Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pár bodů k náborové kampani pro ty, kteří chtějí nastoupit, aby nebyli následně příliš zklamaní, neboť toto nebudou asi právě zdůrazňovaná hesla náborářů :

1. 150 hod. přesčasů ročně navíc zdarma.
2. Neproplácí se příplatky za soboty, neděle svátky či noční
služby
3. V současné době zaražení kariérního postupu prakticky všem policistům, neboť součástí podmínek pro umožnění přihlášení se do výběrového řízení na vyšší funkci je nutnost mít velmi dobré hodnocení, kdy však vzhledem k podstavům je plošně udělováno hodnocení pouze dobré, aby policisté z útvarů nemohli odejít, neboť součástí hodnocení nadřízených je v současné době rovněž personální stav. Toto vpraxi znamená, že policista může mít klidně i tři vysoké školy, může plnit úkoly kvalitně třeba i na 200% a přesto nemá žádnou šanci postoupil v karierním řádu. Může být tedy tzv. věčným hlídkovým policistou, dokud sl. poměr neukončí.
4. Zvýrazňování výhod odchodného, na něž je nárok po 6-ti letech a výsluhového příspěvku, na něž je nárok po 15-ti letech, nemá v současné době, kdy není jisté, zda tyto výhody budou platit ještě v následujícím roce, neboť jsou trnem v oku jak vládě, tak dalším politikům, nemá žádnou opodstatněnost.
5. Z důvodů značných podstavů stres z množství práce, která musí být odvedena za chybějící kolegy a kterou nelze v mnohých případech zvládnout v běžné pracovní době a u mnohých útvarů se nezapočítává ani do výše uvedených 150 hod. zdarma. Jsou to tedy další neplacené přesčasové hodiny.
6. Daleko větší riziko spojené s ohrožením zdraví či života než u jiných povolání.


Pozitiva :
1. Pravidelný plat - u začínajícího policisty cca 17.000,-Kč hrubého, avšak bez valorizace do roku 2010.
2. U některých útvarů příspěvek na stravu ( mnohde však příspěvek zaměstnavatele činí 7,-Kč na stravenku )
2. Příspěvek na rekreaci ( já jej však za 23 let služby nikdy neobdržel, jelikož pravidla jeho čerpání jsou nastavena tak, že je prakticky nemožné jej vyčerpat.
3. Po 15-ti letech služby příspěvek na penzijní připojištění ve výši 100,-Kč až 200,-Kč ( podle útvaru) .

Nechť každý z uchazečů zváží, zda je služba u Policie ČR pro něj dobrá volba. Nejlépe, před podáním přihlášky, nechť se s dotazem na podmínky služby, výhody a nevýhody, obrátí případní zájemci nikoli na personální pracovníky, ale na policisty, kteří jsou v přímém výkonu služby, neboť tito zcela jistě poskytnou o současném stavu a fungování Policie ČR pravdivé informace, protože nejsou hodnoceni a odměňování na základě tzv. odchycených kusů. Mají sice slíbenou odměnu 5.000,-Kč za každého nově nastoupivšího policistu, kterého do svých řad přivedou, ale tuto v mnohých případech nedostali a většina z nich morální kredit nedovolí lhát ani z důvodu vidiny této odměny.

Tak jen tolik, ať pak nejste někteří zklamaní, jako mnozí nově nastoupivší současní studenti základní odborné přípravy.

Tahle složka spěje do záhuby pod taktovkou pana MUDr. Langera a lakomce Kalouska.

