Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Tak jsem skončil, a světe div se volali mi domů, že přesto, že jsem již skončil, odevzdal vše včetně placky atd. tak mi nabízeli, že ministr rozhodl, že i když jsem skončil, tak se mohu ještě vrátit !!!§ Tak to jim asi teče do bot hodně! A pro toho zakomplexovanýho blba nahoře jen jeden vzkaz - ty si myslíš, že poctivej policajt je stejná prodejná děvka jako jste vy v parlamentu??? Že kupčíte a lobujete za svý kšefty a na republiku serete? To se tedy pleteš, protože na rozdíl od tebe, poctivej policajt má své permanentní zásady.

Nemohl jsi to napsat lépe.

Naprostý souhlas

Zdar,pěkně napsaný,a jen tak ze zvědavosti,jak dlouho se po odchodu může pol.vrátit/bez nástupní školy/??

podívej se na www.nosp.pčr - tam je k tomu povídání.

To si děláš legraci, že Ti volali domů?!?! A to jsi, kolego, odešel teď ke konci ledna, nebo už dříve?
Jsi teď v pozici, že si můžeš diktovat podmínky (obrazně řečeno). Tak tomu, co volal jsi měl říct, že se vrátíš jen tehdy, až nebude ministrem vnitra Langer a že Ti poté můžou zavolat znovu.

Vězte a vzpomeňte, že až za pár let naplní PČR stavy, tak sáhnou na vše, co je trnem v oku. V současnosti maj naděláno v gatích. Jinak v debatě o BESIPu co uváděla Jílková jsem viděl málo výmluvného a zamračeného ředitele dopraváků Martina Poláčka dnes Červíčka. Jak kdyby se bál mluvit, ale statistiky mu fakt jdou!!!

Mohu tě ubezpečit, že naplnit stavy u PČR se nikdy nepodaří, jako se to nepodařilo nikdy v minulosti. Nebo snad víš o nějaké době, kdy byly stavy PČR, eventuálně SNB, naplněny? To se nikdy nestalo. A také není proč. Kdyby totiž zdejší vláda uvažovala "normálně", tak sníží tabulkové stavy a bude vymalováno, nebude co řešit. Ale tím by si uzavřeli dvířka ke kecům, jako že máme nejvíce policajtů na 100.000 obyvatel atd., neboť tyto bláboly vycházejí z tabulkových stavů, nikoliv ze stavů skutečných. A že to Langer rád opakuje, je všeobecné známo. Viz naposledy jeho přitroublé tvrzení, že máme v přepočtu více policistů, než na Kypru. Myslím, že to je stejná demagogie, jako tvrzení, že elektřina je stále u nás levnější, než v SRN. Samo o sobě je to pravda, ale je nutno vycházet z poměrů cena elektřiny ku výše mezd. A u policajtů je to tak, že je nutno vycházet nikoliv jen z počtů na 100.000 obyvatel, ale bylo by nutno dosadit do rovnice také to, co policajti v jednotlivých státech mají v popisu práce. Jsou státy, kde přípravné řízení trestní v našem pojetí neznají, a když ho znají, tak toto není prováděno policií, eventuálně není prováděno policií v takovém rozsahu, jako u nás. Tedy tak, že státní zástupce a soud to od policie dostane předžvýkané, protože soud nic dokazovat nebude, neboť to neumí (to není názor můj, ale názor jednoho renomovaného náměstka předsedy krajského soudu). A nic s nimi nehne, na rozsudky a usnesení nejvyššího soudu z vysoka kašlou. Tak co by´s chtěl od takové nuly, jako je Langer?

