Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

http://zpravy.idnes.cz/blba-policejni-nalada-pribehy-tri-lidi-kt eri-svlekli-uniformu-pu5-/domaci.asp?c=A080108_115833_domaci_cen

Velice zajímavý a pravdivý článek o policii dnešních dnů !

Svatá pravda, svatá pravda.

Ztratila jsem iluze
Loni v září to bylo deset let, co nastoupila k policii. Většinu z toho času byla Blanka Kosinová její hlavní tváří. Jako tisková mluvčí policejního prezidia se vyjadřovala k těm nejzávažnějším kauzám. Na exponovaném místě vydržela do října 2005. Nové místo našla u Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu jako podřízená Jana Kubiceho.

Přestup ovšem ve svém důsledku znamenal její úplný konec u policie (služební poměr končí Kosinové na konci února). Především v posledních letech byl Kubiceho útvar pod neustálým tlakem. České politice tehdy vládla ČSSD a nelíbilo se jí, že policisté z jednotky vyšetřují některé podivnosti vedoucí právě k sociální demokracii.

Vše vyústilo ve známou aféru, kdy Kubice před předloňskými parlamentními volbami zveřejnil dokument o tom, že do státní správy prorůstá organizovaný zločin.

"Neměli jsme zájem ovlivnit volby," dušuje se Kosinová. "Ale přeci jenom jsme čekali, že se po nich něco pro náš útvar změní," dodává.

Volby vyhrála ODS, pro Kubiceho a spol. to však neznamenalo nic. "Nový ministr vnitra Langer jen dál přihlížel, jak nás nadřízení likvidují, protože jsme jim byli nepohodlní," tvrdí Kosinová.

Nemělo to řád
Na rozdíl od Kosinové strávil František Pelant u policie téměř celý svůj aktivní život. Ještě loni v lednu vedl okresní ředitelství v Děčíně, o dva měsíce později uniformu svlékl. U policie vydržel 35 let.

I Pelant tvrdí, že ho znechutilo, jak se pod Langerem policie mění. "Asi nejvíc mi vadila nekoncepčnost. Ministr Langer mluví o tom, jak chce reformovat policii. Příkazy, které přicházely z policejního prezidia, ovšem vyvolávaly spíš jen zmatek. Nemělo to žádný řád," říká šestapadesátiletý Pelant.

O tom, že odejde, ho přesvědčila porada, které se kromě vedení policie zúčastnil i ministr Langer. Ten na ní zopakoval, že policie se musí zbavit všech, kteří jsou "za zenitem". Myslel tím policisty, kteří slouží víc než 30 let, tedy i Pelanta.

"Já si ale v šestapadesáti za zenitem nepřipadám. Dost mě to naštvalo," vzpomíná Pelant.

Společně s ním odešlo téměř kompletní vedení policie v Děčíně, celkem přes dvacet lidí. Byli mezi nimi i čtyřicetiletí vyšetřovatelé a kriminalisté, tedy ti, které Langer označuje za perspektivní.

"Policie kvůli těm masivním odchodům nezkolabuje. Funguje jako rozjetý bagr. Toho, že je méně hlídek, si ale lidé všimnou," dodává Pelant, který dnes provozuje v Děčíně vinotéku.

O svých výsluhách mluvit nechce. Odhadem může od státu dostávat i přes třicet tisíc měsíčně. "Já však neodešel kvůli penězům. Pokud bych myslel na
to, jaké budu mít výsluhy, tak jsem mohl odejít až na konci roku. Takhle jsem na tom jen prodělal," tvrdí Pelant.

Krize přišla na Nový rok
Člen pražské pohotovostní motorizované jednotky František (jméno na žádost změněno) zatím u policie zůstává. Zdůrazňuje ovšem slovo zatím.

"U nás chybí zhruba deset procent lidí a je to dost znát. Třeba během oslav Nového roku v minulých letech sloužilo 20 dvoučlenných hlídek. Letos jich bylo jen sedm,“ říká policista, který uniformu oblékl před jedenácti roky. Chybějící policisty neměl kdo nahradit. Část útvaru se totiž "hodila marod".

Policista František tvrdí, že za to může nový služební zákon, který platí od loňského ledna. Řada policistů především na obvodních odděleních si kvůli němu pohoršila, protože přišli o příplatky za přesčasy. Do práce během silvestrovské noci se tak nikdo moc nehnal.

"Dřív byl za tuhle službu příplatek. Teď je to zadarmo, přestože během oslav zhruba čtyřnásobně vzroste riziko, že vás někdo zraní. Část kolegů se proto raději nechala od doktora zneschopnit," dodává policista.

