Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Tak nám dva dny zpátky Rada města Prahy schválila věcný záměr zákona ke zřízení Metropolitní (městské) policie. Je to jenom krůček k podání návrhu zákona do sněmovny. Takže trend je asi jasný, chcete uniformu, tak ať si ji město zaplatí.....

Jo,jo MP má zelenou,ani se nedivím,když se podívám do služebních telefonních seznamů OŘ,KS........To by byl audit,jak vyšitej

Bohužel pan ministr je ve funkci MV ne za nás a ani za společnost, ale ZASEBE a to je rozdíl. Pokud by se totož podíval jakou má dnes finanční možnost policista v pořízení toho hlavního a tím je bydlení (mimochodem ať se koukne na Listinu zákl. lidských práv a svobod) tak by se zřejmě divil. To nemluvím o finančním aspektu pořízení rodiny a její udržení ... bohužel každý vidí jen co chce Viď Ivánku ...

Tak to,co koluje na Inranetu ohledně toho, že kolegové sloužící před listopadem 1989 u Pohraniční stráže či V. správy MV mají smůlu v tom, že díky Nařízení MV,které má "perestrojkář" I.L. na stole před podpisem,přijdou o zápočet těchto odsloužených let,je bohužel pravda.. Po dnešním telefonickém rozhovoru s ředitelem našeho Oblast. řed. SCPP si dalo opravdu dnes 5 kolegů žádost o odchod... Zítra jedou osobně na "oblast" se svými žádostmi. Provinili se jen tím, že před listopadem 89 "bouchali" pasy.... Díky, Ivánku,..Bouchli by i Tebe (pardon, Vás...).

...a to mi včera vedoucí ICP řekl, že kdo sloužil před rokem 89 NESMÍ BÝT ANI VE VEDOUCÍ FUNKCI !! A to třeba i jako vedoucí skupiny....Tak tomu se říká reorganizace policie.

tak to se budeme muset rozloužit s náměstky policejního prezidenta... :-( tam nahoře je zase nějaký přitroublý aktivista, jehož fotr byl zarytým komančem a on si hraje na demokrata, že, rumlíčku?

Jo, jo z našeho ICP to dalo přes 10 lidí, i když někteří trochu zaváhali s tím, že PP vymohl na MV smetení tohoto inkvizičního předpisu ze stolu, jsa zděšen co to způsobilo ve sboru. A to prý je fofr i na všech st. řízení nejen u SCP, ale i na PP. Ale můžete mu (I.L) věřit, i když "podepisuje" různá prohlášení vlastní krví? I kdyby vykrvácel mu nevěřím - končím. 4 pro Libek - jasně, že je to tak. Někteří se probudili po dvacetiletém spánku - vytvořili nový ústav pro zkoumání historie, no a proč by to nespojili s úsporami a dále pokračující dehonestací policie (viz. projev Tupolánka na sjezdu modrých strak)? A to není jen rumlíček, ale i žáček,štětina, mejzlík a jiní nepřátelé policie. Zajímalo by mě proč jsou tak zapšklí a nenávistní.Že by chtěli víc hulit? Nebo nekontrolované rejdění ve státě....?