Ano problém je skutečně složitější. Jenom když vzpomenu na dobu po roce 90, tak vznikali nové hraniční přechody. V té době scháněli také každého, aby naplnili stav a kriteria pro výběr byla nulová, stačil učňák. Slibovali hory doly, náborový příspěvek 10000Kč, ZOP dálkově 2x14dní a co z toho bylo splněno? Náborový příspěvek 10000Kč dodnes nemám, ZOP byla pro každého jinak dlouhá, prostě jak se jim to hodilo do krámu v Holešově a pro kluky co neměli maturitu si jí nakonec dodělávali, což bylo asi jediný k pochopení, ikdyž v podmínkách to při nástupu nebylo. Tímto se stavy jakž takž naplnili a co vím, když někdo z nás chtěl jít na OOP, tak tam moc volnejch fleků nebylo. Dnes je situace samozřejmě jiná, nápadně připomínající tu po roce 90. Je to můj názor a věřte, že jsou lidi, co nastopí a hlavně z příhraničních regionů a tam kde není práce. Jo kvalita uchazečů nebude valná. A tak když člověk je tak říkajíc vyhořelej a není starej páprda, není nic jednodužšího se jim na to vysrat a zkusit štěstí jinde dokud je možnost. Ale pozor není to lehké a stále se budeš setkávat se závistí renty, kterou chtějí a také za pár let ořežou a na to si vsadím vše co mám. Jestli je tu někdo, kdo zná přibližně počet rentiérů můžeme porovnat stav, kdo se odvolal proti poloviční valorizaci renty, když odešel dle starého zákona 186-ky. Já odhaduji, že odvolání je do 50-ti. To jsme hrdinové a na co bych se odvolával, zkus to ty a pak uvidíme, když to vyhraješ tak do toho půjdem také, ale u piva jóóóóó to jsem chytrej a až jim to seberou tak já si alespoň řeknu, že jsem pro to něco udělal. A tak to je i vsoučasnosti u policistů - je to pořád stejné, pár hrdinů viz. UBS a podpora žádná. Proboha vždyť ty kluci to dělaj z vlastního volna a NOS jsou placení a mají to v popisu práce. NOS by měl bejt pořádnej vítr, který bude rozdávat karty, ale bohužel není. Tak zdary a každý je svého štěstí strůjce.

PČR za pár let naplní stavy? Možná bych tomu i věřil. ale to bych nesměl nic vědět, kromě jiného, o demografické prognóze v ČR na následující období.
1. kolem roku 2010 bude z pracovního procesu odcházet více lidí než do něho vstupovat (to co se děje u PČR v současnosti nastane v celé ekonomice). V důsledku toho daleko více vzroste poptávka po pracovní síle a tím i její cena -což je problém BS.
2. dostat se na VŠ bude snažší a pro středoškoláka bude daleko lukrativnější se vyučit lékařem (populace stárně a zdravotnický byznys bude velmi zajímavý) než cajtem.
3. vedle BS je ještě jedna ozbrojená složka, která nabízí daleko více a za mnohem méně a která je z tohoto důvodu schopná si stáhnout kvalitní zájemce.
4. Výsledkem je ta skutečnost, že opravdu nevím, kdo by měl chybějící místa zaplnit.

Jenom otázka k zamyšlení? Proč u Městské se to daří, co já vím v okresním městě je velký problém se na toto místo dostat. Že by jiný přístup nadřízeného, či lepší vybavení a nebo i plat, nebo náročnost vykonávané práce?

pro Karlu (proč u Městské?)
1. Náročnost práce (po odborné stránce) třetinová jako u PČR, a to prakticky za shodné peníze.
2. U MP jseš jako zaměstnanec podřízenej svému šéfovi (starosta), ale zároveň jsi jako občan voličem svého šéfa. Takže si někdo hodně rozmyslí, aby se po tobě pro jakoukoliv blbost zbytečně vozil.
3. Práce je méně náročná (zjistí se TČ, tak se volá PČR a pro MP padla), takže nehrozí, že se něco často podělá.
4. Placené noční, víkendy, svátky, apod. MP podléhá režimu zákoníku práce.
5. Jako zaměstnanec obce máš šanci, že se o tebe zaměstnavatel postará, především v otázce bydlení. Dneska máte úplně stejné, zda-li hákujete za cca 30 čistýho (to z Vás asi nikdo) a máš hypo na bydlení ve výši 10 měsíčně nebo máš 20 u MP a bydlení za regulovaný od města s příslibem privatizace bytu za hubičku.

Závěr je tedy takový, lepší než k PČR, tak k MP.

