4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Taky dobrý
17.01.2008 bretislav karasek

Dobrý den pane ministře. Mezi policisty začaly kolovat nové zprávy, týkající se novelizace zákona ČNR č. 361/2003 Sb., kterou prý tajně chystáte. Chystanou novelizací prý vznikne nárok na výsluhový příspěvek až po 20-ti letech služby, se stropem 12.900,-Kč a při odchodu prý budou vypláceny max. 2 platy. Žádám Vás, aby jste se k uvedenému, pokud možno přednostně, vyjádřil a buď chystané změny potvrdil, nebo zcela vyvrátil. Už mě přestává bavit pracovat za podmínek, kdy jeden den je to tak a druhý den zase jinak a zvažuji odchod do "C", ačkoliv bych o tom za normálních podmínek ani neuvažoval. Znepokojený B. Karásek. P.S. Žádám Vás o upřímnou odpověď, bez jakéhokoliv mlžení.

Babo Jago poraď jak na Ivana, má nás všechny na lopatě, nebo spíše na háku. Fakta-Fikce, Věřte-Nevěřte.

to si snad děláš srandu, tak to by byl pěknej výdr...., od kdy to má platit, že bych balil taky

Tady máš jasnou odpověď na svoji otázku:


Mirek Topolánek: Závěrečný projev předsedy ODS
18. Kongres ODS, Praha - Žofín, 24.11.2007

"Až budeme rušit stavební spoření, až budeme rušit podporu hypotečního spoření nebo hypoteční úroky nebo penzijní spoření, až budeme rušit výhody pro policajty, až budeme rušit výhody atd. Já to rád udělám, my jsme na to připraveni. Já chci vidět, kolik poslanců, ne koaličních, kolik našich poslanců pro to nakonec zvedne ruku. Já pro to udělám všechno a to je ruka podaná Vlastimilu Tlustému, protože tudy vede cesta ke zjednodušení daňové soustavy, to už není o sazbách, teď je to o výši pojištění a o daňových úlevách."

Celý text na:
http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/projev.php?ID=761&pod sekce=530

a proč tě to tak zajímá, když sleduji tvou ČNR, tak jsi dávno v suchu a už to máš napsané néééé? :-))))

Vážený pane kolego, myslím, že sis spletl stránku. Tuto Langer nečte. A, jak je zřejmě, nečte ani dotazy, které jsou mu pokládány. Takže se zkus zeptat někoho jiného, třeba vrátného na vašem okresním (obvodním) ředitelství. Stejně ti nikdo neodpoví, a to ani tehdy, kdyby náhodou věděl.

Dokud nepochopíte, že "v jednotě je síla" a Ivanovi nebude stát před ministerstvem všech cca 20 tisíc policistů ve výkonu, tak se nic nezmění.

Částka 12,900.- Kč je v současné době penze cizince z bývalého SSSR, který zde nikdy nepracoval, ale má dle smlouvy nárok na penzi z rozpočtu ČR. Nebo by jste snad chtěli, aby stát na vás vynakládal částku, jako na osobu ve výkonu trestu odnetí svobody čož dnes činí asi 36 000,- Kč čistého.

http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=51884 3

Krátce Vás tímto informuji v reakci na velké množství dotazů v posledních dnech, které se týkají „rychlé novelizace“ zákona o služebním poměru. Ta by měla spočívat ve zvýšení hranice pro vznik výsluhových nároků na 20 let trvání služebního poměru a jejich omezení maximální částkou cca 12.500,-- Kč.



Tato zpráva, která se nyní šíří v policii, má stejnou váhu jako všechny podobné, které proběhly v roce 2007. Žádná podobná novela se aktuálně nechystá ani neprojednává.



JUDr. Milan Štěpánek, předseda NOS PČR
Zpět
izosy, střechy, izolace, revitalizace panelových domů EuroCop
OSH
ČMKOS
ČMKOS intranet

Toto, co tu píšeš , jsem se dozvěděl včera. Má to údajně začít platit od dubna 2008. Pokud budu vědět více, dám vám vědět. Zatím nechci mlžit.

Nevím proč bych měl věřit bezzubým odborům,které ještě před rokem a něco zákon 361 vychvalovaly do nebe,než přišla systematizace k 361 a odbory sklaply.A aby to nebylo,tak jednoduché,tu samou systemizaci máme i letos a odbory zase nic (vlastně pardón oni jednají s MV :-). A o tom,že se zase něco chystá se JASNĚ vyjádřil předseda vlády ve svém závěrečném proslovu 24.11.2007 a na to přeci nepotřebuji,aby to dementoval šéf odborů,který s tím udělá asi tolik,jako náš domovník v bytovce.

