4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Mirek Topolánek: Závěrečný projev předsedy ODS
18. Kongres ODS, Praha - Žofín, 24.11.2007

"Až budeme rušit stavební spoření, až budeme rušit podporu hypotečního spoření nebo hypoteční úroky nebo penzijní spoření, až budeme rušit výhody pro policajty, až budeme rušit výhody atd. Já to rád udělám, my jsme na to připraveni. Já chci vidět, kolik poslanců, ne koaličních, kolik našich poslanců pro to nakonec zvedne ruku. Já pro to udělám všechno a to je ruka podaná Vlastimilu Tlustému, protože tudy vede cesta ke zjednodušení daňové soustavy, to už není o sazbách, teď je to o výši pojištění a o daňových úlevách."

Celý text na:
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/projev.php?ID=761&pod sekce=530

Ten už toho "napovídal"...

Ještě bych si dovolil přidat jeden odkaz, je to zajímavý počteníčko.
http://www.ods.cz/volby/weby/2006/smlouva.php

...skutečně je to tam... lze napsat jen jedním slovem HO VA DA

jen houšť , z policie nezustane kámen na kameni, to co se děje v týhle zemi pod patronátem ODS je na zvracení, díky 2 zběhlíkům tady okrádají 90% lidí a navíc finance rozdělují lidovci kteří mají mandát 5% opravdu KABARET:-))

Nevím o rušení jakých výhod pro policisty ta " jednička " Topolánek hovořila, když kromě odchodného a definitivy už žádné výhody nejsou. Pokud by tyto rušil, tak mám dojem že se mnou by mnoho dalších kolegů na oplátku rušilo služební poměr, což užy by policejní sbor rozhodně neustál, čehož si musí být vědom, takže to nejspíš byly takové ty jeho hospodské stranické žvásty. protože když ho někdy lyším v televizi, mám dojem že ve střízlivém stavu nemůže soudný člověk některá jeho slova vůbec vypustit z úst.

Mirek ještě zapomněl uvést rušení výhod pro vojáky.

Pánové z ODS kašlou na spodinu. Je to strana pro horních 10 000 . Pokud to tak půjde dál, frustrovaná mládež vyjde do ulic a bude to tu jako ve Francii!!! Je třeba je odstavit od válu, ale koho volit???? Levicii? Nikdy!! Proto jsem pro hnědé košile. Stejně plno policistů a bachařů fandí krajní pravici. Příjemnou službu.

4GRU.
Drahý kolego, nebo ne? Každý extrém stojí za velký kulový, ať je to vlevo nebo vpravo. Řeknu ti ale jedno, než bych volil ODS, tak raději ČSSD spolu s KSČM. Dnes už to jsou úplně jiní komunisté než byli v 50-tých letech. Je mi jasný, že to taky není to pravý ořechový, ale je lepší volit menší zlo.
4majlk.
Kolego vojákům nic tato vláda rušit nebude už z jenom proto, že 1. ministruje jim naše drahá zpěvačka Vlastička, 2. když rozloží náš drahý JUDr.MUDr.MV I.L. policii, tak na pořádkovou službu vyženou vojsko, a věř tomu, že s většími pravomocemi než máme v současné době my jako policie.
Myslíš, že když bude u moci ČSSD tak nám naše výhody zůstanou? Já si nejsem tolik jistý. Podívej se na to z jiné strany. Zákon 361 byl schválen v roce 2003. V té době byla u moci ČSSD + KDU-ČSL. Co z toho vzniklo bylo schváleno také za vlády ČSSD + KDU-ČSL. Takže nevím jak ty ale já si už nedělám vůbec žádný iluze. Tady by pomohl jedině další převrat (v letopočtu je na konci opět 8, a to jsou kritické roky pro republiku), ale to je ještě otázka kdo by se chopil moci?????????????????

Nácek a komouš, to mám teda pěkný kolegy. Vzkážu vám jedno: JDĚTE SE VYSRAT !!!

