4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Milý pane kobro,já jsem opravdu žena a pravým jménem Šárka,ale vy jako kobra mi připadáte jako starší muž neboli policista na konci své kariéry a velice arogantní.Myslím si,že na tyhle stránky si může psát každý co si myslí.Odpovídat by měl pan ministr,i když si to jen naivně myslím nebo-li přeji.Ale né někdo tak arogantní jako jste ,,VY'!!!čusík...Jinak přeji Všem příjemný den a děkuji za Vaše názory.

máte sice pravdu, že na tyto stránky si může každý napsat co si myslí. Ale jestli čekáte na odpověď pana ministra, tak čekáte marně. Ten odpovídá v rubrice Policie ČR, hasiči.

Utečme než to Kalousek a Langerem rozpráší na popel.

Myslíš dřív. než ta banda tupců všechno stačí zkurvit?

Prý od 01.01.2008 státní správa nemůže zaměstnat policistu na rentě. Podepisuji v policejním zaměstnání spoustu nesmyslů, ale s touto věcí jsem seznámen dosud nebyl.

Neplaš! Zrovna můj kolega co odešel loni od PČR je od 01.01.08 zaměstnán u soudu a doslova si CHROCHTÁ

Není to pravda. Bývalý kolega z VS ČR odešel k 31.12.2007 na rentu a maká jako civil ve stejné věznici. Tak nevěř všemu!!

To chtěli do zákona 361 zanést lidovci (konkrétně Severa), ale nakonec to neprošlo (díly Bohu). Ono to totiž je v rozporu s mezinárodním právem.

Proboha, kde´s zase přišel k takové fámě? Já tedy nevím, ale mám pocit, že buď na PP ČR nebo MV ČR jsou nějací lidé, kteří celé dny nedělají nic jiného, než vymýšlejí fámy a tyto pouštějí mezi policajty s nižším IQ. Však oni to roznesou dál. Ti chytřejší nad tím mávnou rukou, ti s IQ tykve v tom řetězci pokračují.

k rentě se počítá poslední kalendářní rok, myslím průměr, nebo když odcházím k 01.06.2008 posledních 12 měsíců..,

kalendářní rok 2007

Pokud se podíváš do zákona 361/2003 a přešteš si příslušnou pasáž tak se dozvíš potřebné. Pokud jsi policista (případně bývalý) potom dotaz nechápu, domnívala jsem se, že u policie (minimálně do současné doby) pracovali ti bystřejší. A jinak na "Intranetu" probíhala i k tomuto tématu dalekosáhlá debata a odpovídali profesně fundovaní specialisté, např. z OPPV PP ČR, stačí dohledat v archivu. A předvádět se svou neznalostí zákona před nezasvěcenými civilisty????....to nechám radši bez komentáře. Vlasta

Milá Vlasto, to jsi se opravdu jen domnívala, těch bystřejších je u PČR jak šafránu...

jsou policisté, kteří každý den od rána do noci a od večera do rána hlídají Vás a Váš klid z ulice a nemajíčas sedět na zadku a prohlížet si archív někde na intranetu, když už mají to štěstí, že tu vymoženost jako počítač na oddělení mají.....a to, že se nevyzná vzánkoně, podle kterého je zaměstnán a který se jej ve všech případech týká, je nejen jeho chyba, ale i chyba jeho nadřízených, že mu nedá prostor ke studiu a školení předpisů. Běžně to funguje takovým způsobem, že začíná ještě před začátkem pracovní doby instruktáž, kde podepíše tolik listin, že by je za 12hodin nestihl ani přečíst a pak je vyhnán zachraňovat do ulic co se ještě dá a co je třeba dodělat po noční službě......jestli nemáte, nebo už nemáte tuto zkušenost, nastupte, nebo se vraťte zpět mezi lidi ve výkonu a opět si paměť procvičíte

Vím o čem je řeč, je mi to důvěrně známé, takže jsem "v obraze", proto vím co a proč jsem napsala. I při službě doslova "na ulici" jsem si to co jsem (i soukromě) potřebovala vždy našla, samozřejmě po pracovní době. Jinak o tom seznamování se a podepisování "všeho možného i nemožného" nemá smysl vést na těchto stránkách diskusi. Přesto přiznávat zde nezúčastněným neznalost zákonů mi přijde neprofesionální a hloupé, ale asi jsem chytřejší než tazatel "DOKTOR". Hezký veče Vlasta

pro "Víš Vlasti, "
V této společnosti existují zákony, které jsou obecně platné, tedy celospolečenský úzus (dohoda). Mezi ně patří i z.č. 361/2003. Ten by měl znát nejen občan, ale především každý policista. A jejich neznalost nikoho neomlouvá. Pak jsou tu ty nesmysly, které vás nutí ne váš vedoucí, ale policejní prezidium, podepisovat. To jsou tzv. interní normativní akty, které musíš znát jen jako policista. Ale vy to většinou neumíte ani rozlišovat, ani si zapamatovat. Amen.

