4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

POLICIE SPĚJE KE VŠEM ČERTŮM A MUSÍ TO VIDĚT VŠICHNI SOUDNÍ LIDÉ.

Všichni soudní lidé to vidí a proto jdou 09.12.2009 demonstrovat. Nevidí a nechápou to jen někteří členové vlády a poslanci sněmovny a senátu.

Pro takyrentiér. Já s výslužkou nemám problém po 25 letech služby. Něco jsem dal společnosti. Jinak ti do mne vůbec nic není.Jsou tací co 20 x kradli, přepadávali, nic pro společnost neudělali, o ty si odírej hubu. Nevydávej se pod tento takyrentiér. Do policistů ti nic není. Demonstrace je jen naše věc, zadarmo bys též nepracoval, negativa jsem zde několikrát sdělil. Tak se do nás nemontuj. Byly zde i psány dole výhody, ale něco, za něco, Jestli je závidíš, máš v policejním sboru otevřené dveře.Bylo by docela zajímavé chytráku se tě zeptat po 25 letech služby, jak se ti sloužilo v dnešní džugli. Více to tobě jako rejpalovi nemá cenu vysvětlovat. Myslím, že ze dne 29.11.2009 jsem to rejpalům napsal, jasně a srozumitelně. Nebyl jsem zde tady sám. S pozdravem pěkného večera rentiér.

zadarmo pracují nejen policisté a to za daleko menší plat, toť holá skutečnost

ty holá skutečnosti, tak jako nemá stejnej plat policajt a lékař, tak ho nebude mít stejnej ani policajt a pekař či uklízečka, prober se! A nebo běž k policajtům a nezáviď!

for oprava
Nikoho takového co by dělal v civilu zadarmo neznám, ale jestli ty se nepohybuješ mezi těmi co vykonávají trest obecně prospešných prací ?

asi žijou na Marsu a nebo jsou těžce mimo!!!!

for Ronin
Ronine nemáš pravdu. I ti co vykonávají trest obecně prospěšných prací za tuto práci dostanou zaplaceno, takže zadarmo nedělají.

stejně demonstrace dopadne jako předešlé - nic nevyřeší a nokdi nepomůže. Policie je v nelibosti od éry 89 roku.

Už jsem jednou psal není za co demonstrovat. Nebo snad 4 procenta je hodně? Dělníci jsou na tom daleko hůř, tak neblbněte.

DEMONSTRACE musí otevřít těm slepcům nahoře oči jinak Česká policie skončí na smetišti.

už je dávno v prdeli,když starýho kriminalistu s letitýma zkušenostma degradujou a nastoupí na jeho fce. 23 trubka s vysokou zemědělskou a všechno ví a všechno zná,nebo "vysokoškolák"-obor vychovatelství,tak se nedivím,v jakých končinách se pčr nachází...

Svatá pravda. Letitýho policistu se znalostmi nejen že degradují na funkci, kde ho nahradí nějaký VŠ, ale zdegradován byl i na hodnosti a to taky není dobře. Jenže dnes jseš bez VŠ u PČR úplný hovno a v tom všem je zakopaný pes. Letitý zkušený policista si řekne, že než by za takových podmínek dělal někomu blbce, tak raději odejde do důchodu nebo do civilu a rovněž mu nic nechybí.

Náhodou u nás ing.rekultivace krajin, raketový vzestup na pozici vyšetřovatele a řekl bych, že je nejdražším pošťákem SKPV.Spáchat nově již opět zločin, v případě, že bych si mohl vybrat mimo advokáta i vyšetřovatele,mám vybráno :o) Abych mu nekřivdil, není jediný kdo u nás šel přímo z ulice na pozici VYŠETŘOVATELE!!!A to myslím smrtelně vážně.Opravdu smutnej příběh tahle "Langeriáda".Tohle se musí zákonitě sesypat jako dům z karet...

proti Brnu, tady je celá armáda slovenských vysokoškoláků " MAJSTER ODBORNÉ PRÍPRAVY" a to je fičák. Zdar

Jo jo, u nás SU je to taky tak nějak. Hodně kolegů studuje na Slovensku obor: "Majster odborného výcviku" to je děs a hrůza. Jediné co mě v tomto případě uklidňuje je to, že to jsou chlapi, kteří již slouží minimálně 10 a více let u PČR a někteří i na SKPV a pokud chtějí zůstat, tak si musí nějaké to VŠ dodělat. Jdou tedy cestou nejmenšího odporu.

Neslyšeli jste někdo o radikálním snižování tabulkových míst na OOP a SDP? Prý jde o hotovou věc.

Něco na tom bude,protože u ciziny je to asi jistý

"prý"...Nesmysl, už teď je to našponovaný, že se sotva staví služby a na nic jiného v podstatě ani není čas a prostor.Maximálně se budou slučovat dvě menší oddělení v jedno větší, tak jako se tomu dělo u nás a výsledek stojí úplně za...však víte co.O cizině nevím, bohužel nemůžu sloužit.Jestliže se ale obvody potýkají s dlouhodobým podstavem a nejsou schopny zajistit řádný chod a na druhé straně je zde cizina řekl bych velmi početně zastoupena byly by určité přesuny zcela reálné.To ale jen střílím od boku, oficálně jsem to nikde neslyšel.

