4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

http://zpravy.idnes.cz/blba-policejni-nalada-pribehy-tri-lidi-kt eri-svlekli-uniformu-pu5-/domaci.asp?c=A080108_115833_domaci_cen

Velice zajímavý a pravdivý článek o policii dnešních dnů !

Svatá pravda, svatá pravda.

Ztratila jsem iluze
Loni v září to bylo deset let, co nastoupila k policii. Většinu z toho času byla Blanka Kosinová její hlavní tváří. Jako tisková mluvčí policejního prezidia se vyjadřovala k těm nejzávažnějším kauzám. Na exponovaném místě vydržela do října 2005. Nové místo našla u Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu jako podřízená Jana Kubiceho.

Přestup ovšem ve svém důsledku znamenal její úplný konec u policie (služební poměr končí Kosinové na konci února). Především v posledních letech byl Kubiceho útvar pod neustálým tlakem. České politice tehdy vládla ČSSD a nelíbilo se jí, že policisté z jednotky vyšetřují některé podivnosti vedoucí právě k sociální demokracii.

Vše vyústilo ve známou aféru, kdy Kubice před předloňskými parlamentními volbami zveřejnil dokument o tom, že do státní správy prorůstá organizovaný zločin.

"Neměli jsme zájem ovlivnit volby," dušuje se Kosinová. "Ale přeci jenom jsme čekali, že se po nich něco pro náš útvar změní," dodává.

Volby vyhrála ODS, pro Kubiceho a spol. to však neznamenalo nic. "Nový ministr vnitra Langer jen dál přihlížel, jak nás nadřízení likvidují, protože jsme jim byli nepohodlní," tvrdí Kosinová.

Nemělo to řád
Na rozdíl od Kosinové strávil František Pelant u policie téměř celý svůj aktivní život. Ještě loni v lednu vedl okresní ředitelství v Děčíně, o dva měsíce později uniformu svlékl. U policie vydržel 35 let.

I Pelant tvrdí, že ho znechutilo, jak se pod Langerem policie mění. "Asi nejvíc mi vadila nekoncepčnost. Ministr Langer mluví o tom, jak chce reformovat policii. Příkazy, které přicházely z policejního prezidia, ovšem vyvolávaly spíš jen zmatek. Nemělo to žádný řád," říká šestapadesátiletý Pelant.

O tom, že odejde, ho přesvědčila porada, které se kromě vedení policie zúčastnil i ministr Langer. Ten na ní zopakoval, že policie se musí zbavit všech, kteří jsou "za zenitem". Myslel tím policisty, kteří slouží víc než 30 let, tedy i Pelanta.

"Já si ale v šestapadesáti za zenitem nepřipadám. Dost mě to naštvalo," vzpomíná Pelant.

Společně s ním odešlo téměř kompletní vedení policie v Děčíně, celkem přes dvacet lidí. Byli mezi nimi i čtyřicetiletí vyšetřovatelé a kriminalisté, tedy ti, které Langer označuje za perspektivní.

"Policie kvůli těm masivním odchodům nezkolabuje. Funguje jako rozjetý bagr. Toho, že je méně hlídek, si ale lidé všimnou," dodává Pelant, který dnes provozuje v Děčíně vinotéku.

O svých výsluhách mluvit nechce. Odhadem může od státu dostávat i přes třicet tisíc měsíčně. "Já však neodešel kvůli penězům. Pokud bych myslel na
to, jaké budu mít výsluhy, tak jsem mohl odejít až na konci roku. Takhle jsem na tom jen prodělal," tvrdí Pelant.

Krize přišla na Nový rok
Člen pražské pohotovostní motorizované jednotky František (jméno na žádost změněno) zatím u policie zůstává. Zdůrazňuje ovšem slovo zatím.

"U nás chybí zhruba deset procent lidí a je to dost znát. Třeba během oslav Nového roku v minulých letech sloužilo 20 dvoučlenných hlídek. Letos jich bylo jen sedm,“ říká policista, který uniformu oblékl před jedenácti roky. Chybějící policisty neměl kdo nahradit. Část útvaru se totiž "hodila marod".

Policista František tvrdí, že za to může nový služební zákon, který platí od loňského ledna. Řada policistů především na obvodních odděleních si kvůli němu pohoršila, protože přišli o příplatky za přesčasy. Do práce během silvestrovské noci se tak nikdo moc nehnal.

"Dřív byl za tuhle službu příplatek. Teď je to zadarmo, přestože během oslav zhruba čtyřnásobně vzroste riziko, že vás někdo zraní. Část kolegů se proto raději nechala od doktora zneschopnit," dodává policista.

