Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.

pro Jardu

Ano tento kolega byl k 01.01.2008 ustanoven jako vedoucí skupiny.

Moc Ti děkuji. Toto mě asi čeká také, ale pořád nevim jak se zachovat, zda včas utécs, nebo si hrát na hrdinu a čekat jak to dopadne!!!!!!!!

Luboši nevím co je ta KMENOVÁ KNIHA. Dělám u VSČR a tam nic takového nemáme díky za více informací

Jestliže jsi ve služebním poměru, každý rok musíte podepisovat pro kmenovou knihu roční příjem, který se eviduje pro potřebu výpočtu starobního důchodu. Možná je jiné označení tohoto odboru u VSČR, popřípadě máte jiný systém evidence ročních příjmů pro důchod.

u nás (PČR) už se to jmenuje "sociální odbor"

Karla má v něčem pravdu!

Ahoj lidi !
Mám prosbu co se týče výsluhy. Mám odmakáno 9 let/2 měsíce. Vykonal jsem náhradní vojenskou službu u železničního vojska v délce 5. měsíců. Nevím jestli se mi tato náhradní vojenská služba započítává do doby služby.
Mohu odejít 31.7.2008 nebo až 31.12.2008. Tak abych měl výsluhu po 10.letech služby. Moc díky.
Moc díky za radu.

Mám za to, že zákl. voj. sl. se do těchto 10-ti let započítávala, radši si ale zavolej na kmenovou knihu tam ti to řeknou přesně.

jdeš podle starého a tímpádem se ti započítává i voj. služba..dle mého názoru

Rozumím. Ale jde mi o to, že náhradní vojenská služba není základní. Ikdyž proběhla jako základní přijímač,přísaha atd... akorát 5 metrů

Cinkni si na kmenovku, finanční či personální - tam Ti to poví. Podle mě Ti tu vojnu započítají a půjdeš v pohodě podle starého zákona.

31.12.2006 přestal platit starý zákon (186). V novém (361) je přechodné období (do konce roku 2009), kde můžeš odejít s výsluhou po 10 letech služby. Ale už se do toho nezapočítává vojenská služba v jakékoli formě, ale jen odsloužená doba. Takže počítej s delší variantou Tvého odchodu.

Tak vidíš, tady fundovanou radu nehledej. Co policajt, to jiná informace, bohužel. Musíš to hold zkusit u lidí, kteří toto mají v popisu práce, i když, jak jsem se opakovaně přesvědčil, třeba pracovnice personálky v Praze vědí ještě větší prd, než běžní policisté.

chtěl bych se zeptat co je to za karierní řád,když bych chtěl přejít na lepší místo, ale protože mám 4 třídu tak do 6. nemůžu to je pecka vzhůru ke karieře

U nás na stanici HZS slouží kluci,kteří tam jsou už přes 15 let a jsou ve 3 plat.třídě.Tomu se říká karierní postup...

Jo, to je tak hezky nastavený. Dnes se berou lidi z civilu na místa v 6. třídě, protože se nemohou obsadit policisty, kteří po 15 letech služby mají 4. třídu. To jsou bohužel paradoxy skvělého nového zákona.

dík za informaci, aspoň si můžeme udělat představu jak funguje v naší zemi právní systém tvořený neustálými výjimkami. Měl jsem za to, že v nové zákoně o služebním poměru přískušníků bude zahrnuto opravdu vše co se týká veškerých náležitostí a opak je pravdou (viz. nějaká vyjímka o započtení rozhodných dob do výsluhových nároků apd). Vůbec nezávidím kolegům z cizinecké, kterých se to týká zrovna těď, kdy proběhla reorganizace ciziny.

