4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Když jsem se díval dnes na televizi a na vrcholné politiky, kteří se zde vyjadřovali k celkové situaci, to co dnešního člověka trápí zjistil jsem, že to jsou normální, ale docela obyčejní lidé, kterým jde pouze o to, co nejvíce se zviditelnit, dostat se ke korytu, mít nějaké to kapesné a nic nedělat. Chce se mi z nich zvracet.

Jsou to prostě takoví MODŘÍ BEZCHARAKTERNÍ SPOLUOBČANÉ, kteří vládnou díky dvěma přeběhlíkům.

a nebo slouží u PČR

Aááááááá,civil se nám přejmenoval na tři čárky

Může někdo z kolegů poradit, kde se dají zjistit od 1.1.2008 vypsaná výběrová řízení? Na Intranetu to už od Nového roku nefunguje / SIAŘ/. Děkuji.

Na policejním prezidiu (samo intranet) !!! Kancelář PP.........

Běžně je to SIAŘ PP ČR. Ale není vyloučeno, že vám to na okrese či kraji zablokovali, abyste neotravovali s takovými blbostmi, jako je touha jít někam jinam. Pak ti ovšem nezbývá, než kontaktovat známé z jiných krajů, kde to ještě funguje.

Na intranetu prezídia je přímo kolonka Výběrová řízení ale aktualizace je k 31.10. 2007 ! Jinak by měly být zveřejněny na všech Krajských webech...

Pro porovnání se koukněte ve vyhledavači na výpočet čisté mzdy,dosaďte si různé hrubé platy a dostanete porovnání za rok 07a08 kdo jak na tom bude.Díky stropům v odvodech ve zdravotním a sociálním jsou na tom nejlépe lidé s vysokým hrubým platem na úkor lidí co mají malé platy.Viz článek v novinách.Ty reformy jsou šity někomu na míru!

To je možné, ale ani jako inspektor v 5.platové se směnností si nepohorším - tedy pokud ten výpočet nelže. Srovnání čisté mzdy 2007 - 2008 mi vychází přibližně + 800,- Kč měsíčně. Otázka je, jaké budou náklady na existenci rodiny v porovnání s loňským rokem, ale to by si člověk musel vést podrobnou evidenci výdajů a na konci roku to porovnat - jinak je to jen plácání prknem do vody...

Výpočet je věc jiná a praxe taky, je hezký, že budu mít asi o 800 .-Kč více měsíčně ale na druhé straně mi od ledna zvedli nájem o 300.-kč, dále zvýšení obědů ve škole pro děti celkem 100.-Kč, průkazka MHD pro manželku měsíčně zvýšena o 80.-Kč, a dále nás stát potrestal za to že oba pracujeme a sebral nám 700.-Kč rodiňáky a to nepočítám vyšší ceny v obchodech platby u doktora atd. Tak na tom nevidím nic pozitovního a v roce 2009 to bude ještě horší protože slavná daňová reforma bude dál pokračovat a s nižšími daněmi se také úměrně sníží odečitatelné položky, zruší se výhody stavebního spoření, hypoték atd. Stačí si pročítat ekonomický servery.

Pánové nebuďte naivní, životní náklady a náklady spojené s bydlením nemůže pokrýt to co nabízí pro rok 2008 MV pro své lidi.

Petře, četl jsi, co jsem napsal? Nepíšu, že bude líp. Píšu, že si dovedu spočítat rozdíl v platu, který bude (v základu, bez případných odměn a bez započtení těch loňských) o něco lepší než loni, ale konečná bilance bude možná až na konci roku. Zajíci se počítají po honu...

To snad ani není nutné počítat, né? Stačí se podívat, kdo jsou autoři těchto "reforem" a na jejich stranickou příslušnost. Ani ti černopr.elníci se už boha nebojí.

Takže Jardo, podle tebe není důležitý výsledek, ale pouze kdo je autorem? To je trochu zvláštní přístup, ne? Takhle kdyby postupovali všichni, tak nemusí nikdo hnout prstem, protože výsledky jsou zbytečné - důležité je, kdo je pod tím podepsán. A kdo tedy je podle tebe ten pravý, kdo bude mít všechno správně aniž bys čekal, co to doopravdy přinese? Podle mne žádné jméno není dopředu zárukou kvality - hodnotím podle výsledků, ne podle jména.

