Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

.... a protože najíst se sám z důvodu nápadu nemáš čas, tak místo jít si koupit jídlo pro sebe jdeš za "svoje" koupit něco k jídlu "drbanovi", aby si nestěžoval, že jsi nedodrřel dobu kdy má nárok se najíst a opět neměl problém ty sám,....

smát se či pokynout hlavou nad našimi zkušenostmi a narovnat ten pokřivený tvar tváře?

Volej charitu, at se postará. Peníze chtěli na účet a tobě nikdo poplatek za výběr z účtu, na žrádlo pro vnější zákazniky policie, neproplatí. U nás charita takto funguje v poho.

Nikde nemáš povinnost, že musíš koupit drbanovi stravu za svoje peníze. Po mě to šef chtěl taky a když jsem mu řekl, že nedám na drbana ani halíř, tak šáhl do svých a zaplatil to sám. Samozřejmě, že to dostane proplacené zpět, jde ale o princip. Dříve byla tzv.provozní záloha a z toho se vše kupovalo a ekonomické pak peníze opět doplnili.

... ano máš pravdu, ale pořád to platí někdo ze svých, je jedno zda já, či do té kapsy sáhne vedoucí,... a potom se "doprošuješ" o těch pár korun na finančním,.... Spíš to mělo poukázat na skutečnost, že POLICISTA se kvůli drbanovi nemá mnohdy možnost sám najíst (ovšem přestávku na jídlo kterou neměl si stejně nadpracuje), ale "DRBANOVI" se jídlo zajistit musí. A díky tomu, že pravda provozní zálohy na OOP nejsou, tak se bohužel musí sáhnout do "osobní policejní kapsy",....

XXX

Nevím jak u Vás, ale u nás na obvodě jsou provozní zálohy a pokud je drban CPZ má nárok na stravu, která se mu z toho koupí. Musí být ovšem stvrzenka od prodavajícího na přesnou částku. není pravda, že jídlo pro drbany platíme ze svého!!

... provozní záloha - asi jak kde, na našem OOP není, a CPZ máme trochu z ruky. Pravda není to každodenní záležitost, že by práce s "naším klientem" převyšovala dobu 6-ti hodin, ale občas se to stává,.... takže nemíním paušalizovat a navíc původní článek byl reakcí na psané na straně 2 a reakce byla již správně vložena tam kde měla původní smysl,...

Vážení kolegové, nějak jste v zápalu pro výkon služby zapoměli, že již delší dobu nejsou cely předběžného zadržení, ale pouze PLICEJNÍ CELY.

V TV proběhla zpráva, že zaměstnancům MV (ne ve sl. poměru) bude zvýšen plat o 7%, kdy odůvodnění bylo, že jich bylo v loňském roce 200 propuštěno a tak zbývá více na platy ostatních. To bych chtěl vidět to zvýšení u PČR, když nyní dle serveru PP je volných cca 7500 míst u PČR.Jsem "rád", že dali 1,5% na pohyblivé složky, alespoň těm kamarádičkům se pomůže. Tomu říkám neministře správná a pravá volba pro všechny.

Pro zápaďáka.
Kolego napiš taky kdy tato zpráva proběhla, tedy který den a ve kterém pořadu. Ne všichni máme možnost sedět u TV celé dny. Občas musíme také Pomáhat a Chránit nemyslíš? Děkuji.

pro XXX
vzhledem k tomu, že také pomáhám a chráním, tak také rozhodně nemám čas sedět pořád u TV. Dle mého to bylo o jedněch víkendových zprávách - od 1.2. do 3.2.2008, přesně bohužel nevím.Jinak, přítelkyně to četla také na netu. Navíc o tomto způsobu a možnosti navyšování platů hovořil před cca 3měsíci i ministr práce a soc. věcí Nečas.

jsem kdysi vítal s tím, že bude motivační pro lidi, kteří makají. Navýšení dostali vlezdozadkové a ti, kteří sice nic neměli (žádné nebo min.osobní, ale díky tomu se na práci již dříve vykašlali a ty 200,-je po 15 letech nedonutí dělat víc). Takže tímto přehodnocuji svůj názor na navyšování pohyblivých složek platu při současném managementu bezpečnostních složek a zároveň přestávám dělat nad rámec svých povinností, amen B.

