen na vysvětlenou. Omlouvám se všem, které jsem naštval a kterým jsem zkazil chuť do práce! Tak, a teď mě můžete i ukamenovat!!!

Všichni brečí, jen ten náš Ivan se směje:)

Na každé prase se vaří voda

Nevíte někdo jak je to s placením nemocenské? Ty první tři dny platí i pro nás? Dle starého zákona jsme měli jako státní zaměstnanci první měsíc pořád 100%.

první tři dny jsme doma zadača, to je ten přílepek, který novelizuje nový zákon

Platí, hochu, platí. Na to, co bylo raději zapomeň.

Dobré ráno jmenovče.Máš docela "přehled".

bych se rád dozvěděl, zda mi ze sl.příjmu "odečtou 3dny", ikdyž budu v neschopnosti ze svého volna mezi službama a fond pracovní doby odsloužím celý. Máte někdo přehled? Těch upravujících předpisů je tolik, že už nevím, kde hledat. Už i nadřízený neví, která je levá nebo pravá a to jezdí každou chvíli na školení ohledně EKISů, výplat, zákona apod.....

I při těchto se dá souběžně léčit nachlazení, chřipka a pod. Každý svého štěstí strůjce, jen to správně nahrát.

MODRÉ STRAKY CHTĚJÍ VALORIZOVAT DO 2010 POUHÝMI 1,5%. TAK SI CENÍ PRÁCE POLICIE.

ahoj kolegové, jsem celník a taky se řídím zákonem 361 (bohužel). Proslýchá se, se mají údajně od poloviny roku 2008 zdaňovat výsluhy. Takže se chci jen zeptat, zda-li němáte nějaké podrobnější informace, jeslti i pro ty, co už je mají nebo jen pro ty, co si o ni požádají až po tomto datu atd. díky PS: tento dotaz jsem již dával 30.12.07, a zdá se, že pořád v tom nemá nikdo jasno, ale asi bude lepší prchat do "C"

Podívej se tady,na návrh novely 361:
http://www.ubs-mv.eu/ke_stazeni.htm

Proslýchá se kde co,ale na 100% ti to nikdo neřekne.Ale věř tomu,že v Praze jsou největší machři na to,aby měnily pravidla v průběhu hry.

Souhlas s Pavlem!!!! V Praze se na všechno sere, dělá se vše na poslední chvíli a ve zbytku republiky se z toho můžeme posrat, abychom se těm pí ám zavděčili!

Vážený kolego ve zbrani, trochu se o tuto problematiku zajímám a můžu tě ujistit, že pokud ke zdaňování výsluh dojde, tak se to bude týkat úplně všech, včetně bývalých kolegů, takže útěkem už nic nezachráníš. Na druhé straně Tě můžu uklidnit, v půlce roku to určitě nebude, materiál zatím leží na ministerstvu financí a nikdo neví, jak to nakonec ve finále dopadne. Myslím si však, že takový krok udělají spíš od 1.ledna než od 1. července. Takže jestli si chceš aspoň pár měsíců užít nezdaněné renty, neotálej.

je jistě fakt, že této škrťácké vládě jsou trnem v oku výsluhy, byť se o tom moc nepíše ani nemluví. Je to zcela pochopitelné, protože s početnými odchody příslušníků neustále vrůstají i opakující se výdaje na výsluhy. Je jasné, že v hlavách vládních činitelů se honí myšlenky, jakým způsobem dostat část výdajů zpět a zdanění výsluh podle mého názoru je řešením, a bez dalších zásahů to bude představovat automatický nárust i částek které se v podobě daňe bude státu vracet, bereme-li úvahu valorizaci výsluh. Na druhou stranu se však nabízí otázka. Pobírám-li výsluhu, kterou mi najednou stát ze dne na den zdaní, pak skutečně dostanu výsluhu o daň sníženou. Domnívám se, že před zavedením zdanění výsluhy by mi měl stát výsluhu navýšit tak, abych po jejím zdanění dostával minimálně stejnou částku jako před tím, než byla výsluha poprvé zdaněna. Pokud by to mělo probíhat jinak, pak najednou pobírat nižší výsluhu je pro mě osobně těžce proti srsti. Co tvrdost takového zákona? Nebo máte na to jiný názor?

Tak jsem se včera dozvěděl od šéfa,že těch směšných 1,5 % "zvýšení" platu pro nás,je schváleno až do roku 2010!!! Tak jsem vzal kalkulačku a zjistil jsem,že nemá vůbec cenu čekat další roky na nějaký procenta pro výpočet renty,protože kdybych odešel nyní do civilu,tak budu mít po třech polovičních valorizacích renty (2010) skoro stejnou rentu (- stokoruny),jako kdybych odešel do civilu za 3 roky.Docela zarážející nemyslíte? Počítal to ,taky někdo? A to do konečného čísla vůbec nezapočítávám 10 až 15% nárůst platů v civilu.Dobře to na nás ušily modré straky!!!

jak říká klasik, odjebat sa odtialto :-))

Je třeba balit, tady je vymalováno !