Odepisuji na první zprávu i mně je Vás velice líto, vím že se zprávy od pana ministra nedočkám, ale aspoň se snažím ,, Na rozdíl od Vás " Drahý PFFF přemejšlej, že je mi v celku jedno jestli poletujete někde jinde než ve škole. ,,Polda" sněs klidně prupisku i s penálem blondýna nejsem, ale ty budeš určite polda. Jinak ostatním zasvěceným děkuji za radu. Šárka

Ahoj kluci!Nějak nerozumím tomu proč si stěžujete?Myslím,že se nemáme až tak špatně a počítal jsem si plat za rok a 22500 čistého není zase tak málo.Jsem ve 4 platové třídě (od nového roku v 5) neuznávám rektální alpinismus a věru není to na Langrovi,ale na šéfovi,který rozdává odměny.Všichni co tady pláčete,tak se na to vykalšlete a jděte třeba jezdit s traktorem.Uvidíte co ten traktorista musí udělat,aby měl takový plat........

Zřejmě sloužíš někde ve větším městě a máte dobré vedení a zázemí kraje.

Zřejmě na SPJ Praha. Nic proti. Sice rekální alpinismus neuznáváš, ale jak vyplynulo, víš o čem je řeč, a jak se domnívám, určitě ho aplikuješ. Takže si bež vypláchnout.

Rektální,pane blekoto.....a v Praze určitě nesloužím.Bruntál,ale to vy asi nevíte ani kde je na mapě.Řekl bych,že nevíte ani co je mapa......

To Max: ano zázemí máme dobré... (-:

Obvykle jsem slušný, ale pro jednou se snad nic nestane : Blbe, co sem motáš traktoristu. Ten snad nemá úplné střední vzdělání, nemá za sebou SPŠ a další doškolovací náležitosti, to co musí mít polda nebo snad ano ? Každý má ve společnosti své určité místo a nevíš, že i ten polda je ve společnosti na určitém žebříčku, tak zvažuj ty příměry. Nic proti traktoristům v celém světě, klidně s nimi budu kamarádit, ale každý se nějakým tím přičiněním dostal tam, kde je a to jako kdyby si chtěl vyčítat vyučenému elektrikáři, že je s něčím nespokojený ( i když třeba oprávněně ) a ať si zkusí dělat třídiče odpadu a čuchá ten smrad sraček. Prober se !!! Každý kdo má v sobě alespoň nějakou hrdost, si musí být vědom nějaké své osobní hodnoty ve společnosti a zhodnotit zda mu někdo najednou v době " rozvoje " nechce lstivě vzít věci, které jsou běžné v Evropě, kam snad patříme nebo ne ? Jestli nemáš dostatečně vypěstovaný sledovací instinkt, tak se cvič, protože mám jaksi pocit, že topolové a jiní pro svou nabubřelost by nejradějí nás poldy, dostali na společenskou úroveň toho třídiče odpadů.

Nevím, jak jsi dlouho u PČR, ale bylo zvykem se " rozvíjet " a každý rok přihodit nějaké procento nad procento inflace v duchu reálného růstu. Potom najednou sebrali 14 plat jako moc velký nadstandart, pak sebrali ty dvě půlky 13 platu s odůvodněním, že nemůže být 13 platů za 12 měsíců. Potom najednou vymysleli 150 hodin zadarmo a tedy odsloužených 13 měsíců za 12 platů, ale to jim již nevadilo. A panáčku za poctivě odsloužených 150 hodin jsem dostal 2.600,- Kč " odměny ", ačkoliv bych měl dostat s příplatkem za přesčas jistě nějakých 27.000,-Kč, takže pozitivum ? Kdo další má ze státem placených lidí takovouhle pikantérii ? Jinak jsem byl z 2006/2007 překlopen z 9 platové třídy do 5 platové třídy, jako zpracovatel na OOP a měl jsem naprosto jasný propad platu do doby než nám zvedli rizikový na strop. Konec roku jsem sečetl s výsledkem, že jsem asi tak nastejno, jako v roce 2006, ale díky odměně , těch paradoxních 2.600,- Kč, za téměř odsloužený 1 měsíc navíc. Jinak sloužím v Severních Čechách. Takže teď do roku 2008 ani koruna navíc za očekávané inflace 5-6 procent a za okolností zveřejňovaných rekordních nárůstů platů v podnikách dle kolektivních smluv a právě jako důsledek očekávané inflace. Ceny snad všeho jdou nahoru a nám nevalorizovali ani inflační vývoj - to je budoucnost ? Zažil jsem u Policie dobu utahování opasků za MF Klause, kdy došlo necitlivým ( přehnaným ) vývojem ve mzdách ( stagnace ) k zabrždění ekonomiky a i ekonomové jasně toto období zhodnotili, jako chybu v ekonomice, lidi prostě neměli na zbyt, neutráceli, obchody neměli kšefty a až teprve nově nastupující leasingové obchodování bez ručitelů toto zvrátilo. Momentálně mě připadá, že se to snad pokoušejí vrátit do té doby a celkově je současné období u Policie ČR tak neskutečné, že se mě kolikrát ani nechce věřit, kam to došlo a jak se nahoře tváří s ledovými tvářemi, jako že je všechno O.K. O.K. to není to skutečně není. A myslím, že to do těch sraček stále ještě pluje víc, když slyším okolo, jak si lidi shání práci a chtějí od PČR vypadnout a při tom dříve ( před 3-4 lety ) takhlen uvažoval málokdo.

