Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pokud z nás udělají idioty tím co se chystá, jdem skoro všichni do pr..le, výsluha - nevýsluha, nemluvím za PČR, ale za VS ČR a myslím i za 80% kluků z JS. Co tady? CO nás tu bude držet...??? Žebrota ???? Zapomeňte na to soudruzi...!!!

Takový bordel u policie ještě nebyl, nejistoty jako za cara. Tolik lidí je zase na odchodu od sboru.

Za Cara bylo dobře.

Lidi co zůstanou to prostě položí. Už ať si to někdo fundovaný uvědomí. Nejsme pokusný krysy!!! Oslabit takhle ozbrojený složky nemá v Evropě obdoby. Co pak tam není někdo, kdo všechny ty negativní následky nevidí??? Pol. ČR, VS, a všechny složky jsou už půl roku v ostudě!!! Počkejte ona Vám to veřejnost spočítá Vy Tataři!?!?... Všichni půjdem do civilu, nejsme děvky v předklonu... Zatím se nikdo veřejně neozývá, ale chce to jít společně jako lékaři a zostudit tvůrce paskvilů...

S tou výsluhou po 20 letech je ptákovina,je všem totiž jasné,že kdyby tohle prošlo,tak dalších 5 tis.policajtů odejde do civilu,možná i víc.Přece by si nikdo nenechal vzít tak krásnou rentu do důchodu. Všem musí být jasné, že odejít s 20 tis do civilu a s 12 tis.je rozdíl. Buďte v klidu a soustřeďte se na svou práci!!!

Vypadá to, že si modří ptáci nasadí do vedení všech složek státu své lidi a celá republika bude skákat tak, jak oni budou pískat. Začínám se obávat nejhoršího, že budou pískat ještě hrozivěji než komunisti a o demokracii a právním státě si můžeme nechat jen zdát. Zatím vše tomu tak nasvědčuje.

Taková je demokracie. Jdi volit a vezmi rodinu. Jiné východisko není.

Petra Lhotáková a komu lezete do zadní části těla Vy? A Vy mluvíte pravdu. Být policistů jako Vy více, tak už tu dávno policie není.

Vždy a všude někdo někomu někam leze. Jen když to není zepředu. Tomu již se říká láska. I když.. někdy i zezadu!

takový ženský nelezou do zadní části těla, ale do postele pokud to jde do té nejlepší

Děkuji za Váš názor a máte pravdu!
Cituji Vás: "Být policistů jako Vy více, tak už tu dávno policie není".
A otázce komu lezu do zadní části těla, sice nerada, ale odpovídám, že poslední dobou svému psovi, protože nezvedá ocásek a musím mu tedy utírat prdelku.
A pravda to je, bohužel, milý pane podplukovníku j.n., tedy Jendo Nohů, nebo Jindro Nádeníčků, Jane Nepomucký, Jirko Nezdare.....??
Petra Lhotáková

pro "pplk. a ostatní"
Není Vám to blbé takto Petru Lhotákovou ponižovat strhnutím celé debaty narážkami, kdo s kým vleze do postele?????
Pokud nemáte jiné pádné argumenty na její výstižné příspěvky, vyvarujte se příště těchto ubohých, trapných a zavádějících, zesměšňujích a jen o Vašem potenciálu svědčících příspěvků.
To, že svými upřímnými názory brojí proti sobeckým důchodcům na odděleních, veřejně podporuje předsedu NOSP p. Štěpánka a jako jediná zde se nestydí podepsat pod svůj příspěvek evokuje Váš názor o lezení do postele nejlepším jenom slabomylsným, tupým, hovadům ......

hezké :-)

pro !: Kde bereš tu jistotu, že pod každým svým příspěvkem je podepsaná Lhotáková, nebo že každý příspěvek podepsaný jménem Lhotáková psala ona???? (A teď pokud použiji její podpis, psala to ona, nebo nepsala????) Tak vidíš, jak ošidné je na těchto stránkách polemizovat o tom kdo se stydí, či nestydí podepsat.

Nic ve zlém, ale nechodí to tak?
Nebo jste takové šplháníčko nikde kolem sebe nikdy neviděli?

Stanovisko Výboru NOS PČR - 22. 01. 2007
Výbor NOS PČR zaregistroval během posledních několika dní informace o změně podmínek pro získání pozitivního lustračního osvědčení. Byť se jedná především o zprávy sdělovacích prostředků, i tak způsobují mezi policisty dohady, které vedou k rozhodnutím o ukončení služebního poměru. Domníváme se, že po devatenácti letech od „sametové revoluce“ již tato problematika není aktuální, neboť za toto období policisté prokázali svou loajalitu vůči státu. Podobné kroky připomínají hledání třídního nepřítele a nemají za současné složité personální situace v PČR opodstatnění. S podobným postupem rozhodně nesouhlasíme a podnikneme veškeré dostupné kroky na podporu policistů a zaměstnanců, kterých by se mohly případné změny dotknout.