Kolegové a kolegyně - jsou plnohodnotnými policisty - proč ale pořád naříkáme, vždyť naše vedení chce pro nás jenom to nejlepší. Jestliže jsme do teď byli pro smích půlce národa, od nynějška se budou smát úplně všichni, nakonec i lump si bude moct zavolat, abychom mu pomohli odvézt lup a přitom ho chránili před tím, aby mu někdo neublížil - vždyť pomáhat a chránit - jsme tady přeci pro občana a to každého bez vyjímky - každý má přeci právo obrátit se na policií. Nové silné vozy nám koupí, abychom mohli stíhat lumpy, kamery nám do nich namontují, aby bylo vidět, jak pomáháme druhým, že nejsme vlastně tak zlí, jak si o nás národ myslí, protože by někdo z nás mohl zneužít peníze vybrané za pokuty, tak je nebudeme vybírat - přležitost přeci dělá zloděje, nakonec dostaneme na žluté bundy - mimochodem píšou o tom jako o velkém objevu, ale kluci z MP už je mají rok zrovna tak kamery. Vedení nakoupí radary, pojízdné kanceláře, ale kdo v nich bude sloužit? Do jedné si sedne Langer, další obsadí Fendrych, Červíček, Bílek a podobně a potom můžou napsat, že plat řadového policisty je třeba i 100 000,- Kč. Jsem zvědavý, jak dlouho by se potom usmíval pan doktor, asi by si nechal udělat plastiku u Julínka - a jako model by stál Topolánek, nástroje by podával Cikr. Navrhnul bych ještě jedno zlepšení - na čepice malé majáčky - aby bylo vidět, že jsme v ulicích a né u hromad spisu v kanceláři. Pane Bože Ty to vidíš, dělej něco!

alfréde, dávám ti jedničku s hvězdičkou

poklona Alfréde, poklona!!!

to máme pěkné nápisy,už kdejaký ožrala se domáhá pomoci,viz.příklad jsem nalitej a ztratil jsem klíče přijeďte mi otevřít,máte mi pomáhat,tak těmito zhovadilostmi se pane ministře plní linky 158 bravo

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/02.02.2008/208411000100202- 19:00-1-udalosti.html?index%5B%5D=123494

Ano, to je opět úžasný blábol, který se podařilo dostat do televize. Jsem zvědav jak mě můj nadřízený ohodnotí v mé pohyblivé složce platu. Po čtyřech letech u policie osobní ohodnocení 0, stejně jako 60% oddělení. Jo a kluci co mají po deseti letech 400,- Kč osobní... + 1,5 % no to bude navýšení jako ďas. Díky, díky, díky ................ ještě jedou díky.

oproti loňskému roku dělám více nočních, více víkendů a taky přesčasy (do balíku) už mam za sebou...co mám ještě zvyšovat abych si polepšil na osobním? 12 let služby = 500 Kč

Já měl loni přesně 172 hodin do zelených a to nás ještě bylo na oddělení - 20% plného stavu.

pěkně jste nás vymrdali!!!!

Výtažek z náborové kampaně
www.nabor.policie.cz
Plat a péče o policisty a policistky

Průměrná mzda policistů a policistek je nad průměrem republikovým, dosahuje 30 000 Kč.

Tak to je dobrý nesmysl. Pracuji u Policie 6 rok a mám pat 23tisíc hrubého a dokonce ani nikdo z mých kolegů na obvodním oddělení takové peníze nemá, snad vedoucí. Zajímalo by mne, kde na takové průměry chodíte. Tímto nás akorát vytáčíte.

No, na něco nováčky nachytat musí. Až dostanou výplatní pásku, tak procitnou.

Když ptáčka lapají......pěkně mu zpívají :-))
Tak nějak

mě v roce 1994 lákali na příspěvek 10.000 Kč, dodnes jsem ho neviděl

Já jsem měl také dostat náborový příspěvek a nic jsem nedostal. Nejdříve tvrdili, že příští rok, že budou peníze, pak další rok a pak již netvrdili nic.
S kolegou co nastoupil rok po mě, to bylo stejné. Bylo by zajímavé vědět kolika poldům takto naslibovali něco " neexistujícího ". V televizi jen mažou med okolo huby, ale je to jen ksindl lživej. A takovej přístup k lidem je na všech jejich úrovních. Lhát lidem, vydrbávat s nimi a nakonec je nechat sloužit bez nároku na odměnu ( 150 hodin ). Lidského ducha si neváží.

nástupní plat 2.TT 14 800 + 1000 rizikový příplatek ve škole = 15 800 HRUBÉHO!!!!!! No není to KRÁSA?

Asistente, 15.800,- hrubého není nic moc, ovšem když to vezmu očima civilisty, musím konstatovat, že na jiných školách se platí školné, zatímco tady za chození do školy bereš plat, za jaký někteří normálně pracují. A 1.000,- korun rizikový příplatek? Ve škole? Za co?

A v 33 letech s rodinou se ti to zdá normální? Snad pro 18 letého maturanta je to vývar, pro mě ne!