Zdravím kolegové od PČR - přetřásáte otázku proč k PČR nebo k MP. Dělám u MP už 15 let, je pravda, že kluci z OOP si chodili k nám pro papír do strojů, kopírovat, pro tužky, převáželi jsme je k případům, zajišťovali dle zákona, co po nás chtěli - taky jak říká UP nebo UK - zjistíš TČ, předáš a "padla" ale to není tím, že by to ti kluci z MP nechtěli dělat, oni prostě ze zákona nemůžou. Problém je v tom, že většina z Vás zákon o Obecní policií nezná, ale každý MP musí znát zákon o Policií Čr. Vy uděláte zkoušky po škole v Holešově a pokud sám neodejdeš, nebo nejsi odejit, jseš u sboru natrvalo, ale MP dělá zkoušky před ministerskou komisí každé 3 roky. A jak někdo psal, že v případě odchodu, se o Tebe postará Obec, to ti řekl kdo. Maximálně tím, že druhý den stojíš v řadě s těmi, které jsi před tím krotil, na sociálce a na Úřadu práce. O bytech, o těch si nech zdát. U nás je asi 10 km odsud vesnice, kde mají dopravních nehod jako v Bermundském trojúhelníku - operační má pořád hlídku na nehodě, tak vše "prodává" nám. Ale nikdy mu nikdo neřekl, že nepojede protože je na nehodě. Kluci, jsou mezi Vámi dobří, ale podívejte se take do vlastních řad. Odtud také vítr fouká a toho se drží - jak napsal někdo od Vás níže - "kachní prdel". Mějte se a pojďte k nám.

Pro karlose

Mám pocit, že jsi nepochopil, v jakém směru se vyvíjí diskuse k danému bodu. Jediný co k Tobě mám, je: Nedej Bože, aby MP zasahovala do trestního řízení.

Pane vzdělaný...........nedej bože, aby Ty jsi vylezl z kanceláře, protože nevíš pane co je realita - já o trestním řízení nic nemluvil. Tlačíš hlouposti. A pokud jsem nepochopil, jakým směrem se ubírá diskuse? Proč do toho tedy zatahuješ MP - buď těm nám závidíš - proto ta nevraživost - jinak nevím, my za Vaše problémy chlapci nemůžeme. Děláme svoji práci tak jako vy a myslím si, že ji děláme dobře. Pokus si Ty myslíš něco jiného, tak se nediv, že to samé si o Vás myslí každyá občan ČR. Po nás plivou a nadávají nám tak jako Vám, ale Vás nezajíma, že nám nemají co vzít ale běda, někdo šlápl starému policajtovi na nohu - mohou za to MP - mimochodem, mnozí u nás jsou bývalí Vaší kolegové, řekl bych, že většina z nás má "již" hotové střední i vysoké školy narozdíl od jiných složek. Víš co bych Ti radil. Zamysli se nad sebou a něco dělej a nubudeš mít čas hloupě kydat na druhé. Nechci vyvolávat nějaký konflikt, ale zameť si před vlastním prahem soudruhu a začni něco dělat a nebreč nad bebím. U Nás na obvodě je 48 kluků plus vedení, všichni se známe a řeknu Ti, že z toho polovina stojí "za to".

pro karlose

Nejprve zařaď zpátečku a potom se Ti pokusím vysvětlit podstatu tohoto bodu diskuse.

1. Nejprve jsem se v této diskusi pokusil vyvrátit tezi o předpokládaném naplnění stavu PČR, a to poukazem na demografický vývoj v ČR.
2. Poté jsem diskutujícímu zhruba vysvětlil, proč má MP naplněné stavy. Na toto jsi Ty reagoval, že příslušníci PČR nemají znalost zákona o Obecní policii, kdežto MP mají znalost zákona o PČR. Toto vyjádření bylo mimo probíhající diskusi. Možná sice věcné, ale proč by měl příslušník PČR znát dopodrobna Váš zákon (pouze stačí aplikovat log. výklad zákona o PČR-od většího k menšímu).

A na závěr, nemá s Tebou cenu diskutovat.

UK: "A na závěr nemá cenu s tebou diskutovat"
To už je tady takový folklór - když dojdou argumenty, nastoupí póza uraženého dítěte. Přitom Karlos nikoho neuráží, nikoho zbytečně nenapadá, naopak tady jako jeden z mála působí jako člověk, který to má v hlavě srovnané. Ono nemusí nutně znamenat MP=blb, ale to někteří odmítají připustit.

pro §

Hlavně karlos, stejně jako Ty nerozumí psanému textu. Ty pouze trochu více. Oba Vás lze označit jako funkčně negramotné.