Zdravím všechny poctivé lidi, kteří to myslí s touto republikou dobře, policisty, hasiče a další. Pravidelně si zde pročítám na veřejném webu, tuto diskusi. Nejdříve by bylo dobré, kdo zde píše jako policista, staří, mladí, nic si nevyčítejte. Paskvil z. 361/2003Sb vytvořil náš zlatem zaplacený zákonodárce. Je smutné, sprosté, že nás stát legálně tímto zákonem okrádá, nás rentiéry na poloviční valorizaci, na nemocenské v ochranné lhůtě při výstupu do civilu, souběh výslužky s podporou na úřadu práce, můžete mít plat 100000,-Kč, dostanete jenom 2,5 násobku životního minima. Též rozdíl mezi výslužkou a tímto mininem, nebo jenom výslužku. Asi jsme neplatili daně. Přečtěte si podrobně náš paskvil. Stát na mne ušetřil 60000,-Kč, protože jsem byl půl roku doma, těžce mně onemocněla maminka. Kdybych měl sloužit na ulici do 63 let, od svých 2O ti let, tak ve službě padnu a již se neprobudím, to samé, hasiči, bachaři. Prostě zhovadilost. Možná pár vedoucích na různých funkcích to vydrží, do 65 let sloužit. Co odešli kolegové podle starého zákona ve věku 55 let, tak se jich málo dožije věku 60 ti let, stát nepotřebuje důchodce policisty, důchodce jako takové. Je zde obava z novely, veřím, že výsluhy, odchodné zkrouhnou, proč platit policistovi, hasičovi třeba po 30 ti letech nějaké požitky. Všude jinde v Evropě je výslužka vyšší . Sloužil jsem 25 let na Obvodě Česká Lípa, jsem dva roky v civilu. Dá se vydělat slušně, bez nočních, volné soboty, neděle. Být doma třeba o svátcích až do 6 ledna 2008, pohoda. . Dělat zadarmo svátky a ještě je nasluhovat, prostě zločin, hnus. Bez tzv renty po letech služby, ve věku po 40 ti letech jsme pro zaměstnavatele nezajímaví. Kvalifikace pryč v oboru, mládí pryč, zdraví již není jako ve dvaceti letech. Závidět si renty, mladí, staří, to je velmi špatné. Je pravdou, že platy vedoucích jsou nepoměrné k dělnému policejnímu lidu, zákon je špatný.Je nejistota, zákonodárce může mít přes noc bolení, renty pryč, u nás též vše pryč a jsou z nás bezdomovci. Tedy když nebudete mít práci, zdraví pryč, samá nejistota. Šel jsem sloužit , abych pomohl společnosti od gaunerů. Mne se jako policistovi nevěřilo, jako civilistovi ano. Ničeho nelituji.Věřím v lepší policii, ale ne pod vládou ODS. Moji rodiče platí drahé léky, doktora, recepty, co to je za vládu, když toto projde, je to zločin na bezmocných. Tedy na našich nezl. dětech, těžce nemocných, důchodcích. Pro bývalé kolegy, co jsou ve službe, co zůstali, dejte na sebe pozor, zdraví a život máme jenom jeden. Bývalému kolegovi Čermákovi držím palce , jedná se zde o politiku. Jak může policista zasahovat, když je v této nejistotě. Dobrou noc, bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy. Na provokatéry nereaguji, projevil jsem zde jenom svůj názor, respektuji veřejný web.

Co jsoi udělal pro nápravu pol. valorizace, odvolal jsi se? Jdeš do soudního sporu s MV, přijedeš na zasedání obč. sdružení do HK a kolik je nás rentiérů co si opět nechá srát na hlavu? Ne ani já nemám moc času, ale snažím se pro to něco dělat a zajímám se o dění, které doprovází pol. valorizace a co až přijde zdanění rent - zase budeme jenom nadávat!!! Sakra jsme zase jenom češi!!!!!

Jedním slovem "BLÍT" už zítra je pozdě s volbami, tahle společnost je nepoučitelná.

opr. Anglie

Tady se nikdy nic pořádnýho nestane, každej je posranej a kdo není posranej nemá podporu, jediný východisko je - zkuste to jinde!!! Srovnávat platy v anglii a u nás nemá smysl a průměrnej plat nemáte malej. Co vím, tak u některých složek PČR je taková flákárna, že bych jim nedal ani minimální mzdu a někde nevědí, kde jim hlava stojí.

Další kolo čistek v policii – jak to vidíme my

Jistě jste zaznamenali, že vedení rezortu připravuje pokračování „kádrové dočisty“ policie (a vlastně také ostatních bezpečnostních sborů). O tom, že to nejsou bezvýznamná slova, jsme se mohli přesvědčit v několika posledních dnech, během kterých se desítky z vás na základě dosavadních informací již jednoznačně rozhodli „nejvděčnější“ zaměstnavatelskou organizaci ze dne na den opustit. Není se totiž čemu divit nebo vás odsuzovat. Vždyť zákon přece nestanoví, že vám má být po 35 letech fyzicky a psychicky náročné služby, konané mnohdy s nasazením vlastního života, k ušetření života a majetku někoho jiného, alespoň poděkováno. Místo toho si v sobě odnášíte pocit hořkosti, který objektivně vnímající člověk nemůže nepochopit.

