4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pár bodů k náborové kampani pro ty, kteří chtějí nastoupit, aby nebyli následně příliš zklamaní, neboť toto nebudou asi právě zdůrazňovaná hesla náborářů :

1. 150 hod. přesčasů ročně navíc zdarma.
2. Neproplácí se příplatky za soboty, neděle svátky či noční
služby
3. V současné době zaražení kariérního postupu prakticky všem policistům, neboť součástí podmínek pro umožnění přihlášení se do výběrového řízení na vyšší funkci je nutnost mít velmi dobré hodnocení, kdy však vzhledem k podstavům je plošně udělováno hodnocení pouze dobré, aby policisté z útvarů nemohli odejít, neboť součástí hodnocení nadřízených je v současné době rovněž personální stav. Toto vpraxi znamená, že policista může mít klidně i tři vysoké školy, může plnit úkoly kvalitně třeba i na 200% a přesto nemá žádnou šanci postoupil v karierním řádu. Může být tedy tzv. věčným hlídkovým policistou, dokud sl. poměr neukončí.
4. Zvýrazňování výhod odchodného, na něž je nárok po 6-ti letech a výsluhového příspěvku, na něž je nárok po 15-ti letech, nemá v současné době, kdy není jisté, zda tyto výhody budou platit ještě v následujícím roce, neboť jsou trnem v oku jak vládě, tak dalším politikům, nemá žádnou opodstatněnost.
5. Z důvodů značných podstavů stres z množství práce, která musí být odvedena za chybějící kolegy a kterou nelze v mnohých případech zvládnout v běžné pracovní době a u mnohých útvarů se nezapočítává ani do výše uvedených 150 hod. zdarma. Jsou to tedy další neplacené přesčasové hodiny.
6. Daleko větší riziko spojené s ohrožením zdraví či života než u jiných povolání.


Pozitiva :
1. Pravidelný plat - u začínajícího policisty cca 17.000,-Kč hrubého, avšak bez valorizace do roku 2010.
2. U některých útvarů příspěvek na stravu ( mnohde však příspěvek zaměstnavatele činí 7,-Kč na stravenku )
2. Příspěvek na rekreaci ( já jej však za 23 let služby nikdy neobdržel, jelikož pravidla jeho čerpání jsou nastavena tak, že je prakticky nemožné jej vyčerpat.
3. Po 15-ti letech služby příspěvek na penzijní připojištění ve výši 100,-Kč až 200,-Kč ( podle útvaru) .

Nechť každý z uchazečů zváží, zda je služba u Policie ČR pro něj dobrá volba. Nejlépe, před podáním přihlášky, nechť se s dotazem na podmínky služby, výhody a nevýhody, obrátí případní zájemci nikoli na personální pracovníky, ale na policisty, kteří jsou v přímém výkonu služby, neboť tito zcela jistě poskytnou o současném stavu a fungování Policie ČR pravdivé informace, protože nejsou hodnoceni a odměňování na základě tzv. odchycených kusů. Mají sice slíbenou odměnu 5.000,-Kč za každého nově nastoupivšího policistu, kterého do svých řad přivedou, ale tuto v mnohých případech nedostali a většina z nich morální kredit nedovolí lhát ani z důvodu vidiny této odměny.

Tak jen tolik, ať pak nejste někteří zklamaní, jako mnozí nově nastoupivší současní studenti základní odborné přípravy.

Tahle složka spěje do záhuby pod taktovkou pana MUDr. Langera a lakomce Kalouska.