Kde sloužíš, že jseš tak optimisticky naladěn ? Na druhou stranu znám kolegy, kteří slouží na místech, kde mají dost jistě pocit velkého platu za to co odvedou ve srovnání když slyší co se děje na jiných odděleních, kde se modlí, aby se měli čas v klidu najíst a nejeli uprostřed oběda pro pachatele a když se vrátí za 2 hodiny dojíst oběd, tak jedou pro dalšího pašíka na jiné místo. Takže možná v tom je jiný pohled na věc. Je mi nějaký ten pátek a dost jsem toho viděl, takže můžu hodnotit.

4Petr.
Kolego ty chceš tvrdit, že jsi měl ve 4TT 22500 čistého. To bys musel sloužit minimálně 30 let a ve směnách. Dle tabulky pro 4TT je nejnižší základ 19220 a nejvyšší 28820 ve směnách a nejnižší 17470 a nejvyšší 26200 v kancelářích. Když k tomu přičteme další náležitosti včetně nějaké té odměny, tak po zdanění nevím, nevím. Řekl bych, že ten rektální alpinismus v tom asi nějaký bude, i když třeba ne až tak velký. Máš pravdu, že traktorista musí udělat hodně na to aby takové peníze dostal, ale na druhou stranu má čistou hlavu, soboty-neděle-svátky a noční v pohodě s rodinou. Málem bych zapomněl, že taky není povinen nikde a za nikoho nasazovat život. Věřím tomu, že zázemí máte u vás dobré, ale to není úplně všechno, i když je to velmi důležité.

For Petr

TOHLE JSOU SEVERNÍ ČECHY

Chomutov je nejnebezpečnější město v ČR

Informace vyplynula z tabulky rizikovosti, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra * Druhý je Most

Chomutov je nejnebezpečnější město v zemi. Smutné prvenství mu udělilo ministerstvo vnitra, které shrnulo rizikovost sídel s více než 25 tisíci obyvatel do tabulky se 47 položkami. Přestože v absolutních počtech krádeží a násilností Chomutov předstihla jiná města, v poměru k počtu obyvatel jasně zvítězil. Na paty mu šlape sousední Most, následuje Příbram, Ostrava a Orlová. „Zcela jistě to souvisí se sociální a vzdělanostní strukturou obyvatelstva,“ usoudila chomutovská primátorka Ivana Řápková (ODS).
Chomutov dostal index nebezpečnosti 579, druhému Mostu patří 453. Například sedminásobně početnější Brno skončilo na jedenáctém místě a jeho index nebezpečnosti přesáhl stěží dvě stovky. Z tabulky, která doplňuje usnesení vlády o změně přístupu k programu prevence kriminality, také vyplývá, že v Chomutově se sice hodně krade, ale například v Ostravě se lidé víc perou a loupí.

Čtyři v první desítce

V první desítce nejnebezpečnějších lokalit je Ústecký kraj zastoupen čtyřikrát, žádný jiný region tak silné zastoupení nemá. I problémové Ostravsko má jen dvě pozice.
---------------------------------------------------------------- ---
Za službu v tomhle " klidném regionu " a za peníze za tuto službu se nestydím a rozhodně chápu 150 hodin zadarmo, jako vychcanost státu " ušetřit " na pitomcích v přímém výkonu.

v Bruntále? :-) i ty srandisto, to bys musel mít při rizikovém cca 4litry a směnnosti zároveň tak 25 let praxe za sebou, abys měl takový čistý plat. Blbce tu zkoušej dělat z někoho jiného, ne z nás.

