Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

i "černý humor". Nemyslíte, že toto tipování je tak trochu pod vaši úroveň?
Čteme vás i my, civilisti, tak trošku úvahy nad tím, co píšete na veřejných stránkách a co na intranetu.

Máte recht!!!
A vy chytráci, co se tu naváží do jiných, třeba do předsedy NOS, brání vám snad něco dělat tu jeho práci? Vyzvěte ho ať teda odejde a přihlašte se do výběrovky na tento post. Pak předveďte, jak by jste vše vyřešili vy.
Kecy nemaj cenu, protože každý máte možnost svůj problém řešit. Opravdu řešit, né o tom jen přiblble kecat na anonymním diskusním fóru!

Inteligentovi, co tu píše, aby jsme se přihlásili do výběrovky na tento post. Jestli to tak opravdu je a je to vedením VYBÍRANÁ FUNKCE!!!!!!!!, tak ať ji rovnou zruší i s celými odbory. Pokud ten pán není volen odboráři tak tady není něco a někdo normální!!!!!!!!!!!

pro In
No samozřejmě,že je to volená funkce stejně,jako třeba ing.Burda.Mazec je mimo.Ale docela žasnu nad jeho větou: "Pak předveďte, jak by jste vše vyřešili vy".To je naprosto to samé,jako kdyby jsi přišel do hospody objednal si jídlo a číšník by ti přinesl spálenou šlichtu se slovy: jestli vám to nechutná,tak nám ukažte,jak se to dělá!!!
Kur.a,když na to nemám,tak to nedělám.A že na to nemají,tak o tom žádná.Tak špatný stav a podstav u policie ještě nebyl a to už toho hodně pamatuji.A bezzubé odbory na tomto stavu mají sakra velký podíl.

Pavle,
jedná se o to, jestli si na tu spálenou šlichtu dovedete číšníkovi stěžovat nebo to bez řečí sníte a o nespravedlnosti budete jen v duchu rozjímat, potom si najdete viníka, třeba ředitele potravinářské inspekce, který za vaši spálenou šlichtu samozřejmě může a tomu to na diskusním fóru pěkně nandáte. Anonymně, zajisté....
Máte ale vy sílu ozvat se rovnou číšníkovi, který vám tu šlichtu naservíroval nebo budete dát hodnotit pro vás laxního a bezzubého potravinářského inspektora, který pro nápravu nic neudělal?

Pro "!"
Je to přesně tak jak říkáš! Každej umí jenom řvát a nadávat na odbory, že pro něj nic nedělají, aniž by ale sami něco dělali a v odborech se samozřejmě nijak neangažují. Asi je to spojené s naší českou povahou. Je mi na blití z takovejch kolegů.

Pro !
Obrazně řečeno.Já nejsem z těch,kdo by tu šlichtu snědl,tomu věř.Ale příště bych do té hospody nešel,ale šel bych ke kunkurenci.Tady tu volbu nemáš .A na nějakého potravinářského inspektora,bych se vykašlal rovnou od samého začátku.

Ty táhlo, ty máš asi také těch 60 a víc. Co!

Tak 70, 75 litříků.

Předsedu policejních odborů bych vyhnal do ulic řešit veřejný pořádek a dělat nehody !

PŘIPOJTE SE K TIPOVACÍ AKCI.

KOLIK BERE HRUBÉHO PŘEDSEDA POLICEJNÍCH ODBORŮ MĚSÍČNĚ?:

MŮJ TIP: 65 000,- kČ

KDO DALŠÍ?

Já bych tipnul tak do 50

Jste tupý debilové, jiná slova pro vás nemám

Tak 70, 75 litříků.

Ty táhlo, ty máš asi také těch 60 a víc. Co!

Je to pravda - tupí, zamindrákovaní debilové...

To víš, kdo jiný může u PČR ještě zůstat ...

ad1/...ať má třeba 100.000 Kč, ale jest placen z prostředků NOSU, takže je mi po tom kulové
ad2/ ...a trošku rozumu při psaní použít, to by neškodilo!!
ad3/..tímhle tempem opravdu bude platit : Neexistuje vtip o policistech, vše je pravda!

Ahoj.Našel jsem si vaši diskuzi a sleduji problémy a stížnosti co Vás trápí.Věřte,že u jiných ozb.sborů je to ještě horší.Já pracuji u Vězeňské služby ČR a co se týká přístupu nadřízených je to katastrofa.Můj kolega co odešel k 1. lednu to přirovnal k základní voj.službě.Bohužel musel jsem souhlasit.

Tomu se vůbec nedivím. Stačilo mi, když váš generál nechal zrušit DF na stránkách VS. To hovoří za vše.

