Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Tak nám dva dny zpátky Rada města Prahy schválila věcný záměr zákona ke zřízení Metropolitní (městské) policie. Je to jenom krůček k podání návrhu zákona do sněmovny. Takže trend je asi jasný, chcete uniformu, tak ať si ji město zaplatí.....

Jo,jo MP má zelenou,ani se nedivím,když se podívám do služebních telefonních seznamů OŘ,KS........To by byl audit,jak vyšitej

Bohužel pan ministr je ve funkci MV ne za nás a ani za společnost, ale ZASEBE a to je rozdíl. Pokud by se totož podíval jakou má dnes finanční možnost policista v pořízení toho hlavního a tím je bydlení (mimochodem ať se koukne na Listinu zákl. lidských práv a svobod) tak by se zřejmě divil. To nemluvím o finančním aspektu pořízení rodiny a její udržení ... bohužel každý vidí jen co chce Viď Ivánku ...

Tak to,co koluje na Inranetu ohledně toho, že kolegové sloužící před listopadem 1989 u Pohraniční stráže či V. správy MV mají smůlu v tom, že díky Nařízení MV,které má "perestrojkář" I.L. na stole před podpisem,přijdou o zápočet těchto odsloužených let,je bohužel pravda.. Po dnešním telefonickém rozhovoru s ředitelem našeho Oblast. řed. SCPP si dalo opravdu dnes 5 kolegů žádost o odchod... Zítra jedou osobně na "oblast" se svými žádostmi. Provinili se jen tím, že před listopadem 89 "bouchali" pasy.... Díky, Ivánku,..Bouchli by i Tebe (pardon, Vás...).

...a to mi včera vedoucí ICP řekl, že kdo sloužil před rokem 89 NESMÍ BÝT ANI VE VEDOUCÍ FUNKCI !! A to třeba i jako vedoucí skupiny....Tak tomu se říká reorganizace policie.

tak to se budeme muset rozloužit s náměstky policejního prezidenta... :-( tam nahoře je zase nějaký přitroublý aktivista, jehož fotr byl zarytým komančem a on si hraje na demokrata, že, rumlíčku?

Jo, jo z našeho ICP to dalo přes 10 lidí, i když někteří trochu zaváhali s tím, že PP vymohl na MV smetení tohoto inkvizičního předpisu ze stolu, jsa zděšen co to způsobilo ve sboru. A to prý je fofr i na všech st. řízení nejen u SCP, ale i na PP. Ale můžete mu (I.L) věřit, i když "podepisuje" různá prohlášení vlastní krví? I kdyby vykrvácel mu nevěřím - končím. 4 pro Libek - jasně, že je to tak. Někteří se probudili po dvacetiletém spánku - vytvořili nový ústav pro zkoumání historie, no a proč by to nespojili s úsporami a dále pokračující dehonestací policie (viz. projev Tupolánka na sjezdu modrých strak)? A to není jen rumlíček, ale i žáček,štětina, mejzlík a jiní nepřátelé policie. Zajímalo by mě proč jsou tak zapšklí a nenávistní.Že by chtěli víc hulit? Nebo nekontrolované rejdění ve státě....?

