Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Když jsem se díval dnes na televizi a na vrcholné politiky, kteří se zde vyjadřovali k celkové situaci, to co dnešního člověka trápí zjistil jsem, že to jsou normální, ale docela obyčejní lidé, kterým jde pouze o to, co nejvíce se zviditelnit, dostat se ke korytu, mít nějaké to kapesné a nic nedělat. Chce se mi z nich zvracet.

Jsou to prostě takoví MODŘÍ BEZCHARAKTERNÍ SPOLUOBČANÉ, kteří vládnou díky dvěma přeběhlíkům.

a nebo slouží u PČR

Aááááááá,civil se nám přejmenoval na tři čárky

Může někdo z kolegů poradit, kde se dají zjistit od 1.1.2008 vypsaná výběrová řízení? Na Intranetu to už od Nového roku nefunguje / SIAŘ/. Děkuji.

Na policejním prezidiu (samo intranet) !!! Kancelář PP.........

Běžně je to SIAŘ PP ČR. Ale není vyloučeno, že vám to na okrese či kraji zablokovali, abyste neotravovali s takovými blbostmi, jako je touha jít někam jinam. Pak ti ovšem nezbývá, než kontaktovat známé z jiných krajů, kde to ještě funguje.

Na intranetu prezídia je přímo kolonka Výběrová řízení ale aktualizace je k 31.10. 2007 ! Jinak by měly být zveřejněny na všech Krajských webech...

Pro porovnání se koukněte ve vyhledavači na výpočet čisté mzdy,dosaďte si různé hrubé platy a dostanete porovnání za rok 07a08 kdo jak na tom bude.Díky stropům v odvodech ve zdravotním a sociálním jsou na tom nejlépe lidé s vysokým hrubým platem na úkor lidí co mají malé platy.Viz článek v novinách.Ty reformy jsou šity někomu na míru!

To je možné, ale ani jako inspektor v 5.platové se směnností si nepohorším - tedy pokud ten výpočet nelže. Srovnání čisté mzdy 2007 - 2008 mi vychází přibližně + 800,- Kč měsíčně. Otázka je, jaké budou náklady na existenci rodiny v porovnání s loňským rokem, ale to by si člověk musel vést podrobnou evidenci výdajů a na konci roku to porovnat - jinak je to jen plácání prknem do vody...

Výpočet je věc jiná a praxe taky, je hezký, že budu mít asi o 800 .-Kč více měsíčně ale na druhé straně mi od ledna zvedli nájem o 300.-kč, dále zvýšení obědů ve škole pro děti celkem 100.-Kč, průkazka MHD pro manželku měsíčně zvýšena o 80.-Kč, a dále nás stát potrestal za to že oba pracujeme a sebral nám 700.-Kč rodiňáky a to nepočítám vyšší ceny v obchodech platby u doktora atd. Tak na tom nevidím nic pozitovního a v roce 2009 to bude ještě horší protože slavná daňová reforma bude dál pokračovat a s nižšími daněmi se také úměrně sníží odečitatelné položky, zruší se výhody stavebního spoření, hypoték atd. Stačí si pročítat ekonomický servery.

Pánové nebuďte naivní, životní náklady a náklady spojené s bydlením nemůže pokrýt to co nabízí pro rok 2008 MV pro své lidi.

Petře, četl jsi, co jsem napsal? Nepíšu, že bude líp. Píšu, že si dovedu spočítat rozdíl v platu, který bude (v základu, bez případných odměn a bez započtení těch loňských) o něco lepší než loni, ale konečná bilance bude možná až na konci roku. Zajíci se počítají po honu...

To snad ani není nutné počítat, né? Stačí se podívat, kdo jsou autoři těchto "reforem" a na jejich stranickou příslušnost. Ani ti černopr.elníci se už boha nebojí.

Takže Jardo, podle tebe není důležitý výsledek, ale pouze kdo je autorem? To je trochu zvláštní přístup, ne? Takhle kdyby postupovali všichni, tak nemusí nikdo hnout prstem, protože výsledky jsou zbytečné - důležité je, kdo je pod tím podepsán. A kdo tedy je podle tebe ten pravý, kdo bude mít všechno správně aniž bys čekal, co to doopravdy přinese? Podle mne žádné jméno není dopředu zárukou kvality - hodnotím podle výsledků, ne podle jména.

