Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Ještě doplňuji, že důvody, které uvádějí funkcionáři z MV, že výsluhový příspěvek služí jako sociální dávka, neboť bývalý příslušník má podstatně sníženou možnost se po skončení služebního poměru zařadit do běžného života a zaměstnání, tak jsou vyložené lži.
Jakmile skončíte u BS, tak je maximální snahou MV Vás o tento příspěvek při každé příležitosti okrást a Vaše sociální zázemí je vůbec nezajímá.

Zamyslete se prosím, k jakému účelu má sloužit příspěvek za službu, nyní již bohužel výsluhový příspěvek.
Dle mého názoru, má v prvé řadě nalákat mladé lidi k bezpečenostnímu sboru s tím, že si každý řekne: odkroutím si 15 let a do smrti mi budou vyplácet výsluhový příspěvek, to je panečku výhoda!
Já jsem si to řekl taky, ale v mém případě to bylo ještě 10 let.
Když už se stane člověk tím slavným příslušníkem, tak začne odpočítavat léta, kdy už bude mít konečně nárok na ten vysněný příspěvek a bude moci opustit policejní řady(BS). Ovšem má to jeden háček! Po celou tu dobu musí sebou příslušník nechávat svými nadřízenými vláčet a zametat, má strach vyslovit svůj názor, je ponižován a pošlapáván svým nadřízeným, má obavu ze stížností na jeho osobu, že se ho nikdo nezastane atd. atd. A to vše jen kvůli po..... příspěvku, aby o něj nepřišel, kdyby byl z řad bezpečenostního sboru propuštěn bez veškerých nároků.
Myslím si, že tento příspěvek má sloužit jako zbraň MV k sprostému vydírání příslušníků BS, aby pracovali se strachem, že o příspěvek příjdou a funovali bez vlastních názorů, nikomu a ničemu neoponovali a aby byli jako kusy hadu, se kterými lze pěkně zametat.
(mj. příspěvek vyplácí MV, nikoliv PČR, a toto je Vaše hůl na smetáku)
Vzhledem k shora uvedenému Vám doporučuji, aby jste se rvali o svá práva a nenechali sebou zametat, bez ohledu na nějaký příspěvek, který stejně vůbec není jistý.
Kdybych mohl vrátit čas, tak bych k PČR v životě nikdy nenastoupil a všem služebním funkcionářům bych doporučil, aby si zmiňovaný příspěvek naravali do zadku a do huby a aby se ním udávili.
Jinak Vám přeji hodně štěstí v bitvě za Vaše práva, jednejte a nedejte se!

Hmm...,po dlouhé době se tu objevil článek (dva), který má hlavu a patu a kde je řečeno hodně pravdy.
Ch z N - naprostý souhlas s oběma tvými příspěvky.

