Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Mirek Topolánek: Závěrečný projev předsedy ODS
18. Kongres ODS, Praha - Žofín, 24.11.2007

"Až budeme rušit stavební spoření, až budeme rušit podporu hypotečního spoření nebo hypoteční úroky nebo penzijní spoření, až budeme rušit výhody pro policajty, až budeme rušit výhody atd. Já to rád udělám, my jsme na to připraveni. Já chci vidět, kolik poslanců, ne koaličních, kolik našich poslanců pro to nakonec zvedne ruku. Já pro to udělám všechno a to je ruka podaná Vlastimilu Tlustému, protože tudy vede cesta ke zjednodušení daňové soustavy, to už není o sazbách, teď je to o výši pojištění a o daňových úlevách."

Celý text na:
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/projev.php?ID=761&pod sekce=530

Ten už toho "napovídal"...

Ještě bych si dovolil přidat jeden odkaz, je to zajímavý počteníčko.
http://www.ods.cz/volby/weby/2006/smlouva.php

...skutečně je to tam... lze napsat jen jedním slovem HO VA DA

jen houšť , z policie nezustane kámen na kameni, to co se děje v týhle zemi pod patronátem ODS je na zvracení, díky 2 zběhlíkům tady okrádají 90% lidí a navíc finance rozdělují lidovci kteří mají mandát 5% opravdu KABARET:-))

Nevím o rušení jakých výhod pro policisty ta " jednička " Topolánek hovořila, když kromě odchodného a definitivy už žádné výhody nejsou. Pokud by tyto rušil, tak mám dojem že se mnou by mnoho dalších kolegů na oplátku rušilo služební poměr, což užy by policejní sbor rozhodně neustál, čehož si musí být vědom, takže to nejspíš byly takové ty jeho hospodské stranické žvásty. protože když ho někdy lyším v televizi, mám dojem že ve střízlivém stavu nemůže soudný člověk některá jeho slova vůbec vypustit z úst.

Mirek ještě zapomněl uvést rušení výhod pro vojáky.

Pánové z ODS kašlou na spodinu. Je to strana pro horních 10 000 . Pokud to tak půjde dál, frustrovaná mládež vyjde do ulic a bude to tu jako ve Francii!!! Je třeba je odstavit od válu, ale koho volit???? Levicii? Nikdy!! Proto jsem pro hnědé košile. Stejně plno policistů a bachařů fandí krajní pravici. Příjemnou službu.

4GRU.
Drahý kolego, nebo ne? Každý extrém stojí za velký kulový, ať je to vlevo nebo vpravo. Řeknu ti ale jedno, než bych volil ODS, tak raději ČSSD spolu s KSČM. Dnes už to jsou úplně jiní komunisté než byli v 50-tých letech. Je mi jasný, že to taky není to pravý ořechový, ale je lepší volit menší zlo.
4majlk.
Kolego vojákům nic tato vláda rušit nebude už z jenom proto, že 1. ministruje jim naše drahá zpěvačka Vlastička, 2. když rozloží náš drahý JUDr.MUDr.MV I.L. policii, tak na pořádkovou službu vyženou vojsko, a věř tomu, že s většími pravomocemi než máme v současné době my jako policie.
Myslíš, že když bude u moci ČSSD tak nám naše výhody zůstanou? Já si nejsem tolik jistý. Podívej se na to z jiné strany. Zákon 361 byl schválen v roce 2003. V té době byla u moci ČSSD + KDU-ČSL. Co z toho vzniklo bylo schváleno také za vlády ČSSD + KDU-ČSL. Takže nevím jak ty ale já si už nedělám vůbec žádný iluze. Tady by pomohl jedině další převrat (v letopočtu je na konci opět 8, a to jsou kritické roky pro republiku), ale to je ještě otázka kdo by se chopil moci?????????????????

Nácek a komouš, to mám teda pěkný kolegy. Vzkážu vám jedno: JDĚTE SE VYSRAT !!!