Zkus si pořídit zák. č. 361/2003 Sb. a trochu si v něm zalistovat. Je to docela zajímavé čtení. A když při tom čtení člověk i přemýšlí, tak se dozví věci, na které se na tomto DF nemusí pak přitrouble ptát.

mně nemusíš vysvětlovat, jaký je rozdíl v ústavním zákonu, zákonu, vyhlášce, interním aktu řízení apod., já jsem celkem v obraze :-) A v žádném případě ho tu neomlouvám, čteš zřejmě špatně, je to jeho ostuda. Pokud má vedoucí pod sebou lidi, kteří neznají základním zákony (které se jich navíc týkají), tak je jeho chybou, že ho nedonutí se je naučit, nebo se ho nezbaví. Ten, kdo nezná 361/2003Sb. bude totiž tápat i v ostatních neméně důležitých normách. Zdař "Víš Vlasti"... :-)

Děkuji za vaše odpovědi v kolika letech by to mělo být realné,kdyby mohl mít praxi?Zase na druhou stranu si myslím,že by měli mít nějakou praxi nemyslím přímo v nějaké policejní akci stačí,i kdyby jen v kanceláři nebo v dopravě nebo v jiných oblastech tohoto směru.Jako matka si taky uvědomuji,že to je práce velice nebezpečná,ale myslím si,že kdyby aspon jednou týdně měli nějakou praxi tak by jim to zvedlo sebevědomí a po vyučení tehle školy by je to trochu nabudilo.

Velice si vážím vašich rad i odpovědí.Ale i přesto nechápu proč všude na školách mají praxi ve svém oboru a škola jako je ochrana osob a majetku,která se připravuje na práci policisty nebo administrativa v kanceláři vůbec nic není.Pořád se mluví o tom,že je nedostatek policistů.Myslíte si,že můj syn vyjde ze školy bez praxe samozřejmě,že musí ještě jít narok nebo na dva ,aby z něho byl policista.Ale i tak si myslím,že nějaké praxe by měla být.Je to velice smutné,že se na dnešní mládež vůbec nemyslí.

obor, resp. vzdělání mu může jen pomoci ke zvládnutí kvalifikačního studia bezpečnostní povahy, ale každý z nás nastoupil po střední škole ještě na tuto. Je to nezbytné, naučí se spoustě nových věcí. Jo, zlaté roky na škole.... :-)

s Vámi v tom, že by policisté mohli přednášet na školách svou problematiku např. v hodinách práva, dopravní bezpečnosti nebo jaké dnes jsou a promítnout i své zkušenosti. Policistů je ale dnes málo, tak se nedivte, že to jen tak nepůjde. Přednášky a praxe jsou ovšem rozdíl a do výkonu školáka (natož celou třídu) nikdo nevezme. To riziko nikdo nepřijme, nejsme sebevrazi. Jsou věci, které jednoduše nejdou a musí si počkat. Někdo mu ve výkonu ublíží a neštěstí nikdo neodvrátí a hotový policista končí také. Proto nereálné.

Po přečtění několika Vašich příspěvků jsem přesvědčena, že pokud Váš syn "nepadl daleko od stromu" (jako to pověstné jablko), tak bude pro policii přínosnější, když zůstane pracovat v civilu. K tomu jemu i Vám přeji hodně úspěchů. Vlasta

... ty vaše příspěvky jsou OPRAVDU HUSTÝ !!! Naprosto se ztotožňuji s názorem Vlasty ! Mazec :-)))

Paní Šárko (spíš ale věřím, že jde o virtuální jméno!), už Váš první příspěvek, který začínal tím jak jste krásná, úspěšná a blablabla...,mi spolu s dalšími vnucuje myšlenku, že VY nemůžete být ani matka, natož žena. A vidím, že to pozoruje víc lidí. Není Vám to trapné? Vždyť takovou snůšku, s prominutím "hovadin", nemůže na tomto fóru dospělý člověk dokola psát. Divím se, že na Vás vůbec někdo reaguje. Proč "chlape" nenapíšeš svůj dotaz otevřeně? Stydíš se za to, že letos končíš 9.třídu nebo co? Lidi s tímto druhem jednání a vystupování nemám rád a u poldů nemají co dělat!!! čusík......

Co se prčíš kobro, vždyť většina vašich příspěvků je na stejné úrovni!

Paní Šárko tady se svobodně vyjádřit názor moc nedá, hned je člověk kamenován a napadán jako v minulém režimu.

právě činíte? Svobodně se vyjadřujete,nebo se pletu?

