1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Když jsem se díval dnes na televizi a na vrcholné politiky, kteří se zde vyjadřovali k celkové situaci, to co dnešního člověka trápí zjistil jsem, že to jsou normální, ale docela obyčejní lidé, kterým jde pouze o to, co nejvíce se zviditelnit, dostat se ke korytu, mít nějaké to kapesné a nic nedělat. Chce se mi z nich zvracet.

Jsou to prostě takoví MODŘÍ BEZCHARAKTERNÍ SPOLUOBČANÉ, kteří vládnou díky dvěma přeběhlíkům.

a nebo slouží u PČR

Aááááááá,civil se nám přejmenoval na tři čárky

Může někdo z kolegů poradit, kde se dají zjistit od 1.1.2008 vypsaná výběrová řízení? Na Intranetu to už od Nového roku nefunguje / SIAŘ/. Děkuji.

Na policejním prezidiu (samo intranet) !!! Kancelář PP.........

Běžně je to SIAŘ PP ČR. Ale není vyloučeno, že vám to na okrese či kraji zablokovali, abyste neotravovali s takovými blbostmi, jako je touha jít někam jinam. Pak ti ovšem nezbývá, než kontaktovat známé z jiných krajů, kde to ještě funguje.

Na intranetu prezídia je přímo kolonka Výběrová řízení ale aktualizace je k 31.10. 2007 ! Jinak by měly být zveřejněny na všech Krajských webech...

Pro porovnání se koukněte ve vyhledavači na výpočet čisté mzdy,dosaďte si různé hrubé platy a dostanete porovnání za rok 07a08 kdo jak na tom bude.Díky stropům v odvodech ve zdravotním a sociálním jsou na tom nejlépe lidé s vysokým hrubým platem na úkor lidí co mají malé platy.Viz článek v novinách.Ty reformy jsou šity někomu na míru!

To je možné, ale ani jako inspektor v 5.platové se směnností si nepohorším - tedy pokud ten výpočet nelže. Srovnání čisté mzdy 2007 - 2008 mi vychází přibližně + 800,- Kč měsíčně. Otázka je, jaké budou náklady na existenci rodiny v porovnání s loňským rokem, ale to by si člověk musel vést podrobnou evidenci výdajů a na konci roku to porovnat - jinak je to jen plácání prknem do vody...

Výpočet je věc jiná a praxe taky, je hezký, že budu mít asi o 800 .-Kč více měsíčně ale na druhé straně mi od ledna zvedli nájem o 300.-kč, dále zvýšení obědů ve škole pro děti celkem 100.-Kč, průkazka MHD pro manželku měsíčně zvýšena o 80.-Kč, a dále nás stát potrestal za to že oba pracujeme a sebral nám 700.-Kč rodiňáky a to nepočítám vyšší ceny v obchodech platby u doktora atd. Tak na tom nevidím nic pozitovního a v roce 2009 to bude ještě horší protože slavná daňová reforma bude dál pokračovat a s nižšími daněmi se také úměrně sníží odečitatelné položky, zruší se výhody stavebního spoření, hypoték atd. Stačí si pročítat ekonomický servery.

Pánové nebuďte naivní, životní náklady a náklady spojené s bydlením nemůže pokrýt to co nabízí pro rok 2008 MV pro své lidi.

Petře, četl jsi, co jsem napsal? Nepíšu, že bude líp. Píšu, že si dovedu spočítat rozdíl v platu, který bude (v základu, bez případných odměn a bez započtení těch loňských) o něco lepší než loni, ale konečná bilance bude možná až na konci roku. Zajíci se počítají po honu...

To snad ani není nutné počítat, né? Stačí se podívat, kdo jsou autoři těchto "reforem" a na jejich stranickou příslušnost. Ani ti černopr.elníci se už boha nebojí.

Takže Jardo, podle tebe není důležitý výsledek, ale pouze kdo je autorem? To je trochu zvláštní přístup, ne? Takhle kdyby postupovali všichni, tak nemusí nikdo hnout prstem, protože výsledky jsou zbytečné - důležité je, kdo je pod tím podepsán. A kdo tedy je podle tebe ten pravý, kdo bude mít všechno správně aniž bys čekal, co to doopravdy přinese? Podle mne žádné jméno není dopředu zárukou kvality - hodnotím podle výsledků, ne podle jména.