Zdravím bývalé kolegy, slušné lidi v tomto divném státě. Pročetl jsem si zde poslední 2 strány na veřejném webu, dále www. policista.cz, a další naše stránky. Pořád nechápu, jak mohou lidí volit nějaké ODS, zbohatlíky. Morava byla při volbách rozumná ,volila levici. Pan president prohlásil, jak je možné, že Morava nevolila pravici, něco ještě zbylo z levice v Čechách , okr. Tepllice, Ústí, Most. Platit léky, doktora, a další zvěrstva, je zločin. Moji rodiče jsou těžce nemocní, jde to do tisíců korun poplatky za rok u lékaře, a dále mladistvý můj syn má platit dále poplatky u lékaře, další zločin, těch pář miliard korun zdravotnictví na poplatcích nezachrání. Dále chce pan Topolánek, aby si mladí lidé platili školné, takže jako za doby temna, studovat jenom bohatí, prostě hnus. Co se týče policie, sloužil jsem cc 25 let v přímém výkonu, zdraví to poznamenalo, stres, nesmyslná buzerace a další. Podotýkám na výslužce poloviční potupná valorizace, 171,-Kč, důchodci cc 250,-Kč zvýšení důchodů, tedy též u rodičů. Kdyby jeden z nich zemřel, tak je problém, vyžít , pak poplatky u lékaře, léky, prostě hnus. Pan Topolánek má přes 1000000,-Kč plat, zvýšení platu ccc 30000,-Kč, nemusí platit zdravotní , toto je výsměch dělnému lidu. Koho stát musí orubat, státní zaměstnace, včetně nás. Mám velké obavy, jestli se lidé neproberou u dalších voleb do parlamentu, tak nám zruší renty, odchodné. Po letech u sboru, zničené zdraví, ničeho nelituji, ale všude ve světě se mají policisté, hasiči, a další lépe. Další hnusy dne zákona č. 361/2003, souběh nemocenské s rentou,, marodění,ne ,jak dle starého zákona, u uchazeče o práci, jenom doplatek do 2,5 násobku do životního minima, , tedy když je větší renta, tak bez nároku 50 procent průměrného výdělku. Mne stát okradl legálně o 60000,-Kč za půl roku na ÚP,asi neplatíme daně, zdravotní, a další, koho se toto týká při dchodu do civilu, ví o čem je řeč. Jsem dva roky v civilu, není to lehké, ale dá se slušně vydělat, kdo chce. Ale jste pan Marek, ne ponižování. Policista na ulici, hasič, bachař musí být slušně zaplacen, zachovat příplatky dle starého zákona č. 186/1992 Sb, ne aby 100 plukovníků velelo 1 pěšákovi musí to být naopak. Zrušit mnoho zbytečných funkcí, velitelů sekcí, zástupci na úrovni, okresu, kraje, PP, ministerstva vnitra. Odchází střední generace policistů, plukovníci zůstávají.Proč asi, enormí navýšení platů na renty, na odchodné. Je jim to přáno. Stačilo by, aby se v médiích zveřejnilo, proč za posledních cc 10 let odešlo zbytečně tolik řadových policistů, hasičů, kteří chtěli sloužit. Stálo to mnoho miliard korun, výcvik, výstroj, výzbroj, duševno. Pořád nechápu , proč se rozbíjí policie, nezaplatí odborníky. Nerad bych se dožil toho,aby zrušily výslužky.Po 30 ti letech policista musí stejně nejméně 13 let, možná 15 let pracovat, protože toto je sociální dávka, další hnus. Dělník, i policista, hasič na ulici se nedožije 65 let, jak nějaké ODS toto navrhuje do důchodu věk 65 let, 35 let pojištění. Nesmysl. Slyším i voliče ODS, jak nadávají, na stav policie, na placení u lékaře, na připravované placení školného, přece volili kapitalisty, pár vyvolených. Jsem levicově založený volič, doufám, že státní zaměstnaci pochopí, co je levice, a další rozumní lidé, důchodci. Při vládě pravice, se budou mít jenom kapitalisti dobře. Jinak přeji všem poctivým lidem, státním zaměstnacům, hodně zdraví, a lepší volbu u voleb do parlamentu. Senát bych zrušil, je zbytečný. Proč jej platit, tak malý stát, vyhozené miliardy, tyto peníze potřebují potřební, postižení spoluobčané. Bývalý kolega por Marek z OOP Česká Lípa.Nikomu svůj názor nevnucuji, na provokatéry nereaguji.