Chytrý z Nitry

Já osobně jsem nešel k Policii ČR s výhledem k vysněné výsluze, odchodnému. Ani jsem nevěděl, že to existuje. Ale je jasné, že pokud se člověk upíše do specifického povolání, jakým je rozhodně práce s drbany, tak má ve svém původním povolání " vymalováno " a těžko se v něm bude po X letech realizovat, tak jako by ho od počátku vykonával. Prostě se jaksi zavře voda a člověk to v mnoha případech nemá lehké vrátit se služebního života do " normálního života ". Tomu jistě každý rozumí, kdo se nadlouho zazdí u PČR.
Výsluha by měla tedy kompenzovat tuto odluku a je to standartní věc ať se člověk podívá i k jiným policejním sborům ( i bývalým východním ) a mnohdy jsou " bonusy " za službu státu výraznější. To že je v tomto státe policie až neskutečně zadupaná do země od roku 1989, kdy ji jako " politickou bezpečnostní složku lidi neměli rádi je stále vidět, protože ta policie se do dneška na nohy pořádně nepostavila. Jeden čas to vypadalo nadějně - to v době kdy jsme byli v období přístupových jednání do EU a z " venčí " byly tlaky na moderní policejní sbor v ČR po všech stránkách včetně sociálního zabezpečení policistů ( tak jako vojáků ), jako " jednoho " z kroků k omezení korupce. Někdy v roce 1997 začal vznikat nový zákon o služ. poměru v naprosto jiné podobě ( měl jsem původní verzi se všemi možnými příplatky, příplatky za věrnost státu a pod. ) než ho tak odrbali a dostali ho do verze " paskvil ". Tlak byl na vyhazov policistů, co se něčím provinili, tedy ty klasické průsery kurupce, trestné činnosti, kterou každý slušný policista sám odsoudí a kvituje, že takový policsta končí. Jenže slepá " averze " vůči policistům byla tak silná, že " vyhazov " od policie dostali v zákoně do takové podoby, že dneska mají strach z vyhazovu i ti slušní policisté, kteří se takového vyhazovu nikdy bát neměli a každý policista, který slouží delší dobu ví, jak tenké ledy má pod sebou při různých zákrocích, při práci, kde se jaksi omyly dost dobře nedají vždy vyloučit. A i při téhle běžné práci - službě kterou člověk vykonává především pro pomoc těm slušným lidem, se člověk nevyhne myšlence, že ten zákon je vlastně nastaven tak, že by se nemohl divit, když bude najednou postaven mimo službu pro " zavrženíhodné jednání ", porušení čehosi, jako " etického kodexu " a když se prostě nějakému služebnímu funkcionáři ..........., když bude nějaký podezřelý věrohodně ( tak to bude alespoň vypadat ) tvrdit ......... Prostě myslím, že jistota státního zaměstnání jako dříve u PČR je již dosti minulostí.
Pak další překopání, odložení rok 2003, další překopání další odložení 2004 a výsledkem je dnešní již " paskvil ", který je nepoznatelný s tou původní verzí a k tomu to dostalo ještě takovou atmosféru, jako chuťovka 150 hodin zadarmo, neplacené svátky ....... a ten stát si prostě s příslušníky bezpečnostních složek hraje takovou podivnou hru. Tváří se, že je vše O.K., usmívá se, tvrdí, že je vše nastaveno optimálně, jistě pozitovně působící na ty sloužící venku při styku s občany.
Dále je jasná tendence ty výsluhy, když tedy jsou, tak je alespoň znehodnotit - devalvovat.
A na závěr : Jak jsem v úvodu řekl, nešel jsem k Policii ČR k vůli výsluze, ani k vuli odchodnému. Motiv byl naprosto jasný - chránit společnost před drbany. Postupem času si ale každý s přibývajícím věkem uvědomí, že ta výsluha by mu skutečně jednou pomohla vyrovnat tu jistou nevýhodu dlouhé doby strávené ve službě u Policie ČR za okolností, že " nevydrží " sloužit do naivních 65 let věku, tak jak je to " chytře " a s předvídavostí zaručeně dobré kondice 65 letých policistů nastavené ve služebním zákoně.

F1
Netvrdím, že všichni nastupují k PČR jen kvůli příspěvku, ale je jedním z hlavních důvodů, kvůli kterému jsou lidé ochotni nastoupit k PČR.
To ovšem ještě netuší, že je v § 169 zák. č. 361/2003 Sb. (v paskvilu) uveden jako účastník řízení "bývalý příslušník", což zmocňuje služební funkcionáře, aby rozhodovali o právech bývalého příslušníka i po skončení jeho služebního poměru. O kterých právech by tak asi mohli po skončení služebního poměru služební funkcionáři rozhodovat, než o výsluhovém příspěvku? O jeho výši, snížení, zrušení atd. O valorizaci příspěvku se nerozhoduje rozhodnutím, takže k tomuto toto ustanovení neslouží a k přiznání příspěvku toto ustanovení je také zbytečné, neboť pokud řízení o přiznání vysluhového příspěvku je zahájeno před skončením služebního poměru, tak má služební funkcionář pravomoc vydat rozhodnutí i po skončení služebního poměru.
Já osobně jsem přesvědčen o tom, že výsluhový příspěvek je zbraň k vydírání příslušníků.