Tím víc mě chlapi mrzí, že jsem vás neviděl u fontány na manifestaci ozbrojených složek. Je nás taková síla, ale bylo nás tam žalostně málo

Hlavní je, že se na policejním prezídiu plácají po zádech, že ministr a náměstci jsou spokojení s tímto katastrofálním stavem a budeme dále svědky další náborové akce NAJDI HLUPÁKA za mnoho miliónů. Proč neudělají mezi policisty nějaké referendum nebo dotazník o spokojenosti těchto lidí u policie, aby skutečně bez lhaní a přivírání očí věděli jaká smutná situace panuje v řadách policie.

Jen se neboj, oni to vědí moc dobře.

Referendum u PČR asi před rokem proběhlo,ale výsledky radši nikdo nezveřejní.Nebuď,jak blázen a to před náborovou kampaní za 22 melounů.

Náborovou kampaň,dobře popsal TONY na DF:

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/personalni-propad-ma-zas tavit-kampan-za-22-milionu-146/#komentare

Tonyho jsem si přečetl. Kampaň je naprosto lživá - klamavá ve smyslu reality ( tedy ta co již proběhla ). Vytvářela klamavý obraz policie, složené ze samopalčíků zásahovek, policajtštiny koňmo, akční motorové čluny, atraktivní policejní motorkáře. Sranda nad srandu pro poldy, kteří to vše znají z druhé strany.

Je mi jasné, že pravdu ukazovat nebudou, ale také je jasné, že kdyby ti, co uvažují o službě u PČR, viděli tu pravou tvář PČR, tak se zpotí kam chtěli vlézt. Ne vždy bylo, jak je teď, ale nyní vhodná doba nastoupit k PČR není. V současné době, kdyby chtěl jít můj syn k PČR, tak bych mu ruce z přerážel. Naštestí ho to nenapadne, protože současný hnus státu versus policajti zná díky mě dobře. Žádné takové kampaně ho nemůžou " oklamat ". Je to jen vějička pro neznalé.

Od nové kampaně se nedá očekávat nic jiného. Jde jen " za každou cenu nalákat " lidi k doplnění za rekordní počet odchozích poldů, kteří by jistě neodcházeli z dobrého pracovního místa. Z takových míst se přeci neodchází, to musí napadnout každého trochu více přemýšlivého člověka.

Oni potřebují novou krev a nejlepší úplně blbý policisty, to aby s nimi mohli hejbat tak jak se jim zachce. Když vidím co náboprujou ( netýká se všech ), tak se jim to v celku i daří. jde jen o to, aby drželi hubu a krok a nečuměli vedení do hlubokých korýtek. Je to otřes, vizitka toho všeho je ten blb nahoře na úvodní stránce.

Tak zkusíme dát 22 melounů za náborovou kampaň a naplníme naše řady. Když to nevyjde, tak bych měl řešení, které tu existovalo a fungovalo již před několika stoletími. Navrhuji rozšířit řady personalistů na okresech alespoň na 5 lidí. Ti by měli k dispozici měšec peněz a po městech a vsích (převážně po hospodách - jinak by úspěšnost nebyla asi vysoká...) by dělali nábor k P ČR. Doporučená hesla: "Dej se k nám, to jsou samé parády, samé přehlídky, žádná práce! Tady dole to podepiš!" Je jasné, že náborovaná osoba by musela mít tzv. "na žíle" alespoň dvě promile, aby to dopadlo. Za tím účelem bych odebral Drägery dopravákům, ti už skoro stejně žádní nejsou, a předal bych je náborářům, aby řádně mohli zhodnotit "připravenost" klienta k náborovací masáži. Stačilo by mi, kdybych za toto know how dostal tak pětikilo nebo nějakou pěknou medaili. Omlouvám se, ale bez občasných legrácek by mi to u této firmy asi už nešlo... Někdy nevím jestli se mám nad některými novikami smát nebo brečet. Rok 2008 rozhodne, jestli se něco podstatně změní k lepšímu a budu dál u této firmy pokračovat nebo dám přednost zdravému rozumu.

Hmmm všechno tohle je taky k smíchu jelikož, kdyby raději ty peníze dali rovnou do výkonu, tak to bude užitečnější a né vymýšlet zase nějaké hovadiny. Tento služební zákon je na prd a kdy konečně ten hajzl modrej Langru pochopí situaci u české policie a ohodnotí obyčejné policajty. Jinak by tento stav tady nenastal a odešli by opravdu jenom starší kolegové a né policisti sloužící 10 a více let.

Pánové to by mě teda zajímalo co pro nás řadové dělají odbory a na co vůbec jsou. Všude jinde v jiných resortech bojují za zaměstnance a u nás jako by nic. Platím příspěvek již asi tři roky a letošní rok jsem se rozhodl, že z nich vystoupim.

NOSP nejsou odbory, s MV a PP si jdou na ruku. Za 15 let u policie jsem si nevšiml ničeho pozitivního, co by udělaly.

Jen plať dál,takových plátců za NIC potřebují co nejvíc

Já je darmožrouty platil 11 let a za tu dobu jsem dostal pár lístků do bazénu.

