4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pokud z nás udělají idioty tím co se chystá, jdem skoro všichni do pr..le, výsluha - nevýsluha, nemluvím za PČR, ale za VS ČR a myslím i za 80% kluků z JS. Co tady? CO nás tu bude držet...??? Žebrota ???? Zapomeňte na to soudruzi...!!!

Takový bordel u policie ještě nebyl, nejistoty jako za cara. Tolik lidí je zase na odchodu od sboru.

Za Cara bylo dobře.

Lidi co zůstanou to prostě položí. Už ať si to někdo fundovaný uvědomí. Nejsme pokusný krysy!!! Oslabit takhle ozbrojený složky nemá v Evropě obdoby. Co pak tam není někdo, kdo všechny ty negativní následky nevidí??? Pol. ČR, VS, a všechny složky jsou už půl roku v ostudě!!! Počkejte ona Vám to veřejnost spočítá Vy Tataři!?!?... Všichni půjdem do civilu, nejsme děvky v předklonu... Zatím se nikdo veřejně neozývá, ale chce to jít společně jako lékaři a zostudit tvůrce paskvilů...

S tou výsluhou po 20 letech je ptákovina,je všem totiž jasné,že kdyby tohle prošlo,tak dalších 5 tis.policajtů odejde do civilu,možná i víc.Přece by si nikdo nenechal vzít tak krásnou rentu do důchodu. Všem musí být jasné, že odejít s 20 tis do civilu a s 12 tis.je rozdíl. Buďte v klidu a soustřeďte se na svou práci!!!

Vypadá to, že si modří ptáci nasadí do vedení všech složek státu své lidi a celá republika bude skákat tak, jak oni budou pískat. Začínám se obávat nejhoršího, že budou pískat ještě hrozivěji než komunisti a o demokracii a právním státě si můžeme nechat jen zdát. Zatím vše tomu tak nasvědčuje.

Taková je demokracie. Jdi volit a vezmi rodinu. Jiné východisko není.

Petra Lhotáková a komu lezete do zadní části těla Vy? A Vy mluvíte pravdu. Být policistů jako Vy více, tak už tu dávno policie není.

Vždy a všude někdo někomu někam leze. Jen když to není zepředu. Tomu již se říká láska. I když.. někdy i zezadu!

takový ženský nelezou do zadní části těla, ale do postele pokud to jde do té nejlepší

Děkuji za Váš názor a máte pravdu!
Cituji Vás: "Být policistů jako Vy více, tak už tu dávno policie není".
A otázce komu lezu do zadní části těla, sice nerada, ale odpovídám, že poslední dobou svému psovi, protože nezvedá ocásek a musím mu tedy utírat prdelku.
A pravda to je, bohužel, milý pane podplukovníku j.n., tedy Jendo Nohů, nebo Jindro Nádeníčků, Jane Nepomucký, Jirko Nezdare.....??
Petra Lhotáková

pro "pplk. a ostatní"
Není Vám to blbé takto Petru Lhotákovou ponižovat strhnutím celé debaty narážkami, kdo s kým vleze do postele?????
Pokud nemáte jiné pádné argumenty na její výstižné příspěvky, vyvarujte se příště těchto ubohých, trapných a zavádějících, zesměšňujích a jen o Vašem potenciálu svědčících příspěvků.
To, že svými upřímnými názory brojí proti sobeckým důchodcům na odděleních, veřejně podporuje předsedu NOSP p. Štěpánka a jako jediná zde se nestydí podepsat pod svůj příspěvek evokuje Váš názor o lezení do postele nejlepším jenom slabomylsným, tupým, hovadům ......

hezké :-)

pro !: Kde bereš tu jistotu, že pod každým svým příspěvkem je podepsaná Lhotáková, nebo že každý příspěvek podepsaný jménem Lhotáková psala ona???? (A teď pokud použiji její podpis, psala to ona, nebo nepsala????) Tak vidíš, jak ošidné je na těchto stránkách polemizovat o tom kdo se stydí, či nestydí podepsat.

Nic ve zlém, ale nechodí to tak?
Nebo jste takové šplháníčko nikde kolem sebe nikdy neviděli?

Stanovisko Výboru NOS PČR - 22. 01. 2007
Výbor NOS PČR zaregistroval během posledních několika dní informace o změně podmínek pro získání pozitivního lustračního osvědčení. Byť se jedná především o zprávy sdělovacích prostředků, i tak způsobují mezi policisty dohady, které vedou k rozhodnutím o ukončení služebního poměru. Domníváme se, že po devatenácti letech od „sametové revoluce“ již tato problematika není aktuální, neboť za toto období policisté prokázali svou loajalitu vůči státu. Podobné kroky připomínají hledání třídního nepřítele a nemají za současné složité personální situace v PČR opodstatnění. S podobným postupem rozhodně nesouhlasíme a podnikneme veškeré dostupné kroky na podporu policistů a zaměstnanců, kterých by se mohly případné změny dotknout.