čau Klokane,koukni na portal.gov.cz 565/2006 sb. příloha č.1 tam je platová tabulka vojáků,nebo to zadej do jiného vyhledavače na zákony,ale nevím jestli se od té doby nějak změnila.Bez příspěvku na bydlení v nižších třídách to není žádnej zázrak.

Díky za radu. Asi není, ale musíš k tomu přidat hodnostní, rizikový příplatek (ten měli vždy větší než policisté) a osobní ohodnocení. Dále stále příplatky za noční, soboty, svátky.

- prosím, poraďte mi jestli je nějaký stanovený formulář pro přihlášení na obsazení sl. místa ve výběrovém řízení nebo jestli se přihláška píše volnou formou. Nikde jsem takový přesně stanovný formulář nenašel.

Tak bezradnej bych se do žádného výběrového řízení raději ani nepřihlašoval. I když, na PP ti místo určitě dají...

Nevíte nikdo jak dopadli vojáci? Ve sbírce zákonů jsem se dočetl, že došlo ke změně zákona o vojácích, stejně tak jako zákona o sl. poměru přísl. bezp.sborů. Zatímco jsou platové tabulky přísl. bezp. sborů volně dostupné, na shlédnutí platových tabulek u vojáků je třeba oprávnění. Trošku divné !!! Vycházím se sbírky zákonů publikované na stránkách min. vnitra. Také o výši příspěvku na bydlení ani zmínka, zatímco loni vyšla vyhláška vlády dne 28.12.2007, která upravila jeho výši, samozřejmě směrem vzhůru. Proč si jako občan nemohu podívat do platových tabulek vojáků, ale policistů ano. Nerozumím. Poraďte kde bych je získal. Díky.

Policista je onuce a děvka pro všechno a všechny.

nauč se s internetem:
http://www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb184-06.pdf

Policista= člověk na kterém si můžou politici a zákonodárci zkoušet reformy a praktiky ožebračování v praxi. Tento člověk je masově používán pouze jako nástroj předvolebních tahanic a intrik.

Příjem u policie 150% průměrné mzdy ve státě, hezké ožebračování. Že se nestydíte ozývat!

Pro ---. Další co má názor podle toho co mu našeptá nanejaký pisálek od novi a ví houby.

Pro ---

Za sebe mohu říci, že se za svou služební činnost pro tento stát nemusím stydět a nemusím se stydět za peníze, které za to pobírám. Za peníze, které pobíráme za práci z gaunerama, jak tyto lidi kdysi nazýval státní zástupce Antl, se skutečně stydět nemusíme a to platí o každém poctivém poldovi.
Jen neznalost a naivita omlouvá hloupá slova o potřebě se stydět pobírání " slušné mzdy " za tuto práci, která má těžko srovnání s jiným " zaměstnáním ". Matičky a šroubky skutečně nevyrábíme a je pravdou že nevyrábíme ani jiné věci lidské potřeby.
Jen bych rád připomněl, že je to třeba o tom, jak člověk na základě běžného nic ještě nenasvědčujícého oznámení přijede do bytu, kde nalezne z fetovaného chlapa a v kuchyni na válendě 2 dny mrtvou ženu, kterou za ruku tahá 3 leté dítě : Mami, mami. Následující věci nebyly nijak příjemné, když jsme museli poutat vraha - otce tohoto dítěte za jeho současného pláče....
Nebo například řici otci, který je těžce nemocný na srdce, že mu se zasebevraždil syn skokem pod vlak za situace že i jeho první syn spáchal kdysi sebevraždu a tedy již nemá žádného syna. Těch hnusáren na lidskou psychiku zažije u policie člověk spousty a všechny si je moc dobře pamatuji a budu pamatovat do doby " X "

Takže o matičkách a šroubkách to pravda není a kdo je soudnej, ta nebude poldům závidět peníze ta tuto práci službu - dost často nepříjemnou a občas i dosti rizikovou, navíc v dnešní době s vytrácením se i té zbylé malinké podpory státu. Nevím jestli by někdo hodnotil odsloužit navíc měsíc služby bez služebního platu tedy 13 měsíců za 12 platů. Kdysi se nechal Kalousek slyšet, že nemuže být za 12 měsíců 13 platů, ale jak je vidět obrácené na ruby jim to nevadí.