Kolegové a kolegyně - jsou plnohodnotnými policisty - proč ale pořád naříkáme, vždyť naše vedení chce pro nás jenom to nejlepší. Jestliže jsme do teď byli pro smích půlce národa, od nynějška se budou smát úplně všichni, nakonec i lump si bude moct zavolat, abychom mu pomohli odvézt lup a přitom ho chránili před tím, aby mu někdo neublížil - vždyť pomáhat a chránit - jsme tady přeci pro občana a to každého bez vyjímky - každý má přeci právo obrátit se na policií. Nové silné vozy nám koupí, abychom mohli stíhat lumpy, kamery nám do nich namontují, aby bylo vidět, jak pomáháme druhým, že nejsme vlastně tak zlí, jak si o nás národ myslí, protože by někdo z nás mohl zneužít peníze vybrané za pokuty, tak je nebudeme vybírat - přležitost přeci dělá zloděje, nakonec dostaneme na žluté bundy - mimochodem píšou o tom jako o velkém objevu, ale kluci z MP už je mají rok zrovna tak kamery. Vedení nakoupí radary, pojízdné kanceláře, ale kdo v nich bude sloužit? Do jedné si sedne Langer, další obsadí Fendrych, Červíček, Bílek a podobně a potom můžou napsat, že plat řadového policisty je třeba i 100 000,- Kč. Jsem zvědavý, jak dlouho by se potom usmíval pan doktor, asi by si nechal udělat plastiku u Julínka - a jako model by stál Topolánek, nástroje by podával Cikr. Navrhnul bych ještě jedno zlepšení - na čepice malé majáčky - aby bylo vidět, že jsme v ulicích a né u hromad spisu v kanceláři. Pane Bože Ty to vidíš, dělej něco!

alfréde, dávám ti jedničku s hvězdičkou

poklona Alfréde, poklona!!!

to máme pěkné nápisy,už kdejaký ožrala se domáhá pomoci,viz.příklad jsem nalitej a ztratil jsem klíče přijeďte mi otevřít,máte mi pomáhat,tak těmito zhovadilostmi se pane ministře plní linky 158 bravo

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/02.02.2008/208411000100202- 19:00-1-udalosti.html?index%5B%5D=123494

Ano, to je opět úžasný blábol, který se podařilo dostat do televize. Jsem zvědav jak mě můj nadřízený ohodnotí v mé pohyblivé složce platu. Po čtyřech letech u policie osobní ohodnocení 0, stejně jako 60% oddělení. Jo a kluci co mají po deseti letech 400,- Kč osobní... + 1,5 % no to bude navýšení jako ďas. Díky, díky, díky ................ ještě jedou díky.

oproti loňskému roku dělám více nočních, více víkendů a taky přesčasy (do balíku) už mam za sebou...co mám ještě zvyšovat abych si polepšil na osobním? 12 let služby = 500 Kč

Já měl loni přesně 172 hodin do zelených a to nás ještě bylo na oddělení - 20% plného stavu.

pěkně jste nás vymrdali!!!!

Výtažek z náborové kampaně
www.nabor.policie.cz
Plat a péče o policisty a policistky

Průměrná mzda policistů a policistek je nad průměrem republikovým, dosahuje 30 000 Kč.

Tak to je dobrý nesmysl. Pracuji u Policie 6 rok a mám pat 23tisíc hrubého a dokonce ani nikdo z mých kolegů na obvodním oddělení takové peníze nemá, snad vedoucí. Zajímalo by mne, kde na takové průměry chodíte. Tímto nás akorát vytáčíte.

No, na něco nováčky nachytat musí. Až dostanou výplatní pásku, tak procitnou.

Když ptáčka lapají......pěkně mu zpívají :-))
Tak nějak

mě v roce 1994 lákali na příspěvek 10.000 Kč, dodnes jsem ho neviděl

Já jsem měl také dostat náborový příspěvek a nic jsem nedostal. Nejdříve tvrdili, že příští rok, že budou peníze, pak další rok a pak již netvrdili nic.
S kolegou co nastoupil rok po mě, to bylo stejné. Bylo by zajímavé vědět kolika poldům takto naslibovali něco " neexistujícího ". V televizi jen mažou med okolo huby, ale je to jen ksindl lživej. A takovej přístup k lidem je na všech jejich úrovních. Lhát lidem, vydrbávat s nimi a nakonec je nechat sloužit bez nároku na odměnu ( 150 hodin ). Lidského ducha si neváží.

nástupní plat 2.TT 14 800 + 1000 rizikový příplatek ve škole = 15 800 HRUBÉHO!!!!!! No není to KRÁSA?

Asistente, 15.800,- hrubého není nic moc, ovšem když to vezmu očima civilisty, musím konstatovat, že na jiných školách se platí školné, zatímco tady za chození do školy bereš plat, za jaký někteří normálně pracují. A 1.000,- korun rizikový příplatek? Ve škole? Za co?

A v 33 letech s rodinou se ti to zdá normální? Snad pro 18 letého maturanta je to vývar, pro mě ne!