Policisté, kteří hlídají na ulicích, jsou navíc zavaleni papírováním. "Během posledního roku to opět narostlo. Máme být sice co nejvíc v ulicích, zároveň ovšem zjištěné věci musíme zdlouhavě zaprotokolovat," vysvětluje František.

"Nedivím se, že od nás odcházejí i lidé, kteří zatím slouží třeba jen pět let a nemají nárok na výsluhu. Prostě jsou tím, jak policie funguje, otrávení." Sám chce u policie asi rok vydržet, dokončuje ještě vysokou školu. Pokud se však nic nezmění, svlékne uniformu i on.

Už více jak rok sleduji vaši diskuzi pánové a můj "selský" rozum vám říká :
- dokud se "nepochlapí" všichni postižení zák.361, tak
ničeho nedocílíte
- na Fontáně by vás muselo být několik tisíc a ne několik set
- zapomeňte na to, že si za vás bude "znovu" pálit prsty pár
chlapů, které jste nechali "ve štychu". Tentokrát budete
muset všichni spolu a za sebe
- když to šlo u policie ve Francii a v Německu, proč by to
nešlo u nás
- přestaňte věřit na to, že "sliby se plní o vánocích". Pokud
na sobě necháte "dříví štípat" nesplní vám je nikdy.
Roční oddychový čas pro pana Langera byl více jak
gentlemanský.
Držím vám palce.

Máš svatou pravdu. Pokud se hlasitě neozveme, tak to bude čím dál horší. Jen jsem zvědav, kdy NOSP přestane po několika letech vyjednávat, když to stejně k ničemu není a svolá masouvou demonstraci. Asi by to bylo již třeba,

INFLACE LÁME REKORDY A POLICEJNÍ VYJEDNAVAČI A ZÁSTUPCI ODBORŮ JSOU SPOKOJENI S NULOVÝM NAVÝŠENÍM PLATŮ U TÉTO OZBROJENÉ SLOŽKY.

pro ty z Vas kterí nesledovali novoroční projev prezidenta Klause doporucuji podivat se na internetove stranky

http://www.newsday.cz/view.php?nazevclanku=novorocni-projev-prez identa-republiky&cisloclanku=2008010021

Platy v ČR rostly nejvíce ze zemí EU, škoda, že policejní platy zůstaly na nulové hodnotě. Děkujeme pane Štěpánku za tuhle potupu a žebrotu.

Že by Štěpánek měl takovou moc schvalovat i růst policejních mezd? Koukám, že jste si našli obětního beránka, toho Štěpánka a ono je pak vlastně celkem jedno, jestli on za to může, nebo ne. Hlavně, že se našel viník. Každý ale strůjcem svého štěstí, nezapomínejte na to, pánové! Ono je hrozně jednoduché svoji vinu ze sebe shodit a na někoho jiného ji hodit.

To nemá cenu, jim to nevysvětlíš. Odbory prostě můžou za všechno.

Víte, "táhlo",
nebaví mne, když se někdo do někoho naváží, zvláště do tak výrazné osoby, jako je p. Štěpánek. Kolikrát se divím, že se svoují funkcí ještě neprásknul. Není tam sice dlouho, něco přes 2 roky, ale je o něm, jako o předsedovi NOSP, konečně slyšet. To se o jeho předchůdcích říci nedalo. Jeho kultivovaný a věcný projev nejen v médiích mu může kdekdo jen závidět.
Bohužel, je ale první na ráně v bojové linii nespokojených policistů. Pochopit jeho úděl nehodlá ani jeden z těch, kteří o něm právě zde, anonymně, nepěkně diskutují. Ti, co se ho zastanou, jsou kamenováni.
Bohužel!

Chybí mě ale od NOSP veřejný názor, co pro své lidi považuje za " špatné " a že se s jistými věcmi, které jsou buď v účinosti nebo se přípravují, nemůže jako " zástupce " svých lidí ztotožnit. Nemusí to být zrovna radikální projev, stačí " velmi jasně " proklamovat názor.

Zde je i můj další názor ( včetně peprnosti ), který jsem uvedl na těchto stránkách :