...a co děláš ve 33 letech teď??? pokud máš dobrou práci tak proč "lezeš na stará kolena" k policii, pokud práci nemáš, tak buď rád za to, co ti policie dává stejně jako maturantovi, protože jinou kvalifikaci pro policii dosud nemáš,.... "A v 33 letech s rodinou se ti to zdá normální? Snad pro 18 letého maturanta je to vývar, pro mě ne!", takže mě se to zdá i pro tebe normální, pokud to pro tebe vývar není, tak zůstaň spokojený v civilu.

"Blbovi":
Je hezké, co tady píšeš, ale nikde Ti jako nováčkovi nedají víc než jinému jenom proto, že jsi starší a máš rodinu. Jste totiž oba totéž - noví lidé, kteří se jdou připravovat na novou práci. A plat má být odměnou za odvedený výkon, ne za to, kolik Ti je a kolik máš dětí. Než se do mě začneš trefovat - když jsem nastupoval, bylo mi 32 a manželka byla na mateřské s druhou dcerou. Takže podobná situace jako ta, kterou tady uvádíš. Než čumět na pracáku a čekat na zázrak, trochu jsme se uskromnili a žili prostě z toho co bylo. Dneska už jsme trochu jinde. Nástup k PČR byla Tvoje volba, pokud sis nezjistil včas informace a teď tady naříkáš, o něčem to svědčí.

ano, jsem unavený z toho neustálého napadání policistů, že za vše mohou jen oni. Vše, co se v celé společnosti nepodaří, příp. každé neštěstí, kterého jsme svědky, padá na hlavu policie, policistů. Zamysleli jste se někdy nad tím, když už ta policie nic nedělá a je neschopná, co vidíte každý den ve zprávách, co se děje vedle vás a všichni máte sklopené hlavy, nevidíte, neslyšíte? Na jednu stranu chcete vedle sebe minimálně VŠ vzdělané, ohleduplné, profesionální policisty vevšech směrech, kteří budou tuhle práci dělat za minimální mzdu, nebudou si všímat vašich provinění zákona, ale na ostatní budou razantní a tvrdí? Nezkusili jste se někdy zamyslet nad tím, co pro fungující společnost můžete udělat vy, čím můžete přispět k větší bezpečnosti, pomoci např. těm policistům v jejich práci? Zajímal se někdy někdo z vás, v čem tito policisté pracují, jaké mají podmínky, zázemí, prostředky? Nezajímáte se až v případě, že se otevřeně hovoří o průměrných nadstandartních platech, aniž by vás zajímalo cokoliv jiného? Proč jich spousta chybí, protože jsou tak dobře zaplacení a téměř o práci nezavadí? Zamýšleli jste seněkdy nad tím, co udělat pro to, aby k policii nastupovali opravdu jen ti nejlepší ze společnosti? Nebo jste spokojeni s tím, že se každý večer u černé kroniky rozčílíte a obviníte ze všeho policii, aniž byste se o konkrétn případy a jejich vyřešení zajímali dál? Opravdu jsem čím dál častěji z lidí v naší společnosti unavený, velmi unavený a nedivím se jedinému policistovi, který odchází, byť už po 10 letech služby v přímém výkonu. Jen takový člověk je schopen popsat nápor, kterému je denně vystaven ze všech stran a jen on se s tím musí vypořádat a další den nastoupit opět s čistou hlavou a bez ovlivnění tím, co viděl, prožil a ještě se na vás usmívat... a i proto jsem tak unavený...

Pane unavený,
Váš příspěvek jste napsal velice upřímně a srdečně, což mne po dlouhé době opravdu potěšilo. Co ale potěšující rozhodně není, je pravdivost Vašeho textu. Jenže kdo tuto práci nedělal, Vašim slovům neuvěří nebo spíš uvěřit nechce, protože to je jednodušší. Já Vám ale děkuji!

Popsal jste situaci policistů naprosto přesně. Soudný člověk pochopí, ostatním je ztráta času něco vysvětlovat.Mají svoji a jen tu pravou pravdu. Nezajímají se o skutečný stav, jim stačí co říkal soused v hospodě, říkali to v televizi, psali v novinách. Ale říkali a psali pravdu?
Policie je represivní složka a proto nebude nikdy přestupci milována. Ale měli by být tak upřimní alespoň sami k sobě, že si svůj přestupek nebo pochybení přiznají.
Nikomu z nás není příjemné, pokud policista selže. Jeho selhání ulpí na nás všech, odsoudí se šmahem celá policie.
Pravda je, že usmívat se je pořád těžší a těžší.