Zdravím bývalé kolegy, slušné lidi v tomto divném státě. Pročetl jsem si zde poslední 2 strány na veřejném webu, dále www. policista.cz, a další naše stránky. Pořád nechápu, jak mohou lidí volit nějaké ODS, zbohatlíky. Morava byla při volbách rozumná ,volila levici. Pan president prohlásil, jak je možné, že Morava nevolila pravici, něco ještě zbylo z levice v Čechách , okr. Tepllice, Ústí, Most. Platit léky, doktora, a další zvěrstva, je zločin. Moji rodiče jsou těžce nemocní, jde to do tisíců korun poplatky za rok u lékaře, a dále mladistvý můj syn má platit dále poplatky u lékaře, další zločin, těch pář miliard korun zdravotnictví na poplatcích nezachrání. Dále chce pan Topolánek, aby si mladí lidé platili školné, takže jako za doby temna, studovat jenom bohatí, prostě hnus. Co se týče policie, sloužil jsem cc 25 let v přímém výkonu, zdraví to poznamenalo, stres, nesmyslná buzerace a další. Podotýkám na výslužce poloviční potupná valorizace, 171,-Kč, důchodci cc 250,-Kč zvýšení důchodů, tedy též u rodičů. Kdyby jeden z nich zemřel, tak je problém, vyžít , pak poplatky u lékaře, léky, prostě hnus. Pan Topolánek má přes 1000000,-Kč plat, zvýšení platu ccc 30000,-Kč, nemusí platit zdravotní , toto je výsměch dělnému lidu. Koho stát musí orubat, státní zaměstnace, včetně nás. Mám velké obavy, jestli se lidé neproberou u dalších voleb do parlamentu, tak nám zruší renty, odchodné. Po letech u sboru, zničené zdraví, ničeho nelituji, ale všude ve světě se mají policisté, hasiči, a další lépe. Další hnusy dne zákona č. 361/2003, souběh nemocenské s rentou,, marodění,ne ,jak dle starého zákona, u uchazeče o práci, jenom doplatek do 2,5 násobku do životního minima, , tedy když je větší renta, tak bez nároku 50 procent průměrného výdělku. Mne stát okradl legálně o 60000,-Kč za půl roku na ÚP,asi neplatíme daně, zdravotní, a další, koho se toto týká při dchodu do civilu, ví o čem je řeč. Jsem dva roky v civilu, není to lehké, ale dá se slušně vydělat, kdo chce. Ale jste pan Marek, ne ponižování. Policista na ulici, hasič, bachař musí být slušně zaplacen, zachovat příplatky dle starého zákona č. 186/1992 Sb, ne aby 100 plukovníků velelo 1 pěšákovi musí to být naopak. Zrušit mnoho zbytečných funkcí, velitelů sekcí, zástupci na úrovni, okresu, kraje, PP, ministerstva vnitra. Odchází střední generace policistů, plukovníci zůstávají.Proč asi, enormí navýšení platů na renty, na odchodné. Je jim to přáno. Stačilo by, aby se v médiích zveřejnilo, proč za posledních cc 10 let odešlo zbytečně tolik řadových policistů, hasičů, kteří chtěli sloužit. Stálo to mnoho miliard korun, výcvik, výstroj, výzbroj, duševno. Pořád nechápu , proč se rozbíjí policie, nezaplatí odborníky. Nerad bych se dožil toho,aby zrušily výslužky.Po 30 ti letech policista musí stejně nejméně 13 let, možná 15 let pracovat, protože toto je sociální dávka, další hnus. Dělník, i policista, hasič na ulici se nedožije 65 let, jak nějaké ODS toto navrhuje do důchodu věk 65 let, 35 let pojištění. Nesmysl. Slyším i voliče ODS, jak nadávají, na stav policie, na placení u lékaře, na připravované placení školného, přece volili kapitalisty, pár vyvolených. Jsem levicově založený volič, doufám, že státní zaměstnaci pochopí, co je levice, a další rozumní lidé, důchodci. Při vládě pravice, se budou mít jenom kapitalisti dobře. Jinak přeji všem poctivým lidem, státním zaměstnacům, hodně zdraví, a lepší volbu u voleb do parlamentu. Senát bych zrušil, je zbytečný. Proč jej platit, tak malý stát, vyhozené miliardy, tyto peníze potřebují potřební, postižení spoluobčané. Bývalý kolega por Marek z OOP Česká Lípa.Nikomu svůj názor nevnucuji, na provokatéry nereaguji.