Již nějakou dobu postrádám na stránkách NOSP, které pravidelně "kontroluji ", zda je něco nového, jestli se vůbec něco děje v té pracovní skupině, která " pracuje " od září na jakési novelizaci zák. o služebním poměru. Obecné informace se člověk dozví i na jiných místech, třeba na stránkách UBS, ale od NOSP, který je v této pracovní skupině, se člověk nic nedozví. Máme i nadále " tleskat " 150 hodinám zdarma ( mám poctivě odslouženo za odměnu 2.600,- Kč, jinak by mě musel stát vyplatit s příplatkem za přesčas nejméně 10 x krát tolik ), Zatím člověk ví z těch obecných informací na UBS, že je v návrhu zrušit paušální 10 % příplatek za směnost, noční svátky, soboty, neděle, jako překážku kariernímu řádu neb je díky tomuto příplatku malý rozdíl mezi specializovanými útvary a pitomci na základních útvarech, kteří holt prostě jedou ve službách nepřetržitě, mají v hajzlu víkendy, svátky tráví v práci a pod. a málo lidí se žene za většími penězi do těchto specializovaných útvarů a tak je tu spásný nápad tento příplatek zrušit. Tihle vychcaní chytráci na PP už skutečně nevědí co horšího nevymyslet pro ty poldy na ulici.
Bravo za takové myšlenky.
Špatné je to co vidím kolem sebe. Sám nejsem ani v NOSP ani v UBS. Ale mí kolegové před rokem vstoupili do NOSP, kdy jaksi získali nějaké své přesvědčení o smysluplnosti tohoto rozhodnutí. Ale v současné době sleduji, že se omlouvají, že vystoupí a dávají ta na " papír ". Otázkou je, co je ovlivnilo k tomuto rozhodnutí - přehodnotili vystupování NOSP ? nebo proč tedy. Ať si každí odpoví sám. Já jejich názory samozřejmě znám a jsou to poctiví poldové s nadsázkou, že kdyby byl sbor složen z takových lidí, tak je policie jednaznačně " čistým " sborem. Ztracená důvěra takových lidí ( a jistě i mnoha jiných ) je si myslím jakousi prohrou NOSP na cestě k silné odborové organizaci. To je můj názor, jako nečlena, který byl na pokraji rozhodnutí se stát členem NOSP, ale nyní mě k tomu " nějak " nic neláká.

Zlatě u ČD tam jim každej rok přidávaj a mají placené příplatky, to co se stalo u policie je fakt prasárna bohužel jiný výraz pro to nemám.

Meleš blbosti - pravda je, že dráha platí přesčasy, noční, soboty, neděle a svátky, ale to, co mám teď po 4 letech u PČR v 5.třídě, jsem neměl po 15 letech jako výpravčí/dirigující dispečer v 8. třídě na železnici. To je holý fakt. Pravda je, že se tam člověk nepřetrhl, po těch letech to byla rutina, ovšem ono to člověka omrzí - je to pořád dokola jak pásová výroba. Nechci tím v žádném případě obhajovat nynější situaci u policie, nový zákon je pěkný shit, ale že by byla dráha zlatá, to můžeš vykládat někomu, kdo o ní nic neví. Buď zdráv.

to teda opravdu nevím, ale kamarád je u ČD a moc peněz tam teda nemá a to jezdí s mašinou a to je tam opravdu asi 15 let. Takže zas tak dobře se tam nemají, jen se nebojte, že by někde ve státním bylo dobře

pro tečku . Ono ve státním, třeba ČEZu je i dobře
(no polostátním - 2 /3). Ale zase manageři. Ty milionové odměny od okrádaných občanů této republiky se fakt hodí.Nůžky se hold rozvírají a chudí budou chudší a bohatí bohatší. Tak to je na tom světě (dokud se to nezvrtne - nějak, však tento rok končí 8-kou)

http://www.osz.org/index.php?option=com_content&task=view&id=106 4&Itemid=36

Platy v ČR rostly nejrychleji z nových zemí v EU

Jo, jo, svatá pravda. Poslancům, senátorům, ministrům ...

Tomu se mi nechce ani věřit,že takový blábol napsal polda,který bude mít zmrazený plat na tři roky.A jinak je první Slovinsko v růstu mezd.Tvůj zdroj pochází asi z dílny ODS.

Pavle, je potřeba sledovat internetové deníky a zprávy a pak budeš vedět, na co autor toho příspěvku reguje. Pravděpodobně měl na mysli tento článek.

http://www.novinky.cz/diskuse?id=129138&articleId=/clanek/130151 -platy-v-cr-rostly-nejrychleji-z-novych-zemi-v-eu.html§ionId =5

Prostuduj ho, a pak případně reaguj.
Proti ODS (Oškubat Důvěřivé Spoluobčany) jsem také zaujatý. Je to prostě modrá ekonomická totalita, ale změnit to mohou asi nejdříve volby.

Odbory v ČR jsou zaskočeny vysokou inflací na začátku ledna a budou žádat o vyšší jak 8% nárust mezd.
Škoda, že zabedněnci z odborů Policie nemají zájem ani o to mizerné 1,5% navýšení.