JUDr. Milan Štěpánek, předseda

Tak za to, že jsem si jako voják "vyžíral" krásy služby na hranici, aniž jsem mohl ovlivnit kam mne přidělí, po dvacetileté službě vlasti u PČR mne budou nahánět "jako třídního nepřítele".
Nezlobte se pánové, ale připomíná mi to "hon na čarodějnice" v padesátých letech v Americe.

Smutné je, že naši Vážení bývalí zpravodajci opět zůstanou na svých místech. Mám super vedoucího, který se provinil tím, že pracoval na dřívějším OPK. Zítra jej již mít nebudu a místo něj dostanu někoho, kdo je nějakým způsobem zpřízněn s mými nejvyššími nadřízenými, či jim jde jinak na ruku. Pane ministře, to co se děje za Vašeho působení na ministerstvu nemá obdoby.

drží jako klíště politruk jak vyšitý.....

Důležitější bude,
v jaké funkci se drží a zda ji dělá velmi dobře,
než to jestli byl před dvaceti lety jako mladý pitomec někde politrukem!
A jestli ji dělá velmi dobře a nemá již být v penzi (55 let ? nebo 62 let ?) a je přínosem tak ať dále pracuje. Ale jak ji dělá vidí váš i jeho nadřízený, ale i vy podřízení.
Takže jestli i vy děláte svoji práci velmi dobře či výborně, na něj, pokud on ji dobře nedělá poukažte.
Ale si za tím stůjte!

Jen blb nastoupivší před rokem 1990 po kecách modrých zůstává!

"na všechna místa dáme odborníky", "nejsme jako oni"....
a další a další bla, bla, bla.
A pak se diví, že jim už nikdo nevěří.

Máš pravdu, nejsou jako oni, ale někdy (jen pro příkládek - zdravotnictví) ještě horší!!!!!!!!!!!!!!!!§

pro Nespokojený Policista
S tím kolegou ve vyšší funkci,který volil ptákostranu je to logické.Tato strana se nikdy netajila,že paskvil 361 přivede v účinnost.A ještě bych se vsadil,že ten kolega několik desetiletí volil stranu,která je na opačné straně politického spektra.Ale radši toho necháme,nebo se zase někdo ozve,že nemáme úctu ke stáří.

když se bavíš normálně, nikdo se ozývat nebude. Když se chováš jako prase, nediv se, že se ozve...

Zapomněl jsi, že se volí tajně a těch pomýlených, dle tebe, co volili modroptáka bylo docela dost. On to sám šéf neovlivnil!

V novém roce nové "informace"
Krátce Vás tímto informuji v reakci na velké množství dotazů v posledních dnech, které se týkají „rychlé novelizace“ zákona o služebním poměru. Ta by měla spočívat ve zvýšení hranice pro vznik výsluhových nároků na 20 let trvání služebního poměru a jejich omezení maximální částkou cca 12.500,-- Kč.



Tato zpráva, která se nyní šíří v policii, má stejnou váhu jako všechny podobné, které proběhly v roce 2007. Žádná podobná novela se aktuálně nechystá ani neprojednává.



JUDr. Milan Štěpánek, předseda NOS PČR

No tak to jsem zvědavá, kolik tu zase bude "nevěřících Tomášů". Toto tvrzení už tu zopakovalo plno kolegů, ale stále tomu nikdo nevěří.
Je naprosto zbytečné to sem dávat, protože se tu stejně zase nějaký šikula najde a dokola to bude zpochybňovat. Nabalí se na něj plno dalších, s ještě "důvěryhodnějšími" informacemi, že JUDr. Štěpánek nemluví pravdu, protože kryje vládu, leze do zadku Langerovi, aby se mu zalíbil, nebo co ještě kdo vymyslí......
Petra Lhotáková