Se vším co jsi tady napsal musím souhlasit až na ty odchody hasičů. U nich lidé jako u PČR houfně neodcházejí a ani neodcházeli. Toto byl vždycky problém u PČR a VS ČR.

No mážná je to tím,že hasiči holt nejsou takový primadony jako PČR

Jo to myslíš asi ty hasiče, které z nám z výjezdů k požárům a kteří na rovinu řeknou, že by policejní práci nechtěli dělat, protože vědí, že uhasí a odjíždí a policajti potom na místě provádějí šetření, provádějí výslechy osob a píší a píší a furt to nebere konce a stále píší a do toho vyjíždí na prchající pachatelé vloupání a potom se vrací a píší to vloupání do auto a ještě dopisují ten požár a píší a píší a furt to nebere konce a do toho vyjíždějí ještě na opilého pitomce co dělá doma boro, kterého předvádějí na služebnu, kde se chová jak dobytek a policajti sepisují domácí boro, do toho píší ještě vloupání a stále ještě dopisují požár a píší a píší a furt to nebere konce ..... no prostě hasič je hasič a polda je polda, každý dělá to svoje, ale ten kdo ví o tom trochu více ví své. Policajti " Primadony " ? skutečně jen a jen k smíchu při práci s těmi drbany.

Již nyní je třeba začít rozpoutat volební kampaň. Nevolte modré ptáky. vyzobou podělaj a uletěj.

Pan MUDr. na tyto stránky nechodí a na stránky, kde by měl odpovídat moc neodpovídá. Tento resort je systmaticky likvidován již mnoho let a pan MUDr. to bohužel nezmění.

Pan MUDr. JUDr. ale dělá vše pro to, aby přeci byla práce u policie "prestižní zaměstnání" - na to zplodil svých 10 pilířů policie ne?
Jeho systém řízení je ale nějaký divný, protože na co zatím šáhnul to šlo do sraček - vyjmenovávat to doufám nemusím, každý polda a možná již i někteří civilové ví o čem je řeč.

Koho by také v dnešní době zlákali k policii, jedině cizí státní příslušníky, lidi v regionu kde není práce anebo osoby které již byly v minulosti neúspěšně znáborovány v akcích "najdi hlupáka".

na stránkách pana ministra neodpovídá pan ministr, ale jeho placení poradci, takže si nedělejte iluze !!!

Toto je jediná zpráva které konečně upřímně věřím a skutečně bláhový je ten co věří že sem kdy I.L. napsal.ten podle ani pořádně neví že vůbec nějaké stránky má natož aby věděl kdo že jsou to policisté a jaké mají dejme tomu trápení.Milionář chudému věřit nikdy nebude.

NEJSEM MINISTREM VNITRA umím ale náremně řečnit a konverzovat. Bože vždyť to nikdo za těchto podmínek nechce dělat.

ne že by se s tím nedalo i souhlasit, ale pro pořádek příště vyjadřuj své " já " pod svým " nickem "
-pravý F1-

To je frekvence 1

Ahoj kolegové. Moc se omlouvám, vím, že to sem vůbec nepatří, ale jenom se chci zeptat jestli mezi čtenáři tohoto diskusního fóra není kolega, který dojíždí z jižních čech do Prahy. Přispěl bych na cestu. Díky za pochopení.

http://www.play.cz/frekvence1-radio

Poslouchejte p. Langra, je na frekvenci 1, právě teď

Já mám doma jen jedno rádio o které bych nerad přišel.

hon na čarodějnice z Tábora....

"Náš kolega" opět není ministr policie...

Příčiny nehod? SVOBODA NEVYLUČUJE ODPOVĚDNOST, ale podmiňuje!!! a tu naši spoluobčané nechtějí přijmout. Svoboda "na silnicích" není o zabíjení se. Tvrdá represe, odebírání řidičáků a dopravní policie ve vyšších než 3 TT, aby k ní někdo chtěl. Prevence je hezká tak na školách u dětí.

zase sebechvála....njn.Schengen...

