4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

i "černý humor". Nemyslíte, že toto tipování je tak trochu pod vaši úroveň?
Čteme vás i my, civilisti, tak trošku úvahy nad tím, co píšete na veřejných stránkách a co na intranetu.

Máte recht!!!
A vy chytráci, co se tu naváží do jiných, třeba do předsedy NOS, brání vám snad něco dělat tu jeho práci? Vyzvěte ho ať teda odejde a přihlašte se do výběrovky na tento post. Pak předveďte, jak by jste vše vyřešili vy.
Kecy nemaj cenu, protože každý máte možnost svůj problém řešit. Opravdu řešit, né o tom jen přiblble kecat na anonymním diskusním fóru!

Inteligentovi, co tu píše, aby jsme se přihlásili do výběrovky na tento post. Jestli to tak opravdu je a je to vedením VYBÍRANÁ FUNKCE!!!!!!!!, tak ať ji rovnou zruší i s celými odbory. Pokud ten pán není volen odboráři tak tady není něco a někdo normální!!!!!!!!!!!

pro In
No samozřejmě,že je to volená funkce stejně,jako třeba ing.Burda.Mazec je mimo.Ale docela žasnu nad jeho větou: "Pak předveďte, jak by jste vše vyřešili vy".To je naprosto to samé,jako kdyby jsi přišel do hospody objednal si jídlo a číšník by ti přinesl spálenou šlichtu se slovy: jestli vám to nechutná,tak nám ukažte,jak se to dělá!!!
Kur.a,když na to nemám,tak to nedělám.A že na to nemají,tak o tom žádná.Tak špatný stav a podstav u policie ještě nebyl a to už toho hodně pamatuji.A bezzubé odbory na tomto stavu mají sakra velký podíl.

Pavle,
jedná se o to, jestli si na tu spálenou šlichtu dovedete číšníkovi stěžovat nebo to bez řečí sníte a o nespravedlnosti budete jen v duchu rozjímat, potom si najdete viníka, třeba ředitele potravinářské inspekce, který za vaši spálenou šlichtu samozřejmě může a tomu to na diskusním fóru pěkně nandáte. Anonymně, zajisté....
Máte ale vy sílu ozvat se rovnou číšníkovi, který vám tu šlichtu naservíroval nebo budete dát hodnotit pro vás laxního a bezzubého potravinářského inspektora, který pro nápravu nic neudělal?

Pro "!"
Je to přesně tak jak říkáš! Každej umí jenom řvát a nadávat na odbory, že pro něj nic nedělají, aniž by ale sami něco dělali a v odborech se samozřejmě nijak neangažují. Asi je to spojené s naší českou povahou. Je mi na blití z takovejch kolegů.

Pro !
Obrazně řečeno.Já nejsem z těch,kdo by tu šlichtu snědl,tomu věř.Ale příště bych do té hospody nešel,ale šel bych ke kunkurenci.Tady tu volbu nemáš .A na nějakého potravinářského inspektora,bych se vykašlal rovnou od samého začátku.

Ty táhlo, ty máš asi také těch 60 a víc. Co!

Tak 70, 75 litříků.

Předsedu policejních odborů bych vyhnal do ulic řešit veřejný pořádek a dělat nehody !

PŘIPOJTE SE K TIPOVACÍ AKCI.

KOLIK BERE HRUBÉHO PŘEDSEDA POLICEJNÍCH ODBORŮ MĚSÍČNĚ?:

MŮJ TIP: 65 000,- kČ

KDO DALŠÍ?

Já bych tipnul tak do 50

Jste tupý debilové, jiná slova pro vás nemám

Tak 70, 75 litříků.

Ty táhlo, ty máš asi také těch 60 a víc. Co!

Je to pravda - tupí, zamindrákovaní debilové...

To víš, kdo jiný může u PČR ještě zůstat ...

ad1/...ať má třeba 100.000 Kč, ale jest placen z prostředků NOSU, takže je mi po tom kulové
ad2/ ...a trošku rozumu při psaní použít, to by neškodilo!!
ad3/..tímhle tempem opravdu bude platit : Neexistuje vtip o policistech, vše je pravda!

Ahoj.Našel jsem si vaši diskuzi a sleduji problémy a stížnosti co Vás trápí.Věřte,že u jiných ozb.sborů je to ještě horší.Já pracuji u Vězeňské služby ČR a co se týká přístupu nadřízených je to katastrofa.Můj kolega co odešel k 1. lednu to přirovnal k základní voj.službě.Bohužel musel jsem souhlasit.

Tomu se vůbec nedivím. Stačilo mi, když váš generál nechal zrušit DF na stránkách VS. To hovoří za vše.