Jasně hoši,jsem ten největší idiot....s bohem!!!!
To je to vaše věčné naříkání a já takové lidi nesnáším.Pokud se Vám až tak moc nelíbí,tak táhněte z této složky.Nemáte tady co dělat.Nevím co čekáte?Můžete jít k vojákům,když jim tak závidíte.Nikdo Vás nenutí pracovat,můžete klidně jít na pracák.Ale proboha už nechte toho fňukání.

Hele, Petře, ty´s buď provokatér nebo jsi placený za nábor a svým školitelům věříš to, co ti říkají, že je pravda. Ale pokud chceš dělat z někoho blbce, tak ho děláš hlavně ze sebe. Zkus si opětovně přečíst reakce na své názory a dobře si je rozebrat s příslušnými předpisy u ruky. Čau!

Vážím si Vás, ale dám Vám dobrou radu. S těmi co tu fňukají nemáte šanci věcně a rozumě diskutovat. Přesně na ně totiž platí jedna velká pravda z příspěvku F1: "každý se nějakým tím přičiněním dostal tam, kde je". Oni mají mindrák ze své neschopnosti. Držím Vám palce a přeji mnoho úspěchů ve službě i v soukromém životě. A hlavně co nejméně takových "kolegů" co Vás tady osočují.

1) nikde jsem nepsal, že jsi idiot
2) naříkání? Kde naříkám? Reaguji na nesmysl, který jsi napsal.
3) kdy potáhnu od této složky je čistě mé soukromé rozhodnutí a tobě je po tom absolutní prd.
4) Dělat u této složky je neustále co, jestli v Bruntále nic neděláte, tak prosím, ale na jiných složkách je práce až až
5) k vojákům jít sice můžeme, ale po několika desítkách let a zničeném zdraví u firmy PČR neprojdeš u vojáků ani zdravotním testem a navíc existuje nepsaná dohoda mezi ministr o zákazu přestupu příslušníků PČR k AČR, asi jsi o tom ještě neslyšel a navíc jde opět o naše soukromé rozhodnutí, tak se do toho nepleť
6) jít na pracák = opět ti je po mém rozhodnutí prd

a teď začni s tou věcnou argumentací k zákonu, když ti tolik chybí vstřícný a slušný dialog.
K tvé argumentaci opět píši, že jsou to nesmysly (počítat jsem opravdu nezapoměl) a jestli jsi měl opravdu 22,5t.čistého, tak jsi dostával extrémní odměny, které ani v Praze pěšák nevidí, nebo jsi právě tím alpinistou a máš osobní několik tisíc za nošení kávy šéfovi :-) - to byla legrace, jistě takový nejsi..

pro -Petr-
Nedalo mi to, musím reagovat. Petře, pokud sloužíš na Bruntálsku, kde je to region s podprůměrnými platy a s relativně vysokou nezaměstnaností, tak se svými 22 tisíci jsi opravdu místní KING (bez urážky). Na tamější poměry jsi opravdu dobře ohodnocen a věřím tomu, že si toho i velmi vážíš! Víš, ale tady se vede diskuse převážně o dopadech služebního zákona na všechny policisty komplexně, a to je dost závažný problém obecně. Chtěl jsem toho původně napsat více, ale ztožňuji se s příspěvkem "F1", tudíž nemá smysl to dále rozvádět.

Reakce na příspěvek od: -pro Petra- 18.01.2008 06:08
I když vím, že zde ministr nediskutuje, připadá mi tato reakce, jako jeho slova (je to jen pocit). Autor tohoto příspěvku (asi volič ODS) pravděpodobně nepocítil na vlastní kůži negativní dopady služebního zákona a jako jeden z mála je spokojen se současným stavem u Policie. Vážený přispívající, sundejte si černé brýle a otevřete oči!!! Ještě že alespoň máme Vás, schopného člověka (alespoň se tak určitě cítíte), který tu naši Policii dostane zase nahoru!!! Nebo se snad mýlím? Jaké máte ambice?

Hovnořiti pojď sloužit na jih čech a uvidíš jak vypadá sociální případ se stravenou za 25,- Kč !

Podle tvého příspěvku jseš jen za tu stravenku pro společnost prodělečný.