Policisté, kteří hlídají na ulicích, jsou navíc zavaleni papírováním. "Během posledního roku to opět narostlo. Máme být sice co nejvíc v ulicích, zároveň ovšem zjištěné věci musíme zdlouhavě zaprotokolovat," vysvětluje František.

"Nedivím se, že od nás odcházejí i lidé, kteří zatím slouží třeba jen pět let a nemají nárok na výsluhu. Prostě jsou tím, jak policie funguje, otrávení." Sám chce u policie asi rok vydržet, dokončuje ještě vysokou školu. Pokud se však nic nezmění, svlékne uniformu i on.

Už více jak rok sleduji vaši diskuzi pánové a můj "selský" rozum vám říká :
- dokud se "nepochlapí" všichni postižení zák.361, tak
ničeho nedocílíte
- na Fontáně by vás muselo být několik tisíc a ne několik set
- zapomeňte na to, že si za vás bude "znovu" pálit prsty pár
chlapů, které jste nechali "ve štychu". Tentokrát budete
muset všichni spolu a za sebe
- když to šlo u policie ve Francii a v Německu, proč by to
nešlo u nás
- přestaňte věřit na to, že "sliby se plní o vánocích". Pokud
na sobě necháte "dříví štípat" nesplní vám je nikdy.
Roční oddychový čas pro pana Langera byl více jak
gentlemanský.
Držím vám palce.

Máš svatou pravdu. Pokud se hlasitě neozveme, tak to bude čím dál horší. Jen jsem zvědav, kdy NOSP přestane po několika letech vyjednávat, když to stejně k ničemu není a svolá masouvou demonstraci. Asi by to bylo již třeba,

INFLACE LÁME REKORDY A POLICEJNÍ VYJEDNAVAČI A ZÁSTUPCI ODBORŮ JSOU SPOKOJENI S NULOVÝM NAVÝŠENÍM PLATŮ U TÉTO OZBROJENÉ SLOŽKY.

pro ty z Vas kterí nesledovali novoroční projev prezidenta Klause doporucuji podivat se na internetove stranky

http://www.newsday.cz/view.php?nazevclanku=novorocni-projev-prez identa-republiky&cisloclanku=2008010021

Platy v ČR rostly nejvíce ze zemí EU, škoda, že policejní platy zůstaly na nulové hodnotě. Děkujeme pane Štěpánku za tuhle potupu a žebrotu.

Že by Štěpánek měl takovou moc schvalovat i růst policejních mezd? Koukám, že jste si našli obětního beránka, toho Štěpánka a ono je pak vlastně celkem jedno, jestli on za to může, nebo ne. Hlavně, že se našel viník. Každý ale strůjcem svého štěstí, nezapomínejte na to, pánové! Ono je hrozně jednoduché svoji vinu ze sebe shodit a na někoho jiného ji hodit.

To nemá cenu, jim to nevysvětlíš. Odbory prostě můžou za všechno.

Víte, "táhlo",
nebaví mne, když se někdo do někoho naváží, zvláště do tak výrazné osoby, jako je p. Štěpánek. Kolikrát se divím, že se svoují funkcí ještě neprásknul. Není tam sice dlouho, něco přes 2 roky, ale je o něm, jako o předsedovi NOSP, konečně slyšet. To se o jeho předchůdcích říci nedalo. Jeho kultivovaný a věcný projev nejen v médiích mu může kdekdo jen závidět.
Bohužel, je ale první na ráně v bojové linii nespokojených policistů. Pochopit jeho úděl nehodlá ani jeden z těch, kteří o něm právě zde, anonymně, nepěkně diskutují. Ti, co se ho zastanou, jsou kamenováni.
Bohužel!

Chybí mě ale od NOSP veřejný názor, co pro své lidi považuje za " špatné " a že se s jistými věcmi, které jsou buď v účinosti nebo se přípravují, nemůže jako " zástupce " svých lidí ztotožnit. Nemusí to být zrovna radikální projev, stačí " velmi jasně " proklamovat názor.

Zde je i můj další názor ( včetně peprnosti ), který jsem uvedl na těchto stránkách :