Tím víc mě chlapi mrzí, že jsem vás neviděl u fontány na manifestaci ozbrojených složek. Je nás taková síla, ale bylo nás tam žalostně málo

Hlavní je, že se na policejním prezídiu plácají po zádech, že ministr a náměstci jsou spokojení s tímto katastrofálním stavem a budeme dále svědky další náborové akce NAJDI HLUPÁKA za mnoho miliónů. Proč neudělají mezi policisty nějaké referendum nebo dotazník o spokojenosti těchto lidí u policie, aby skutečně bez lhaní a přivírání očí věděli jaká smutná situace panuje v řadách policie.

Jen se neboj, oni to vědí moc dobře.

Referendum u PČR asi před rokem proběhlo,ale výsledky radši nikdo nezveřejní.Nebuď,jak blázen a to před náborovou kampaní za 22 melounů.

Náborovou kampaň,dobře popsal TONY na DF:

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/personalni-propad-ma-zas tavit-kampan-za-22-milionu-146/#komentare

Tonyho jsem si přečetl. Kampaň je naprosto lživá - klamavá ve smyslu reality ( tedy ta co již proběhla ). Vytvářela klamavý obraz policie, složené ze samopalčíků zásahovek, policajtštiny koňmo, akční motorové čluny, atraktivní policejní motorkáře. Sranda nad srandu pro poldy, kteří to vše znají z druhé strany.

Je mi jasné, že pravdu ukazovat nebudou, ale také je jasné, že kdyby ti, co uvažují o službě u PČR, viděli tu pravou tvář PČR, tak se zpotí kam chtěli vlézt. Ne vždy bylo, jak je teď, ale nyní vhodná doba nastoupit k PČR není. V současné době, kdyby chtěl jít můj syn k PČR, tak bych mu ruce z přerážel. Naštestí ho to nenapadne, protože současný hnus státu versus policajti zná díky mě dobře. Žádné takové kampaně ho nemůžou " oklamat ". Je to jen vějička pro neznalé.

Od nové kampaně se nedá očekávat nic jiného. Jde jen " za každou cenu nalákat " lidi k doplnění za rekordní počet odchozích poldů, kteří by jistě neodcházeli z dobrého pracovního místa. Z takových míst se přeci neodchází, to musí napadnout každého trochu více přemýšlivého člověka.

Oni potřebují novou krev a nejlepší úplně blbý policisty, to aby s nimi mohli hejbat tak jak se jim zachce. Když vidím co náboprujou ( netýká se všech ), tak se jim to v celku i daří. jde jen o to, aby drželi hubu a krok a nečuměli vedení do hlubokých korýtek. Je to otřes, vizitka toho všeho je ten blb nahoře na úvodní stránce.

Tak zkusíme dát 22 melounů za náborovou kampaň a naplníme naše řady. Když to nevyjde, tak bych měl řešení, které tu existovalo a fungovalo již před několika stoletími. Navrhuji rozšířit řady personalistů na okresech alespoň na 5 lidí. Ti by měli k dispozici měšec peněz a po městech a vsích (převážně po hospodách - jinak by úspěšnost nebyla asi vysoká...) by dělali nábor k P ČR. Doporučená hesla: "Dej se k nám, to jsou samé parády, samé přehlídky, žádná práce! Tady dole to podepiš!" Je jasné, že náborovaná osoba by musela mít tzv. "na žíle" alespoň dvě promile, aby to dopadlo. Za tím účelem bych odebral Drägery dopravákům, ti už skoro stejně žádní nejsou, a předal bych je náborářům, aby řádně mohli zhodnotit "připravenost" klienta k náborovací masáži. Stačilo by mi, kdybych za toto know how dostal tak pětikilo nebo nějakou pěknou medaili. Omlouvám se, ale bez občasných legrácek by mi to u této firmy asi už nešlo... Někdy nevím jestli se mám nad některými novikami smát nebo brečet. Rok 2008 rozhodne, jestli se něco podstatně změní k lepšímu a budu dál u této firmy pokračovat nebo dám přednost zdravému rozumu.

Hmmm všechno tohle je taky k smíchu jelikož, kdyby raději ty peníze dali rovnou do výkonu, tak to bude užitečnější a né vymýšlet zase nějaké hovadiny. Tento služební zákon je na prd a kdy konečně ten hajzl modrej Langru pochopí situaci u české policie a ohodnotí obyčejné policajty. Jinak by tento stav tady nenastal a odešli by opravdu jenom starší kolegové a né policisti sloužící 10 a více let.

Pánové to by mě teda zajímalo co pro nás řadové dělají odbory a na co vůbec jsou. Všude jinde v jiných resortech bojují za zaměstnance a u nás jako by nic. Platím příspěvek již asi tři roky a letošní rok jsem se rozhodl, že z nich vystoupim.

NOSP nejsou odbory, s MV a PP si jdou na ruku. Za 15 let u policie jsem si nevšiml ničeho pozitivního, co by udělaly.

Jen plať dál,takových plátců za NIC potřebují co nejvíc

Já je darmožrouty platil 11 let a za tu dobu jsem dostal pár lístků do bazénu.