Zdravím všechny poctivé lidi, kteří to myslí s touto republikou dobře, policisty, hasiče a další. Pravidelně si zde pročítám na veřejném webu, tuto diskusi. Nejdříve by bylo dobré, kdo zde píše jako policista, staří, mladí, nic si nevyčítejte. Paskvil z. 361/2003Sb vytvořil náš zlatem zaplacený zákonodárce. Je smutné, sprosté, že nás stát legálně tímto zákonem okrádá, nás rentiéry na poloviční valorizaci, na nemocenské v ochranné lhůtě při výstupu do civilu, souběh výslužky s podporou na úřadu práce, můžete mít plat 100000,-Kč, dostanete jenom 2,5 násobku životního minima. Též rozdíl mezi výslužkou a tímto mininem, nebo jenom výslužku. Asi jsme neplatili daně. Přečtěte si podrobně náš paskvil. Stát na mne ušetřil 60000,-Kč, protože jsem byl půl roku doma, těžce mně onemocněla maminka. Kdybych měl sloužit na ulici do 63 let, od svých 2O ti let, tak ve službě padnu a již se neprobudím, to samé, hasiči, bachaři. Prostě zhovadilost. Možná pár vedoucích na různých funkcích to vydrží, do 65 let sloužit. Co odešli kolegové podle starého zákona ve věku 55 let, tak se jich málo dožije věku 60 ti let, stát nepotřebuje důchodce policisty, důchodce jako takové. Je zde obava z novely, veřím, že výsluhy, odchodné zkrouhnou, proč platit policistovi, hasičovi třeba po 30 ti letech nějaké požitky. Všude jinde v Evropě je výslužka vyšší . Sloužil jsem 25 let na Obvodě Česká Lípa, jsem dva roky v civilu. Dá se vydělat slušně, bez nočních, volné soboty, neděle. Být doma třeba o svátcích až do 6 ledna 2008, pohoda. . Dělat zadarmo svátky a ještě je nasluhovat, prostě zločin, hnus. Bez tzv renty po letech služby, ve věku po 40 ti letech jsme pro zaměstnavatele nezajímaví. Kvalifikace pryč v oboru, mládí pryč, zdraví již není jako ve dvaceti letech. Závidět si renty, mladí, staří, to je velmi špatné. Je pravdou, že platy vedoucích jsou nepoměrné k dělnému policejnímu lidu, zákon je špatný.Je nejistota, zákonodárce může mít přes noc bolení, renty pryč, u nás též vše pryč a jsou z nás bezdomovci. Tedy když nebudete mít práci, zdraví pryč, samá nejistota. Šel jsem sloužit , abych pomohl společnosti od gaunerů. Mne se jako policistovi nevěřilo, jako civilistovi ano. Ničeho nelituji.Věřím v lepší policii, ale ne pod vládou ODS. Moji rodiče platí drahé léky, doktora, recepty, co to je za vládu, když toto projde, je to zločin na bezmocných. Tedy na našich nezl. dětech, těžce nemocných, důchodcích. Pro bývalé kolegy, co jsou ve službe, co zůstali, dejte na sebe pozor, zdraví a život máme jenom jeden. Bývalému kolegovi Čermákovi držím palce , jedná se zde o politiku. Jak může policista zasahovat, když je v této nejistotě. Dobrou noc, bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy. Na provokatéry nereaguji, projevil jsem zde jenom svůj názor, respektuji veřejný web.

Co jsoi udělal pro nápravu pol. valorizace, odvolal jsi se? Jdeš do soudního sporu s MV, přijedeš na zasedání obč. sdružení do HK a kolik je nás rentiérů co si opět nechá srát na hlavu? Ne ani já nemám moc času, ale snažím se pro to něco dělat a zajímám se o dění, které doprovází pol. valorizace a co až přijde zdanění rent - zase budeme jenom nadávat!!! Sakra jsme zase jenom češi!!!!!

Jedním slovem "BLÍT" už zítra je pozdě s volbami, tahle společnost je nepoučitelná.

opr. Anglie

Tady se nikdy nic pořádnýho nestane, každej je posranej a kdo není posranej nemá podporu, jediný východisko je - zkuste to jinde!!! Srovnávat platy v anglii a u nás nemá smysl a průměrnej plat nemáte malej. Co vím, tak u některých složek PČR je taková flákárna, že bych jim nedal ani minimální mzdu a někde nevědí, kde jim hlava stojí.

Další kolo čistek v policii – jak to vidíme my

Jistě jste zaznamenali, že vedení rezortu připravuje pokračování „kádrové dočisty“ policie (a vlastně také ostatních bezpečnostních sborů). O tom, že to nejsou bezvýznamná slova, jsme se mohli přesvědčit v několika posledních dnech, během kterých se desítky z vás na základě dosavadních informací již jednoznačně rozhodli „nejvděčnější“ zaměstnavatelskou organizaci ze dne na den opustit. Není se totiž čemu divit nebo vás odsuzovat. Vždyť zákon přece nestanoví, že vám má být po 35 letech fyzicky a psychicky náročné služby, konané mnohdy s nasazením vlastního života, k ušetření života a majetku někoho jiného, alespoň poděkováno. Místo toho si v sobě odnášíte pocit hořkosti, který objektivně vnímající člověk nemůže nepochopit.