Již nějakou dobu postrádám na stránkách NOSP, které pravidelně "kontroluji ", zda je něco nového, jestli se vůbec něco děje v té pracovní skupině, která " pracuje " od září na jakési novelizaci zák. o služebním poměru. Obecné informace se člověk dozví i na jiných místech, třeba na stránkách UBS, ale od NOSP, který je v této pracovní skupině, se člověk nic nedozví. Máme i nadále " tleskat " 150 hodinám zdarma ( mám poctivě odslouženo za odměnu 2.600,- Kč, jinak by mě musel stát vyplatit s příplatkem za přesčas nejméně 10 x krát tolik ), Zatím člověk ví z těch obecných informací na UBS, že je v návrhu zrušit paušální 10 % příplatek za směnost, noční svátky, soboty, neděle, jako překážku kariernímu řádu neb je díky tomuto příplatku malý rozdíl mezi specializovanými útvary a pitomci na základních útvarech, kteří holt prostě jedou ve službách nepřetržitě, mají v hajzlu víkendy, svátky tráví v práci a pod. a málo lidí se žene za většími penězi do těchto specializovaných útvarů a tak je tu spásný nápad tento příplatek zrušit. Tihle vychcaní chytráci na PP už skutečně nevědí co horšího nevymyslet pro ty poldy na ulici.
Bravo za takové myšlenky.
Špatné je to co vidím kolem sebe. Sám nejsem ani v NOSP ani v UBS. Ale mí kolegové před rokem vstoupili do NOSP, kdy jaksi získali nějaké své přesvědčení o smysluplnosti tohoto rozhodnutí. Ale v současné době sleduji, že se omlouvají, že vystoupí a dávají ta na " papír ". Otázkou je, co je ovlivnilo k tomuto rozhodnutí - přehodnotili vystupování NOSP ? nebo proč tedy. Ať si každí odpoví sám. Já jejich názory samozřejmě znám a jsou to poctiví poldové s nadsázkou, že kdyby byl sbor složen z takových lidí, tak je policie jednaznačně " čistým " sborem. Ztracená důvěra takových lidí ( a jistě i mnoha jiných ) je si myslím jakousi prohrou NOSP na cestě k silné odborové organizaci. To je můj názor, jako nečlena, který byl na pokraji rozhodnutí se stát členem NOSP, ale nyní mě k tomu " nějak " nic neláká.

Zlatě u ČD tam jim každej rok přidávaj a mají placené příplatky, to co se stalo u policie je fakt prasárna bohužel jiný výraz pro to nemám.

Meleš blbosti - pravda je, že dráha platí přesčasy, noční, soboty, neděle a svátky, ale to, co mám teď po 4 letech u PČR v 5.třídě, jsem neměl po 15 letech jako výpravčí/dirigující dispečer v 8. třídě na železnici. To je holý fakt. Pravda je, že se tam člověk nepřetrhl, po těch letech to byla rutina, ovšem ono to člověka omrzí - je to pořád dokola jak pásová výroba. Nechci tím v žádném případě obhajovat nynější situaci u policie, nový zákon je pěkný shit, ale že by byla dráha zlatá, to můžeš vykládat někomu, kdo o ní nic neví. Buď zdráv.

to teda opravdu nevím, ale kamarád je u ČD a moc peněz tam teda nemá a to jezdí s mašinou a to je tam opravdu asi 15 let. Takže zas tak dobře se tam nemají, jen se nebojte, že by někde ve státním bylo dobře

pro tečku . Ono ve státním, třeba ČEZu je i dobře
(no polostátním - 2 /3). Ale zase manageři. Ty milionové odměny od okrádaných občanů této republiky se fakt hodí.Nůžky se hold rozvírají a chudí budou chudší a bohatí bohatší. Tak to je na tom světě (dokud se to nezvrtne - nějak, však tento rok končí 8-kou)

http://www.osz.org/index.php?option=com_content&task=view&id=106 4&Itemid=36

Platy v ČR rostly nejrychleji z nových zemí v EU

Jo, jo, svatá pravda. Poslancům, senátorům, ministrům ...

Tomu se mi nechce ani věřit,že takový blábol napsal polda,který bude mít zmrazený plat na tři roky.A jinak je první Slovinsko v růstu mezd.Tvůj zdroj pochází asi z dílny ODS.

Pavle, je potřeba sledovat internetové deníky a zprávy a pak budeš vedět, na co autor toho příspěvku reguje. Pravděpodobně měl na mysli tento článek.

http://www.novinky.cz/diskuse?id=129138&articleId=/clanek/130151 -platy-v-cr-rostly-nejrychleji-z-novych-zemi-v-eu.html§ionId =5

Prostuduj ho, a pak případně reaguj.
Proti ODS (Oškubat Důvěřivé Spoluobčany) jsem také zaujatý. Je to prostě modrá ekonomická totalita, ale změnit to mohou asi nejdříve volby.

Odbory v ČR jsou zaskočeny vysokou inflací na začátku ledna a budou žádat o vyšší jak 8% nárust mezd.
Škoda, že zabedněnci z odborů Policie nemají zájem ani o to mizerné 1,5% navýšení.