UK,
já tomu tvému textu taky nerozumím, stejně jako Karlos a §, takže s tou gramotností začni radši u sebe, než začneš někoho poučovat.

Zdar soudruhu, nechci Tě urážet, ale jestli je někdo tady negramotný, tak jseš to jedině Ty, protože Ty tady píšeš o něčem, ale napadáš druhé. Pláčeš nad rozlitým mlékem, ale na rozdíl od druhých to svádíš na někoho, komu soudruhu - promiň, že se stále opakuji, ale Ty jsi jeden z těch, co Policií ČR škodí - protože jak Tě tak čtu, tak jsi starý aparátčík, co nevytáhnul zadek ze služebny od dob slavné sametové revoluce a nyní se schováváš za práci a názory druhých slušných policistů. Pokud budu soudruhu na těchto stránkach řešit něco o vlastním resortu, tak do toho nebudu zatahovat druhé, protože nikdo, ani popeláři ani traktoristé natož zedníci, nemohou za stav který panuje na MV a vůbec. Ono je ale snažší házet špínu na druhé a tím odvádět pozornost od sebe samého. Já netvrdím, že jsme skupinaermanů - viz strážník z Prahy - ale tak jako mezi normálními občany se najdou " ti špatní", task i mezi Vámi jsou fakt kousci - a to nebudu citivat TV Nova. Ale Tebe vůbec nezajímá, že by ses mohl v tom vašem problému - platy, výsluhy a podobně, zmínit i o situaci u MP jako takové, že žádné výhody nemají - né každé město má rozpočet takový jako třeba Praha, Brno, Ostrava a podobně. To na nás nemyslíš, ale vyčítat to ty umíš. Co jsi Ty ( UK ) udělal pro to, aby se Vám stávajíci "výhody" zachovaly? Brečíš nad bebím a nakonec, vždyť za to můžou MP. Nemohou. A víš proč? Protože většině TY nesaháš ani po kolena, protože jsi zamindrákovaný soudruh a měl by jsi jít od válu, jelikož jsi ostuda sboru. Jako člověku Ti přejí krásný den a Tvým kolegům - kluci vydržte, mějte se hezky a takové uplakánky mezi sebou nedržte, naopak jim pomozte odejít, nemají mezi Vámi co dělat.

Pro Karlose

Trvám si na svém. Svůj názor na Tebe neměním. Pouze jenom upozorňuji, že smyslem mých dvou původních textů (ani to z nich nevyplývá) nebyla žádná ubrečenost ani lítost nad svým postavením. Pouze analýza situace v otázkách:
1. Z jakého důvodu PČR nemůže PČR naplnit stavy (kvalitními uchazeči).
2. Z jakého důvodu je lepší sloužit u MP než u PČR.
Nic víc a nic míň. A do toho Ty začneš něco o znalosti zákona o Obecní policii a zdůvodnění, proč MP nemohou zasahovat do trestního řízení, ačkoli by rádi ( z jakého důvodu nemohou zasahovat, to snad ví každý příslušník PČR). Z tohoto důvodu jsem reagoval „Nedej Bože, aby MP zasahovala do trestního řízení.“, a následující „diskusí“ byl tento názor potvrzen jako velmi správný. Jinak k Tvým invektivám: Nevíš, kdo jsem, tak si ponech soudy.

pro UK,

..."Jinak k Tvým invektivám: Nevíš, kdo jsem, tak si ponech soudy."....

Jsi zřejmě opravdu pěkný pták a Tukan to rozhodně nebude!!!! :-)))))))

Víš co jseš opravdu? UNIVERSÁLNÍ Ko.oT. A to už nemíním více komentovat. Karlos má pravdu, jseš ubrečený starý aparátčík soudruh. prdelista a se skutečnýma policajtama nemáš nic společného, jenom se za ně schováváš. Jenom ještě jedna poznámka, když Ti pořád tak vadí Ti kluci od MP, tak proč jich máš plnou hubu. Ty byses k nim určitě nedostal, protože při fyzických testech bys neutáhnul svoji velkou prdel. Čauky - soudruhu.