JUDr. Milan Štěpánek, předseda

Tak za to, že jsem si jako voják "vyžíral" krásy služby na hranici, aniž jsem mohl ovlivnit kam mne přidělí, po dvacetileté službě vlasti u PČR mne budou nahánět "jako třídního nepřítele".
Nezlobte se pánové, ale připomíná mi to "hon na čarodějnice" v padesátých letech v Americe.

Smutné je, že naši Vážení bývalí zpravodajci opět zůstanou na svých místech. Mám super vedoucího, který se provinil tím, že pracoval na dřívějším OPK. Zítra jej již mít nebudu a místo něj dostanu někoho, kdo je nějakým způsobem zpřízněn s mými nejvyššími nadřízenými, či jim jde jinak na ruku. Pane ministře, to co se děje za Vašeho působení na ministerstvu nemá obdoby.

drží jako klíště politruk jak vyšitý.....

Důležitější bude,
v jaké funkci se drží a zda ji dělá velmi dobře,
než to jestli byl před dvaceti lety jako mladý pitomec někde politrukem!
A jestli ji dělá velmi dobře a nemá již být v penzi (55 let ? nebo 62 let ?) a je přínosem tak ať dále pracuje. Ale jak ji dělá vidí váš i jeho nadřízený, ale i vy podřízení.
Takže jestli i vy děláte svoji práci velmi dobře či výborně, na něj, pokud on ji dobře nedělá poukažte.
Ale si za tím stůjte!

Jen blb nastoupivší před rokem 1990 po kecách modrých zůstává!

"na všechna místa dáme odborníky", "nejsme jako oni"....
a další a další bla, bla, bla.
A pak se diví, že jim už nikdo nevěří.

Máš pravdu, nejsou jako oni, ale někdy (jen pro příkládek - zdravotnictví) ještě horší!!!!!!!!!!!!!!!!§

pro Nespokojený Policista
S tím kolegou ve vyšší funkci,který volil ptákostranu je to logické.Tato strana se nikdy netajila,že paskvil 361 přivede v účinnost.A ještě bych se vsadil,že ten kolega několik desetiletí volil stranu,která je na opačné straně politického spektra.Ale radši toho necháme,nebo se zase někdo ozve,že nemáme úctu ke stáří.

když se bavíš normálně, nikdo se ozývat nebude. Když se chováš jako prase, nediv se, že se ozve...

Zapomněl jsi, že se volí tajně a těch pomýlených, dle tebe, co volili modroptáka bylo docela dost. On to sám šéf neovlivnil!

V novém roce nové "informace"
Krátce Vás tímto informuji v reakci na velké množství dotazů v posledních dnech, které se týkají „rychlé novelizace“ zákona o služebním poměru. Ta by měla spočívat ve zvýšení hranice pro vznik výsluhových nároků na 20 let trvání služebního poměru a jejich omezení maximální částkou cca 12.500,-- Kč.



Tato zpráva, která se nyní šíří v policii, má stejnou váhu jako všechny podobné, které proběhly v roce 2007. Žádná podobná novela se aktuálně nechystá ani neprojednává.



JUDr. Milan Štěpánek, předseda NOS PČR

No tak to jsem zvědavá, kolik tu zase bude "nevěřících Tomášů". Toto tvrzení už tu zopakovalo plno kolegů, ale stále tomu nikdo nevěří.
Je naprosto zbytečné to sem dávat, protože se tu stejně zase nějaký šikula najde a dokola to bude zpochybňovat. Nabalí se na něj plno dalších, s ještě "důvěryhodnějšími" informacemi, že JUDr. Štěpánek nemluví pravdu, protože kryje vládu, leze do zadku Langerovi, aby se mu zalíbil, nebo co ještě kdo vymyslí......
Petra Lhotáková