Koukám, že jsi se dostal do stavu, jež by se dal nazvat syndromem vyhoření. Nedělej si z toho hlavu. Nejsi první, poslední, jsi ve stavu do něhož se dostal každý znás. Na jedné straně se rozčiluješ a svou unavenou duší dokazuješ, že se pomalu dostáváš do stavu apatie nebo v ní už jsi, ale ještě se snažíš bojovat. Vezměme to z druhé stránky věci - jiného úhlu pohledu. Je potřeba se zamyslet kam nás jako Policii chce naše společnost dotlačit. Vem si onen pomyslený "kolač" a tento si rozděl na určté díly. Jeden díl má Policie jako celek, další má masa (lidi jež máš chránit a jímž máš pomáhat) další díl je obsazen naší zákonodárnou a výkonnou složkou našeho státu a kde jsou naše milované média. Ta si představ jako rozehřátou čokoládovou polevu, která se přelévá tam, na kterou stranu se koláč v daný okamžik nakloní. Masa zabírá nejvyšší část našeho pomyslného koláče, bohužel tato není ve věcech právně fundovaná, dále je pohodlná něco prozkoumávat a navíc náchylná k jakékoliv senzaci. Tudíš je jí potřeba brát s velkou rezervou. Toho jsou si média dobře vědoma a své kauzy vytvářejí tak, aby podněcovala emoční potenciál masy. Kdo na takovýto emoční potenciál slyší dobře je ona zákonodárná a výkonodárná složka jednoduše politická sféra našeho státu. Masa rozhoduje o době trvaní jednotlivých členů ve vedení. Pak jsem tady my. Policie České republiky. Orgán jenž má díky politické sféře v dnešní době dost problémů sám ze sebou. Neboť naše politická sféra se chce v současné době co nejvíce zalíbit naší mase a proto místo aby řešila jádro problému, snaží se zalibit lidem nesmyslnými projeky jako je P1000, místo aby mase vhodnými prostředky tlačila do hlavy, že Policie je tady díky tomu, že jsou v jejich společnosti nekalé živly, jež porušují zákon a pokud se má mít masa dobře, musí být činnost takovéto lůzy zatlačena a kontrolována Policii, jež má dostatek právní podpory a prostředků s temito živly bojovat. Bohužel tomu tak není. Takže si z toho nedělej hlavu. Je to celé daleko a daleko složitější. Jediná věc která mě mrzí, je ta, že pokud se teď zaměřím čistě na resort policie je tady spousty lidí, kteří jsou jako ty unaveni a naše řady opouštějí. Proč? Není nikoho jež by opouštěl naše řady a nepočítal si penízky, jenž se mu budou sypat každý měsíc. A co naše odbory. Nic? Bohužel ve stavu v jakém jsou díky nám obsazeny toho moc nezmůžou. Kolik policistů je v dnešní době v odborech. 1% z čistého platu se spoustě zdá zřejmě moc, že nevidí dál než za tyto prachy. Mít pořádný odbory, tak s námi nemůžou takhle politici vyorávat, neslyšeli by na hlasy masy a média by nebyla tak silná v kranfelcích. Je to vše začarovaný kruh. Tolikrát jsem zvažoval odchod někam do ústraní neboť odchodem do civilu se stejně z problematiky nevymaním a stále na mě stav u policie bude dopadat neboť policajtem je člověk srdcem a jen díky tomu co se v ně policie děje si to pomalu přestává uvědomovat. Místo toho abych se zabýval tím, co mě rozčiluje a unavuje jsem se rozhodl začít bojovat. Rozhodně se nebudu snažit předělávat masu. Ať si myslí co chtějí. Směju se jím do obličeje. Svým povrchním postojem dokazují jen svou odtažitost. Jdu podporovat odbory, jdu ukazovat na nesmyslnosti v zákonech, ZPPP NMV a jiných. Jdu chránit a pomáhat a to s tím nejčistším vnitřním přesvědčením, protože já na hru politiků rozhodně nepřistoupím. Nemohu přeci dopustit, aby se to v důsledku jejich neshopné politiky za čas hemžilo samým podvratným živlem a mí občané nebyli ochráněni. To by se Ivanovi líbilo, abych sbalil saky paky a místo mě nastoupil jinej daleko tvárnější policista se kterým můžou mávat. Ivane nic, doufám, že se nás takových najde víc, na kterých si časem vylámeš zuby. První věci je to, že si nechám narůst dlouhé vlasy a dám si do ucha naušnici. Proč? Jednak je to vyjádření nesouhlasu s tím co se tady děje a za druhé nechci být diskriminovaný. Pokud mohu sloužit s policistou v přímém výkonu jež má vlasy do půli zad a v uších naušnice a s takouvou já jezdím na zákroky a ona je vedením brána jako plnohodnotná, není důvodu, abych i já nemohl mít dlouhý vlas a naušnice, neboť jak dokazuje postoj vedení k policistce, na její výkon to nemá vliv, tudíž to nemůže mít ani na můj. Jiná doba. Mám-li se přiblížit lidem, nesmím se přeci tolik odlišovat. Krátký vlas, zpřímený postoj a vypnutá hruď se nehodí ( co když bych tímto postojem zastrašoval občany) Ivane a Tobě podobní, pozvedám pravici vzhůru. Pokud chceš mou hlavu nejdřiv si nabij.