čau Klokane,koukni na portal.gov.cz 565/2006 sb. příloha č.1 tam je platová tabulka vojáků,nebo to zadej do jiného vyhledavače na zákony,ale nevím jestli se od té doby nějak změnila.Bez příspěvku na bydlení v nižších třídách to není žádnej zázrak.

Díky za radu. Asi není, ale musíš k tomu přidat hodnostní, rizikový příplatek (ten měli vždy větší než policisté) a osobní ohodnocení. Dále stále příplatky za noční, soboty, svátky.

- prosím, poraďte mi jestli je nějaký stanovený formulář pro přihlášení na obsazení sl. místa ve výběrovém řízení nebo jestli se přihláška píše volnou formou. Nikde jsem takový přesně stanovný formulář nenašel.

Tak bezradnej bych se do žádného výběrového řízení raději ani nepřihlašoval. I když, na PP ti místo určitě dají...

Nevíte nikdo jak dopadli vojáci? Ve sbírce zákonů jsem se dočetl, že došlo ke změně zákona o vojácích, stejně tak jako zákona o sl. poměru přísl. bezp.sborů. Zatímco jsou platové tabulky přísl. bezp. sborů volně dostupné, na shlédnutí platových tabulek u vojáků je třeba oprávnění. Trošku divné !!! Vycházím se sbírky zákonů publikované na stránkách min. vnitra. Také o výši příspěvku na bydlení ani zmínka, zatímco loni vyšla vyhláška vlády dne 28.12.2007, která upravila jeho výši, samozřejmě směrem vzhůru. Proč si jako občan nemohu podívat do platových tabulek vojáků, ale policistů ano. Nerozumím. Poraďte kde bych je získal. Díky.

Policista je onuce a děvka pro všechno a všechny.

nauč se s internetem:
http://www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb184-06.pdf

Policista= člověk na kterém si můžou politici a zákonodárci zkoušet reformy a praktiky ožebračování v praxi. Tento člověk je masově používán pouze jako nástroj předvolebních tahanic a intrik.

Příjem u policie 150% průměrné mzdy ve státě, hezké ožebračování. Že se nestydíte ozývat!

Pro ---. Další co má názor podle toho co mu našeptá nanejaký pisálek od novi a ví houby.

Pro ---

Za sebe mohu říci, že se za svou služební činnost pro tento stát nemusím stydět a nemusím se stydět za peníze, které za to pobírám. Za peníze, které pobíráme za práci z gaunerama, jak tyto lidi kdysi nazýval státní zástupce Antl, se skutečně stydět nemusíme a to platí o každém poctivém poldovi.
Jen neznalost a naivita omlouvá hloupá slova o potřebě se stydět pobírání " slušné mzdy " za tuto práci, která má těžko srovnání s jiným " zaměstnáním ". Matičky a šroubky skutečně nevyrábíme a je pravdou že nevyrábíme ani jiné věci lidské potřeby.
Jen bych rád připomněl, že je to třeba o tom, jak člověk na základě běžného nic ještě nenasvědčujícého oznámení přijede do bytu, kde nalezne z fetovaného chlapa a v kuchyni na válendě 2 dny mrtvou ženu, kterou za ruku tahá 3 leté dítě : Mami, mami. Následující věci nebyly nijak příjemné, když jsme museli poutat vraha - otce tohoto dítěte za jeho současného pláče....
Nebo například řici otci, který je těžce nemocný na srdce, že mu se zasebevraždil syn skokem pod vlak za situace že i jeho první syn spáchal kdysi sebevraždu a tedy již nemá žádného syna. Těch hnusáren na lidskou psychiku zažije u policie člověk spousty a všechny si je moc dobře pamatuji a budu pamatovat do doby " X "

Takže o matičkách a šroubkách to pravda není a kdo je soudnej, ta nebude poldům závidět peníze ta tuto práci službu - dost často nepříjemnou a občas i dosti rizikovou, navíc v dnešní době s vytrácením se i té zbylé malinké podpory státu. Nevím jestli by někdo hodnotil odsloužit navíc měsíc služby bez služebního platu tedy 13 měsíců za 12 platů. Kdysi se nechal Kalousek slyšet, že nemuže být za 12 měsíců 13 platů, ale jak je vidět obrácené na ruby jim to nevadí.