Po prvních očistných vlnách, prováděných po roce 1989 občanskými komisemi, po lustračních hodech z počátku devadesátých let a po krácení dob pro účely nároků souvisejících se skončením služebního poměru v polovině devadesátých let, přichází téměř dvě desítky let po zhroucení „rozvinutého socialismu“ další, tentokrát důkladná očistná vlna. Beze změny právních předpisů bude rozšířen výčet útvarů Státní bezpečnosti s kontrarozvědným zaměřením. Již jimi nemají být pouze útvary, jejichž náplní byla zpravodajská činnost proti „třídnímu nepříteli“, což by se snad dalo pochopit, ale také útvary servisního nebo protiteroristického a jiného charakteru, jež byly díky tehdejší legislativě (srov. Zákon č. 40/1970 Sb., o Sboru národní bezpečnosti) zařazeny jinam než do útvarů Veřejné bezpečnosti. To už se pochopit nedá. Zpravodajcem se tak stane i příslušník, který ve služebním stejnokroji v obrněném transportéru hlídal letištní plochu na odboru letištní kontroly, nebo ten příslušník, který na tomto útvaru prováděl prohlídku osob před vstupem do letadla (mimochodem, tutéž činnost dnes vykonávají „zpravodajci“ ze soukromých bezpečnostních služeb). Stane se jím také příslušník Veřejné bezpečnosti, který z rozkazu nadřízených musel odsloužit rok v útvaru „Lípa“ jako hlídač objektů, v nichž sídlil prezident a dalších objektů zvláštní důležitosti. A takto bychom mohli pokračovat.

Jaké právní důsledky bude mít tato změna pravidel v průběhu hry? Noví kontrarozvědčíci, zrození novým interním předpisem, budou v případě, že jsou zařazeni na funkcích podléhajících lustracím, propuštěni ze služebního poměru. Co jiného si také zaslouží po 20 letech služby demokratickému režimu? Že se vám zdá nemožné, aby po účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, bylo možné aplikovat ustanovení § 9 zákona č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky, které upravuje propuštění lustrovaného policisty? Stačí si přečíst vysoce fundovanou metodiku odboru personálního Ministerstva vnitra a zjistíte hned, co je možné, respektive co není nemožné!

Jak se promítne nový předpis do odpočtu dob rozhodných pro nárok na výsluhový příspěvek, ve smyslu § 165 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb.? Nebude-li vydán další objevný metodický pokyn, tak podle zákona o služebním poměru vůbec nijak. Citované ustanovení § 165 odst. 1, které zní „Dobou rozhodnou pro výsluhové nároky je doba trvání služebního poměru a doby započtené ke dni účinnosti tohoto zákona podle § 224“, obsahuje dvě složky doby rozhodné. Tou první je doba trvání služebního poměru za účinnosti zákona č. 361/2003 Sb. a druhou je doba již započtená rozhodnutím služebního funkcionáře podle právního stavu platného ke dni 1. ledna 2007. Nový interní předpis nemůže platit retroaktivně. Tento z hlediska práva zcela nezpochybnitelný závěr poněkud bledne před situací, jež se v současné době již vytvořila. Celá řada příslušníků a zaměstnanců již dostala nová, samozřejmě ta správná (rozuměj pozitivní), lustrační osvědčení vydaná podle ještě neexistujícího interního předpisu.

Policii postihl koncem minulého roku odchod několika tisíc policistů. Bude-li interní předpis vydán v takové podobě, v jaké se o něm psalo v denním tisku a v jaké je instalován na internetových stránkách Ministerstva vnitra, odejdou další tisíce policistů. A jak dlouho ještě vydrží mlčet ti policisté, kteří budou muset zdarma sloužit za ty odejivší? Máme u policie takový kvantitativní a kvalitativní přetlak, že si můžeme dovolit pár tisícovek příslušníků vymést? Zkuste si na tyto otázky odpovědět sami. A nezapomeňte – poslední zhasne!

No zdá se mi,že můj pohár trpělivosti s touto "firmou" právě přetekl.