Každý druhý uchazeč o práci u české policie neprojde vstupními psychotesty, 30 až 40 procent zájemců zase nezvládne zdravotní prohlídky. Tuto informaci v pondělí přinesl policejní prezident Oldřich Martinů, když novinářům sděloval aktuální početní stavy v policii a představoval novu náborovou kampaň za 22 miliónů korun. Podle Martinů je z těch, kteří se na místo policisty hlásí, nakonec úspěšně přijato zhruba 60 až 65 procent uchazečů.
zdroj: Novinky

Vážně tomu nerozumím a prosím o vysvětlení pokud jsem něco přehlédl nebo něčemu neporozuměl, jelikož:
I. pokud začne 100% uchazačů na psycho a projde každý druhý (pro ostatní je to konečná) dostáváme se na 50% původních uchazečů, kteří jdou na zdravotní, kde skončí (budu brát příznivější číslo) 30%, z toho vyplývá, že 35 % uchazečů projde psycho a zdravotní.
II. pokud začínám zdravotním, tak výsledek je stejný tzn. 35%

Závěr je jediný(pokud je pravda výše uvedené číslo 60-65% přijatých): k PČR jsou přijati lidé, kteří úspěšně neprošli psycho nebo zdravotní, případně obojím.

Pokud se ve svých úvahách, založených na vyjádřeních O. Martinů a tlumočených na Novinkách, fatálně pletu, prosím o korektní opravu.

velmi dobře kolego, jeden konkrétní poznatek ode mne, když se předloni hlásil známého syn k policii vyhořel konkrétně na tělesné, a to v klikách. Samozřejmě jsem mu poradil aby se nespoléhal na stanovený počet kliků (myslím 24 minimum), protože nebude vědět, které mu budou počítat. Udělal 29, 6 mu jich nepočítali a o jeden neprošel. Celkem se jich tělesné zůčastnilo 38 a udělalo 6.

pro luboše:
známýho syn na tom asi není moc dobře fyzicky,když neudělá ani 24 kliků.Já jich bez problémů zvládnu 50.Možná by se měli začít dávat příplatky za fyzickou zdatnost,a to jak u PČR,tak i u HZS.Pak by se možná ti,co uvažují o nástupu k nějaké složce,trochu více snažili a začli cvičit předtím,než dělají fyzické testy(které jsou dle mého názoru velmi lehké)...

Za nás byli přijati možná 3 chlapi z 20 (kteří prošli sítem fyzické, psycho, zdravotní). Dneska už berou skoro každého. Nedávno jsem viděl pár nováčků a musím říct - to tedy bude reprezentace PČR!!! Škoda jen, že se o celé situaci v PČR nemluví v médiích.

Rád bych ti oponoval. Tím procentem přijatých měl Martinů na mysli lidi, kteří skutečně nastoupí, a to z těch, kteří úspěšně splní veškerá kritéria. Takže základ, tedy 100 %, v tomto případě je počet lidí, kteří splnili psycho, zdravotnické a fyzické. Musíš odečíst lidi, kteří si to po úspěšném splnění těchto kritérií rozmyslí, protože jim někdo někde nabídne více či najdou pohodlnější zaměstnání. Takže z celkového počtu uchazečů je to procento mnohem mnohem nižší, odhaduji, že pravda bude někde kolem 35 %. A vědu v tom žádnou nehledej.

Pro jardu

Naprostou pravdu by jsi měl, pokud by dotyčný řekl, že je nakonec přijato 60 až 65 procent uchazečů, kteří úspěšně prošli výběrovým řízením. Ale on řekl, že je úspěšně přijato cca 60 až 65 procent uchazečů. A podle mě je uchazeč ten, kdo si podá žádost a vstupuje do výběrového řízení.
Takže si trvám prozatím na svém a nikdo z Vás mi zatím nevyvrátil můj závěr. Samozřejmě za předpokladu, že nedošlo, ke zkreslení výroků pana Martinů (zkopírováno z Novinek).

Na závěr jenom dovětek k Tvému úsudku, dle Tebe tedy: 100 % lidí splní veškerá kritéria, jsou to tedy ti, kteří chtějí pomáhat a chránit, avšak do doby nástupu si to rozmyslí cca 35-40% (tzn. 60-65% je přijato). Což je trochu více nelichotivé, jak pro ty lidi tak pro PČR. Tvůj távěr musím naprosto odmítnout.

1.Práce která má smysl a pomáhá celé společnosti. To jsem si myslel když jsem nastupoval. Po 10letech jsem onen ten smysl ještě nenašel a asi ani nenajdu. Co se týče společnosti..... hm. pomáhá jí ale ona si toho neváží a dává vám to pěkně najevo.

2.Jediné co je garantované je plat který dostanete 15tého v měsíci. Kariérní postup zajištěn není a nebude. Sám mám vysokou školu a nemám šanci se někam dostat.