Hrabalovi hrabe nebo neví jak jsou velké ve vyšších sférách odměny.
Když je tak chytrý ať sem napíše ředitelovu tabulku
+ jeho stupeň za 35 let i víc s vojnou odsloužených a to celé x 2 (+ 100% osobního, to pro ty co mají 500,- Kč osobního a proto to nechápou)
+ velké velitelské za vedení
+ k tomu jeho časté velké odměny,
sečte to
a vydělí 2 (50 % výsluha).
Doufám, že nejsme v totáči, nic neslušného v tom není, takže to zde můžete vypočítat ať neblbneme lidi.
Když to má spravedlivě, tak to snad není tajné jako za komančů.
A má to ze zákona, tak ať se nemusí stydět, je to chlap!
Tak kolik má ten říďa v.v. výsluhu?

jsi tak slaboduchý ty, nebo se tu někdo baví tím, že čas od času okopíruje starší příspěvek a hodí ho sem znovu? Ať je to tak a nebo onak, nemá to pražádnou úroveň.

ANO ŠÉFÍČKU, PRDOLEZNÍČKU NEBO ŽE BY OBR ŠÉFE?!

Že to pořád řešíš....

už jseš s tím trapnej, Jobíku

Trapnej, netrapnej, prostě nás to KOLIK? zajímá. Tak to sem napiš a nás se zbavíš. Nebo ne a bude to tu stále!

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/vlasimska-kauza-ticho-po -pesine-165/

Tady je ministrovo heslo POMÁHAT A CHRÁNIT opravdu zřetelné. Aktérce pomáhá možná tak do hrobu......pan ředitel...tak to je mazec!!

tak to je silná káva i na mě! A to nejsem žádný posera! Jsem zvědavý, jak tohle dopadne. Držím Ti stále palce.

Každá strana má dvě mince. Pokud chci znát "A", musím se rovněž zajímat i o "B". Na jedné straně je tu Policie (jednání hlídky, nasazení znalostí, potlačení vlastního strachu a podpora víry ve spravedlnost) a na druhé straně "drobeček" jeho jednání, kterým ohrožoval nejprve někoho a na tento popud byla na místo zavolána ona hlídka, od které naše společnost očakává, že problém vyřeší - hned. S čím jede na místo hlídka policie? S vírou, že proběhne vše v pohodě, v rychlosti se problém vyřeší a že bude možnost vyrazit na další "problém" a ve finále bude moci jít domů za svou rodinou. Při cestě tam se nejprve mlčí, každý si v hlavě přehrává všemožné scény z všemožných zákroků, kterými si ve svých službách každý prošel a na co si má dát pozor, dále listuje ve všech možných ZPPP, NMV a zákonech, aby nic neporušil, když ten problémista na místě udělá to či ono. No a pak se diskutuje, co kdo udělá, kdo koho pojistí, kdo bude mluvit, kdo si více věří a to vše s cílem nedat šanci problémistovi a hlavně inspekci. Proč? Protože v případě, že hlídka na místě věc vyřeší, je tady ještě jeden okamžik a to ten kdy problémista nepřenese přes srdce to, že byl zahanben, že ho nějaký ... od policie skrotil jako koně a místo aby zalezl do svého kutlochu a posypal si popel na hlavu začína kolem sebe kopat. No a na stůl Policie se dostane stížnost na zákrok policistů. Teď se ukáže kdo jakýho má za sebou šéfa, kdo komu věří, kdo se chce koho sbavit. Většinou se zaujme stanovisko, že hlídka na místě určitě něco zanedbala a začně se pod mikroskopem studovat ten před týdnem hlídkou napsaný Ú