Vážení, co píšete tady v této diskuzi: S mnoha Vašimi názory souhlasím, ale používáte tak hrubých až urážlivých slov, že si kazíte "svou image" a nahráváte tak na smeč těm, proti kterým vedete slovní útoky.
Pamatujte na staré moudro : Za každou kritikou musí přijít konstruktivní návrh, pak nebudete-li vyslyšeni, nezbývá nic jiného, než aby jste co nejvíce lidi přesvědčili ať jdou k parlamentním volbám a volí dle Vašeho gusta.

ale jak poznáte, že komunikujete opravdu s poldou? Hm?

Víte Alexandro při této práci trochu obhroubnete. Jadrné, ale upřímné slovo mě však urazí méně, něž rádoby kultivované prohlášení politika, ve kterém se snaží udělat debila ze mě a i z vás, protože mu to jednak projde a v podstatě celý národ za ty debily i považuje. Jinak si úroveň naší politické kultury vysvětlit nedokáži.

Pro souhlas.
Jak poznám, že komunikuji s poldou, nebo i s bývalým poldou? Jednoduše. Takový člověk ví o čem je řeč ať to napíše jak chce, zkrátka zná problematiku policie. Zato civil, který přijde jen rypákovat se pozná zdaleka, nemá ponětí o čem je řeč a z 99% píše pouze nesmysly. Vždyť je to tak jednoduchý.

pro XXX
ty víš prd, kdo je civil a kdo sbor, tak tu nehaž sviním perly. Nevíš ani ,jestli já jsem polda....

no ty jsi tydýt XXX
tvoje domněnka je jak ze sience fiction!

Panové YYY a mazec vy jste opravdu nějak dobře informovaní. Že by jste byli z toho 1% civilů a nebo jen rypákujete a snažíte se tady nasrat co nejvíce poldů. Co vy na to.

pro XXX
tak diskuzního fóra na NOSP by se ti zachtělo. A co by to jako vyřešilo?? Kdo by tam odpovídal? Jó, já vlastně zapomněl, že vedení NOSP hovno dělá, takže by mohli odpovídat třeba hned všichni najednou. A co by se novýho asi dozvěděli? Že by tam taky běžela anketa, kolik kdo z nich bere? No jéje, to bylo plodné diskusní fórum!!! Mohlo by být umístěné pod odkazem "zábava", né?? Protože je to jedině k smíchu!!!
Podle mě, kdo chce získat informace, o tom, co NOSP dělá, získá je, jen je chtít vědět, né jen rypákovat a slintat nesmyle.
Diskusní fórum nikdy nic nevyřešilo, nebo máš jiné zkušenosti?????

Mě osobně se po diskusním fóru na NOSP nijak nestýská, jenom jsem nanesl, že to ing.Burda kdysi sliboval. Jestli celé NOSP něco dělá nebo ne to nemohu posoudit, protože nejsem členem jak NOSP, tak UBS a ani se k tomu nechytám. Píšeš, že kdo chce tak informace o činnosti NOSP sežene. Rád si nechám poradit kde a za jakých podmínek když nejsem členem.I když na diskusní fóru se opravdu asi nic nevyřeší je pravda, na druhou stranu se ale aspoň druhá strana dozví co si myslí řadoví členové a "možná" i někteří funkcionáři. Nejde o žádné rypákování, ale o informace, které je třeba přebrat, to špatné vyhodit a tím dobrým se zabývat.
Když si čtu co jsi tady napsal, tak vidím, že jsi vůbec nepochopil co jsem smysl mého příspěvku. Jestli jsi civil tak se nedivím, ale jestli jsi polda a navíc člen NOSP, tak "promiň", že jsem si dovolil něco takového napsat.

pro XXX
dobrá tedy, jistě nebyl Ing. Burda sám, kdo sliboval na DF UBS, i Miloš z UBS sliboval a nyní také tvrdí, že se "něco" děje, jen to není prezentováno. Nejsou to stejné sliby jako u VV NOSP ??? Jenže to se přeci nedá srovnat, že, protože když to slíbil a nesplnil zrovna Ing. Burda má to větší váhu než co slíbil a nesplnil Miloš z UBS, nebo jak si to mám přebrat? To není žhavé želízko v ohni, co?

pro YYY
Nejde ani o ing.Burdu či NOSP, ale ani o Miloše či UBS, jde o princip - nejvíce informací se vždy dozvíš dole, protože těm dole je jedno co si myslíš a nemají co ztratit, proto ti každý řekne otevřeně svůj názor ať se ti líbí nebo ne. Ti nahoře si musí dávat pozor na to co řeknou a jak a komu to řeknou, převážně ale neřeknou úplnou pravdu. A jak se říká "pravdu řeknou jen když se spletou". Myslím, že nejsi úplný hlupák a dobře víš co jsem chtěl říci. Jestli jsi to ale nepochopil, tak sory.

Nepochopil neboť meleš hovna.