Jestli je tomu tak dnes, posunutí z 10 na 15let bylo na místě. Já jsem nenastupoval s tím, že půjdu po 10 letech pryč. Za 10 let si člověk poctivou a pořádnou prací může vybudovat solidní pozici v pracovní skupině. O nějakém výsluhovém příspěvku jsem se dozvěděl poprvé u náboráře a dál jsem stejně nezkoumal, co přesně to je a kolik. V té době byly tyto roky nepředstavitelná doba. Obdobně jsem uvítal zprávu, že dostaneme i nějaký náborový příspěvěk (tehdy slibovali 15tisíc - nevím, kdo jej sbalil za mě, ale neviděli jsme ani halíř). V současné době ovšem patřím mezi příslušníky, kteří mají nárok na příspěvek a svou poctivou prací s dobrými výsledky jsem v pr.....i a ne na dobré pozici v pracovním kolektivu. Možná si někteří klepou na čelo, že jsem dělal, měl výsledky, studoval apod.a naivně věřil, že karierní řád je o tomto a bude fungovat i dle nového zákona. Nefunguje a nikdy nebude, dokud tu budou smrdět peníze. Pro ty je "člověk" schopen udělat cokoliv i pokřivit svůj hřbet a to já nikdy neudělám. A proto uvažuji o svém odslouženém výsluhovém příspěvku.....

Pro !
Cituji: "za to, že přicházíš o další a další výhody můžou také odbory?"
To jsem nikdy neřekl,ale určitě mají na tomto stavu u PČR velký podíl. Podívej se na zdravotníky. Jejich odbory se zvedly a jaký byl Julínek?
"voják se stará,voják má"
jdi někam s takovým blábolem.Ty,jako pěšák se můžeš starat sebevíc,ale: 3 dny nepl.nemocenské nezměníš,zmrazení platu,degradaci,neplacení víkendů........................NEZMĚNÍŠ !!!!!!!!!!!!!!!!!!

Pavle,
cintáním doma nic nedokážeš. Je pravda, že pokud se za sebe ze strachu nedovedeš ozvat jako jedinec, obdory tě nezachrání. přečti si příspěvek pod tím svým, co překlopil YYY z UBS. V tom je pravda bez vytáček

Pavle,
podíl na tom, v jakém stavu je policie, má hlavně každý z nás. Jsme totiž ovce, které se stále bojí ozvat se byť jen svému nadřízenému, pokud se mu něco nelíbí. A když se ozvou, tak mnohdy chybí důsledné trvání na vyřešení věci ze strachu přijít o přízeň, peníze....., tutlá se to, tudíž jsme v celku přeci spokojení. Není žalobce, není soudce!
Náš strach je hnací motor této krize, vidím to ve svém okolí.
Petra Lhotáková

pro mazec a Petru

Brečíte sice pěkně,ale nad špatným hrobem.Já na rozdíl od tisíců dalších ovcí,jsem byl na obou akcích v Praze.Takže ovčí cintání doma u klávesnice se mě netýká. Mě jen štve velká naivita odborů při neustálém jednání a výsledek žádný.Chápu i jejich malou členskou základnu,ale když s tím mohly loni něco udělat,tak se zmohly jen na napadání UBS a zase bezvýsledného jednání.Špatná nálada u BS,byla loni velká a pokračuje a odbory toho měly pro sebe využít.Proč toho nevyužily? To je otázka.

Pavle,
tím chceš říct, že pouhou účastí na demostraci se pozná, kdo bojuje a kdo ne?

pro mazec

Pro tebe je to jen !!! P O U H Á !!! účast na demonstraci? Až se nás tam někdy sejde P O U Z E několik tisíc,tak jsem zvědav jistli ten blábol někdy zopákneš.

Pavle,
to tvoje "až se nás tam jednou sejdou..."
Chlape, upnout se jen k demonstracím je zhovadilost! Sice je v jednotě síla, ale bohužel nemáme dost jednotlivců, kteří by se spojili.
A dost bylo debaty o ničem.

"Sice je v jednotě síla, ale bohužel nemáme dost jednotlivců, kteří by se spojili" V tom máš pravdu a náš kormidelník o tom moc dobře ví.

Příspěvek Petry Lhotákové překlopen z fóra UBS

Nemá cenu srovnávat Čechy s Anglií. Na takové úrovni my v životě nebudem. K porovnání stačí už jen ten fakt, že "bobíci" nemají pistole a i tak z nich mají občané respekt. U nás polda beze zbraně?? Sebevrah minimálně. A tím nemyslím, že zbraň by dělala poldu poldou, samozřejmě....

