1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

i "černý humor". Nemyslíte, že toto tipování je tak trochu pod vaši úroveň?
Čteme vás i my, civilisti, tak trošku úvahy nad tím, co píšete na veřejných stránkách a co na intranetu.

Máte recht!!!
A vy chytráci, co se tu naváží do jiných, třeba do předsedy NOS, brání vám snad něco dělat tu jeho práci? Vyzvěte ho ať teda odejde a přihlašte se do výběrovky na tento post. Pak předveďte, jak by jste vše vyřešili vy.
Kecy nemaj cenu, protože každý máte možnost svůj problém řešit. Opravdu řešit, né o tom jen přiblble kecat na anonymním diskusním fóru!

Inteligentovi, co tu píše, aby jsme se přihlásili do výběrovky na tento post. Jestli to tak opravdu je a je to vedením VYBÍRANÁ FUNKCE!!!!!!!!, tak ať ji rovnou zruší i s celými odbory. Pokud ten pán není volen odboráři tak tady není něco a někdo normální!!!!!!!!!!!

pro In
No samozřejmě,že je to volená funkce stejně,jako třeba ing.Burda.Mazec je mimo.Ale docela žasnu nad jeho větou: "Pak předveďte, jak by jste vše vyřešili vy".To je naprosto to samé,jako kdyby jsi přišel do hospody objednal si jídlo a číšník by ti přinesl spálenou šlichtu se slovy: jestli vám to nechutná,tak nám ukažte,jak se to dělá!!!
Kur.a,když na to nemám,tak to nedělám.A že na to nemají,tak o tom žádná.Tak špatný stav a podstav u policie ještě nebyl a to už toho hodně pamatuji.A bezzubé odbory na tomto stavu mají sakra velký podíl.

Pavle,
jedná se o to, jestli si na tu spálenou šlichtu dovedete číšníkovi stěžovat nebo to bez řečí sníte a o nespravedlnosti budete jen v duchu rozjímat, potom si najdete viníka, třeba ředitele potravinářské inspekce, který za vaši spálenou šlichtu samozřejmě může a tomu to na diskusním fóru pěkně nandáte. Anonymně, zajisté....
Máte ale vy sílu ozvat se rovnou číšníkovi, který vám tu šlichtu naservíroval nebo budete dát hodnotit pro vás laxního a bezzubého potravinářského inspektora, který pro nápravu nic neudělal?

Pro "!"
Je to přesně tak jak říkáš! Každej umí jenom řvát a nadávat na odbory, že pro něj nic nedělají, aniž by ale sami něco dělali a v odborech se samozřejmě nijak neangažují. Asi je to spojené s naší českou povahou. Je mi na blití z takovejch kolegů.

Pro !
Obrazně řečeno.Já nejsem z těch,kdo by tu šlichtu snědl,tomu věř.Ale příště bych do té hospody nešel,ale šel bych ke kunkurenci.Tady tu volbu nemáš .A na nějakého potravinářského inspektora,bych se vykašlal rovnou od samého začátku.

Ty táhlo, ty máš asi také těch 60 a víc. Co!

Tak 70, 75 litříků.

Předsedu policejních odborů bych vyhnal do ulic řešit veřejný pořádek a dělat nehody !

PŘIPOJTE SE K TIPOVACÍ AKCI.

KOLIK BERE HRUBÉHO PŘEDSEDA POLICEJNÍCH ODBORŮ MĚSÍČNĚ?:

MŮJ TIP: 65 000,- kČ

KDO DALŠÍ?

Já bych tipnul tak do 50

Jste tupý debilové, jiná slova pro vás nemám

Tak 70, 75 litříků.

Ty táhlo, ty máš asi také těch 60 a víc. Co!

Je to pravda - tupí, zamindrákovaní debilové...

To víš, kdo jiný může u PČR ještě zůstat ...

ad1/...ať má třeba 100.000 Kč, ale jest placen z prostředků NOSU, takže je mi po tom kulové
ad2/ ...a trošku rozumu při psaní použít, to by neškodilo!!
ad3/..tímhle tempem opravdu bude platit : Neexistuje vtip o policistech, vše je pravda!

Ahoj.Našel jsem si vaši diskuzi a sleduji problémy a stížnosti co Vás trápí.Věřte,že u jiných ozb.sborů je to ještě horší.Já pracuji u Vězeňské služby ČR a co se týká přístupu nadřízených je to katastrofa.Můj kolega co odešel k 1. lednu to přirovnal k základní voj.službě.Bohužel musel jsem souhlasit.

Tomu se vůbec nedivím. Stačilo mi, když váš generál nechal zrušit DF na stránkách VS. To hovoří za vše.