Takže občané neupadejte do toho nízkého přemýšlení, závisti. Většina policajtů si ze služby odnese něco, co se nedá změřit na peníze a je to navždy v člověku, jako nepříjemný zážitek. K této práci to ale patří, ale k závidění to není.

Obyčejný šlapka z ulice

Když ty inteligente s čárkama pouvažuješ trochu logicky,tak přijdeš na to,že tam kde je podstav 10 000 poldů,tak to zaměstnání nemůže být nic s medem.I u kopáčů v celé republice je menší podstav.

Hloupost spojená se závistí už začíná být českým fenoménem. Je velmi zajímavé, že česká veřejnost společně s našimi politiky by chtěla, aby každý polda měl nejméně jednu VŠ, mohl by dělat od nevidím do nevidím a stačit by mu měl plat obyčejného dělníka.
Je s podivem, že třeba v Německu stačí na post řadového poldy středoškolské vzdělání bez maturity a postupně si svojí odbornost zvyšuje kurzy. Jeho plat po 5 letech je dvojnásobek průměrné mzdy.
Nezáviď a začni přemýšlet hlavou, když jsou platy u PČR tak dobré, proč je takový podstav ?

Hesky umíte čezky, hlafně F1...

Jo,jo. Když někdo nemá argument,tak se s něho stává okamžitě Komenský a učitelka češtiny v jednom.

Zdravím, mne by spíše zajímala jiná věc. Jedná se o propad platů v roce 2007... Ministr sliboval, že všem to bude doplacené... Ano, jak jsem zjistil, sumu okolo 20 tis. dostali v prosinci policisté z RCCP a pohraniční. Alespoň co se týče Chebu. No z prezídia na OŘP Cheb došel pokyn, že i nám se má vše doplatit. Náš milý pan ředitel ale řekl, že on sám nám nic nepřizná... takže máme po... Je to hnus. Jak je to u Vás?

Bordel a bezpráví jako na všech útvarech v ČR.

Protože vláda si vytvořila REFORMU VEŘEJNÝCH FINANCÍ šitou sobě na míru, kdy lidem s vysokými příjmy tyto ještě vzrostou a střední vrstva zůstane ožebračena, přičemž platy policistů mají být do roku 2010 zmrazeny.

To nemyslíš vážně ne? Kde jsi tu informaci zjistil? Zmrazení do roku 2010... pochybuju, že by za těchto podmínek někdo našem oddělení zůstal...

To myslí smrtelně vážně a je to smutný fakt. Nedostaneme ani to 1,5%. To si PČR nechá na zvyšování při nároku na vyšší třídu, stupeň, odměny ap., ale rozhodně nám to všem nepřidá k platu jako zvýšení ze zákona jako ostatním st. zaměstnancům.
Myslíte, že ještě stojí za to zůstat?

Nevím kde jsi sehnal informaci o tom, že u policie jsou zmrazeny platy až do roku 2010. Pokud vím, tak toto si odsouhlasili páni poslanci, ale samozřejmě si před tím ještě stačili přidat. O policii se ni takového nepsalo.

Tato informace má dokonce jméno,a to REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ,která bude trvat 3 roky.Rok 2008 je jen první krok.S částkou 1,5% se počítá až do roku 2010. Cílem reforem je vyrovnaný státní rozpočet

Nevíte někdo, proč pro nás neplatí alespoň 1,5%???????

Už tak máte víc než dost. Nastává doba, kdy je třeba přijímat k polocii občany všech státních příslušností se základním vzděláním. Protože nástupní plat není hoden maturanta, natož vysokoškoláka.

V tom případě bůh ochraňuj tuto zemi.:-) :-) :-)

Protože podle naší vlády, poslanců a ministra nejsi občan této země ale policajt, na kterém se může dříví štípat.
A to do té doby, dokud si to necháme líbit.

Pepo ty seš blbec, až budou u policie lidé se zákl, vzděláním, tak se v rámci evropy můžeme jít klouzat. Kdo by odkrýval tu kvalifikovanou tr. činnost - zedník ?

A o to právě někomu v Praze jde,aby to byl právě ten zedník,který neodkryje vůbec nic,ale za to mu jde zedničina