Po prvních očistných vlnách, prováděných po roce 1989 občanskými komisemi, po lustračních hodech z počátku devadesátých let a po krácení dob pro účely nároků souvisejících se skončením služebního poměru v polovině devadesátých let, přichází téměř dvě desítky let po zhroucení „rozvinutého socialismu“ další, tentokrát důkladná očistná vlna. Beze změny právních předpisů bude rozšířen výčet útvarů Státní bezpečnosti s kontrarozvědným zaměřením. Již jimi nemají být pouze útvary, jejichž náplní byla zpravodajská činnost proti „třídnímu nepříteli“, což by se snad dalo pochopit, ale také útvary servisního nebo protiteroristického a jiného charakteru, jež byly díky tehdejší legislativě (srov. Zákon č. 40/1970 Sb., o Sboru národní bezpečnosti) zařazeny jinam než do útvarů Veřejné bezpečnosti. To už se pochopit nedá. Zpravodajcem se tak stane i příslušník, který ve služebním stejnokroji v obrněném transportéru hlídal letištní plochu na odboru letištní kontroly, nebo ten příslušník, který na tomto útvaru prováděl prohlídku osob před vstupem do letadla (mimochodem, tutéž činnost dnes vykonávají „zpravodajci“ ze soukromých bezpečnostních služeb). Stane se jím také příslušník Veřejné bezpečnosti, který z rozkazu nadřízených musel odsloužit rok v útvaru „Lípa“ jako hlídač objektů, v nichž sídlil prezident a dalších objektů zvláštní důležitosti. A takto bychom mohli pokračovat.

Jaké právní důsledky bude mít tato změna pravidel v průběhu hry? Noví kontrarozvědčíci, zrození novým interním předpisem, budou v případě, že jsou zařazeni na funkcích podléhajících lustracím, propuštěni ze služebního poměru. Co jiného si také zaslouží po 20 letech služby demokratickému režimu? Že se vám zdá nemožné, aby po účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, bylo možné aplikovat ustanovení § 9 zákona č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky, které upravuje propuštění lustrovaného policisty? Stačí si přečíst vysoce fundovanou metodiku odboru personálního Ministerstva vnitra a zjistíte hned, co je možné, respektive co není nemožné!

Jak se promítne nový předpis do odpočtu dob rozhodných pro nárok na výsluhový příspěvek, ve smyslu § 165 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb.? Nebude-li vydán další objevný metodický pokyn, tak podle zákona o služebním poměru vůbec nijak. Citované ustanovení § 165 odst. 1, které zní „Dobou rozhodnou pro výsluhové nároky je doba trvání služebního poměru a doby započtené ke dni účinnosti tohoto zákona podle § 224“, obsahuje dvě složky doby rozhodné. Tou první je doba trvání služebního poměru za účinnosti zákona č. 361/2003 Sb. a druhou je doba již započtená rozhodnutím služebního funkcionáře podle právního stavu platného ke dni 1. ledna 2007. Nový interní předpis nemůže platit retroaktivně. Tento z hlediska práva zcela nezpochybnitelný závěr poněkud bledne před situací, jež se v současné době již vytvořila. Celá řada příslušníků a zaměstnanců již dostala nová, samozřejmě ta správná (rozuměj pozitivní), lustrační osvědčení vydaná podle ještě neexistujícího interního předpisu.

Policii postihl koncem minulého roku odchod několika tisíc policistů. Bude-li interní předpis vydán v takové podobě, v jaké se o něm psalo v denním tisku a v jaké je instalován na internetových stránkách Ministerstva vnitra, odejdou další tisíce policistů. A jak dlouho ještě vydrží mlčet ti policisté, kteří budou muset zdarma sloužit za ty odejivší? Máme u policie takový kvantitativní a kvalitativní přetlak, že si můžeme dovolit pár tisícovek příslušníků vymést? Zkuste si na tyto otázky odpovědět sami. A nezapomeňte – poslední zhasne!

No zdá se mi,že můj pohár trpělivosti s touto "firmou" právě přetekl.