Nikdy jsem je naplatil a taky platit samozřejmě nebudu. Viz například toho gaunera Štepánka, který to táhne s tím kriplem Langrovým

Tak to pozor! Máte hoši mylné informace. Nejsem sice v odborech, ale letos o nich uvažuju. Líbí se mi, jak se postavili za "obyčejnou" Petru Lhotákovou. A musíte přiznat, že kdyby to ona mediálně neprezentovala, nikdo by o jejich angažování ani nevěděl, tudíž o další jejich pomoci dalším nemusíme vědět. Zbytečně nevyhazují prachy za svou reklamu, na rozdíl od jiných!

pro YYY
Žádné pozor!!! Na kauzu PETRA a další jednotlivce MOŽNÁ odbory mají sílu, ale na to bránit řadové policisty jako CELEK nemají ani náhodou.Nebo ty jsi snad o něčem slyšel za co může řadový policista poděkovat odborům? Jen bych ti rád připomněl,že rok od roku přicházíme,jako CELEK o hromadu výhod,proto je tady takový podstav.

Pamatuji už hodně dlouho u Policie, ale co se týká odborů, tak nic kloudného nevymysleli - alespoň to nikde neprezentovali. Když se podíváme na stránky NOSP, tak je tam poslední odkaz ze dne 11.12.2007 - OD TÉ DOBY SE ASI NIC NEUDÁLO co by stálo za zveřejnění (tudíž vedoucí činitelé odborů nic nedělali). Kdysi když se na stránkách UBS ještě občas objevil i pan ing.Burda, tak sliboval zavedení diskusního fóra i na stránkách NOSP, ale kdepak ty sliby jsou - co kdyby se náhodou dozvěděli něco co by se jim nelíbilo.
Co se týká Petry Lhotákové, tak si myslím, že to je z nouze ctnost, protože jim už nic jiného nezbylo jelikož se to celé již rozmázlo v tisku, na internetu a i v televizi. Petře samozřejmě držím pěsti.
Mám za to, že u nás jsou takové odbory nanic, protože ani nemůžou jít proti MV ani proti PP jelikož jsou jimi placeni - v případě nějakých aktivit proti nim by si podřízli větev pod zadkem a okamžitě by byli nezaměstnaní pro ztrátu důvěry a porušení kodexu policisty.

PŘIPOJTE SE K TIPOVACÍ AKCI.

KOLIK BERE HRUBÉHO PŘEDSEDA POLICEJNÍCH ODBORŮ MĚSÍČNĚ?:

MŮJ TIP: 65 000,- kČ

KDO DALŠÍ?

Kolegové,
to co jste napsali, je opravdu smutné a právě Vaše řeči jsou onou větví, která se tímto podřezává. Odbory jsem já sama oslovila a požádala o pomoc, žádná znouzectnost odborů (jedině moje!).
Vy, kdo jste je nikdy nepožádali o pomoc, nemáte právo polemizovat o tom, zda pomůžou či nikoliv, neboť právě tyto Vaše ponuré řeči brojí policajty proti sobě, ať jsou v NOSP nebo UBS. Pak je úplně jedno, kolik bere předseda odborů nebo já ve Vlašimi.
Jsme přeci "jedna verbež" a právě závist a zloba z nás lepší lidi nedělá ............
Petra Lhotáková

Již nějakou dobu postrádám na stránkách NOSP, které pravidelně "kontroluji ", zda je něco nového, jestli se vůbec něco děje v té pracovní skupině, která " pracuje " od září na jakési novelizaci zák. o služebním poměru. Obecné informace se člověk dozví i na jiných místech, třeba na stránkách UBS, ale od NOSP, který je v této pracovní skupině, se člověk nic nedozví. Máme i nadále " tleskat " 150 hodinám zdarma, Zatím člověk ví z těch obecných informací na UBS, že je v návrhu zrušit paušální 1O % příplatek za směnost, noční svátky, soboty, neděle, jako překážku kariernímu řádu neb je díky tomuto příplatku malý rozdíl mezi specializovanými útvary a pitomci na základních útvarech, kteří holt prostě jedou ve službách nepřetržitě, mají v hajzlu víkendy, svátky tráví v práci a pod. a málo lidí se žene za většími penězi do těchto specializovaných útvarů a tak je tu spásný nápad tento příplatek zrušit. Tihle vychcaní chytráci na PP už skutečně nevědí co horšího nevymyslet pro poldy na ulici.

Petro věř tomu,že nic nebrojí policisty proti sobě víc,jak paskvil 361 a tím pádem i bezzubé odbory,které ještě před rokem a něco tento zákon vychvalovaly do nebe,než přišla systematizace k 361 a odbory sklaply.A aby to nebylo,tak jednoduché,tu samou systemizaci máme i letos a odbory zase paběrkují jen na jednotlivcích!!!!

Petro, věř jen sobě, halelůja!!!!

Ivan Langer do téhle diskuze nezasahuje? Tak proto je funkční...