Se vším co jsi tady napsal musím souhlasit až na ty odchody hasičů. U nich lidé jako u PČR houfně neodcházejí a ani neodcházeli. Toto byl vždycky problém u PČR a VS ČR.

No mážná je to tím,že hasiči holt nejsou takový primadony jako PČR

Jo to myslíš asi ty hasiče, které z nám z výjezdů k požárům a kteří na rovinu řeknou, že by policejní práci nechtěli dělat, protože vědí, že uhasí a odjíždí a policajti potom na místě provádějí šetření, provádějí výslechy osob a píší a píší a furt to nebere konce a stále píší a do toho vyjíždí na prchající pachatelé vloupání a potom se vrací a píší to vloupání do auto a ještě dopisují ten požár a píší a píší a furt to nebere konce a do toho vyjíždějí ještě na opilého pitomce co dělá doma boro, kterého předvádějí na služebnu, kde se chová jak dobytek a policajti sepisují domácí boro, do toho píší ještě vloupání a stále ještě dopisují požár a píší a píší a furt to nebere konce ..... no prostě hasič je hasič a polda je polda, každý dělá to svoje, ale ten kdo ví o tom trochu více ví své. Policajti " Primadony " ? skutečně jen a jen k smíchu při práci s těmi drbany.

Již nyní je třeba začít rozpoutat volební kampaň. Nevolte modré ptáky. vyzobou podělaj a uletěj.

Pan MUDr. na tyto stránky nechodí a na stránky, kde by měl odpovídat moc neodpovídá. Tento resort je systmaticky likvidován již mnoho let a pan MUDr. to bohužel nezmění.

Pan MUDr. JUDr. ale dělá vše pro to, aby přeci byla práce u policie "prestižní zaměstnání" - na to zplodil svých 10 pilířů policie ne?
Jeho systém řízení je ale nějaký divný, protože na co zatím šáhnul to šlo do sraček - vyjmenovávat to doufám nemusím, každý polda a možná již i někteří civilové ví o čem je řeč.

Koho by také v dnešní době zlákali k policii, jedině cizí státní příslušníky, lidi v regionu kde není práce anebo osoby které již byly v minulosti neúspěšně znáborovány v akcích "najdi hlupáka".

na stránkách pana ministra neodpovídá pan ministr, ale jeho placení poradci, takže si nedělejte iluze !!!

Toto je jediná zpráva které konečně upřímně věřím a skutečně bláhový je ten co věří že sem kdy I.L. napsal.ten podle ani pořádně neví že vůbec nějaké stránky má natož aby věděl kdo že jsou to policisté a jaké mají dejme tomu trápení.Milionář chudému věřit nikdy nebude.

NEJSEM MINISTREM VNITRA umím ale náremně řečnit a konverzovat. Bože vždyť to nikdo za těchto podmínek nechce dělat.

ne že by se s tím nedalo i souhlasit, ale pro pořádek příště vyjadřuj své " já " pod svým " nickem "
-pravý F1-

To je frekvence 1

Ahoj kolegové. Moc se omlouvám, vím, že to sem vůbec nepatří, ale jenom se chci zeptat jestli mezi čtenáři tohoto diskusního fóra není kolega, který dojíždí z jižních čech do Prahy. Přispěl bych na cestu. Díky za pochopení.

http://www.play.cz/frekvence1-radio

Poslouchejte p. Langra, je na frekvenci 1, právě teď

Já mám doma jen jedno rádio o které bych nerad přišel.

hon na čarodějnice z Tábora....

"Náš kolega" opět není ministr policie...

Příčiny nehod? SVOBODA NEVYLUČUJE ODPOVĚDNOST, ale podmiňuje!!! a tu naši spoluobčané nechtějí přijmout. Svoboda "na silnicích" není o zabíjení se. Tvrdá represe, odebírání řidičáků a dopravní policie ve vyšších než 3 TT, aby k ní někdo chtěl. Prevence je hezká tak na školách u dětí.

zase sebechvála....njn.Schengen...