Nedej Bože, aby MP zasahovala do trestního řízení - prosím Tě co to plácáš, pro by to dělali, o zákoně Ti nic psát nebudu, ten Ty znáš, na druhou sstranu stačí když takový policajt jako Ty, to trestní řízení zkurvi na sračku. To mu potom může ten nevzdělaný kluk od MP předat vše v ÚZ, on to ten polda stejně zprzní, takže co nám to tu meleš. Nejsi schopen rozpoznat přestupek od tč, nejraději vše hodíš pod stůl, nebo pachatel neznámý, než bys zkontroloval záznam MKS, raději napíšeš, že tan nic není. Ty že jsi policajt? Srágora. Každý kluk od MP má u občanů větší důvěru než zkorumpovaný polda Tvého typu - za chvíli za Vás budou muset dělat celou dopravní agendu MP, protože kvůli braní úplatků, nebo takových jako Ty v kanceláři, nebude mít kdo sloužit. Pokud Vám navíc teče do bot, voláte ke všemu MP aby Vám pomohli. Prosímtě - UK - už se vzpamatuj a přiznej, že bez těch kluků nejste schopni ani živořit, natož žít. A nebo ještě lépe, už se zdrž komentáře.

UK

pro Alfréda a Lukáše

Takže další dva, kteří nerozumějí psanému textu (tzn. další dva funkčně negramotní).

UK - jak se ti tu dýchá? Není to k zalknutí, jediný chytrý mezi samými blbci? Nebo je to jinak? A co na to Jan Tleskač?

Vážený pane ministře. Sloužím u policie téměř deset let. Děkujeme za Vaší náborovou kampaň "Pomáhat a chtánit" Nejenom, že nápisy na služebních vozidlech vypadají komicky a jsou tak akorád pro smích, ale dle mého tímto snižujete prestiž policistů, kteří už i tak v očích veřejnosti nemají dobré mínění. Myslím si, že kdyby jste peníze vložené do této kampaně radši rozdělili mezi policisty, kteří ještě slouží, každý by dostal cca 5000Kč, což pro nás není zrovna málo. Dle mého názoru by se do našich řad dali obyčejní lidé radši na doporučení těch, co již slouží a ne na nějakou "hloupou" mediální kampaň. Navíc kdo má rozum a dokáže počítat, tak se k "nám" nikdy nemůže přidat. Za cca 15.000Kč hrubého platu, sociální produkty vesměs žádné....proč není u PČR třeba příspěvek na penzijní připojištění, když vláda do budoucna uvažuje, že toto bude stěžejní pilíř důchodového systému a v soukromém sektoru toto funguje s příspěvkem třeba i 3% z hrubé mzdy. Případně v čem máme výhodu když máme 30dní dovolené, ale policisté sloužící ve 12 hodinových směnách mají den dovolené přepočítán na 7,5 hodiny a tak si vlastně z každého dne dovolené 3,5 hodiny nadělávají. Není toto výhodné zase pouze pro sloužící od pondělí do pátku na 7,5hodiny ranních. Nemluvím ani o příplatcích, které jste nám "sebrali" a které nám dle mého náleží, protože služba o nočních, víkendech a svátcích je přeci jen něco navíc a měla by být náležitě zaplacena stejně jako tomu je u lidí v běžném pracovním procesu. I tak budu ještě chvíli doufat ve změnu, neboť mě zatím práce u Policie baví, ale pokud nepřijde nějaký obrat k lepšímu i Já se přidám k řadám těch, kteří od policie ČR již odešli a nebo se k tomuto kroku chystají. A můžete si o nějakém "generačním špuntu" říkat co chcete, já jím rozhodně nejsem a stejně jako ti "staří a zkušení" s vaší politikou vedení Ministerstva vnitra rozhodně nesouhlasím

Proč pořád omíláte tu dovolenou - jeden týden navíc, musíte k tomu ale dodat že policista pracuje 13 měsícu v roce (rozuměj 150 hodin zdarma je téměř měsíc nacíc) a při tom dostane mizerně zaplaceno těch měsíců 12 !!!! Tak jaká výhoda. Dovolím si jednu pozn. nakonec - my mu říkáme důvěrně kachní prdel - proč? Ten jeho přiblblej úsměv nic jiného nepřipomíná.