Pro nuzáka
Jestli chceš stravenku za 50 Kč tak pojď sloužit do Chomutova, ale počítej s tím, že co u Vás děláš za celý rok budeš muset tady oddělat za měsíc. Tak tady nebreč a buď rád tam, kde jsi ?

už opravdu nevím co mám dělat.... Nic protizákoného nechci podnikat ale pokud mi nikdo ani stát nepomůže budu si muset pomoc sám a konkrétního člověka potrestat sám.. Jaký trest by si zasloužil bývalí komunista Ing. Kašpar z Tchasu který mi brání v možnosti vyfakturovat dlužnou částku více jak 700 000,- Mě už nic jiného nenapadá než toho zloděje posadit na vozíček mě se zhroutil celý svět a oni se mi do telefonu smějí........
poradí mi někdo? hammer2@seznam.cz
604545246
Vláďa

Ministerstvo spravedlnosti dluží miliony korun
11.06.2007 - 07:38, autor: ČTK.

Praha - Ministerstvu spravedlnosti se nedostávají peníze na to, aby platilo firmám, které od něj v minulosti dostaly zakázky za stamiliony korun. Vše došlo až tak daleko, že jedna ze stavebních společností prodala šedesátimilionový dluh zahraniční bance. Píšou to Hospodářské noviny (HN) s tím, že velkorysé investice do oprav soudů nebo stavby Justičního paláce v Brně zahajoval bývalý ministr Pavel Němec (US-DEU), který už dříve čelil nařčení, že v úřadu plýtval penězi.

Pohledávka vznikla během opravy budovy olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě. Akce za 380 milionů korun se dostala do problémů loni na podzim. Firmě Tchas, která soud rekonstruovala, ministerstvo ke konci dubna dlužilo 112 milionů. Část pohledávky, asi 58 milionů, proto společnost prodala rakouské Dexia Kommunalkredit Bank AG, která se na podobné obchody zaměřuje.

Když nový ministr Jiří Pospíšil (ODS) a jeho tým lidí nastoupili v září na ministerstvo, chyběla v rozpočtu podle HN miliarda pro justici a 300 milionů na vězeňství. "Být to soukromá firma, tak je zralá na konkurz pro předlužení," řekl HN ekonomický náměstek František Steiner. Exministr Němec to ale odmítá. Všechny investice podle něj schválilo ministerstvo financí, takže na to musely být peníze.





Na základě těchto článků si Vám dovoluji napsat problémy s firmou Tchas která naší firmě nezaplatila za provedené práce.

pozor na Tchas
Napsal Vladislav Kladivo
Středa, 28. listopad 2007, 17:40
KDO NEKLADE ZLU ODPOR,
STÁVÁ SE JEHO OBĚTÍ!

Dobrý den,

rádi bychom Vás požádali o přečtení tohoto článku, jedná se o spor mezi firmou Tchas a naší firmou Hammer.


TCHAS, s r. o. , Ostrava, Mariánské Hory, Novoveská 1139/22, PSČ 709 06

IC: 15504158

DIC: CZ 15504158


V roce 1992 jsem začal podnikat jako fyzická osoba na živnostenský list v oboru dopravy. V roce 1996 jsem rozšířil podnikání v oblasti stavebních, speciálních „výškové práce“ a úklidových prací. Mezi naše významné odběratele patří tyto firmy:Sklárny Chudeřice, a. s. ; Papírna Štětí, a. s. ; Norske Skog, a. s. ; Agrostav, a. s. ; Betonstav, a. s. ; Skanska, a. s. ;

Nord stav, a. s. a další……..

Naše firma se bohužel občas setkala s firmou, která nebyla vůči svým závazkům solventní a několikrát se nám stalo, že jsme byli nuceni vyfakturovat nižší částku než byla skutečná cena za dílo. Ponížená částka dělala cca 15% z celkové fakturační částky. Převážně se jednalo o firmy,s.r.o. a částky nebyly tak vysoké, aby ohrozily chod firmy.

Do problému, který nejde jinak nazvat než krach nejen firmy, ale i mojí osoby, nás dostala firma Tchas Ostrava, která naší firmě nezaplatila provedené práce a poskytnutý materiály na jejich stavbu. Hlavní vinu na celé kauze má p. Ing. Kašpar


Naše firma začala provádět stavební práce pro firmu Tchas Ostrava od ledna roku 2006 na stavbě Praha, bytový dům Prosek, kde firma Tchas stavěla pro firmu Finep Praha tři bytové domy. Naše firma prováděla odborné stavební práce v hodinové sazbě 140,-/1hod po dobu dvou měsíců leden - únor. Fakturace proběhla bez zbytečně dlouhých splatností a v pořádku. V průběhu stavebních prací nám stavbyvedoucí nabídnul účastnit se výběrového řízení na dodávku obkladů a dlažeb včetně jejich montáže. Náš rozpočtář vypracoval cenovou nabídku dle požadovaného zadání. Naše firma byla vybrána na kompletní dodávku a montáž jednoho ze tří objektů. Smlouvu o dílo obě strany podepsali a potvrdili termín nástupu.