Zajímavé počty.No víceméně máš pravdu,ale ještě záleží na výši valorizací důchodů do r.2010

Buď rád, že aspoň to ti velící prozradí. Nám není schopen krom napište si ministrovi prozradit žádné tajemství, které na nás v roce 2008 a příštích čeká. Vysvětlení, jak to bude třeba z nemocenskou a podobnými stejně palčivými otázkami, toho se zřejmě nedočkáme nikdy.

Zdravím bývalé kolegy. Držím palce p. Lhotákové,ať ji to dobře dopadne. Dneska jsem si přečetl na www.idnes.cz, jak se p. Topolánkovi 2 x zvedne plat a při výdělku přes 1000000 korun nebude platit zdravotní pojištěšní. Dále pak článek, že si těžce nemocní kojenci budou vše platit, slavné poplatky. Prostě hnus. Nikomu peníze nezávidím, ale je zde propastný rozdíl. Jak pak můžou mocipáni kázat o morálce obyčejným lidem, řadovým policistům, když se platy mají zmrazit nejméně na pět let Možná upraví platové tabulky směrem finančně dolů. Ústavní soud též zamítl stížnost soudců o zmrazení platů Z toho plyne, že stát nezajímáme. Když jsem říkal, kdo bude volit ODS, bude si to vše platit znovu, kapitalismus je jenom pro vyvolené. Aby poplatky platili děti, důchodci, to je sprosté. Docela by mne zajímalo, zda navýšení inflace, potupných 1,5 procenta u přísl. bezpečnostních sborů, zda je to do pevné složky, nebo forma odměny během roku , jsou zde dotazy na veřejném webu.Ptám se proto, aby někteří občané nezáviděli enormní platy policistům, hasičům, bachařům. U řadového policisty je to jenom na slušný život. Je zde nutno dále řici, že policista musí být pořád v práci, svátky, hafo nočních za každého počasí, soboty, neděle, nadělávat svátky, a potupných 150 hodin zadarmo státu, pořád za stejný žold , sloužit za kolegy co jsou již v civilu, prostě samý hnus. Má narušené soukromí, nasazuje zdraví a život. Toto by si měl stát uvědomit. Jsem v civilu, mám se dobře, je to již dva roky Jinak jsem byl v přímém výkonu cc 25 let, tak se to dá srovnávat. Kdyby měl řadový policista za těchto podmínek, jak jsem uvedl, sloužit 30 let na ulici, tak to nevydrží, bude opotřebovaný. Stát to má dobře spočítané. Nedovedu si představit dělníka těžce pracujícího, nebo policistu v přímém výkonu makat do 65 let, to je šílené. Každý nemůže být na funkci, velitelé to také ale nemají lehké. Přeji všem bývalým kolegům hodně zdraví, štěstí, v novém roce. Doufám, že bude vytvořen zákon spravedlivý, ne ten paskvil č. 361/2003. Zdraví bývalý kolega por Marek z České Lípy. Je to můj osobní názor, nikoho neurážím, na provokatéry nereaguji.

Jsou to modrý prasata, kde největší roli hraje mamon.

Zdravím Vás v novém roce.
Nás je na oddělení 19 + 2 ve vedení, kde děláme všichni stejnou práci........tedy měli bychom.....
Největší propad platu jsem měla já. Od loňska máme nového vedoucího, se kterým jsem problém řešila. Přislíbil mi dorovnání ve formě odměn. V květnu jsem ale začala veřejně hovořit o tom, že hodlám na OŘ Benešov zřídit ZO NOSP. Do té doby jsem ještě žádnou "odměnu" nedostala, poté jsem byla vedoucím opakovaně odkazována na předsedu NOSP, ten ať mi odměnu dá, když jsem tak snaživá.
Je konec roku. Odbory jsem nezřídila, neb zasáhla vyšší moc a nenašla jsem ani ty další dva pro založení ZO. Je fakt, že od konce září marodím se služebním úrazem, ale jediná z celého oddělení jsem odměnu nedostala. Důchodci, co u nás přesluhují, údajně brali desetitisícové částky, a né jednou. Čekali jsme, že tedy potřebují vyšší plat pro odchodné. Kam by ale chodili, z takových teplých pelechů, když jsou s vedením jedna prdel, a to nejen u nás ve Vlašimi, ale i na OBJEKTIVNÍM OŘ Benešov, a jak horlivě slouží, si jistě dovedete představit.
Jinak dnes nás eskortují na Barťák k posudkové komisi. Lékaři budou taktéž jistě objektivně rozpoznávat, zda-li simulujem nebo zapadáme do jejich tabulek policejních bláznů, neboť stěžovat si veřejně na prohnilé vedení může prý jen blázen či sebevrah. Já stále ale ještě nevěřím tomu, že chtít spravedlnost a stejný metr na všechny, je bláznovství.....
Petra Lhotáková

A to jsi ještě neviděla ten bordel v okrese JBC v čele s panem ředitelem. To bys psala o něčem úplně jiném. Ryba totiž smrdí od hlavy.