To si opravdu myslíš, že za tu almužnu Ti někdo půjde sloužit? Nabízíš cca Kč 15.000,-- hrubého, za to mastupuje obyčejná nevyučená prodavačka!!! Ale ta němá 150 h zadarmo, není jednou nohou v kriminále, druhou v hrobě a nikdo si na ní neotevře hubu, že je daňový poplatník!!!

Ivane, stavíš krásné Potěmkinovy vesnice!!!!! Kdy přidáš prachy, ty kuní ksichte!!!!

Zdrž se urážek, za to to nestojí, nehledě k chudákům kunám, kterým by se asi tohle přirovnání nelíbilo, kdyby uměly mluvit.

Souhlasím s kuním ksychtem. Nic slušného mně taky nenapadá

Randale nevíš za co???? Za urážky bych tě pověsila za g... z mostu. Přidej se do řady a bul.

Ted jsem poslouchal PP na 24 ČT - dobře krmil hlavy, ale pouze osobám nezainteresovaným a neznalým - chápej civilistům. O tom se nechci šířit jen mě zaujala poznámka, že MV snižuje autopark o 10%. Tak nějak mi to nejde do hlavy - s tím heslem pomáhej a chraň nebo jak to je nyní vylepono na zbytku aut a to už se nezmiňuji o předešlých kecech ohledně zvýšeného boje proti autom. pirátům atd ....... V závěru si povzdechl nad velkým odchodem policistů, který se "jim nepodařilo zastavit" - přečte-li si příspěvek od panjana laik, tak i ten pochopí proč.... Topoláněk se začíná zajímat o policisty, protože se bojí o svůj kejhák, ale zase ... jen o ten svůj, to že chybí a budou chybět policisté na ulici jej zas až tak nepálí - co dodat budoucí voliči?! ....

http://www.youtube.com/watch?v=v9cGifnRtV8 ..najdi svého hlupáka :-))

Vážený pane ministře, dovolte mi, abych reagoval na novou náborovou kampaň s heslem "POMÁHAT A CHRÁNIT", která má za cíl získat pro PČR nové příslušníky. Na úvod bych měl uvést, že jsem rovněž již několik let příslušníkem PČR, kdy v současné době jsem na řídící funkci v rámci OOP. Abych konečně přešel k meritu věci, proč Vám píši. Po několika dnech trvání "Vaší" nové náborové kampaně slýchám jak z řad svých podřízených, tak i ze svého okolí negativní reakce na tuto kampaň. Nechci zde nijak tuto kampaň kritizovat, protože toto mi nepřísluší, chtěl bych Vám pouze položit otázku, která si myslím, že je k zamyšlení. Tato otázka zní: Nezajímal se některý z kompetentních funkcionářů, kteří se na náborové kampani podíleli myšlenkou, vytvořit u PČR jakési zaměstnanecké výhody po vzoru některých firem v ČR (zaměstnanci nemyslím jen příslušníky PČR,ale i občanské zaměstnance)? Jako vzor bych uvedl jen základní výčet zaměstnaneckých výhod u firmy ČEZ a ČD, ve kterých má stát nezanedbatelný majetkový podíl. U firmy ČEZ : 950 Kč na životní pojištění zaměstnanců + 3 % z hrubého platu na penzijní připojištění. K tomuto další např. pro zaměstnance a rodinné příslušníky mobilní tarifní paušál (max. 2) za směšné ceny a tak bych mohl pokračovat. U firmy ČD : 750 Kč na životní pojištění + 750 na penzijní připojištění. A teď co u PČR : policista a občanský zaměstnanec má nárok po pěti letech služby či trvání zaměstnaneckého poměru nárok na příspěvek na životní nebo penzijní připojištění ve výši 100,- Kč. To je podle mne dost úsměvné, zejména když vezmu kolik byrokracie je potřeba na jeho přiznání. Z vlastní zkušenosi vím, že to trvá i několik měsíců. Prosím pokud mi budete odpovídat, což bych velmi uvítal, tak mi neargumentujte, že máme z FKSP příspěvek na dovolenou, ano máme, ale jednou za X let a ta byrokracie až hrůza. Mimojiné tento příspěvek mají i zaměstnanci mnou uvedených firem, ale výčet jejich zaměstnaneckých výhod jsem zkrátil. A srovnání navyšování platu v roce 2008 s uvedenými firmami, když jsem se dozvěděl o kolik % došlo v uvedených firmách k navýšení, tak jsem nevěřil svým očím (ČEZ - 7%, ČD - 9% a PČR - na mzdy 1,5%, kdy z těchto nešlo do tarifu ani koruna a bylo sděleno, že tyto peníze budou požity na nadtarifní složky platu a dodnes nic) Závěrem uvedu svůj názor. Myslím si, že pokud by u PČR byl podobný program jako u mnou uvedených příkladů, tento jak já říkám sociální program by do řad PČR přilákal o mnoho více zájemců a hlavně by byl i jistým způsobem motivace stávajících příslušníků a zaměstnanců. Chtěl bych podoktnout, že jak jistě víte tyto příspěvky nepodléhají dani z příjmu, tudíž je to jednorázový výdaj bez dalšího zdanění. Myslím, si že toto je k zamyšlení než každý rok pořádat náborovou kampaň za x milionů korun z kapes daňových poplatníku, která stejně nic nevyřeší a skončí tak, že příští rok se udělá nová. Předem děkuji za to, že můj příspěvek dočtete do konce. "Motto: O peníze jde v první řadě".