U policie pracuji již 26 let. 15 let jsem si odšlapal, pak jsem šel na územáře a na skupinu dokumentace. Polda ví o čem je řeč a pro nepoldy územář = policista, který má přidělen nějakou část služebního obvodu a kterou je odpovědný a kterou stoprocentně zná. Dokumentarista = policista který zpracovává spisy, převážně trestné činy. V současné době jsem na postu stálé služby. Zde využívám všechny zkušenosti, které jsem za těch 26 let nastřádal. Dle starého zákona jsem do dotáh na napdraporčíka v 9-té platové třídě. Po 1.1.2007 jsem byl degradován na podpraporčíka ve 4-té platové třídě. Mám odpovědnost za chod oddělení policie v době nepřítomnosti vedení. Dokumentuji trestnou činnost v době nepřítomnosti dokumentaristy a za to jsem ohodnocen jako policista hlídkové služby i když tito dle mého nározu jsou podhodnoceni. Pan Topolánek prohlásil na kongerenci ODS, že policajtům vezmou výhody. Ale které ještě máme. Pouze ty výsluhy. Přemýšlím, co mě ještě u policie drží. Asi to, že tuto práci mám přes všechny zápory, kterých je víc než dost, stále rád.

Taky se jim to sype, na školách lidi které tahle práce neosloví na déle jak 5 let.

Jo,jo.Ten kongres ODS byl 24.11.07 a to tam skutečně řekl (zrušení výhod policajtům) na intranetu je celé znění.A na druhou stranu ti ten vytelenej nahoře řekne,že se nemáme o co bát. Já už jim nevěřím ani pozdrav.

kamaráde, ve výsluze taky není jasno, má se z ní platit nějak v půli roku daň z příjmu + sociální a zdravotní, ale nikdo neví nic konkrétního, jestli všem nebo jen těm, co odejdou po tomto schválení zákona.

Pan MINISTR dělá všechno proto, aby policii zlikvidoval. Myslí si, že jeho "nové služebny", které spočívají v úpravě dvou místností z celého oddělení, či okresního ředitelství, za 5 mil. Kč změní policii v očích občanů, a dle jeho naivního názoru i v očích policistů jsou slušně řečeno naivní. Občana nezajímá, že má kde přebalit dítě, podívat se na LCD obrazovku či pohrát si v dětském koutu. Jde mu o to, že policie dopadne pachatele, který mu třeba ukradl obyčejného králíka. Kdyby občan věděl, co se dnes u policie díky Langrovi děje, vůbec by to nepřišel oznámit. Samozřejmě, že MINISTR, jako majitel několika nemovitostí, touží po 15-ti procentní sazbě, protože on na tom vydělá, a nechce aby byli stíhání "podnikatelé" co si založí firmu, přes kterou si budou účtovat pronájem těchto nemovistostí, jezdit si svým "firemním" luxusním odpočítatelným autem, nakupovat si domů v MAKRU atd. Už jako stínový ministr mnohokrát říkal nesmysly, kdy se ukázal jako člověk neznalý policejní problematiky, a za každou připomínkou si neodpustil poznámku, že stávající ministr vnitra by měl podat demisi. Teď to není slyšet. Protože je dobrým minister? NE. Je to proto, že nikdo není takové .......... jakým byl on. Takový odchod policistů, jaký je teď nebyl ani po revulici, a že tenktát spoustu esenbáků a esteébáků mšlo strach! Tenkrát policie nezkolabovala, dnes mám obavy. ODS ještě pár dní před úspornými balíčky v devadesátémsedmém říkala, jak na tom nejsme skvěle. To samé teď říká Langr. A bude to říkat tak dlouho, než policie zkolabuje.

Policejního FERDU
Langer počítá s tím, že, když budete mít tuto práci rád jako určitě hodně dalších, tak neodejdete. Jsou všude podstavy. Někde méně, někde hodně. Ti "pozústalí" to všechno odnesou. A potažmo veřejnost.
OXY
Langer má přeci policii rád to je oněm známo. Netajil se tím pře tím, než byl ministrem. Akorát teď policistům říká kolegové a to nechápu!

Za vlády modrých gaunerů nikdo se sdecimovanou policií nic neudělá. Jediné co přibývá je administrativa, spisy, papíry všeho možného charakteru.

Prosím tě používej spisovné výrazy pro modré ptáky. Já je také nemiluji. Na diskusních forech resortních servů PČR po používání nevhodné mluvy a výstižných názvů byly tyto ukončeny.