Pravdou je ,že mě nedávno zvedla ze židle jedna událost,jeden štěk z hlavních zpráv TV NOVA. Bylo to nějaká situace,kdy policejní hlídka pronásledovala motorkáře a údajně ho měla svým vozidlem srazit.Reportáž odvysílali a nějaký náhodný svědek tam popisoval situaci ,kdy ho údajně měli policisté ohrozit na chodníku. Pak po internetu koloval skutečný záznam z kamery,kterou policisté měli ve vozidle a kterou natáčeli onen zákrok.Ani náhodou nedošlo k poražení motorkáře policejním vozidlem,to on sám najel na policisty.Na chodníku tou dobou neprocházel vůbec nikdo. Ale to už nikdy nikde TV NOVA neodvysílala. Pak není divu , že jedete druhý den ráno MHD a slyšíte mladé kluky jak si povídají, že zas ti debilové od policie porazili chudáka motorkáře. A co ten rádoby svědek z chodníku ?? Jak to sním dopadlo ??? Dostal alespoň doživotí za křivou výpověď ??? Nic jiného bych mu kreténovi nepřál. A takhle je to se všemi reportážemi a to nejen na NOVĚ.

Prosím Vás tou vztyčenou pravicí nemyslím hailování, aby si to někdo zase nějak špatně nevysvětlil. Myslím tím pravici sevřenou v pěst. Stejně jako černí olympijští reprezentanti jež tímto gestem vyjádřili nesouhlas. Ale prosím u mě bez ukavic, ať to víc bolí.

Tak jsem si furt říkal, že se mnou něco je, měl jsem strach, že je to nějaká neidentifikovatelná zvláštní nemoc, kterou vidím i u kolegů a tady vidím, že jsem jen unavený tím vším " kolem policie " a úplně stejně jako kolegové. Tedy už vím proč o mě kamarád z civilu říká, že jsem byl vždy samý smích a za těch " pár " let u policie jen samá vážnost, smích vzácný. Psychika holt dostává u policie záhul a je škoda, že to někdo chytrý " nezměří ". Co na to říci víc, snad už nic .....

Napsal jsi to dobře, výstižně. Jenže Langer si zřejmě myslí, že udělá recepce, možná nakoupí auta a tím bude obrázek PČR v očích veřejnosti lepší. Možná bude, akorát mu nedochází, že za stávajících podmínek nebude mít kdo jezdit na pachatele, kdo vyslýchat poškozené, že nebudou vidět dopraváci... A když pak spolu slouží dva "poškoláci", protože zkušenější policisté jsou už v civilu, tak to je terno. Je to holt marný.

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/31.01.2008/208572230800003- 21:45-1-mate-slovo.html

Nevím proč jsi nám zde zanechal tento odkaz, ale připadá mi to jako referát generálního tajemníka ÚVKSČ na 16. sjezdu KSČ. S tím rozdílem že tady byli dva. Chtělo se mi nad tema jejich výmluvama a zárověň ta samolibost nad statistikama - opakuji chtělo se mi zvracet.