Nikdy jsem je naplatil a taky platit samozřejmě nebudu. Viz například toho gaunera Štepánka, který to táhne s tím kriplem Langrovým

Tak to pozor! Máte hoši mylné informace. Nejsem sice v odborech, ale letos o nich uvažuju. Líbí se mi, jak se postavili za "obyčejnou" Petru Lhotákovou. A musíte přiznat, že kdyby to ona mediálně neprezentovala, nikdo by o jejich angažování ani nevěděl, tudíž o další jejich pomoci dalším nemusíme vědět. Zbytečně nevyhazují prachy za svou reklamu, na rozdíl od jiných!

pro YYY
Žádné pozor!!! Na kauzu PETRA a další jednotlivce MOŽNÁ odbory mají sílu, ale na to bránit řadové policisty jako CELEK nemají ani náhodou.Nebo ty jsi snad o něčem slyšel za co může řadový policista poděkovat odborům? Jen bych ti rád připomněl,že rok od roku přicházíme,jako CELEK o hromadu výhod,proto je tady takový podstav.

Pamatuji už hodně dlouho u Policie, ale co se týká odborů, tak nic kloudného nevymysleli - alespoň to nikde neprezentovali. Když se podíváme na stránky NOSP, tak je tam poslední odkaz ze dne 11.12.2007 - OD TÉ DOBY SE ASI NIC NEUDÁLO co by stálo za zveřejnění (tudíž vedoucí činitelé odborů nic nedělali). Kdysi když se na stránkách UBS ještě občas objevil i pan ing.Burda, tak sliboval zavedení diskusního fóra i na stránkách NOSP, ale kdepak ty sliby jsou - co kdyby se náhodou dozvěděli něco co by se jim nelíbilo.
Co se týká Petry Lhotákové, tak si myslím, že to je z nouze ctnost, protože jim už nic jiného nezbylo jelikož se to celé již rozmázlo v tisku, na internetu a i v televizi. Petře samozřejmě držím pěsti.
Mám za to, že u nás jsou takové odbory nanic, protože ani nemůžou jít proti MV ani proti PP jelikož jsou jimi placeni - v případě nějakých aktivit proti nim by si podřízli větev pod zadkem a okamžitě by byli nezaměstnaní pro ztrátu důvěry a porušení kodexu policisty.

PŘIPOJTE SE K TIPOVACÍ AKCI.

KOLIK BERE HRUBÉHO PŘEDSEDA POLICEJNÍCH ODBORŮ MĚSÍČNĚ?:

MŮJ TIP: 65 000,- kČ

KDO DALŠÍ?

Kolegové,
to co jste napsali, je opravdu smutné a právě Vaše řeči jsou onou větví, která se tímto podřezává. Odbory jsem já sama oslovila a požádala o pomoc, žádná znouzectnost odborů (jedině moje!).
Vy, kdo jste je nikdy nepožádali o pomoc, nemáte právo polemizovat o tom, zda pomůžou či nikoliv, neboť právě tyto Vaše ponuré řeči brojí policajty proti sobě, ať jsou v NOSP nebo UBS. Pak je úplně jedno, kolik bere předseda odborů nebo já ve Vlašimi.
Jsme přeci "jedna verbež" a právě závist a zloba z nás lepší lidi nedělá ............
Petra Lhotáková

Již nějakou dobu postrádám na stránkách NOSP, které pravidelně "kontroluji ", zda je něco nového, jestli se vůbec něco děje v té pracovní skupině, která " pracuje " od září na jakési novelizaci zák. o služebním poměru. Obecné informace se člověk dozví i na jiných místech, třeba na stránkách UBS, ale od NOSP, který je v této pracovní skupině, se člověk nic nedozví. Máme i nadále " tleskat " 150 hodinám zdarma, Zatím člověk ví z těch obecných informací na UBS, že je v návrhu zrušit paušální 1O % příplatek za směnost, noční svátky, soboty, neděle, jako překážku kariernímu řádu neb je díky tomuto příplatku malý rozdíl mezi specializovanými útvary a pitomci na základních útvarech, kteří holt prostě jedou ve službách nepřetržitě, mají v hajzlu víkendy, svátky tráví v práci a pod. a málo lidí se žene za většími penězi do těchto specializovaných útvarů a tak je tu spásný nápad tento příplatek zrušit. Tihle vychcaní chytráci na PP už skutečně nevědí co horšího nevymyslet pro poldy na ulici.

Petro věř tomu,že nic nebrojí policisty proti sobě víc,jak paskvil 361 a tím pádem i bezzubé odbory,které ještě před rokem a něco tento zákon vychvalovaly do nebe,než přišla systematizace k 361 a odbory sklaply.A aby to nebylo,tak jednoduché,tu samou systemizaci máme i letos a odbory zase paběrkují jen na jednotlivcích!!!!

Petro, věř jen sobě, halelůja!!!!

Ivan Langer do téhle diskuze nezasahuje? Tak proto je funkční...