Vím,že většina z Vás na těhle stránkách jste asi policisté syn chodí na SOŠ ochrana osob a majetku.Jsem na něj velice pyšná a doufám,že z něho bude někdy,,chytrý"policista,ale jak čtu Vaše negativní zprávy tak nevím jestli ho nemám radši dát na jinou školu.Velice mě mrzí Vaše negativní názory,i když si myslím,že policie pořád nenahraditelná.

paní, nesmíte se divit, to je jen nepatrná odezva životních (pracovních) zkušeností každého policisty. Nic hezkého (až na přátele a dobrý pocit za záchranu životů a obyčejné poděkování) jej ve službě nepotká. Negativní názory by po pravdě měli být prezentovány uvnitř organizace, ale tam na ně nikdo neslyší a nikdo neodpovídá, proto reakce zde. Váš syn bude možná jednou policista, možná ne, ale i tak nechte rozhodnutí na něm. Jen muvysvětlete, že tato profese opravdu není procházka růžovým sadem a dost často i bolí...

Milá Šárko, máte pravdu, že Policie je nenahraditelná. Měla by být také nestranná a apolitická, ale v současné době je řízena (můj osobní názor) na politickou, nebo dovolím si i odvážně tvrdit, na mafiánskou objednávku. Jinak si nedovedu vysvětlit, že mnohé kauzy z poslední doby takříkajíc vyšuměly do stracena. Ať už se jedná např.o zrušení FIPO (finanční Policie), která zachránila státu, čili nám všem, nemalé částky, nebo ovlivňování nestranného vyšetřování policistů na něčí objednávku v mediálně známých kauzách atd.atd..
Policie není v současné době v dobrém stavu, je spíše v rozkladu, který zapříčinil z větší části nový služební zákon č.361/2003 Sb., neboť tento zákon je velmi špatně "nastaven" právě pro ty řadové policisty, kterým by se určitě stal i Váš syn, kdyby měl zájem pracovat po škole u Policie. Dobře si proto rozmyslete, kam Váš syn po škole půjde!!! Jsem si jistý, že po ukončení školy bude u Policie mnoho volných míst, tudíž bude mít velkou šanci, že bude přijatý, pokud projde úspěšně přijímacím řízením, jehož kritéria jsou nyní nastavena velmi nízko, snad až podprůměrně, ale to je zapříčiněno velkým podstavem v řadách policistů na ulici a dnes je opravdu problém najít uchazeče o práci u Policie.
Mohl bych se opravdu rozepsat velmi mnoho, ale jsem si jist, že pokud prostudujete tyto stránky pana ministra důkladněji, odpověď na své otázky určitě najdete. Na odpověď na Váš dotaz v sekci PolicieČR/Hasiči čekejte tak dva až tři měsíce, pokud Vám vůbec pan ministr odpoví.

třeba k systémovému dorovnávání platů na úroveň roku 2006 formou pracovních odměn. Ministr tvrdil, že nikdo s platem nemůže spadnout, že to prostě nelze. Že má všechny podklady a najednou se lepí odměňování podivným způsobem "ala" tomu nic a tomu 20t., protože byl např. půl roku na neschopence. Bravo. Inu, pak má být člověk "slušný" na nějaké diskuzi. V tomhle bo.delu už to je nereálná věc.... Jen jsem vělmi zvědavý, jakým způsobem budou na konci roku 2008 dorovnávat za stejné výkony a výsledky mé práve plat na úroveň roku 2006, na to se opravdu moc těším.....

"Opravdu se také těším na dobu",kdy se nám bude derovnávat plat z roku 2006 na 2007
z 2007 na 2008
z 2008 na 2009
z 2009 na 2010 a tak dále.Kdy tady ten kocourkov skončí? Na jaké úrovni skončí naše reálná mzda v porovnání s civilem v roce 2010?

Je to tak, bohužel. Neříkám, že všichni, ale spousta zde přispívajících umí jenom nadávat, lamentovat, závidět. Když tu někdo napíše trochu jiný názor, je to okamžitě řiťolezec, případně důchodce - manažer - vepř. Někteří kolegové, zamyslete se trošku nad sebou.

Mělo to bejt níž u příspěvku PETRA.

on hlavně kecá nesmysly a při tom zákon 361/2003Sb.ve znění pozdějších novel současně s přílohami ještě neotevřel....

Máš naprostou pravdu. Někdy se stydím, že jsem policista. Co si o nás musí myslet normální občan, když se k sobě taklhle chováme. Jak se asi tito "policisté" chovají k občanům?

Zřejmě taky jeden z těch , kterí měly dorovnáno.

Nad sebou se zamýšlím každý den a dělám jak sebehodnocení ( ne to služební ), tak hodnotím okolí a vždy mě vychází, že je to v podstatě relativní, ale také reálné - bohužel. Prostě když vidím to lidské bahno kolem sebe, to vtírání do přízně těch, kteří se cítí býti mocnými a pozbývání vlastní důstojnosti - tedy té lidské stránky věci a dále vnímání systémové stránky věci - tak v součtu to moc nevoní.

Šmankote, "demotivovanej", raději své myšlenky někomu diktujte. Hlavně v práci. Vždyť to čtou i jiní.
Jinak musím konstatovat, že "Táhlo" má pravdu.