Tím víc mě chlapi mrzí, že jsem vás neviděl u fontány na manifestaci ozbrojených složek. Je nás taková síla, ale bylo nás tam žalostně málo

Hlavní je, že se na policejním prezídiu plácají po zádech, že ministr a náměstci jsou spokojení s tímto katastrofálním stavem a budeme dále svědky další náborové akce NAJDI HLUPÁKA za mnoho miliónů. Proč neudělají mezi policisty nějaké referendum nebo dotazník o spokojenosti těchto lidí u policie, aby skutečně bez lhaní a přivírání očí věděli jaká smutná situace panuje v řadách policie.

Jen se neboj, oni to vědí moc dobře.

Referendum u PČR asi před rokem proběhlo,ale výsledky radši nikdo nezveřejní.Nebuď,jak blázen a to před náborovou kampaní za 22 melounů.

Náborovou kampaň,dobře popsal TONY na DF:

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/personalni-propad-ma-zas tavit-kampan-za-22-milionu-146/#komentare

Tonyho jsem si přečetl. Kampaň je naprosto lživá - klamavá ve smyslu reality ( tedy ta co již proběhla ). Vytvářela klamavý obraz policie, složené ze samopalčíků zásahovek, policajtštiny koňmo, akční motorové čluny, atraktivní policejní motorkáře. Sranda nad srandu pro poldy, kteří to vše znají z druhé strany.

Je mi jasné, že pravdu ukazovat nebudou, ale také je jasné, že kdyby ti, co uvažují o službě u PČR, viděli tu pravou tvář PČR, tak se zpotí kam chtěli vlézt. Ne vždy bylo, jak je teď, ale nyní vhodná doba nastoupit k PČR není. V současné době, kdyby chtěl jít můj syn k PČR, tak bych mu ruce z přerážel. Naštestí ho to nenapadne, protože současný hnus státu versus policajti zná díky mě dobře. Žádné takové kampaně ho nemůžou " oklamat ". Je to jen vějička pro neznalé.

Od nové kampaně se nedá očekávat nic jiného. Jde jen " za každou cenu nalákat " lidi k doplnění za rekordní počet odchozích poldů, kteří by jistě neodcházeli z dobrého pracovního místa. Z takových míst se přeci neodchází, to musí napadnout každého trochu více přemýšlivého člověka.

Oni potřebují novou krev a nejlepší úplně blbý policisty, to aby s nimi mohli hejbat tak jak se jim zachce. Když vidím co náboprujou ( netýká se všech ), tak se jim to v celku i daří. jde jen o to, aby drželi hubu a krok a nečuměli vedení do hlubokých korýtek. Je to otřes, vizitka toho všeho je ten blb nahoře na úvodní stránce.

Tak zkusíme dát 22 melounů za náborovou kampaň a naplníme naše řady. Když to nevyjde, tak bych měl řešení, které tu existovalo a fungovalo již před několika stoletími. Navrhuji rozšířit řady personalistů na okresech alespoň na 5 lidí. Ti by měli k dispozici měšec peněz a po městech a vsích (převážně po hospodách - jinak by úspěšnost nebyla asi vysoká...) by dělali nábor k P ČR. Doporučená hesla: "Dej se k nám, to jsou samé parády, samé přehlídky, žádná práce! Tady dole to podepiš!" Je jasné, že náborovaná osoba by musela mít tzv. "na žíle" alespoň dvě promile, aby to dopadlo. Za tím účelem bych odebral Drägery dopravákům, ti už skoro stejně žádní nejsou, a předal bych je náborářům, aby řádně mohli zhodnotit "připravenost" klienta k náborovací masáži. Stačilo by mi, kdybych za toto know how dostal tak pětikilo nebo nějakou pěknou medaili. Omlouvám se, ale bez občasných legrácek by mi to u této firmy asi už nešlo... Někdy nevím jestli se mám nad některými novikami smát nebo brečet. Rok 2008 rozhodne, jestli se něco podstatně změní k lepšímu a budu dál u této firmy pokračovat nebo dám přednost zdravému rozumu.

Hmmm všechno tohle je taky k smíchu jelikož, kdyby raději ty peníze dali rovnou do výkonu, tak to bude užitečnější a né vymýšlet zase nějaké hovadiny. Tento služební zákon je na prd a kdy konečně ten hajzl modrej Langru pochopí situaci u české policie a ohodnotí obyčejné policajty. Jinak by tento stav tady nenastal a odešli by opravdu jenom starší kolegové a né policisti sloužící 10 a více let.

Pánové to by mě teda zajímalo co pro nás řadové dělají odbory a na co vůbec jsou. Všude jinde v jiných resortech bojují za zaměstnance a u nás jako by nic. Platím příspěvek již asi tři roky a letošní rok jsem se rozhodl, že z nich vystoupim.

NOSP nejsou odbory, s MV a PP si jdou na ruku. Za 15 let u policie jsem si nevšiml ničeho pozitivního, co by udělaly.

Jen plať dál,takových plátců za NIC potřebují co nejvíc

Já je darmožrouty platil 11 let a za tu dobu jsem dostal pár lístků do bazénu.