Mají zkrátka jinou mentalitu, takže dost bylo Anglie a radši se soustřeďme na dosažení reálných cílů v této naší zemi plné kolegů, co svůj vztek dusí stále v sobě s nadějí, že to za ně přeci jenom někdo vydobude. A UBS nebo NOS to nebudou. Oni jsou jen špičkou pyramidy, která stále nemá pevnou základnu. A to je náš úkol, kolegové, podržet je způsobem každému vlastním!

Mlčeti je sice zlato, ale rodinu Vám to neuživí.

Petra

ok, souhlas!

Je velmi zajímavé sledovat zvýšenou aktivitu pana JUDr. Štěpánka pokud se jedná ve věci lustračního zákona a srovnat jeho aktivity v souvislosti s odstraněním diskriminačních ustanovení zákona o služebním poměru ohledně 150 hodin zdarma, zrušení příplatků, snížení valorizací a další "výhody". Pokud se jedná o zasloužilé soudruhy, kteří PČR přivedli do stavu ve kterém se v současné době nachází a nadále ji ve stanoveném trendu
kvality "řídí" tak se může přetrhnout. A proč by tito funkcionáři nemohli plnit i nadále poslání policisty v boji proti zločinu jako řadoví příslušníci v první linii? Tomu snad nikdo nebrání.

Kdo přivedl policii tam, kde je, soudruhu, to určitě nejsou zasloužilí soudruzi, ale chytrolíni nepolicisté tvého poddruhu!

souhlas s "panem"!!! Harik, co ty to máš za charakter, kritizovat něco "do čeho nevidíš". A pochlub se kde ty jsi se přetrhl ohledně 150 hodin zdarma, zrušení příplatků,....?

Hariku , pleteš koše s baňama. Nejsi sjetý?

i svým jménem jsi se pasoval do role "stájového vořecha".
Když páníček kouká, válíš se mu u nohou a žebroníš o podrbání. Jen se otočí, rafneš ho do lýtka. Je mi jen líto, že i
za takové "charaktery" se berou jak UBS, tak NOSP s panem Štěpánkem. Ten problém, o kterém asi nic nevíš, se týká i řadových policistů, kteří mají tu smůlu, že se narodili o pár let dříve než ty. A troufám si říci, že pro tuto rebubliku udělali i daleko více než ty. Tak trochu rozumu, soudnosti, skromnosti a lidské slušnosti Hariku.

pro Harika

co tím chtěl básník říct? Že si p. Štěpánek chrání vlastní zadek? Nebo kryje soudruhy?

Policie ČR spěje k bankrotu.

Už dospěla

Aktuální informace - 24. 01. 2008

Vážení kolegové,

včera jsme vás informovali o přípravě interního předpisu, kterým by měl být nově stanoven výčet útvarů Státní bezpečnosti s kontrarozvědným zaměřením pro účely lustračního zákona a zápočtu dob do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek. Vedení Nezávislého odborového svazu Policie České republiky vyvíjí maximální úsilí, aby nenastaly negativní dopady takového postupu na policii a její příslušníky. Výsledkem této iniciativy jsou zjištění, že o vydání předpisu nebylo dosud rozhodnuto. Další, a věříme, že pozitivní, informace vám sdělíme v nejbližší době. V každém případě budeme o aktuálním stavu informovat opět zítra.

JUDr. Milan Štěpánek, předseda

http://www.ubs-mv.eu/forum.htm

http://www.ubs-mv.eu/forum.htm

Může někdo informovat o tom jak bude prolácena nemocenská (u směnařů HZS apod.) v roce 2008.

na tuto otázku najdeš odpověď na UBS. Miloš tam odpovídal na stejný dotaz. Je to přímo z MV, forum, strana 2

Překlopeno z NOSP - je to docela obrat v jejich myšlení.

Další kolo čistek v policii – jak to vidíme my

Jistě jste zaznamenali, že vedení rezortu připravuje pokračování „kádrové dočisty“ policie (a vlastně také ostatních bezpečnostních sborů). O tom, že to nejsou bezvýznamná slova, jsme se mohli přesvědčit v několika posledních dnech, během kterých se desítky z vás na základě dosavadních informací již jednoznačně rozhodli „nejvděčnější“ zaměstnavatelskou organizaci ze dne na den opustit. Není se totiž čemu divit nebo vás odsuzovat. Vždyť zákon přece nestanoví, že vám má být po 35 letech fyzicky a psychicky náročné služby, konané mnohdy s nasazením vlastního života, k ušetření života a majetku někoho jiného, alespoň poděkováno. Místo toho si v sobě odnášíte pocit hořkosti, který objektivně vnímající člověk nemůže nepochopit.