...a co děláš ve 33 letech teď??? pokud máš dobrou práci tak proč "lezeš na stará kolena" k policii, pokud práci nemáš, tak buď rád za to, co ti policie dává stejně jako maturantovi, protože jinou kvalifikaci pro policii dosud nemáš,.... "A v 33 letech s rodinou se ti to zdá normální? Snad pro 18 letého maturanta je to vývar, pro mě ne!", takže mě se to zdá i pro tebe normální, pokud to pro tebe vývar není, tak zůstaň spokojený v civilu.

"Blbovi":
Je hezké, co tady píšeš, ale nikde Ti jako nováčkovi nedají víc než jinému jenom proto, že jsi starší a máš rodinu. Jste totiž oba totéž - noví lidé, kteří se jdou připravovat na novou práci. A plat má být odměnou za odvedený výkon, ne za to, kolik Ti je a kolik máš dětí. Než se do mě začneš trefovat - když jsem nastupoval, bylo mi 32 a manželka byla na mateřské s druhou dcerou. Takže podobná situace jako ta, kterou tady uvádíš. Než čumět na pracáku a čekat na zázrak, trochu jsme se uskromnili a žili prostě z toho co bylo. Dneska už jsme trochu jinde. Nástup k PČR byla Tvoje volba, pokud sis nezjistil včas informace a teď tady naříkáš, o něčem to svědčí.

ano, jsem unavený z toho neustálého napadání policistů, že za vše mohou jen oni. Vše, co se v celé společnosti nepodaří, příp. každé neštěstí, kterého jsme svědky, padá na hlavu policie, policistů. Zamysleli jste se někdy nad tím, když už ta policie nic nedělá a je neschopná, co vidíte každý den ve zprávách, co se děje vedle vás a všichni máte sklopené hlavy, nevidíte, neslyšíte? Na jednu stranu chcete vedle sebe minimálně VŠ vzdělané, ohleduplné, profesionální policisty vevšech směrech, kteří budou tuhle práci dělat za minimální mzdu, nebudou si všímat vašich provinění zákona, ale na ostatní budou razantní a tvrdí? Nezkusili jste se někdy zamyslet nad tím, co pro fungující společnost můžete udělat vy, čím můžete přispět k větší bezpečnosti, pomoci např. těm policistům v jejich práci? Zajímal se někdy někdo z vás, v čem tito policisté pracují, jaké mají podmínky, zázemí, prostředky? Nezajímáte se až v případě, že se otevřeně hovoří o průměrných nadstandartních platech, aniž by vás zajímalo cokoliv jiného? Proč jich spousta chybí, protože jsou tak dobře zaplacení a téměř o práci nezavadí? Zamýšleli jste seněkdy nad tím, co udělat pro to, aby k policii nastupovali opravdu jen ti nejlepší ze společnosti? Nebo jste spokojeni s tím, že se každý večer u černé kroniky rozčílíte a obviníte ze všeho policii, aniž byste se o konkrétn případy a jejich vyřešení zajímali dál? Opravdu jsem čím dál častěji z lidí v naší společnosti unavený, velmi unavený a nedivím se jedinému policistovi, který odchází, byť už po 10 letech služby v přímém výkonu. Jen takový člověk je schopen popsat nápor, kterému je denně vystaven ze všech stran a jen on se s tím musí vypořádat a další den nastoupit opět s čistou hlavou a bez ovlivnění tím, co viděl, prožil a ještě se na vás usmívat... a i proto jsem tak unavený...

Pane unavený,
Váš příspěvek jste napsal velice upřímně a srdečně, což mne po dlouhé době opravdu potěšilo. Co ale potěšující rozhodně není, je pravdivost Vašeho textu. Jenže kdo tuto práci nedělal, Vašim slovům neuvěří nebo spíš uvěřit nechce, protože to je jednodušší. Já Vám ale děkuji!

Popsal jste situaci policistů naprosto přesně. Soudný člověk pochopí, ostatním je ztráta času něco vysvětlovat.Mají svoji a jen tu pravou pravdu. Nezajímají se o skutečný stav, jim stačí co říkal soused v hospodě, říkali to v televizi, psali v novinách. Ale říkali a psali pravdu?
Policie je represivní složka a proto nebude nikdy přestupci milována. Ale měli by být tak upřimní alespoň sami k sobě, že si svůj přestupek nebo pochybení přiznají.
Nikomu z nás není příjemné, pokud policista selže. Jeho selhání ulpí na nás všech, odsoudí se šmahem celá policie.
Pravda je, že usmívat se je pořád těžší a těžší.