Nikdy jsem je naplatil a taky platit samozřejmě nebudu. Viz například toho gaunera Štepánka, který to táhne s tím kriplem Langrovým

Tak to pozor! Máte hoši mylné informace. Nejsem sice v odborech, ale letos o nich uvažuju. Líbí se mi, jak se postavili za "obyčejnou" Petru Lhotákovou. A musíte přiznat, že kdyby to ona mediálně neprezentovala, nikdo by o jejich angažování ani nevěděl, tudíž o další jejich pomoci dalším nemusíme vědět. Zbytečně nevyhazují prachy za svou reklamu, na rozdíl od jiných!

pro YYY
Žádné pozor!!! Na kauzu PETRA a další jednotlivce MOŽNÁ odbory mají sílu, ale na to bránit řadové policisty jako CELEK nemají ani náhodou.Nebo ty jsi snad o něčem slyšel za co může řadový policista poděkovat odborům? Jen bych ti rád připomněl,že rok od roku přicházíme,jako CELEK o hromadu výhod,proto je tady takový podstav.

Pamatuji už hodně dlouho u Policie, ale co se týká odborů, tak nic kloudného nevymysleli - alespoň to nikde neprezentovali. Když se podíváme na stránky NOSP, tak je tam poslední odkaz ze dne 11.12.2007 - OD TÉ DOBY SE ASI NIC NEUDÁLO co by stálo za zveřejnění (tudíž vedoucí činitelé odborů nic nedělali). Kdysi když se na stránkách UBS ještě občas objevil i pan ing.Burda, tak sliboval zavedení diskusního fóra i na stránkách NOSP, ale kdepak ty sliby jsou - co kdyby se náhodou dozvěděli něco co by se jim nelíbilo.
Co se týká Petry Lhotákové, tak si myslím, že to je z nouze ctnost, protože jim už nic jiného nezbylo jelikož se to celé již rozmázlo v tisku, na internetu a i v televizi. Petře samozřejmě držím pěsti.
Mám za to, že u nás jsou takové odbory nanic, protože ani nemůžou jít proti MV ani proti PP jelikož jsou jimi placeni - v případě nějakých aktivit proti nim by si podřízli větev pod zadkem a okamžitě by byli nezaměstnaní pro ztrátu důvěry a porušení kodexu policisty.

PŘIPOJTE SE K TIPOVACÍ AKCI.

KOLIK BERE HRUBÉHO PŘEDSEDA POLICEJNÍCH ODBORŮ MĚSÍČNĚ?:

MŮJ TIP: 65 000,- kČ

KDO DALŠÍ?

Kolegové,
to co jste napsali, je opravdu smutné a právě Vaše řeči jsou onou větví, která se tímto podřezává. Odbory jsem já sama oslovila a požádala o pomoc, žádná znouzectnost odborů (jedině moje!).
Vy, kdo jste je nikdy nepožádali o pomoc, nemáte právo polemizovat o tom, zda pomůžou či nikoliv, neboť právě tyto Vaše ponuré řeči brojí policajty proti sobě, ať jsou v NOSP nebo UBS. Pak je úplně jedno, kolik bere předseda odborů nebo já ve Vlašimi.
Jsme přeci "jedna verbež" a právě závist a zloba z nás lepší lidi nedělá ............
Petra Lhotáková

Již nějakou dobu postrádám na stránkách NOSP, které pravidelně "kontroluji ", zda je něco nového, jestli se vůbec něco děje v té pracovní skupině, která " pracuje " od září na jakési novelizaci zák. o služebním poměru. Obecné informace se člověk dozví i na jiných místech, třeba na stránkách UBS, ale od NOSP, který je v této pracovní skupině, se člověk nic nedozví. Máme i nadále " tleskat " 150 hodinám zdarma, Zatím člověk ví z těch obecných informací na UBS, že je v návrhu zrušit paušální 1O % příplatek za směnost, noční svátky, soboty, neděle, jako překážku kariernímu řádu neb je díky tomuto příplatku malý rozdíl mezi specializovanými útvary a pitomci na základních útvarech, kteří holt prostě jedou ve službách nepřetržitě, mají v hajzlu víkendy, svátky tráví v práci a pod. a málo lidí se žene za většími penězi do těchto specializovaných útvarů a tak je tu spásný nápad tento příplatek zrušit. Tihle vychcaní chytráci na PP už skutečně nevědí co horšího nevymyslet pro poldy na ulici.

Petro věř tomu,že nic nebrojí policisty proti sobě víc,jak paskvil 361 a tím pádem i bezzubé odbory,které ještě před rokem a něco tento zákon vychvalovaly do nebe,než přišla systematizace k 361 a odbory sklaply.A aby to nebylo,tak jednoduché,tu samou systemizaci máme i letos a odbory zase paběrkují jen na jednotlivcích!!!!

Petro, věř jen sobě, halelůja!!!!

Ivan Langer do téhle diskuze nezasahuje? Tak proto je funkční...