3.Ano, uplatníte své vzdělání. To co se naučíte na základní škole budete používat.... číst, psát, počítat.... jinak potom nevím, jak by např.nově nastupující vyšetřovatelé z civilu uplatnili své vzdělání při práci u policie, když se jedná o zemědělce, učitele, studenty vysokých hotelových škol....

4.No tak zde není co dodat snad jen plat, jehož reálná hodnota mi už druhý rok klesla.

5.Nějak tam není uvedeno po jak dlouhé době.....

6.Policie má řadu sportovních zařízení.... hehe za těch 10let jsem nenavštívil ani jedno. S tím rozvojem to pravda je.... o své volno a za své peníze. Např.výcvik u policie není. Jediné co se cvičí je PJ. Minulý rok jsem vystřílel 100nábojů.

7.6 týdnů dovolené, ale včetně sobot a nedělí. Vše a víc ještě ale napracujete o 150hodin zdarma.

8.dostanete možná osobní příplatek za jehož částku si tak koupíte jiné ponožky, protože ty so nafasujete se nedají nosit.

9.Nikde nemáte jistotu, že než dosáhnete dle zákona na výsluhu jí zruší nebo ještě posunou. Stačí se podívat na nový zákon.

10.propracovaný systém......to co dostanete jinde ve větší firmě.

Doplní to,ještě někdo?

Karla je obyčejný KOKOT !!!

Tady má každý nárok na svůj názor,tak přestaň urážet.Je to fakt trapný...

Neurážím, pouze konstatuji...

Klobáso ty jsi posera, ještě si trochu postěžuj, ale jediný co vím, tak se bojíš odejít od PČR, protože by jsi neměl ani na chleba hrdino!!!!

Karlo,
jistě jsi krásná žena, navíc tvé duchaplné příspěvky nasvědčují tomu, že jsi i prudce inteligentní....chci tě!

Luboš

Vážený pane předsedo nevím na základě čeho se dá usuzovat, že nebude podepsán nebo vydán předpis, kterým by měl být nově stanoven výčet útvarů StB s kontrarozvědným zaměřením pro účely lustračního zákona a zápočtu dob do doby rozhodné pro výsluhový příspěvěk, když jeden můj kolega obdržel v minulém týdnu nové lustrační osvědčení s výsledkem (pozitivní) a naopak druhý kolega s výsledkem negativním. V prvním případě se jedná o kolegu, který před rokem 1990 sloužil na OPK a druhý kolega před rokem 1990 sloužil na rotě PS. Dle zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé StB byly do bezpečnostních složek bývalé StB zahruty i Správa pasů a víz pod kterou spadaly všechny OPK z čehož vyplývá pozitivní lustrace v případě mého prvního kolegy. V případě druhého kolegy tomu tak není neboť útvary PS nikdy nespadaly pod SNB. Dle mých informací existuje prý vyjímka MV, která umožňuje služební poměr některých policistů. Otázka je, jak dlouho? Nebýt těchto lustrací nikdo by se nedověděl o těchto praktikách až do doby ukončení služebního poměru, kde by nebyly započteny některé doby rozhodné pro výsluhové nároky, se kterými celá řada déle sloužících kolegů počítala. A navíc co teď, když v případě zjištění pozitivní lustrace je ze zákona zaměstnavatel ukončit se zaměstnancem poměr nejpozději ve lhůtě do 15 dnů nebo dohodou.

Kolego pleteš se v tom směru, že Správa pasů a víz neměla nic společného s OPK. Ano tehdejší zaměstnanci (po revoluci či jak to nazvat) byli odejiti z tebou uvedených důvodů (spadali pod StB). Jinak se vším 100% souhlas.

Můžeš prosím napsat, zda první kolega měl příplatek za vedení nebo ne. Předem děkuji.

Ohledně výsluhových nároků chci jen dodat, že začátkem roku policisté dostávají zápočtový list, který je rozdělen na služba před rokem 93 a po roce 93. Pokud je všude + tak se započítává všechno i pokud sloužil u StB. Toto umožňuje tvz. Grulichova vyjímka, kterou chtěl pan ministr zrušit. Tato vyjímka umožňuje i to, že tito policisté mají negativní lustrační osvědčení. Jakmile odejdou do civilu už ho mají pozitivní.