čau Klokane,koukni na portal.gov.cz 565/2006 sb. příloha č.1 tam je platová tabulka vojáků,nebo to zadej do jiného vyhledavače na zákony,ale nevím jestli se od té doby nějak změnila.Bez příspěvku na bydlení v nižších třídách to není žádnej zázrak.

Díky za radu. Asi není, ale musíš k tomu přidat hodnostní, rizikový příplatek (ten měli vždy větší než policisté) a osobní ohodnocení. Dále stále příplatky za noční, soboty, svátky.

- prosím, poraďte mi jestli je nějaký stanovený formulář pro přihlášení na obsazení sl. místa ve výběrovém řízení nebo jestli se přihláška píše volnou formou. Nikde jsem takový přesně stanovný formulář nenašel.

Tak bezradnej bych se do žádného výběrového řízení raději ani nepřihlašoval. I když, na PP ti místo určitě dají...

Nevíte nikdo jak dopadli vojáci? Ve sbírce zákonů jsem se dočetl, že došlo ke změně zákona o vojácích, stejně tak jako zákona o sl. poměru přísl. bezp.sborů. Zatímco jsou platové tabulky přísl. bezp. sborů volně dostupné, na shlédnutí platových tabulek u vojáků je třeba oprávnění. Trošku divné !!! Vycházím se sbírky zákonů publikované na stránkách min. vnitra. Také o výši příspěvku na bydlení ani zmínka, zatímco loni vyšla vyhláška vlády dne 28.12.2007, která upravila jeho výši, samozřejmě směrem vzhůru. Proč si jako občan nemohu podívat do platových tabulek vojáků, ale policistů ano. Nerozumím. Poraďte kde bych je získal. Díky.

Policista je onuce a děvka pro všechno a všechny.

nauč se s internetem:
http://www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb184-06.pdf

Policista= člověk na kterém si můžou politici a zákonodárci zkoušet reformy a praktiky ožebračování v praxi. Tento člověk je masově používán pouze jako nástroj předvolebních tahanic a intrik.

Příjem u policie 150% průměrné mzdy ve státě, hezké ožebračování. Že se nestydíte ozývat!

Pro ---. Další co má názor podle toho co mu našeptá nanejaký pisálek od novi a ví houby.

Pro ---

Za sebe mohu říci, že se za svou služební činnost pro tento stát nemusím stydět a nemusím se stydět za peníze, které za to pobírám. Za peníze, které pobíráme za práci z gaunerama, jak tyto lidi kdysi nazýval státní zástupce Antl, se skutečně stydět nemusíme a to platí o každém poctivém poldovi.
Jen neznalost a naivita omlouvá hloupá slova o potřebě se stydět pobírání " slušné mzdy " za tuto práci, která má těžko srovnání s jiným " zaměstnáním ". Matičky a šroubky skutečně nevyrábíme a je pravdou že nevyrábíme ani jiné věci lidské potřeby.
Jen bych rád připomněl, že je to třeba o tom, jak člověk na základě běžného nic ještě nenasvědčujícého oznámení přijede do bytu, kde nalezne z fetovaného chlapa a v kuchyni na válendě 2 dny mrtvou ženu, kterou za ruku tahá 3 leté dítě : Mami, mami. Následující věci nebyly nijak příjemné, když jsme museli poutat vraha - otce tohoto dítěte za jeho současného pláče....
Nebo například řici otci, který je těžce nemocný na srdce, že mu se zasebevraždil syn skokem pod vlak za situace že i jeho první syn spáchal kdysi sebevraždu a tedy již nemá žádného syna. Těch hnusáren na lidskou psychiku zažije u policie člověk spousty a všechny si je moc dobře pamatuji a budu pamatovat do doby " X "

Takže o matičkách a šroubkách to pravda není a kdo je soudnej, ta nebude poldům závidět peníze ta tuto práci službu - dost často nepříjemnou a občas i dosti rizikovou, navíc v dnešní době s vytrácením se i té zbylé malinké podpory státu. Nevím jestli by někdo hodnotil odsloužit navíc měsíc služby bez služebního platu tedy 13 měsíců za 12 platů. Kdysi se nechal Kalousek slyšet, že nemuže být za 12 měsíců 13 platů, ale jak je vidět obrácené na ruby jim to nevadí.