Když už tohle píšou na NOSPu, tak je potřeba opravdu posoudit situaci. Kdyby to sem vložil někdo jen tak, na rozčeření hladiny, tak bych tomu nedával takovou váhu, jako nyní, když je to překlopeno z oficiálních stránek NOSP. Docela mne z toho mrazí v zádech. Kam až tohle povede?

Ano je zle. Já a mých 14 kolegů z jednoho základního útvaru od 1.2 končíme u tohoto spolku (jinak to už nelze nazvat). A to nevím kolik jich bude (je) v celé republice, protože mnoho lidí to ještě neví - zdá, že to mělo být do poslední chvíle utajeno. Je to z popudu nových revolucionářů a nebojím se je nazvat inkvizitorů - Žáčka, Langera apod. a doživotních senátorů ve zbytečném senátu.

Nedělejte si iluze o nemožnosti retroaktivity zákonů. Na vlastní kůži, nebo lépe řečeno na vlastní peněženku to již v minulosti pocítili jak vojáci, kterým zpětně přepočítali renty, tak my co jsme odešli podle minulého zákona a rentu oseknutou tehdy stropem nám valorizují polovinou, stejně jako třiceti a čtyřicetitisícové renty současných rentiérů odcházejících ze židlí na PP.

Jsem opravdu zvědavá na TY příspěvkáře, co se tu naváželi do předsedy NOS p. Štěpánka s tím, že o NOS není ani vidu ani slechu.
Zřejmě to nebude jen tím, že opravduusilovně pracují, na konkrétních věcech pro lepší policii pracují, tudíž jim nezbývá času na žabomyší války nejen s UBS, zviditelňování se na diskuzních fórech a jinde.
Petra Lhotáková

pro Petru

Cituji : "Jsem opravdu zvědavá na TY příspěvkáře, co se tu naváželi do předsedy NOS p. Štěpánka s tím, že o NOS není ani vidu ani slechu"

No, Petro to je asi tak všechno co s tím odbory udělají.Škoda.Takové odbory jsou nám k ničemu,nebo ne?

pro Pavla

Vaši pesimistickou jistotu bych chtěl někdy také vlastnit a tento Váš názor bych taktéž přirovnal k "třídnímu nepříteli". Vy si tedy bojujte sám za sebe.....

pro !
Pesimista nejsem ani náhodou,jsem pouze realista. A tento můj postoj k PČR si můžeš sám sobě doložit,pokud jsi v přímém výkonu a rok od roku přicházíš o další a další výhody.

pro Pavla
za to, že přicházíš o další a další výhody můžou také odbory? Za co ještě můžou? Je to hnusné, házet vše na druhé.
"voják se stará, voják má" to neznáš? Ono je ale výhodnější hodit vše na někoho jiného, třeba odbory...

Pro !
Cituji: "za to, že přicházíš o další a další výhody můžou také odbory?"
To jsem nikdy neřekl,ale určitě mají na tomto stavu u PČR velký podíl. Podívej se na zdravotníky. Jejich odbory se zvedly a jaký byl Julínek?
"voják se stará,voják má"
jdi někam s takovým blábolem.Ty,jako pěšák se můžeš starat sebevíc,ale: 3 dny nepl.nemocenské nezměníš,zmrazení platu,degradaci,neplacení víkendů........................NEZMĚNÍŠ !!!!!!!!!!!!!!!!!!

http://news.bbc.co.uk/1/hi/uk/7203839.stm

říkali že se jich sešlo cca 22500
a když jsem viděl ty platové tabulky a výhody, tak vážně uvažuju jako někteří tmavší spoluobčané o emigraci nebo alespoň o azylu, když to můžou dělat v UK Poláci, tak proč by to nemohl dělat Čech.
Tohle bychom měli tvrdě ukázat vládě, aby se vzpamatovala.

to co mají v eurech, my máme v korunách.

myslíš libry a roční příjmy?

Policisté v Anglii demonstrují za zvýšení platů v počtu několika tisíc příslušníků!!! Dnes o tom informovala TV Nova. Jsem zvědav, kdy už si konečně přestaneme nechat srát od modrých ptáků na hlavy!!!

http://news.bbc.co.uk/1/hi/uk/7203839.stm