Vážená kolegyně, naprosto chápu tvoje rozhořčení a plně tě podporuji v tvých názorech a boji za spravedlnost. Já sám jsem kdysi chtěl na jednom nejmenovaném celoměstském útvaru založit základní odborovou organizaci, přičemž jsem se také se zlou potázal a byly mi házeny klacky pod nohy. Co se týká policejních důchodců, interpeloval jsem v tomto směru na těchto stránkách již několikrát. Tak třeba na jednom nejmenovaném místním oddělení v Praze je jeden pracující důchodce, bývalý příslušník STB, pro kterého byla vytvořena na tomto útvaru tvz. funkce zástupce pro věci zbytečné. Přičemž mezi jeho nejnáročnější úkoly patří vypsání knihy služeb, počítání KO a v zimě sypání chodníků solí. No a za tuto náročnou činnost, kterou samo sebou vykonává na denních směnách (jak jinak), pobírá plat a taktéž zasloužený důchod. V neposlední řadě, abych nezapomněl, taktéž provádí zpravodajskou činnost uvnitř oddělení a o stavu a náladě mužstva nezištně informuje vedení, které jeho loajalitu odměnilo pětitisícovým osobním ohodnocením a téměř dvoutisícovým příplatkem za vedení, neboť je údajně velitelem směny asi pěti hlídkových, co zde zbyli. Spravedlností u této firmy se již nezabývám, neboť pojem „čest“ nebo „profesionální hrdost“ podobnými praktikami bere za své. Přeji ti mnoho úspěchů ve tvé práci a hlavně pevné nervy, ale věř mi zdraví má člověk jenom jedno a proč si kazit život kvůli této organizaci.

Nevěřím, že by taková slova "peleší" , "jedna prdel" atd. mohla napsat žena, jestli ano, pak může být NOSP rád, že nová organizace nevznikla.

Naprosto nechápu, proč tady brečíte, že jste nedostala odměnu. Za co ? Za netaktický zákrok, v jehož důsledku jste v pracovní neschopnosti, nebo za to, že čtvrt roku ležíte na kanapi s plným platem a pouze přemýšlíte jak ještě více kopat kolem sebe a všechny kolem špinit ? Za to, že Vaši práci musí odvést ostatní, třeba i ti důchodci, o které se tady, aniž by vám cokoli špatného provedli, nespravedlivě otíráte ? Ti důchodci ( sám mám do důchodu hodně daleko ) již pro společnost v Policii a dříve u SNB něco odvedli. A co vy ? Mám za to, že se svou svátostí pasujete do role matky Terezy, ale mimálně slovníkem i chováním jste úplně někde jinde. Hold kritéria pro nábor k Policii se v posledních letech rapidně snižují. Jste toho zřejmým důkazem.

Souhlasím s názorem xyz, ta madam má opravdu vybraný slovník.
A diví se že nedostala odměnu? Od konce září marodí? Od kdy se odměňuje za marození? To muselo být opravdu vážné zranění, ale je mi divné, co jako tak těžce zraněná ještě dokázala odpracovat. To je asi povedená pracantka, nedivím se, jak se k ní chovají nadřízení. Jedno je jisté, otřes mozku to být nemohl, v jejím případě rozhodně ne mozku.

Je to opravdu legrace vás sledovat, jak se dokážete chovat ke kolegyni pánové. Na jednu stranu žádáte, aby se ženy u policie chovaly stejně jako chlap a pak se divíte že použije trochu ostřejší slova, která jsou v tomto případě na místě.

Říkáte, že je to LEGRACE , podle mne NENÍ, je to velmi smutné, čím se policie prezentuje, jaké má reprezentanty, chudáci občané, kteří s vámi musí někdy jednat.

kolegyně to napsala ještě velice kulantně a bohužel pravdivě. Kritizovat dovede každý chytrák, ale zkuste se sem taky pravdivě podepsat, jako ona. Neuděláte to ani jeden, bohužel ani já ne. A podle negativních zde uvedených skutečností v příspěvcích bych řekl, že vím, odkud vítr fouká, že naši drazí funkcionáři???

Tak to jste v tý Vlašimi fakt pěkný dacani, že se jí nedovedete zastat. Myslím, že na to ale stejně nečeká, neboť již zřejmě poznala, jaký jste skvělý kolektiv a co to je táhnout za jeden provaz. Nevím, co tu teď bulíš a lituješ, jaký jste tam hovada!!!

zajímalo by mě, kolik má kapitán odsloužený. Znám spoustu důstojníků, kteří v životě na ulici nesloužili a přesto jsou ostřílení borci

a to budou platy dorovnávat každý rok? Nenechte se vysmát.

To je úžasné, na rozeslání mnoha tisíc dopisů s P1000 policie má, ale navýšit aspoň o inflační spirálu platy na 2008 nikoliv.
Tohle není perpektivní zaměstnání, to je poslání pro lidi s klapkami na očích a uších.

hahahaha (beznadějný smích)

jo jo, volby se blíží..........