Otázkou je proč řada lidí nevěří těmto opakovaným zaručeným informacím. Třeba to bude v tom, že ztratili jaksi důvěru v " politické proklamace, sliby ....... . Stačí si vzpomenout na schvalovaný balíček, ve kterém bylo navýšení platů poslancům a zároveň v tomto balíčku bylo negativum pro příslušníky ozbrojených sborů. Neschválit negativum pro přísl. ozbrojených sborů, znamenalo nezvednout si plat. Schválit znamenalo zvednout si plat, ale schválit negativum příslušníkům ozbrojených sborů. Takže morálku tam moc nehledejme. Kolik znás již léta a že jich už bylo, slyšíme že se to zlepší - jak systémově, tak i v jiných směrech a opak je pravdou, tedy jde to od 10 k 5 a od 5 do ........ za doprovodu samolibých úsměvů, na kameru sdělovaných lží, mlžení a to do tváří poldů, kteří tohle poslouchají v televizi v rádiu a je to ve stylu stojím ve vodě a tvrdí, že je sucho. Takže lží od pachatelů jsme nasyceni dost a dost a těm proklamovaným " pozitivním signálům " po tom, jak to zatím s námi mysleli upřímně, např. jablka a hrušky, nikdo nebude mít na konci roku 2007 méně než v roce 2006 za stejné množství práce - věř politikům.
A každý to vidí, že ta policie, která byla v roce 89 politicky zadupána do země, jako nenáviděná složka totalitního státu, klečí od té doby na kolenou a pozvednout se jí do pevného postoje už nepodařilo. Kdejaký křupan si dneska o poldu otře podešev a když už si ji neotře, tak si alespoň na něj podá stížnost, aby mu zavařil a ten polda se pak v tomto státě jen potí, jak to pro něj dopadne právě za okolností, když se těm poldům všebecně moc nevěří a již dopředu je v pozici občana druhé kategorie a bylo by toho víc. mnohem víc. Já sem tyto poplachy samozřejmě nepíšu, ale věř politikům. Ze dne na den by to jistě nebylo a ven by to jistě prosáklo. Nitky z policie vedou jistě i na informovaná místa.

Není podstatné zda mluví pan Štěpánek pravdu, protože žádná pravda Petro není . Pan Štěpánek má pouze názor, který opírá o informace od lidí, kterým bohužel já již nevěřím . A nejsem sám. Je jen otázkou inteligence co si z těchto stránek vybereš. A je jen otázkou zkušeností , komu chceš a můžeš věřit.

pro F1
Svatá pravda.Léta u policie mě taky naučila nevěřit nikomu a ničemu.Důležité informace si popřípadě na více místech ověřit a žádný drb nepodceňovat.Informace od předsedy odborů na mě mají,asi takový dopad,jako od kohokoliv jiného tady. Hlavně v dnešní době,kdy mají odbory problémy s členskou základnou,která je většinou staršího ročníku a houfně jim odchází do civilu.

Ano,možná je to v současné době jenom poplašná zpráva. Na druhou stranu si stačí přečíst Topolánkovu " Smlouvu s občany" , porovnat jí s nynější skutečností a obavy jsou na místě. Slovo politika, zejména pravicového nic neznamená .Langer něco sice dnes tvrdí, ale zítra to nemusí být pravda - zdůvodnění se vždycky najde. Vždyť vzít hákem policajty je mediálně tak úspěšná věc. Policisté včetně jejich odborů by s tím sice nemuseli souhlasit,mohli by proti tomu i protestovat, ale to by bylo asi tak všechno , co by proti tomu mohli dělat. Ve stavu v jakém se dnes nechází policie policie by to ale zrovna " pragmatické " nebylo.
Závěr je tedy pouze jeden :
Pokud má v současné době někdo nárok na slušnou rentu , musí velmi bedlivě sledovat co se děje aby stačil včas adekvátně reagovat. Nic víc, nic méně.

Policisté odcházejí značně znechucení ze současných poměrů u policie, z nulového navýšení mezd, ze značného opotřebování zdraví, které u této firmy odchází jako nikde jinde a dalších nevolností, které pan ministr Langer vytvářejí za poslední období, kterému se říká období temna a nejistoty.

potkat, ty hesluješ i v "běžném" životě, jinak to není možné....to už je poškození zdraví zralé na trvalé následky.... :-)))

Proto odchází tolik lidí ty moulo.

odcházelo loni, letos se nic převratného neděje. Pokud nebudou dementi věčně vyřvávat o 200% info, že ti seberou i spodky....

Prober se a uvědom si, že je teprve skoro konec ledna. Hodně kolegů čekalo zda budou nějaké změny k lepšímu, ale jelikož žádné nejsou a je to spíše horší, tak už zase začínají odcházet. U nás SU již to začalo.

for XXX
Je to přesně tak.I u nás se začala zvedat další vlna odchodů.Korunou všemu je asi proslov předsedy ODS,zmrazené platové tabulky a další kolo lustrací na příslušnících BS,kteří pamatují službu před rokem 1989.

navařili, to ať si snědí. Jestli bude i letos odcházet stejné množství přísl.BS, nepomůže jim ani prac.neschopn.první 3 dny zdarma. Lidi co zůstanou to prostě položí. A nikoho to zajímat nebude, pojede se dál, tak si to uvědomte i vy.