V průběhu stavby se zjistilo, že požadovaný rozsah prací není úplný a při stavebních pracích nám nebyla odsouhlasena cena za více práce. Tyto více práce bylo nutné provést v průběhu realizace „ zabudování vanových dvířek, rohových a ukončovacích lišt, atd….“ .

Na daný termín jsme připravili několik subdodavatelů, brigádníků a stavbyvedoucího pro danou akci „celkový počet se pohyboval cca 30 lidí“. Týden před nástupem na danou zakázku jsem volal stavbyvedoucímu a ten mi sdělil, že nástup bude o několik dní posunut. Pokud by se jednalo řádově o pár dní „ 5 až 10 dní „ nic by se nestalo, ale čekání na zahájení prací trvalo cca 2 měsíce, tím dohodnuté subdodávky už na daný termín nebyly volné. V průběhu čekání na zahájení nás požádal stavbyvedoucí, abychom objednali materiály na stavbu. Objednali jsme materiály, které se složily na stavbě a od této doby nám běžela splatnost faktury. Materiály byly uskladněny po dobu třech týdnů bez možnosti využití.

Na danou akci jsme nastoupili dne 3. 5. 2006 a zjistili jsme nepřipravenost stavby z důvodu nerovnosti omítek a jejich následnou vlhkost. Provedli jsme hydroizolace na omítky, které byly nepřipravené a vlhkost omítek byla vyšší než je předepsaná norma při montáži. Předepsaná vlhkost je 8% a vlhkost omítek byla nad 35%. Na vady a překážky v řádném plnění zakázky jsme poukázali ve stavebním deníku. V průběhu stavby nám byla poničena provedená práce, a to díky koordinaci ze strany Tchasu. Odběratel prací do stavebního deníku napsal, že poničené práce budou přeúčtovány firmě Ross, která způsobila poničení prací.

Na tak velké stavbě firma Tchas neprováděla koordinační dny, které jsou standardní na každé větší stavbě.

Po měsíci prací jsme chtěli vyfakturovat provedené práce, ale stavbyvedoucí p. Sztefek nám sdělil, cituji: „ to hovno co jste udělali chcete zaplatit “, ale rozsah prací dělal přes 350 000,-. Naše firma musela začít financovat stavbu z jiných staveb, které jsme současně prováděli. Měli jsme spočítáno, že pokud nám bude umožněno vyfakturovat další měsíc ustojíme to z jiných zdrojů a upozornili jsme na to vedení stavby.

Bez dodatku ke smlouvě o dílo objednatel část naší zakázky předal další firmě, která odebírala náš materiál. Materiály odebírala nová firma bez žádné dohody.

Na stavbě se jednalo hlavně o špatnou koordinaci stavebních prací, komunikaci mezi techniky od objednatele a neustálé opravy stavebních prací ( viz stavební deník ). Neumožnění prací dle potřeb zhotovitele a někdy až úmyslné bránění v přípravách pokračujících prací.

Firma Tchas obcházela naše subdodavatele a informovala se na smluvní vztahy s naší firmou a snažila se přetáhnout naše dodavatele na svoji stranu ( viz. dodavatel obkladů a dlažeb a firma Zemostav ). Díky tomu několik našich dodavatelů ukončili s naší firmou smluvní vztah a nové firmy na tak špatně připravenou stavbu ani nenastoupili. Jedna firma z Ostravska mi při příjezdu na stavbu řekla, že firma Tchas neplatí a odjela zpátky.

Po těchto problémech na stavbě a neumožnění vyfakturovat provedené práce jsme museli ukončit činnost na této stavbě. Na stavbu jsme nastoupili 3. 5. 06 a skončili jsme 15. 7. 06 z důvodu neplacení prací a materiálů. Toto ukončení jsme museli provést i na ostatních stavbách z důvodu finančního krachu. Na druhé stavbě jsme měli zakázku cca 1 000 000,- na stavební práce. Na této stavbě nám firma poskytla mimořádnou zálohu ve výši 90 000,- , kterou jsme použili z části i na financování stavby pro firmu Tchas. Tuto zakázku jsme taktéž museli přerušit v polovině prací z důvodu finanční krize. Na třetí stavbu, která byla před podpisem smlouvy jsme ani nenastoupili a museli zakázku odmítnout.