Náborová kampaň NAJDI HLUPÁKA už opravdu není výběr kvality a spolehlivosti, ale pouze sběr lidí za každou cenu.

Každá dobrá prosperující firma nepotřebuje žádnou reklamu, ale PČR ji potřebuje, protože nemá co nabídnout. Už vidím, jak to dopadne. Nebude taky nábor v Jedličkově ústavu?

Zdravím bývalé kolegy. Občas se zde zapojím do diskuse. Včera jsem shlédl v televizi rozhovor s pol. presidentem. Jeho vystoupení bylo plaché, roztřesený hlas, mám u toho divný pocit. Tvrdil, že je vše v pořádku, mimo odchodů policistů ze služby, jeho vystoupení nebylo úplně přesvědčivé. Jinak děkuji bývalým kolegům, že zas tak špatné výsledky nemají, při tom počtu, co zbyly a nasazení,. Je to na úkor rodin, soukromí, plno hodin nad pracovní dobu a poctivou prací. Vím o čem mluvím, sám jsem toto zažil.Tento stav za stávajících podmínek nemůže trvat do nekonečna. Mluvil o náborové kampani. Lákají mladé kolegy do služeb, do policejního řemesla. Nevím, jak mohou dělat náborovou kampaň, když souběžně odchází spousty kolegů do civilu. Dokud bude pořád nesmyslná buzerace, špatné podmínky pro práci, nebudou placeny všechny příplatky aspoň dle starého zákona č. 186/92 Sb, nějaké výhody, jak se zde uvádí na webu u jiných firem, tak není tato práce lukrativní. To samé u bachařů a hasičů. Nasazovat život, zdraví, ne jenom u policistů, hasičů, a dalších ,je oběť. Je zde pořád poměr 10 plukovníků a jeden strážmistr na ulici. Odchází drtivá většina policistů z přímého výkonu, položme si otázku, jak je to možné. Ne generalita. Na správách všeho typu je spousta nesmyslných tabulek, pak nejsou peníze pro řadové policisty. Paskvil degradoval naši práci na úroveň nádeníka, při nasazení života zdraví, svého soukromí, rodiny, koníčků a dalších negativ. Každá práce má svoje, nechci urážet nádeníka, kdo dělá poctivě jakoukoliv práci, tak si ji vážím.Je zde dosti provokatérů, když se ti to nelíbí, tak běž do civilu. Kdo tuto práci chce dělat, tak ji bude dělat, otázka je, za jakých podmínek, zda se mu vyplatí strávit život v policejním životě. Bez výslužky by k policii, k hasičům a bachařům nikdo nešel, protože po letech služby není již tak dobré zdraví, přišli jsme o kvalifikaci v oboru. Jsem v civilu přes dva roky, mám se dobře, kdo chce dělat, tak si práci najde. Kdo je v přechodném období, většina odejde, protože cccc ve věku 30 let jste kolegové žádaní na trhu práce a dá se bez problémů najít slušná práce. Kolegové si v práci všimli, že policisty nevidí na ulici. V televizi je veřejnosti posouváno, že policista bere 30000,-Kč, ve finále je to možné, ale toto bere malé procento policistů. Doufám, že se dožiji novely zákona, zaplatí se spravedlivě policistu na ulici, ne každý chce být generálem. Jsou zde propastné rozdíly mezi vedoucími a řadovým policistou. Musí se změnit poměr na 10 strážmistrů a jeden plukovník. Tudye také vede cesta. Dělal jsem tuto práci v přímém výkonu 25 let na Obvodním odělení Česká Lípa, jsem 2 roky v civilu, mohu porovnat policejní život a civilní , ničeho nelituji. Policista na ulici musí být spravedlivě zaplacen, nemusí být náborová kampaň. K policii dle mého názoru by měl být výběr, ne nábor, to o něčem svědčí. Hodně zdraví , dejte na sebe kolegové pozor ve službě, nikdo se za vás nepostaví. Chtějí potrestat kolegu Čermáka, nebyl jsem u toho, toto hrozí každému z vás, je zde politika. S pozdravem bývalý kolega por Marek Ladislav.

To už není nábor, ale sběr...

Tak to ti gratuluji, v dnešní době se jen málokdo dožije 25 let v přímém výkonu....