ÚZ. Jsem zahenben tím co se v řadách Policie děje ze strany vedení. Porušování základních práv a svobod, potupa lidí, ruka ruku atd. Tímto dostává mince i třetí nesmyslnou stranu. Boj hlídky s vedením. S vedením, která za nikým nestojí a pokud ano, tak za těmi neproblémisty, těmi, kteří musejí být svými kolegy do prace motivovány a skoro až nuceny. Vedení jaksi nedochází, že kdo nic nedělá nic nezkazí a z toho vypývá, že ten kdo něco dělá zvyšuje pravděpodobnost toho, že si na něj po tom co naše Policie získala tak skvělý kredit u veřejnost někdo hodí stížnost. Proč ne? Třeba jen tak pro legraci. Nemusím za to platit, jako sociál na to mám dost času a pokud se neprokáže vina Policie mě se nic nestane. To co se stalo ve Vlašimi hraničí. Neznám sice přesně co se stalo a to nikdo mimo akterů a rád bych vzkázal onomu vedení, vinu toho či onoho uznají odborníci, právnici, soudci a ne bývalý traktoristi, kteří stále ještě dnes velice dobře vedou své lidi na OOP.

pro nováčky: nástupní plat v 2.tt 14 800 + 1000 rizikový příplatek ve škole = 15 800 HRUBÉHO!!! Tak pojďte " POMÁHAT A CHRÁNIT"

A to je Vám pane asistente málo, za chození do školy? Navíc zde máte ubytování a stravu zdarma.

Pokud bych byl svobodný a žil u rodičů, tak ne. Ale je mi 28,
doma mám manželku bez práce a 2 děti 5 a 6 let. A budete se divit, nechtějí bydlet pod stromem, peří na nich neroste a kupodivu chtějí i občas jíst. Stačí?

A za kolik myslíš ty debile, že žije průměrnej člověk v ČR, když 2/3 rodičů nedosáhne na průměrnou mzdu 20000 Kč a nikdo tátům v těchto rodinách neplatí stravu, ubytování (teplá voda, elektřina v...), cesťák do práce, částečně i oblečení...

Jo a ještě rada, pošli ženskou makat...

Pane asistente, za současného stavu jen truhlík nastupuje k PČR. A pro truhlíka 15.800 Kč je až dost.

Nezlobte se na mne, ale ten útok na asistenta je naprosto zbytečný. Pouze upozornil na nástupní plat u PČR, tedy u jedné ze složek, na kterých by také měla stát demokratická společnost.Navíc se ten plat po 1,5roku školy v přímém výkonu nezvýší.A hlavně peníze nejsou to, co je největším problémem práce u PČR.A srovnávat platy u nesrovnatelných zaměstnání je opět zbytečné.

Pro .

debil jsi možná Ty. Možná pracuješ od pondělka do pátku, nepracuješ v noci, o víkendech a svátcích. Uvědom si že zatím co ty spíš a jsi imrvere nalitý a nasratý nasazujeme svůj kejhák proti drbanům, ozbrojeným pachatelům a nasazujeme každý den v práci svůj život a zdraví. jestli zácidíš, sekni se svojí práci a pojď k nám. Do roka budeš mít hlavu jak pátrací balón.

nevím proč nadáváš někomu debile, podívej se do zrcadla a dej si facku, on má pravdu, ty mu vyčítáš, že má dos ale co je to proti pánům nahoře, proč nenadáváš poslancům soudcům, senátorům, vymýšlí pro nás dole jak nás odrbat a ty kolegovi nadáváš, jsi hovado a radím ti vzpamatuj se..

Vážený soudruhu, ještě jednou a opravdu naposledy. Jestli mi chceš říct, že jsem hlupák, řekni mi to klidně do očí, od Tebe to unesu, ale prosímŤě neschovávej se za odborné názvy. Ale to jsem nechtěl, protože né já neporozuměl psanému textu, ale asi jsi to byl Ty, protože jinak by jsi svoje problémy a neschopnost neházel na nás z MP. Pokud jsem sledoval tuto debatu, nikdo mimo Tebe - Ty funkční gramoto - do tohoto problému nezatahoval ostatní, jenom nějaký uplakánek, kterému někdo ubližuje a on se nyní může projevit na bezejmenných stránkách net, kde hází rameny. Končím, proto jedna rada k Tobě. Běž k zrcedlu, dobře se do něj podívej a vraž si jednu pořádnou facku. Nebo víš co, dej si zrovna dvě. Měj se soudruhu.