Koukám, že jsi se dostal do stavu, jež by se dal nazvat syndromem vyhoření. Nedělej si z toho hlavu. Nejsi první, poslední, jsi ve stavu do něhož se dostal každý znás. Na jedné straně se rozčiluješ a svou unavenou duší dokazuješ, že se pomalu dostáváš do stavu apatie nebo v ní už jsi, ale ještě se snažíš bojovat. Vezměme to z druhé stránky věci - jiného úhlu pohledu. Je potřeba se zamyslet kam nás jako Policii chce naše společnost dotlačit. Vem si onen pomyslený "kolač" a tento si rozděl na určté díly. Jeden díl má Policie jako celek, další má masa (lidi jež máš chránit a jímž máš pomáhat) další díl je obsazen naší zákonodárnou a výkonnou složkou našeho státu a kde jsou naše milované média. Ta si představ jako rozehřátou čokoládovou polevu, která se přelévá tam, na kterou stranu se koláč v daný okamžik nakloní. Masa zabírá nejvyšší část našeho pomyslného koláče, bohužel tato není ve věcech právně fundovaná, dále je pohodlná něco prozkoumávat a navíc náchylná k jakékoliv senzaci. Tudíš je jí potřeba brát s velkou rezervou. Toho jsou si média dobře vědoma a své kauzy vytvářejí tak, aby podněcovala emoční potenciál masy. Kdo na takovýto emoční potenciál slyší dobře je ona zákonodárná a výkonodárná složka jednoduše politická sféra našeho státu. Masa rozhoduje o době trvaní jednotlivých členů ve vedení. Pak jsem tady my. Policie České republiky. Orgán jenž má díky politické sféře v dnešní době dost problémů sám ze sebou. Neboť naše politická sféra se chce v současné době co nejvíce zalíbit naší mase a proto místo aby řešila jádro problému, snaží se zalibit lidem nesmyslnými projeky jako je P1000, místo aby mase vhodnými prostředky tlačila do hlavy, že Policie je tady díky tomu, že jsou v jejich společnosti nekalé živly, jež porušují zákon a pokud se má mít masa dobře, musí být činnost takovéto lůzy zatlačena a kontrolována Policii, jež má dostatek právní podpory a prostředků s temito živly bojovat. Bohužel tomu tak není. Takže si z toho nedělej hlavu. Je to celé daleko a daleko složitější. Jediná věc která mě mrzí, je ta, že pokud se teď zaměřím čistě na resort policie je tady spousty lidí, kteří jsou jako ty unaveni a naše řady opouštějí. Proč? Není nikoho jež by opouštěl naše řady a nepočítal si penízky, jenž se mu budou sypat každý měsíc. A co naše odbory. Nic? Bohužel ve stavu v jakém jsou díky nám obsazeny toho moc nezmůžou. Kolik policistů je v dnešní době v odborech. 1% z čistého platu se spoustě zdá zřejmě moc, že nevidí dál než za tyto prachy. Mít pořádný odbory, tak s námi nemůžou takhle politici vyorávat, neslyšeli by na hlasy masy a média by nebyla tak silná v kranfelcích. Je to vše začarovaný kruh. Tolikrát jsem zvažoval odchod někam do ústraní neboť odchodem do civilu se stejně z problematiky nevymaním a stále na mě stav u policie bude dopadat neboť policajtem je člověk srdcem a jen díky tomu co se v ně policie děje si to pomalu přestává uvědomovat. Místo toho abych se zabýval tím, co mě rozčiluje a unavuje jsem se rozhodl začít bojovat. Rozhodně se nebudu snažit předělávat masu. Ať si myslí co chtějí. Směju se jím do obličeje. Svým povrchním postojem dokazují jen svou odtažitost. Jdu podporovat odbory, jdu ukazovat na nesmyslnosti v zákonech, ZPPP NMV a jiných. Jdu chránit a pomáhat a to s tím nejčistším vnitřním přesvědčením, protože já na hru politiků rozhodně nepřistoupím. Nemohu přeci dopustit, aby se to v důsledku jejich neshopné politiky za čas hemžilo samým podvratným živlem a mí občané nebyli ochráněni. To by se Ivanovi líbilo, abych sbalil saky paky a místo mě nastoupil jinej daleko tvárnější policista se kterým můžou mávat. Ivane nic, doufám, že se nás takových najde víc, na kterých si časem vylámeš zuby. První věci je to, že si nechám narůst dlouhé vlasy a dám si do ucha naušnici. Proč? Jednak je to vyjádření nesouhlasu s tím co se tady děje a za druhé nechci být diskriminovaný. Pokud mohu sloužit s policistou v přímém výkonu jež má vlasy do půli zad a v uších naušnice a s takouvou já jezdím na zákroky a ona je vedením brána jako plnohodnotná, není důvodu, abych i já nemohl mít dlouhý vlas a naušnice, neboť jak dokazuje postoj vedení k policistce, na její výkon to nemá vliv, tudíž to nemůže mít ani na můj. Jiná doba. Mám-li se přiblížit lidem, nesmím se přeci tolik odlišovat. Krátký vlas, zpřímený postoj a vypnutá hruď se nehodí ( co když bych tímto postojem zastrašoval občany) Ivane a Tobě podobní, pozvedám pravici vzhůru. Pokud chceš mou hlavu nejdřiv si nabij.