Po prvních očistných vlnách, prováděných po roce 1989 občanskými komisemi, po lustračních hodech z počátku devadesátých let a po krácení dob pro účely nároků souvisejících se skončením služebního poměru v polovině devadesátých let, přichází téměř dvě desítky let po zhroucení „rozvinutého socialismu“ další, tentokrát důkladná očistná vlna. Beze změny právních předpisů bude rozšířen výčet útvarů Státní bezpečnosti s kontrarozvědným zaměřením. Již jimi nemají být pouze útvary, jejichž náplní byla zpravodajská činnost proti „třídnímu nepříteli“, což by se snad dalo pochopit, ale také útvary servisního nebo protiteroristického a jiného charakteru, jež byly díky tehdejší legislativě (srov. Zákon č. 40/1970 Sb., o Sboru národní bezpečnosti) zařazeny jinam než do útvarů Veřejné bezpečnosti. To už se pochopit nedá. Zpravodajcem se tak stane i příslušník, který ve služebním stejnokroji v obrněném transportéru hlídal letištní plochu na odboru letištní kontroly, nebo ten příslušník, který na tomto útvaru prováděl prohlídku osob před vstupem do letadla (mimochodem, tutéž činnost dnes vykonávají „zpravodajci“ ze soukromých bezpečnostních služeb). Stane se jím také příslušník Veřejné bezpečnosti, který z rozkazu nadřízených musel odsloužit rok v útvaru „Lípa“ jako hlídač objektů, v nichž sídlil prezident a dalších objektů zvláštní důležitosti. A takto bychom mohli pokračovat.

Jaké právní důsledky bude mít tato změna pravidel v průběhu hry? Noví kontrarozvědčíci, zrození novým interním předpisem, budou v případě, že jsou zařazeni na funkcích podléhajících lustracím, propuštěni ze služebního poměru. Co jiného si také zaslouží po 20 letech služby demokratickému režimu? Že se vám zdá nemožné, aby po účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, bylo možné aplikovat ustanovení § 9 zákona č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky, které upravuje propuštění lustrovaného policisty? Stačí si přečíst vysoce fundovanou metodiku odboru personálního Ministerstva vnitra a zjistíte hned, co je možné, respektive co není nemožné!

Jak se promítne nový předpis do odpočtu dob rozhodných pro nárok na výsluhový příspěvek, ve smyslu § 165 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb.? Nebude-li vydán další objevný metodický pokyn, tak podle zákona o služebním poměru vůbec nijak. Citované ustanovení § 165 odst. 1, které zní „Dobou rozhodnou pro výsluhové nároky je doba trvání služebního poměru a doby započtené ke dni účinnosti tohoto zákona podle § 224“, obsahuje dvě složky doby rozhodné. Tou první je doba trvání služebního poměru za účinnosti zákona č. 361/2003 Sb. a druhou je doba již započtená rozhodnutím služebního funkcionáře podle právního stavu platného ke dni 1. ledna 2007. Nový interní předpis nemůže platit retroaktivně. Tento z hlediska práva zcela nezpochybnitelný závěr poněkud bledne před situací, jež se v současné době již vytvořila. Celá řada příslušníků a zaměstnanců již dostala nová, samozřejmě ta správná (rozuměj pozitivní), lustrační osvědčení vydaná podle ještě neexistujícího interního předpisu.

Policii postihl koncem minulého roku odchod několika tisíc policistů. Bude-li interní předpis vydán v takové podobě, v jaké se o něm psalo v denním tisku a v jaké je instalován na internetových stránkách Ministerstva vnitra, odejdou další tisíce policistů. A jak dlouho ještě vydrží mlčet ti policisté, kteří budou muset zdarma sloužit za ty odejivší? Máme u policie takový kvantitativní a kvalitativní přetlak, že si můžeme dovolit pár tisícovek příslušníků vymést? Zkuste si na tyto otázky odpovědět sami. A nezapomeňte – poslední zhasne!