Možná by stačilo si podrobně nastudovat zákon o služebním poměru, případně výklad zákona a pak lpět na jeho dodržování. S pozdravem Jiří.

to říkám také. Perfektně nastudovat zákon o služebním poměru, všechny předpisy a nařízení a potom je dodržovat "ab absurdum". Co se stane? Dominový efekt, všechno se zhroutí.

Chlapi neblázněte. Není v lidských silách všechny ty kravina narvat do hlavy a ještě je dodržovat. Vždyť je to jedna kravina větší jak druhá včetně zákona 361. Pokud víte co policejní práce obnáší, tak si myslím, že vysvětlovat vám to nemusím.

Pro ty rejpaly, co odsuzují demonstraci policistů. Je to jenom naše věc, jde o naše peníze, valorizaci, výslužky a podobně.Nevím, kdo by z Vás makal zadarmo 150 hodin, nadělával 10 svátků zadarmo, když se slouží též zadarmo, bez všech příplatků. Ještě citelně snížit plat, když jsme toto nezavinili. To vůbec nehovořím, zda přijdeme vůbec domů ze služby, nebo zdraví. Ze strany státu je to legální ožebračování, zločin. V civilu jste toto nezažil, vše se platilo. To je zajímavé, co pánové, anonymní rejpalové. Bavíte se zde anonymně na úkor jiných, kdy o jejich práci nic nevíte. Několik kolegů dole Vám to řeklo jasně. Je to naše věc. Nebýt policistů, hasičů, bachařů, poctivých občanů této země, je zde ještě větší bordel. Každý, kdo dělá nějakou práci a bezdůvodně by se mu šahalo na peníze, tak by strašně řval. Myslím, že ve Vašem případě byste přímo řičeli. Více to nemá cenu rozvádět, s pozdravem příjemného večera rentiér. Uvádět zde stávka, je ubohost anonyma, měl by vědět, že stávkovat policisté nemohou, to je velké škoda. Ale k tomuto bychom se nesnížili, úkolem policie ČR je chránit život, zdraví a majetek pánové rejpalové.

Demonstrace. A co dál,když bude k ničemu? Máš další řešení? Nemáš!!!

"Demonstrace. A co dál, když bude k ničemu. Máš další řešení? Nemáš!!!"
Rentiér má pravdu, jsou ze strany státu legálně ožebračováni a stát hřeší na to, že ze zákona nesmí stávkovat. Ale proč by si to měli nechat líbit? Brání se v mezích možného a už jen ta ostuda pro stát
v zahraničí stojí za to.
Každý ví, že silný stát musí mít na své straně střední třídu. Pokud mu to nedochází, je kolos na hliněných nohou.
A další řešení? Vždy nějaké je a vždy se najde. Ale musí se i najít lidé, kteří pro něj ponesou kůži na trh. Ty to ale určitě nebudeš, viď?

Od toho je snad odborový svas,aby nosil kůži na trh,tak je to všude na světě.Jedinec neznamená nic.A jestli nemá připravené další řešení pro případ další neůspěšné demonstrace,tak je to druhá liga a nemá tam co dělat.

i ten odborový "svas" se skládá z určitého počtu jedinců. Ti nesou kůži na trh, ne název.
A jestli má, či nemá další řešení - vždy se nějaké najde.

jakto, že mě do toho nic není. Odbory zastupují pouze 5000 policistů!!! Když nechaj 4% přijdeme tím o další výhody, ale to si nikdo neuvědomuje!!! Je spousta co nesouhlasí s demo a NOS ať laskavě na demo uvede, že zastupuje jen hrstku lidí + ty co se podepíší a jasně tím dá podporu. O nic více ani méně nejde.
Ještě by ses divil, co zaměstnanců dělá zdarma, aby je nepropustili a to mají plat daleko pod průměrem.

Rentiére, ty jsi zpět u PČR ? Že tady tak vystupuješ, jako jeden ze současných poldů. Myslím, a nejen já, že kdyby ses konečně zapojil do pracovního procesu a neseděl doma jako ten Honza za pecí, že bys nemusel na fóru "unavovat" těma svejma pořád stejnejma nesmyslama a brečet jak jsi státem ožebračován. Nebo se snad situace změnila a začals konečně pořádně hákovat ? Pokud ne tak líp se asi mít nebudeš a budeš zde jen a jen naříkat jako dosud.

můžete mi laskavě sdělit, jaké to výhody policistům ještě zůstaly? Nějak mi unikají.