Pravdou je ,že mě nedávno zvedla ze židle jedna událost,jeden štěk z hlavních zpráv TV NOVA. Bylo to nějaká situace,kdy policejní hlídka pronásledovala motorkáře a údajně ho měla svým vozidlem srazit.Reportáž odvysílali a nějaký náhodný svědek tam popisoval situaci ,kdy ho údajně měli policisté ohrozit na chodníku. Pak po internetu koloval skutečný záznam z kamery,kterou policisté měli ve vozidle a kterou natáčeli onen zákrok.Ani náhodou nedošlo k poražení motorkáře policejním vozidlem,to on sám najel na policisty.Na chodníku tou dobou neprocházel vůbec nikdo. Ale to už nikdy nikde TV NOVA neodvysílala. Pak není divu , že jedete druhý den ráno MHD a slyšíte mladé kluky jak si povídají, že zas ti debilové od policie porazili chudáka motorkáře. A co ten rádoby svědek z chodníku ?? Jak to sním dopadlo ??? Dostal alespoň doživotí za křivou výpověď ??? Nic jiného bych mu kreténovi nepřál. A takhle je to se všemi reportážemi a to nejen na NOVĚ.

Prosím Vás tou vztyčenou pravicí nemyslím hailování, aby si to někdo zase nějak špatně nevysvětlil. Myslím tím pravici sevřenou v pěst. Stejně jako černí olympijští reprezentanti jež tímto gestem vyjádřili nesouhlas. Ale prosím u mě bez ukavic, ať to víc bolí.

Tak jsem si furt říkal, že se mnou něco je, měl jsem strach, že je to nějaká neidentifikovatelná zvláštní nemoc, kterou vidím i u kolegů a tady vidím, že jsem jen unavený tím vším " kolem policie " a úplně stejně jako kolegové. Tedy už vím proč o mě kamarád z civilu říká, že jsem byl vždy samý smích a za těch " pár " let u policie jen samá vážnost, smích vzácný. Psychika holt dostává u policie záhul a je škoda, že to někdo chytrý " nezměří ". Co na to říci víc, snad už nic .....

Napsal jsi to dobře, výstižně. Jenže Langer si zřejmě myslí, že udělá recepce, možná nakoupí auta a tím bude obrázek PČR v očích veřejnosti lepší. Možná bude, akorát mu nedochází, že za stávajících podmínek nebude mít kdo jezdit na pachatele, kdo vyslýchat poškozené, že nebudou vidět dopraváci... A když pak spolu slouží dva "poškoláci", protože zkušenější policisté jsou už v civilu, tak to je terno. Je to holt marný.

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/31.01.2008/208572230800003- 21:45-1-mate-slovo.html

Nevím proč jsi nám zde zanechal tento odkaz, ale připadá mi to jako referát generálního tajemníka ÚVKSČ na 16. sjezdu KSČ. S tím rozdílem že tady byli dva. Chtělo se mi nad tema jejich výmluvama a zárověň ta samolibost nad statistikama - opakuji chtělo se mi zvracet.