V té době jsme měli obchod s kanceláří v Praze na Palmovce, kde díky firmě Tchas vzniknul dluh a naše mobilní telefonní čísla, které jsme měli od roku 1996 nám byly odpojeny. Dále máme dluh v KB bance, která na nás podala žalobu.

Firma Tchas na naše výzvy ohledně vyrovnání závazků reagovala neadekvátně a úmyslně protahovala vyúčtování s naší firmou.

Vyúčtování provedl náš rozpočtář dle smlouvy o dílo. Toto vyúčtování jsme předložili firmě Tchas, která nesouhlasila s vyúčtováním. Vyúčtování prováděl p. Kašpar, který se snažil ponížit ceny u jednotlivých prací a materiálů. Ceny za provedené práce byly oceněny bez materiálů, ale p. Kašpar provedl vyúčtování tak, že z cen za práce odečetl materiály, i když tyto materiály byly oceněny zvlášť. Z tohoto důvodu jsme nemohli souhlasit s výslednou cenou. Například na ceně za práce dle smlouvy o dílo:

Montáž obkladu cena dle SoD ……… 289,50 byla ponížena na cenu 204,50

Montáž dlažby cena dle SoD ……….. 295,00 byla ponížena na cenu 126,50

Po několika měsíční urgenci a bez výchozí situace jsme napsali dopis směřovaný na stavební firmy, aby si dali pozor na firmu Tchas. Díky tomuto dopisu nás oslovil p. Paclt, který je generální ředitel ve věcech stavebních a domluvil si s námi jednání. Na jednání jsme se dohodli, že naše firma napíše omluvný dopis na základě vyrovnání a zaplacení dluhu. Vyrovnání ze strany Tchasu nedošlo a naše firma omluvný dopis neposlala, toto se mělo uskutečnit do 4. 10. 06 . Jednání probíhalo v Ostravě. Naopak firma Tchas na moji osobu podala žalobu za pomluvu. Do 23. 10. 07 nám nikdo z Firmy Tchas nezvedal telefon ani nereagovali na e-maily.

Vzhledem k tomu, že na mojí osobu byla uvalena exekuce a již jsme přišli o nemovitost byli jsme nuceni několikrát denně volat řediteli p. Varmužovi, který je podepsán pod SoD a urgovat vyrovnání vzniklého sporu. Pan Varmuža po několika dnech usilovného volání a předávání telefonu sekretářce nám telefon zvednul a navrhnul jednání, které se nakonec ze strany p. Varmuži nekonalo.

V dnešní době jsem bez příjmů a díky firmě Tchas se mi zhroutilo manželství, majetek a chuť do podnikání. Momentálně na mou osobu jsou uvaleny exekuce:

1. exekuce za materiály

2. exekuce za obchod a kancelář

3. exekuce za ossz

4. exekuce na vzp

5. ušlí zisk

6. nedokončená druhá stavba

7. psychická újma

Veškeré průtahy, neadekvátní jednání a úmyslné ponižování cen a likvidaci firmy naše firma připisuje na vrub p. Kašpara. Při jednání na stavbě udeřil do stolu a prohlásil, že půjde klidně přes mrtvoly a že si můžeme stěžovat, kde chceme, protože firma Tchas má roční obrat více než 7 miliard a díky obratu si může zaplatit kvalitní právníky. Na základě našich e-mailů se nám ozvalo několik firem, že měli stejné problémy na stavbách. Máme informace ohledně neprůhledných výběrových řízení s městem, na státních zakázkách v několikanásobném předražením. Na jmenované stavbě nám byl odcizen materiál a poskytnut na jiný objekt, který jsme neměli v SoD, aniž by byl písemně veden ( tento přesun materiálu nařídil p. Kašpar) . Několik subdodavatelů bylo poníženo na fakturaci a v případě potřeby jsou nakloněny svědčit u případného soudu.

Z těchto důvodů hledáme vhodný právní subjekt, který mojí osobu bude zastupovat nejen ve věci Tchasu, ale i následné exekuce.

dne 19. 11. 2007 Praha

Vladislav Kladivo

Hammer

IC: 48314501

DIC CZ7103092766

Kontakt:
Vladislav Kladivo

Javorová 3026

415 01 Teplice

GPRS: +420604545246

e-mail: hammer1@volny.cz

P.S.