pro Karlose

To, že jsem ve svém příspěvku zmínil MP (postavení MP, pravomoc jejích zaměstnanců, výhody plynoucích ze zaměstnaneckého poměru) ještě neznamená, že jakkoliv útočím na MP a na její jednotlivé zaměstnance. Právě proto, žes to nepochopil, poukazuji na Tvoji funkční negramotnost. Svými neadekvátními reakcemi shazuješ pouze sám sebe.

Proč se tak hloupě hádáte.

Já mám pohled z obou rovin ( byl jsem u MP a přešel jsem k PČR ) a můžu to zhodnotit i jinak :
Díky nebyrokratickému " stylu u MP ( zatím ) mají čas být venku a výrazně pomoci s problémy, které jsou mimo " záběr " PČR, to je jisté. Na druhou stranu málokterý str. MP si dokáže představit to administrativní zatížení u PČR a i když si myslí, že ví tak prostě neví, jako jsem to nevěděl ani já, než jsem do toho zabřednul u PČR po přestupu z MP.

Příklad :

- strážník zadrží pachatele vloupání do vozidla a jeho úkony, které provede ?

1. Přes radiostanici a svou stálou službu zavolá na PČR, sdělí problém.
2. Napíše 1 ks úřední záznam ve kterém popíše situaci předcházející zadržení a při zadržení a do tohoto záznamu napíše, že osobu zadržel dle § 76/2 tr. řádu a osobu předal Policii ČR. Tím skončil a po cca 1,5 hodiny je zpět na ulici.

Činnost v tomto případě u PČR :