U policie pracuji již 26 let. 15 let jsem si odšlapal, pak jsem šel na územáře a na skupinu dokumentace. Polda ví o čem je řeč a pro nepoldy územář = policista, který má přidělen nějakou část služebního obvodu a kterou je odpovědný a kterou stoprocentně zná. Dokumentarista = policista který zpracovává spisy, převážně trestné činy. V současné době jsem na postu stálé služby. Zde využívám všechny zkušenosti, které jsem za těch 26 let nastřádal. Dle starého zákona jsem do dotáh na napdraporčíka v 9-té platové třídě. Po 1.1.2007 jsem byl degradován na podpraporčíka ve 4-té platové třídě. Mám odpovědnost za chod oddělení policie v době nepřítomnosti vedení. Dokumentuji trestnou činnost v době nepřítomnosti dokumentaristy a za to jsem ohodnocen jako policista hlídkové služby i když tito dle mého nározu jsou podhodnoceni. Pan Topolánek prohlásil na kongerenci ODS, že policajtům vezmou výhody. Ale které ještě máme. Pouze ty výsluhy. Přemýšlím, co mě ještě u policie drží. Asi to, že tuto práci mám přes všechny zápory, kterých je víc než dost, stále rád.

Taky se jim to sype, na školách lidi které tahle práce neosloví na déle jak 5 let.

Jo,jo.Ten kongres ODS byl 24.11.07 a to tam skutečně řekl (zrušení výhod policajtům) na intranetu je celé znění.A na druhou stranu ti ten vytelenej nahoře řekne,že se nemáme o co bát. Já už jim nevěřím ani pozdrav.

kamaráde, ve výsluze taky není jasno, má se z ní platit nějak v půli roku daň z příjmu + sociální a zdravotní, ale nikdo neví nic konkrétního, jestli všem nebo jen těm, co odejdou po tomto schválení zákona.

Pan MINISTR dělá všechno proto, aby policii zlikvidoval. Myslí si, že jeho "nové služebny", které spočívají v úpravě dvou místností z celého oddělení, či okresního ředitelství, za 5 mil. Kč změní policii v očích občanů, a dle jeho naivního názoru i v očích policistů jsou slušně řečeno naivní. Občana nezajímá, že má kde přebalit dítě, podívat se na LCD obrazovku či pohrát si v dětském koutu. Jde mu o to, že policie dopadne pachatele, který mu třeba ukradl obyčejného králíka. Kdyby občan věděl, co se dnes u policie díky Langrovi děje, vůbec by to nepřišel oznámit. Samozřejmě, že MINISTR, jako majitel několika nemovitostí, touží po 15-ti procentní sazbě, protože on na tom vydělá, a nechce aby byli stíhání "podnikatelé" co si založí firmu, přes kterou si budou účtovat pronájem těchto nemovistostí, jezdit si svým "firemním" luxusním odpočítatelným autem, nakupovat si domů v MAKRU atd. Už jako stínový ministr mnohokrát říkal nesmysly, kdy se ukázal jako člověk neznalý policejní problematiky, a za každou připomínkou si neodpustil poznámku, že stávající ministr vnitra by měl podat demisi. Teď to není slyšet. Protože je dobrým minister? NE. Je to proto, že nikdo není takové .......... jakým byl on. Takový odchod policistů, jaký je teď nebyl ani po revulici, a že tenktát spoustu esenbáků a esteébáků mšlo strach! Tenkrát policie nezkolabovala, dnes mám obavy. ODS ještě pár dní před úspornými balíčky v devadesátémsedmém říkala, jak na tom nejsme skvěle. To samé teď říká Langr. A bude to říkat tak dlouho, než policie zkolabuje.

Policejního FERDU
Langer počítá s tím, že, když budete mít tuto práci rád jako určitě hodně dalších, tak neodejdete. Jsou všude podstavy. Někde méně, někde hodně. Ti "pozústalí" to všechno odnesou. A potažmo veřejnost.
OXY
Langer má přeci policii rád to je oněm známo. Netajil se tím pře tím, než byl ministrem. Akorát teď policistům říká kolegové a to nechápu!

Za vlády modrých gaunerů nikdo se sdecimovanou policií nic neudělá. Jediné co přibývá je administrativa, spisy, papíry všeho možného charakteru.

Prosím tě používej spisovné výrazy pro modré ptáky. Já je také nemiluji. Na diskusních forech resortních servů PČR po používání nevhodné mluvy a výstižných názvů byly tyto ukončeny.