Takže občané neupadejte do toho nízkého přemýšlení, závisti. Většina policajtů si ze služby odnese něco, co se nedá změřit na peníze a je to navždy v člověku, jako nepříjemný zážitek. K této práci to ale patří, ale k závidění to není.

Obyčejný šlapka z ulice

Když ty inteligente s čárkama pouvažuješ trochu logicky,tak přijdeš na to,že tam kde je podstav 10 000 poldů,tak to zaměstnání nemůže být nic s medem.I u kopáčů v celé republice je menší podstav.

Hloupost spojená se závistí už začíná být českým fenoménem. Je velmi zajímavé, že česká veřejnost společně s našimi politiky by chtěla, aby každý polda měl nejméně jednu VŠ, mohl by dělat od nevidím do nevidím a stačit by mu měl plat obyčejného dělníka.
Je s podivem, že třeba v Německu stačí na post řadového poldy středoškolské vzdělání bez maturity a postupně si svojí odbornost zvyšuje kurzy. Jeho plat po 5 letech je dvojnásobek průměrné mzdy.
Nezáviď a začni přemýšlet hlavou, když jsou platy u PČR tak dobré, proč je takový podstav ?

Hesky umíte čezky, hlafně F1...

Jo,jo. Když někdo nemá argument,tak se s něho stává okamžitě Komenský a učitelka češtiny v jednom.

Zdravím, mne by spíše zajímala jiná věc. Jedná se o propad platů v roce 2007... Ministr sliboval, že všem to bude doplacené... Ano, jak jsem zjistil, sumu okolo 20 tis. dostali v prosinci policisté z RCCP a pohraniční. Alespoň co se týče Chebu. No z prezídia na OŘP Cheb došel pokyn, že i nám se má vše doplatit. Náš milý pan ředitel ale řekl, že on sám nám nic nepřizná... takže máme po... Je to hnus. Jak je to u Vás?

Bordel a bezpráví jako na všech útvarech v ČR.

Protože vláda si vytvořila REFORMU VEŘEJNÝCH FINANCÍ šitou sobě na míru, kdy lidem s vysokými příjmy tyto ještě vzrostou a střední vrstva zůstane ožebračena, přičemž platy policistů mají být do roku 2010 zmrazeny.

To nemyslíš vážně ne? Kde jsi tu informaci zjistil? Zmrazení do roku 2010... pochybuju, že by za těchto podmínek někdo našem oddělení zůstal...

To myslí smrtelně vážně a je to smutný fakt. Nedostaneme ani to 1,5%. To si PČR nechá na zvyšování při nároku na vyšší třídu, stupeň, odměny ap., ale rozhodně nám to všem nepřidá k platu jako zvýšení ze zákona jako ostatním st. zaměstnancům.
Myslíte, že ještě stojí za to zůstat?

Nevím kde jsi sehnal informaci o tom, že u policie jsou zmrazeny platy až do roku 2010. Pokud vím, tak toto si odsouhlasili páni poslanci, ale samozřejmě si před tím ještě stačili přidat. O policii se ni takového nepsalo.

Tato informace má dokonce jméno,a to REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ,která bude trvat 3 roky.Rok 2008 je jen první krok.S částkou 1,5% se počítá až do roku 2010. Cílem reforem je vyrovnaný státní rozpočet

Nevíte někdo, proč pro nás neplatí alespoň 1,5%???????

Už tak máte víc než dost. Nastává doba, kdy je třeba přijímat k polocii občany všech státních příslušností se základním vzděláním. Protože nástupní plat není hoden maturanta, natož vysokoškoláka.

V tom případě bůh ochraňuj tuto zemi.:-) :-) :-)

Protože podle naší vlády, poslanců a ministra nejsi občan této země ale policajt, na kterém se může dříví štípat.
A to do té doby, dokud si to necháme líbit.

Pepo ty seš blbec, až budou u policie lidé se zákl, vzděláním, tak se v rámci evropy můžeme jít klouzat. Kdo by odkrýval tu kvalifikovanou tr. činnost - zedník ?

A o to právě někomu v Praze jde,aby to byl právě ten zedník,který neodkryje vůbec nic,ale za to mu jde zedničina