Asi je považuješ za samozřejmé, ale tedy několik ti jich vyjmenuji. Jedná se už i o pravidelný příjem, který se pohybuje kolem 28000Kč hrubého za 15 let - málo? Vyplácení pracovní neschopnosti po třech dnech ve 100% - málo? Rehabilitace 14 dnů v lázních zdarma - málo? Výsluha - málo? Podpora penzijka a FKSP, kde lze dle kraje využít slušný balík - málo? Nedodržování účasti na střelbách a fyzických - málo? ( zeptej se v civilu, kde nikoho nezajímá, jestli jsi to stihl v pracovní době, holt jsi pomalej, tak tam musíš ve svém volnu) Jediné co by bylo potřeba přerozdělit síly a prostředky dle vytíženosti. Další si najdi v sl.p.

Jak proboha může někdo jednat za ostatní, když nezná jejich názor!! Skutečně je NOS tak prozíravá, že dvacet let se o nic nebila a teď vstala z mrtvých? Je v tom něco jiného! Demo nepodporuji!!!!

Odbory chtějí stávkovat a kolik zastupují vlastně policistů? Spousta z nás nesouhlasí s demo!!!!!

Vyzývám všechny policisty a hasiče, aby se demonstrace nezúčastňovali, mohlo by to do finále ještě všem uškodit. Nic nikdo s tím už neudělá, akorát zhorší. Platy se omezovaly všem, není za co demonstrovat. S demonstrací já NESOUHLASÍM.

Na to stejné jsem již několikrát ptal, kolik policistů je v odborech? A mají u policie odbory být? Když dle zákona nelze stávkovat, tak i odbory jsou na ...

for Stávka, Pepa,xyz

Vy jste fakt odborníci. Vůbec nezáleží na tom, kolik policistů odbory zastupují, ale kolik policistů s jejich návrhem souhlasí - jsem přesvědčen, že to je většina. Na to abych si spočítal jedna+jedna nemusím být v odborech. Je velká škoda, že policisté ze zákona nesmějí stávkovat, protože pak by jste teprve viděli co by se dělo. Ještě rádi by jste volali a vzývali parlament i vládu, aby policistům dali vše co požadují a co mají ze zákona mít, jen aby vás zbavili všech těch darebáků co kradou, znásilňují a zabíjejí, atd. To vám garantuji. Samozřejmě nemusíte souhlasit, na to máte právo a nikdo vám ho brát nemůže. Jenže vy se držíte hesla "Když nemůžeš pomoci, tak alespoň uškoď" a já dodávám a to co nejvíce můžeš. Je ovšem ubohé si vymýšlet pořád nějaké nové nicky a odpovídat sami sobě. Jestli jste policisté, tak vás bych chtěl mít na oddělení a velet vám. Pokud jste civilové, tak se prosím napřed pořádně seznamte s problematikou policejní práce a s důvodem demonstrace a pak teprve něco piště.

Právě proto, že mnozí ví o čem mluví sem dávají názory, které mají vytvořit polemiku, taky si nemyslím, že demonstrace policistům v něčem pomůže a rozumím těm,kteří mají obavu, že i opak může být pravdou.

Tedy pánové nezlobte se, vy jste ale ovce. Je to prosté, když s demonstrací nesouhlasíte, tak na ni nechoďte. Ale nedivte se, že vám potom seberou i těch 10%, co nahrazují příplatky a třeba i výsluhu. Když si necháte bez odporu všechno líbit, tak se následně nedivte.
Je jedno, kolik policistů je v odborech, ale uvědomte si laskavě, že odbory jsou mimo soud jediná instituce, která se vás může zastat a pomoci vám. Nechte si vzít i odbory a budete v roli otroka. To se vám bude líbit?

ještě,že jsem dneska měl poslední službu-tým lidí,který jsou rozhádaný,nesoudržný a když o něco jde,tak to krachne-vedení nejde o ty dole,ale o svoje zájmy,sloužit pro lidi,pěkný hovno.kluci na ulicích jsou buzerovaný pro každou hloupost a zbytečně už tak protěžovaný.jinak policajtů je dost,ale hlavně v kanclech a tam,kde nejsou potřeba-POLICEJNÍ PREZÍDIUM!!!berou desetitisícový odměny a jsou k hovnu,policajti odchází,ale bohužel jen a jen z ulic,a když demonstrace,tak to chtějí jenom a jenom ti z ulic,jelikož lopaťáci,kterej jsem byl i já z ulice na tom byli nejvíce biti..

Odbory chtějí demonstrovat (chápete ten rozdíl)? A kolik zastupují policistů vám může být jedno, pokud v nich nejste. Pokud s demonstrací nesouhlasíte, tak na ni prostě nechoďte. Kapišto?

I když se často hádáte, nedržíte spolu, jsou chvíle, kdy mají jít všechny rozpory stranou...

Chci znát Váš názor: nevadí Vám, že Česká spořitelna zadržuje výplaty? Třeba mě na účet posílá policie peníz dne 9tého, ale Spořka je pustí až 15tého. Prý mají smlouvu s policií, že to tak je. Na to jim ale se.u, nezajímá mi, co si naše vedení z Prahy udělalo za smlouvu. Porušují takto zákon. Psal jsem ombudsmanovi do Spořky, tak jsem zvědav, co napíše. Jinak jdu k jiné bance!

mBank a je to bezproblémů :)

U zlodějů z Erste už ani korunu. mBank 9-tého