Takže občané neupadejte do toho nízkého přemýšlení, závisti. Většina policajtů si ze služby odnese něco, co se nedá změřit na peníze a je to navždy v člověku, jako nepříjemný zážitek. K této práci to ale patří, ale k závidění to není.

Obyčejný šlapka z ulice

Když ty inteligente s čárkama pouvažuješ trochu logicky,tak přijdeš na to,že tam kde je podstav 10 000 poldů,tak to zaměstnání nemůže být nic s medem.I u kopáčů v celé republice je menší podstav.

Hloupost spojená se závistí už začíná být českým fenoménem. Je velmi zajímavé, že česká veřejnost společně s našimi politiky by chtěla, aby každý polda měl nejméně jednu VŠ, mohl by dělat od nevidím do nevidím a stačit by mu měl plat obyčejného dělníka.
Je s podivem, že třeba v Německu stačí na post řadového poldy středoškolské vzdělání bez maturity a postupně si svojí odbornost zvyšuje kurzy. Jeho plat po 5 letech je dvojnásobek průměrné mzdy.
Nezáviď a začni přemýšlet hlavou, když jsou platy u PČR tak dobré, proč je takový podstav ?

Hesky umíte čezky, hlafně F1...

Jo,jo. Když někdo nemá argument,tak se s něho stává okamžitě Komenský a učitelka češtiny v jednom.

Zdravím, mne by spíše zajímala jiná věc. Jedná se o propad platů v roce 2007... Ministr sliboval, že všem to bude doplacené... Ano, jak jsem zjistil, sumu okolo 20 tis. dostali v prosinci policisté z RCCP a pohraniční. Alespoň co se týče Chebu. No z prezídia na OŘP Cheb došel pokyn, že i nám se má vše doplatit. Náš milý pan ředitel ale řekl, že on sám nám nic nepřizná... takže máme po... Je to hnus. Jak je to u Vás?

Bordel a bezpráví jako na všech útvarech v ČR.

Protože vláda si vytvořila REFORMU VEŘEJNÝCH FINANCÍ šitou sobě na míru, kdy lidem s vysokými příjmy tyto ještě vzrostou a střední vrstva zůstane ožebračena, přičemž platy policistů mají být do roku 2010 zmrazeny.

To nemyslíš vážně ne? Kde jsi tu informaci zjistil? Zmrazení do roku 2010... pochybuju, že by za těchto podmínek někdo našem oddělení zůstal...

To myslí smrtelně vážně a je to smutný fakt. Nedostaneme ani to 1,5%. To si PČR nechá na zvyšování při nároku na vyšší třídu, stupeň, odměny ap., ale rozhodně nám to všem nepřidá k platu jako zvýšení ze zákona jako ostatním st. zaměstnancům.
Myslíte, že ještě stojí za to zůstat?

Nevím kde jsi sehnal informaci o tom, že u policie jsou zmrazeny platy až do roku 2010. Pokud vím, tak toto si odsouhlasili páni poslanci, ale samozřejmě si před tím ještě stačili přidat. O policii se ni takového nepsalo.

Tato informace má dokonce jméno,a to REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ,která bude trvat 3 roky.Rok 2008 je jen první krok.S částkou 1,5% se počítá až do roku 2010. Cílem reforem je vyrovnaný státní rozpočet

Nevíte někdo, proč pro nás neplatí alespoň 1,5%???????

Už tak máte víc než dost. Nastává doba, kdy je třeba přijímat k polocii občany všech státních příslušností se základním vzděláním. Protože nástupní plat není hoden maturanta, natož vysokoškoláka.

V tom případě bůh ochraňuj tuto zemi.:-) :-) :-)

Protože podle naší vlády, poslanců a ministra nejsi občan této země ale policajt, na kterém se může dříví štípat.
A to do té doby, dokud si to necháme líbit.

Pepo ty seš blbec, až budou u policie lidé se zákl, vzděláním, tak se v rámci evropy můžeme jít klouzat. Kdo by odkrýval tu kvalifikovanou tr. činnost - zedník ?

A o to právě někomu v Praze jde,aby to byl právě ten zedník,který neodkryje vůbec nic,ale za to mu jde zedničina