musíš do sekce Policie ČR, Hasiči, zde ministr neodpovídá

Kdysi v pravěku naší bezpečnosti si pamatuju aspoň příplatky za jazyky, za různé absolvování spec. kurzů, odměny za překročení určitých bodů při tělesných prověrkách, osobní údržbu techniky apod. Dnes ? Ani prd.

Píšeš, kolego, o ČD. Shodou okolností jsem u této firmy před svým odchodem k PČR dělal skoro 15 let výpravčího a dirigujícího dispečera a to, co jsem po té době na těchto postech měl na pásce, to jsem měl na obvodě jako územák půl roku po ZOPce. Takže až taková sláva to nebyla. Nějaký čas už jsem odtamtud, ale schválně navštívím ex-kolegu výpravčího a půjčím si mzdové tabulky ČD, ať tady nemlátím prázdnou slámu. Fakt je, že průměrná mzda na ČD za rok 2007 byla 22.256,- Kč, zatímco u PČR okolo 30.000,- (i když vypovídací hodnota průměrných mezd je hodně problematická - na druhou stranu i dráhy mají nesmyslně nafouklý management). Příspěvek na penzijní dělal u drah 300,-Kč, tady mám 200,-Kč (možná se to liší podle krajů, nebo co já vím, ale rozhodně nemáme 100,- a dostal jsem je ještě před 5 lety trvání služebního poměru - podotýkám, že nejsem na žádném "teplém fleku" na ředitelství či prezídiu, ale v 5.platové na OOP). No a co se týče toho výčtu zaměstnaneckých výhod, který jsi zkrátil, tak ten jsi zkrátil už jen o zaměstnanecké jízdní výhody. Při návaznosti přípojů a čistotě vlaků jsem za posledních 5 let svého působení na dráze vlakem téměř nejezdil, rozhodně ne pokud jsem někde potřeboval být včas a ne s tolerancí plus minus půl dne, takže pojem jízdní výhody může znít i jako parodie.
Tím nechci obhajovat situaci u PČR, ke spoustě věcí mám výhrady a zhruba před rokem a půl jsem strávil dost času e-mailovou korespondencí s ministrem a několika poslanci ohledně připomínek k z.č.361/2003 Sb., ale zrovna dráhu jako vzor bych nedával.
1.2. jsi napsal "po několika dnech trvání náborové kampaně..." - ta kampaň ale oficiálně začala právě 1.2., takže správně by bylo "po několika hodinách". Jinak ale musím konstatovat, že 22.000.000,- za vizitky s telefonem na bezplatnou infolinku, nálepky na autech, ze kterých mají lidi srandu a jeden klip v TV - to je fakt síla.
Zatím zdar a až budu mít ty tabulky, hodím sem srovnání.