Náborová kampaň NAJDI HLUPÁKA už opravdu není výběr kvality a spolehlivosti, ale pouze sběr lidí za každou cenu.

Každá dobrá prosperující firma nepotřebuje žádnou reklamu, ale PČR ji potřebuje, protože nemá co nabídnout. Už vidím, jak to dopadne. Nebude taky nábor v Jedličkově ústavu?

Zdravím bývalé kolegy. Občas se zde zapojím do diskuse. Včera jsem shlédl v televizi rozhovor s pol. presidentem. Jeho vystoupení bylo plaché, roztřesený hlas, mám u toho divný pocit. Tvrdil, že je vše v pořádku, mimo odchodů policistů ze služby, jeho vystoupení nebylo úplně přesvědčivé. Jinak děkuji bývalým kolegům, že zas tak špatné výsledky nemají, při tom počtu, co zbyly a nasazení,. Je to na úkor rodin, soukromí, plno hodin nad pracovní dobu a poctivou prací. Vím o čem mluvím, sám jsem toto zažil.Tento stav za stávajících podmínek nemůže trvat do nekonečna. Mluvil o náborové kampani. Lákají mladé kolegy do služeb, do policejního řemesla. Nevím, jak mohou dělat náborovou kampaň, když souběžně odchází spousty kolegů do civilu. Dokud bude pořád nesmyslná buzerace, špatné podmínky pro práci, nebudou placeny všechny příplatky aspoň dle starého zákona č. 186/92 Sb, nějaké výhody, jak se zde uvádí na webu u jiných firem, tak není tato práce lukrativní. To samé u bachařů a hasičů. Nasazovat život, zdraví, ne jenom u policistů, hasičů, a dalších ,je oběť. Je zde pořád poměr 10 plukovníků a jeden strážmistr na ulici. Odchází drtivá většina policistů z přímého výkonu, položme si otázku, jak je to možné. Ne generalita. Na správách všeho typu je spousta nesmyslných tabulek, pak nejsou peníze pro řadové policisty. Paskvil degradoval naši práci na úroveň nádeníka, při nasazení života zdraví, svého soukromí, rodiny, koníčků a dalších negativ. Každá práce má svoje, nechci urážet nádeníka, kdo dělá poctivě jakoukoliv práci, tak si ji vážím.Je zde dosti provokatérů, když se ti to nelíbí, tak běž do civilu. Kdo tuto práci chce dělat, tak ji bude dělat, otázka je, za jakých podmínek, zda se mu vyplatí strávit život v policejním životě. Bez výslužky by k policii, k hasičům a bachařům nikdo nešel, protože po letech služby není již tak dobré zdraví, přišli jsme o kvalifikaci v oboru. Jsem v civilu přes dva roky, mám se dobře, kdo chce dělat, tak si práci najde. Kdo je v přechodném období, většina odejde, protože cccc ve věku 30 let jste kolegové žádaní na trhu práce a dá se bez problémů najít slušná práce. Kolegové si v práci všimli, že policisty nevidí na ulici. V televizi je veřejnosti posouváno, že policista bere 30000,-Kč, ve finále je to možné, ale toto bere malé procento policistů. Doufám, že se dožiji novely zákona, zaplatí se spravedlivě policistu na ulici, ne každý chce být generálem. Jsou zde propastné rozdíly mezi vedoucími a řadovým policistou. Musí se změnit poměr na 10 strážmistrů a jeden plukovník. Tudye také vede cesta. Dělal jsem tuto práci v přímém výkonu 25 let na Obvodním odělení Česká Lípa, jsem 2 roky v civilu, mohu porovnat policejní život a civilní , ničeho nelituji. Policista na ulici musí být spravedlivě zaplacen, nemusí být náborová kampaň. K policii dle mého názoru by měl být výběr, ne nábor, to o něčem svědčí. Hodně zdraví , dejte na sebe kolegové pozor ve službě, nikdo se za vás nepostaví. Chtějí potrestat kolegu Čermáka, nebyl jsem u toho, toto hrozí každému z vás, je zde politika. S pozdravem bývalý kolega por Marek Ladislav.

To už není nábor, ale sběr...

Tak to ti gratuluji, v dnešní době se jen málokdo dožije 25 let v přímém výkonu....