Otázkou je proč řada lidí nevěří těmto opakovaným zaručeným informacím. Třeba to bude v tom, že ztratili jaksi důvěru v " politické proklamace, sliby ....... . Stačí si vzpomenout na schvalovaný balíček, ve kterém bylo navýšení platů poslancům a zároveň v tomto balíčku bylo negativum pro příslušníky ozbrojených sborů. Neschválit negativum pro přísl. ozbrojených sborů, znamenalo nezvednout si plat. Schválit znamenalo zvednout si plat, ale schválit negativum příslušníkům ozbrojených sborů. Takže morálku tam moc nehledejme. Kolik znás již léta a že jich už bylo, slyšíme že se to zlepší - jak systémově, tak i v jiných směrech a opak je pravdou, tedy jde to od 10 k 5 a od 5 do ........ za doprovodu samolibých úsměvů, na kameru sdělovaných lží, mlžení a to do tváří poldů, kteří tohle poslouchají v televizi v rádiu a je to ve stylu stojím ve vodě a tvrdí, že je sucho. Takže lží od pachatelů jsme nasyceni dost a dost a těm proklamovaným " pozitivním signálům " po tom, jak to zatím s námi mysleli upřímně, např. jablka a hrušky, nikdo nebude mít na konci roku 2007 méně než v roce 2006 za stejné množství práce - věř politikům.
A každý to vidí, že ta policie, která byla v roce 89 politicky zadupána do země, jako nenáviděná složka totalitního státu, klečí od té doby na kolenou a pozvednout se jí do pevného postoje už nepodařilo. Kdejaký křupan si dneska o poldu otře podešev a když už si ji neotře, tak si alespoň na něj podá stížnost, aby mu zavařil a ten polda se pak v tomto státě jen potí, jak to pro něj dopadne právě za okolností, když se těm poldům všebecně moc nevěří a již dopředu je v pozici občana druhé kategorie a bylo by toho víc. mnohem víc. Já sem tyto poplachy samozřejmě nepíšu, ale věř politikům. Ze dne na den by to jistě nebylo a ven by to jistě prosáklo. Nitky z policie vedou jistě i na informovaná místa.

Není podstatné zda mluví pan Štěpánek pravdu, protože žádná pravda Petro není . Pan Štěpánek má pouze názor, který opírá o informace od lidí, kterým bohužel já již nevěřím . A nejsem sám. Je jen otázkou inteligence co si z těchto stránek vybereš. A je jen otázkou zkušeností , komu chceš a můžeš věřit.

pro F1
Svatá pravda.Léta u policie mě taky naučila nevěřit nikomu a ničemu.Důležité informace si popřípadě na více místech ověřit a žádný drb nepodceňovat.Informace od předsedy odborů na mě mají,asi takový dopad,jako od kohokoliv jiného tady. Hlavně v dnešní době,kdy mají odbory problémy s členskou základnou,která je většinou staršího ročníku a houfně jim odchází do civilu.

Ano,možná je to v současné době jenom poplašná zpráva. Na druhou stranu si stačí přečíst Topolánkovu " Smlouvu s občany" , porovnat jí s nynější skutečností a obavy jsou na místě. Slovo politika, zejména pravicového nic neznamená .Langer něco sice dnes tvrdí, ale zítra to nemusí být pravda - zdůvodnění se vždycky najde. Vždyť vzít hákem policajty je mediálně tak úspěšná věc. Policisté včetně jejich odborů by s tím sice nemuseli souhlasit,mohli by proti tomu i protestovat, ale to by bylo asi tak všechno , co by proti tomu mohli dělat. Ve stavu v jakém se dnes nechází policie policie by to ale zrovna " pragmatické " nebylo.
Závěr je tedy pouze jeden :
Pokud má v současné době někdo nárok na slušnou rentu , musí velmi bedlivě sledovat co se děje aby stačil včas adekvátně reagovat. Nic víc, nic méně.

Policisté odcházejí značně znechucení ze současných poměrů u policie, z nulového navýšení mezd, ze značného opotřebování zdraví, které u této firmy odchází jako nikde jinde a dalších nevolností, které pan ministr Langer vytvářejí za poslední období, kterému se říká období temna a nejistoty.

potkat, ty hesluješ i v "běžném" životě, jinak to není možné....to už je poškození zdraví zralé na trvalé následky.... :-)))

Proto odchází tolik lidí ty moulo.

odcházelo loni, letos se nic převratného neděje. Pokud nebudou dementi věčně vyřvávat o 200% info, že ti seberou i spodky....

Prober se a uvědom si, že je teprve skoro konec ledna. Hodně kolegů čekalo zda budou nějaké změny k lepšímu, ale jelikož žádné nejsou a je to spíše horší, tak už zase začínají odcházet. U nás SU již to začalo.

for XXX
Je to přesně tak.I u nás se začala zvedat další vlna odchodů.Korunou všemu je asi proslov předsedy ODS,zmrazené platové tabulky a další kolo lustrací na příslušnících BS,kteří pamatují službu před rokem 1989.

navařili, to ať si snědí. Jestli bude i letos odcházet stejné množství přísl.BS, nepomůže jim ani prac.neschopn.první 3 dny zdarma. Lidi co zůstanou to prostě položí. A nikoho to zajímat nebude, pojede se dál, tak si to uvědomte i vy.