Dva vlastníci této společnosti p. Lasák a p. Daněk jsou na seznamech STB, proč jsme tenkrát stáli na letné a cinkali klíčema když stejní lidé nadále likvidují osoby, firmy.

Úpadek policie je evidentní na každém kroku. Vybavení policistů, jednání mezi sebou, finanční podmínky u sboru, nespokojenost a časté odchody do civilu hovoří za vše.

Teď by ještě bylo dobré vyjmenovat ty pozitiva pro přímý výkon!!!

Nejdřív vyjmenujte negativa,prosím

o negativech se tu píše už rok a půl, jsi totálně slepý hňupe???? Jinak už ti říct nemůžu....

Marně přemýšlím

Pro méně chápavé! Bylo to mysleno ironicky na příspěvek níže: 17.01.2008 10:56 Plk.r.d

Pro Q.X. Vážený musíte přiznat, že předseda vlády a předseda nejsilnější strany po volbách má právo na svůj samostatný názor na určitý problém, jak ušetřit státní peníze. Je vidět , že moc nesledujete dění v politickém životě, protože jinak by jste se moc nedivil, pokud slyšíte jiný názor , který Vám není moc blízký. Na Váš osobní názor mohu ohledně nového služebního zákona musím projevit jiný názor. Tedy v tom ohledu, že pozitiva jsou větší, než-li negativa.

ale jak u koho...

se tu vyskytl jako parazit

Že jo pane Langer ?

Zdravím, chci se zeptat diskutujících jestli někdo neví o bývalém poldovi (poldech), kteří odešli podle starého zákona a podali trestní oznámení na MV pro krácení výsl. příspěvku. Potřeboval bych konzultaci. Dík
civ

Bývalý kolego ono ti to asi moc nepomůže. Taktéž kdyby se začaly výsluhy zdaňovat. Nevím co jsi dělal u policie ale s právem si asi moc netykáš..Je dobře pro nás, že už jsi pryč....a takových vás bylo a ještě je dost--

až se vyřídí podání vojáků ve Štrasburku ohledně nepravé retroaktivity, věř, že může mít podané trestní oznámení úspěch.

P.H. co to píšeš za bludy, právo a v ČR, kde žiješ!!!

Pro PH. To jsi mě uklidnil, že si s právem tykáš alespoň Ty. Podle toho to taky u policie vypadá.

Musel jsem to sem dát
Šárka Koci

Dobrý den pane ministře.
Jsem krásná,perspektivní,mladá žena,můj syn chodí na školu SOŠ ochrana osob a majetku s maturitou velice mě mrzí,že tahle škola nemá žádné kontatky na některé policejní nebo jiné praktikující osoby v tomhle oboru,kdyby mohli mít nějakou praxi dobudoucna.Myslím si,že v mezičase třeba týden v měsíci by mohli praktikovat s policií,požarníky nebo pravní administrativa.Myslím si,že by to nebylo pro naše děti špatné,ale jen přínos pro náš stát hlavně vůči státním zaměstnancům hlavně policii,které je u nás nedostatek.Byla bych velice vděčná kdybyste my na tuto otázku odpověděl předem děkuji Šárka.

Šárko,
je mi Vás upřímně líto........

Drahá Šárko. Pláčeš na špatném hrobě. Tady se odpovědi ministra nikdy nedočkáš, zde on neodpovídá a je otázkou jestli to zde alespoň přečte.

Drahá Šárko myslíš ,že mám čas poletovat ještě někde po škole ze svého volna,kterého mám už tak málo?PFFF PŘEMEJŠLEJ

Sním svou průpisku jestli nejste tzv. " pravá blondýna ". Nikdo jiný by se totiž nemohl takhle vyjadřovat a mít takové nápady.

Pí.Šárko asi Vás trochu zklamu,ale kolega u PČR měl tu samou školu a byla mu uznána pouze maturita. Takže jako policejní vzdělání není uznané u PČR. Pokud bych Vám mohl doporučit mezi MP a státní, tak rozhodně státní.

Já,jako policista z přímého výkonu Vám zase doporučuji MP,která má o 1000% lepší vybavení a techniku.Město platí strážníkům na rozdíl od PČR svátky,SO,NE,přesčasy a mají o několik tisíc větší nástupní plat než je u policie.A ve většině měst je součástí náboru k MP i obecní byt.