P.J.B.

Ubezpečuji tě, že Severočeši mají na penzijním 100,- Kč měsíčně a když jsem byl s manželkou v bance vyřizovat její penzijní ( je u soukromníka nedostává samozřejmě nic ), tak ten bankovní úředník, který mě osobně zná, na mě koukal nevěřícně s údivem, když jsme se bavili o částce, kterou bude manželka penzijně spořit s tím, že je rozumná částka tolik a tolik a že u Policie ČR jistě míň nedostáváme. Když tedy slyšel, že dostáváme od Polcie ČR 100,- Kč, tak na mě koukal s výrazem jestli to co říkám myslím vážně. Takže asi tak pro vysvětlenou, jak je to jako na zámku, ať to trvá věčně. Asi jste dobrý oddíl s těmi 200,- korunami. Sever Čech je jistě bomba práce - služba a výhod nepočítaně. Stravenky za 50,- Kč doplácíme asi 23,- Kč. Když jsem slyšel kolik si doplácí hasiči na 60,- Kč stravenku, zase jsem zjistil, že jsme popelky. Ano, není to o stravenkách, ale o komplexu dílčích věcí, ale celkový pohled a hodnocení si každý udělá sám a vidí.

víš, příplatky na penzijní pojištění, stravenky a další je placeno z FKSP a jednotlivé útvary FKSP si určují priority kolik a na co budou připlácet. Někde dávají víc na penzijní, méně na dovolené, na stravenky a jinde to může být třeba obráceně. I v rámci kraje to nemusí být na všech okresech stejné. U nás připlácí na penzijní 200,- ale musíš si platit ty sám snad 400,- nebo 500,-, pokud platíš ty sám jen 200,- potom ti připlácí jen 100,-. A stravenky, dostáváme v ceně 40,- Kč a doplácíme 31,-, takže z FKSP příplatek pouze 9,- Kč na 40-ti korunovou stravenku. To jen pro vysvětlení, že ne v celé policii je fond FKSP dělen stejně, ale dle předem daných priorit.

pro F1:
Já přeci netvrdím, že někde nemají příspěvek 100,-Kč; píšu, že se to možná liší podle krajů, což víceméně potvrdil kolega přede mnou. Severní Čechy Ti nezávidím, ale ujišťuju Tě, že ani Příbram s blízkým okolím není žádná fara. Někde jsem tu nedávno četl výňatek z nějakého žebříčku, kde co do "bezpečnosti" je Příbram třetí největší humus hned za Chomutovem a Mostem.
Ovšem můj příspěvek byl hlavně o tom, že dráhu nelze považovat za nějaký etalon kvality. A za tím si stojím - mám s ČD (a předtím s ČSD) téměř patnáctiletou osobní zkušenost. Čili tak...

Zbran!

Muze mi nekdo podat nejake informace o prezbrojovani Zapadoceskeho kraje? Situace je takova, ze jedine v Zapadnich Cechach jsou jeste stare CZ 75 vyrobene v roce 1993. Slysel jsem, ze prezbrojovani bylo pozastaveno z duvodu kvality pouzder. Dekuji...

Buď rád , že jí máš, je sice těžší, ale mě se sní střílelo lépe .

Nejprve získat totalitou neposkvrněné duše, potom velký cedník. Budou se cedit duše z uváděných předlistopadových útvarů a duše vlastnící v té době červené knížky. Jinak jsem zaslechl, že by služební poměr policisty mohl být řešen i formou tzv. kontraktů a závazků. Toto se prý proslýchá u armády a má to být z GŠ, má se týkat PČR. Mladí se asi také výsluh dožívat nebudou. Ale toto nemohu ani potvrdit ani vyvrátit. Informace pochází od vrtulníků - záchranářů, kteří chtějí opustit AČR a zajímali se o práci u naší org. Nikdo nemá jistotu, ani staří, ani mladí - stačí změna režimu.

Kluci z AČR čekají, kde to s výsluhou krachne dřív, zda u nich či v PČR. Pak to prý bude rachot.