Když už tohle píšou na NOSPu, tak je potřeba opravdu posoudit situaci. Kdyby to sem vložil někdo jen tak, na rozčeření hladiny, tak bych tomu nedával takovou váhu, jako nyní, když je to překlopeno z oficiálních stránek NOSP. Docela mne z toho mrazí v zádech. Kam až tohle povede?

Ano je zle. Já a mých 14 kolegů z jednoho základního útvaru od 1.2 končíme u tohoto spolku (jinak to už nelze nazvat). A to nevím kolik jich bude (je) v celé republice, protože mnoho lidí to ještě neví - zdá, že to mělo být do poslední chvíle utajeno. Je to z popudu nových revolucionářů a nebojím se je nazvat inkvizitorů - Žáčka, Langera apod. a doživotních senátorů ve zbytečném senátu.

Nedělejte si iluze o nemožnosti retroaktivity zákonů. Na vlastní kůži, nebo lépe řečeno na vlastní peněženku to již v minulosti pocítili jak vojáci, kterým zpětně přepočítali renty, tak my co jsme odešli podle minulého zákona a rentu oseknutou tehdy stropem nám valorizují polovinou, stejně jako třiceti a čtyřicetitisícové renty současných rentiérů odcházejících ze židlí na PP.

Jsem opravdu zvědavá na TY příspěvkáře, co se tu naváželi do předsedy NOS p. Štěpánka s tím, že o NOS není ani vidu ani slechu.
Zřejmě to nebude jen tím, že opravduusilovně pracují, na konkrétních věcech pro lepší policii pracují, tudíž jim nezbývá času na žabomyší války nejen s UBS, zviditelňování se na diskuzních fórech a jinde.
Petra Lhotáková

pro Petru

Cituji : "Jsem opravdu zvědavá na TY příspěvkáře, co se tu naváželi do předsedy NOS p. Štěpánka s tím, že o NOS není ani vidu ani slechu"

No, Petro to je asi tak všechno co s tím odbory udělají.Škoda.Takové odbory jsou nám k ničemu,nebo ne?

pro Pavla

Vaši pesimistickou jistotu bych chtěl někdy také vlastnit a tento Váš názor bych taktéž přirovnal k "třídnímu nepříteli". Vy si tedy bojujte sám za sebe.....

pro !
Pesimista nejsem ani náhodou,jsem pouze realista. A tento můj postoj k PČR si můžeš sám sobě doložit,pokud jsi v přímém výkonu a rok od roku přicházíš o další a další výhody.

pro Pavla
za to, že přicházíš o další a další výhody můžou také odbory? Za co ještě můžou? Je to hnusné, házet vše na druhé.
"voják se stará, voják má" to neznáš? Ono je ale výhodnější hodit vše na někoho jiného, třeba odbory...

Pro !
Cituji: "za to, že přicházíš o další a další výhody můžou také odbory?"
To jsem nikdy neřekl,ale určitě mají na tomto stavu u PČR velký podíl. Podívej se na zdravotníky. Jejich odbory se zvedly a jaký byl Julínek?
"voják se stará,voják má"
jdi někam s takovým blábolem.Ty,jako pěšák se můžeš starat sebevíc,ale: 3 dny nepl.nemocenské nezměníš,zmrazení platu,degradaci,neplacení víkendů........................NEZMĚNÍŠ !!!!!!!!!!!!!!!!!!

http://news.bbc.co.uk/1/hi/uk/7203839.stm

říkali že se jich sešlo cca 22500
a když jsem viděl ty platové tabulky a výhody, tak vážně uvažuju jako někteří tmavší spoluobčané o emigraci nebo alespoň o azylu, když to můžou dělat v UK Poláci, tak proč by to nemohl dělat Čech.
Tohle bychom měli tvrdě ukázat vládě, aby se vzpamatovala.

to co mají v eurech, my máme v korunách.

myslíš libry a roční příjmy?

Policisté v Anglii demonstrují za zvýšení platů v počtu několika tisíc příslušníků!!! Dnes o tom informovala TV Nova. Jsem zvědav, kdy už si konečně přestaneme nechat srát od modrých ptáků na hlavy!!!

http://news.bbc.co.uk/1/hi/uk/7203839.stm