Vážení, co píšete tady v této diskuzi: S mnoha Vašimi názory souhlasím, ale používáte tak hrubých až urážlivých slov, že si kazíte "svou image" a nahráváte tak na smeč těm, proti kterým vedete slovní útoky.
Pamatujte na staré moudro : Za každou kritikou musí přijít konstruktivní návrh, pak nebudete-li vyslyšeni, nezbývá nic jiného, než aby jste co nejvíce lidi přesvědčili ať jdou k parlamentním volbám a volí dle Vašeho gusta.

ale jak poznáte, že komunikujete opravdu s poldou? Hm?

Víte Alexandro při této práci trochu obhroubnete. Jadrné, ale upřímné slovo mě však urazí méně, něž rádoby kultivované prohlášení politika, ve kterém se snaží udělat debila ze mě a i z vás, protože mu to jednak projde a v podstatě celý národ za ty debily i považuje. Jinak si úroveň naší politické kultury vysvětlit nedokáži.

Pro souhlas.
Jak poznám, že komunikuji s poldou, nebo i s bývalým poldou? Jednoduše. Takový člověk ví o čem je řeč ať to napíše jak chce, zkrátka zná problematiku policie. Zato civil, který přijde jen rypákovat se pozná zdaleka, nemá ponětí o čem je řeč a z 99% píše pouze nesmysly. Vždyť je to tak jednoduchý.

pro XXX
ty víš prd, kdo je civil a kdo sbor, tak tu nehaž sviním perly. Nevíš ani ,jestli já jsem polda....

no ty jsi tydýt XXX
tvoje domněnka je jak ze sience fiction!

Panové YYY a mazec vy jste opravdu nějak dobře informovaní. Že by jste byli z toho 1% civilů a nebo jen rypákujete a snažíte se tady nasrat co nejvíce poldů. Co vy na to.

pro XXX
tak diskuzního fóra na NOSP by se ti zachtělo. A co by to jako vyřešilo?? Kdo by tam odpovídal? Jó, já vlastně zapomněl, že vedení NOSP hovno dělá, takže by mohli odpovídat třeba hned všichni najednou. A co by se novýho asi dozvěděli? Že by tam taky běžela anketa, kolik kdo z nich bere? No jéje, to bylo plodné diskusní fórum!!! Mohlo by být umístěné pod odkazem "zábava", né?? Protože je to jedině k smíchu!!!
Podle mě, kdo chce získat informace, o tom, co NOSP dělá, získá je, jen je chtít vědět, né jen rypákovat a slintat nesmyle.
Diskusní fórum nikdy nic nevyřešilo, nebo máš jiné zkušenosti?????

Mě osobně se po diskusním fóru na NOSP nijak nestýská, jenom jsem nanesl, že to ing.Burda kdysi sliboval. Jestli celé NOSP něco dělá nebo ne to nemohu posoudit, protože nejsem členem jak NOSP, tak UBS a ani se k tomu nechytám. Píšeš, že kdo chce tak informace o činnosti NOSP sežene. Rád si nechám poradit kde a za jakých podmínek když nejsem členem.I když na diskusní fóru se opravdu asi nic nevyřeší je pravda, na druhou stranu se ale aspoň druhá strana dozví co si myslí řadoví členové a "možná" i někteří funkcionáři. Nejde o žádné rypákování, ale o informace, které je třeba přebrat, to špatné vyhodit a tím dobrým se zabývat.
Když si čtu co jsi tady napsal, tak vidím, že jsi vůbec nepochopil co jsem smysl mého příspěvku. Jestli jsi civil tak se nedivím, ale jestli jsi polda a navíc člen NOSP, tak "promiň", že jsem si dovolil něco takového napsat.

pro XXX
dobrá tedy, jistě nebyl Ing. Burda sám, kdo sliboval na DF UBS, i Miloš z UBS sliboval a nyní také tvrdí, že se "něco" děje, jen to není prezentováno. Nejsou to stejné sliby jako u VV NOSP ??? Jenže to se přeci nedá srovnat, že, protože když to slíbil a nesplnil zrovna Ing. Burda má to větší váhu než co slíbil a nesplnil Miloš z UBS, nebo jak si to mám přebrat? To není žhavé želízko v ohni, co?

pro YYY
Nejde ani o ing.Burdu či NOSP, ale ani o Miloše či UBS, jde o princip - nejvíce informací se vždy dozvíš dole, protože těm dole je jedno co si myslíš a nemají co ztratit, proto ti každý řekne otevřeně svůj názor ať se ti líbí nebo ne. Ti nahoře si musí dávat pozor na to co řeknou a jak a komu to řeknou, převážně ale neřeknou úplnou pravdu. A jak se říká "pravdu řeknou jen když se spletou". Myslím, že nejsi úplný hlupák a dobře víš co jsem chtěl říci. Jestli jsi to ale nepochopil, tak sory.

Nepochopil neboť meleš hovna.