1 převezme na místě poškozené vozidlo z vloupání a má za něj již odpovědnost a povinnost zabezpečit majetek.
2. Převezme pachatele a po předcházejícícím omezení na osobní svobodě MP dle § 76/2 tr. ř. jej zadrží dle § 76/1 tr. ř. s převezením na OOP.
3. Provede lustraci vozidla a buď ustanoví majitele či nikoliv. ( sežene majitele vozidla či nikoliv )
4. Pokud v noční době nesežene majitele, což není v noci nic výjimečného, tak si zavolá odtahovou službu a čeká kolem 45 minut až 1 hodiny na odtahovku.
5. Mezitím si u vozidla " objedná " hlídka policejního technika, který za cirka 20-30 minut / někdy také za 2 hodiny / přijede a s technikem je provedeno ohledání vozidla, což trvá kolem 15 -30 minut podle toho co všechno se ohledává a jak pečlivě.
6. přijíždí odtahovka, která za cirka 10-15 minut vozidlo odváží na odtahové parkoviště.
7. Hlídka odjíždí na obvod, kde je zadržený pachatel a začíná se mu konečně věnovat, kdy jej předběžně vytěžuje k jeho skutku, provádí lustrace jeho osoby ve všech policejních evidencích. Samozřejmě je to šmejd se spustou záznamů, že se člověk jako vždy diví, jak to že je vůbec venku, že není zavřený.
8. Začíná administrativa, takže se zadává skutek do počítače, tedy do takové obsáhlé chobotnice jménem ETŘ ( Evidence trestního řízení ), před který člověk vysedí neskutečně dlouhý čas, kde se o skutku vypisuje spousta údajů včetně jestli se stal na chodníku, jakého druhu byla odcizená věc, zda zahradní nábytek, elektronika, průmyslové zboží, sexuální pomůcka ( i takové jsou v seznamu )
9. Po zadání skutku do ETŘ se vypisuje první papír, což je protokol o zadržení, kde se vypisuji věci, které měl zadržený u sebe. Šmejd nemá žádné pořádné bydliště, takže je obava, že jej jen tak někdo nedohledá, tak se bude věc zpracovávat ve zkráceném přípravném řízení, což znamená pospíchat a pospíchat ( na soudě již pospíchat nemusejí )
10. mezitím se zjišťuje, že pachatel je pod vlivem alkoholu, takže se v ETŘ vypisuje tzv. krvák, tedy lejstro na prohlídku u doktora a odběr krve pro stanovení množství alkoholu v krvi.
11. Dále se v ETŘ vyplňuje lejstro na vyúčtování práce pana doktora - doktorky, které se musí vzít do nemocnice
12. Dále se v ETŘ vyplňuje lejstro k poučení osoby podezřelé v trestním řízení ( k možnosti odmítnutí prohlídky u doktora, odmítnutí odběru krve a moči po pohrůžkou pokuty 50.000,- Kč, šmejd by to stejně nezaplatil )
13. Protože se šmejd poveze do cely, jelikož se bude muset shánět dál majitel, neví se škoda, pachatel je ovlivněn alkohlolem, atd., tak se vyplňuje lejstro nazvané eskorta, což je lejstro na přepravu z bodu "A" do bodu "B"
14. Dále se vyplňuje lejstro v ETŘ na umístění osoby do policejní cely
15. Pachatel se tedy přepravuje k lékaři, kde je pan doktor-doktorka během 15 minut vyšetří, šmejd udělá pár kroku po čáře, odebere se mu krev, případně moč. a nasedá se a jede do policejní cely, kde si osobu převezme kolega v celách a to jak osobně s prohlídkou zadrženého, tak administrativně, což trvá kolem 20 minut.
16. hlídka se vrátila na OOP, kde píše do ETŘ úřední záznam o výjezdu na místo oznámení, činnosti, které provedla na místě po převzetí od MP ( odtah, lustrace podezřelého, lustrace vozidla. Vytěžení strážníků, protože ti přesto, že sepíší svůj úřední záznam, nemají procesní místo v trestním řízení ( nejsou orgán činný v tr. řízení ), museji být de facto vyslechnuti a jsou někdy vyslýcháni i zcela běžným výslechem na OOP.
17. Další vyplněné lejstro v ETŘ Zahájení úkonů v trestním řízení. Tedy oficiální lejstro o zahájení úkonů v trestním řízení, které ale již začalo zadržením pachatele dle § 76/1 tr. ř. na místě PČR ( převzetím omezené osoby na svobodě ).
18. Další činnost k sehnání majitele napadeného vozidla a po jeho sehnání předvolání k neprodlenému výslechu z důvodu zadrženého pachatele, omezeného na svobodě.
19. Zástupce poškozené firmy se dostavuje, je proveden jeho výslech na protokol o trestní oznámení do ETŘ. Dále je vyplněn formulář poučení poškozeného, který je přílohou k trestnímu oznámení
20. Vzhledem k tomu, že se pospíchá, tak již při domluvě se zástupcem poškozené firmy je nastíněna otázka výše škody, která je naštěstí nekomlikovaná jako v jiných případech a tak je škoda jasně formulována ze strany pooškozeného a protože by se na vyčíslení škody dlouho od firmy čekalo, tak je napsáno na oddělení a necháno podepsat zástupce poškozené firmy.
21. Zástupci firmy je napsáno potvrzení k vyzvednutí zajištěného vozidla na odtahovém parkovišti a zástupce firmy odchází.
22. Dále odjíždí policista do policejní cely, kdy v ETŘ vyplňuje formulář k předání osoby z policejní cely a po vydání osoby je v ETŘ vyplněn formulář " Sdělení podezření ", se kterým je pachatel seznámen, tedy s jeho obsahem, to znamená skutkem, kterého se dopustil a jeho paragrafovým zněním.
23. Po seznámení se sdělením podezření, je proveden výslech pachatele, kde se buď doznává a popisuje co vlastně prováděl, nebo využije svého práva se k věci nevyjdařovat.
24. Ukončení výslechu, propuštění osoby ze zadržení
25. Návrat na obvod, kde je v ETŘ vyplněno lejstro na vyúčtování rozboru odebrané krve pachateli, která bude zaslána na rozbor.
26. Vyžádání rejstříku trestů a případně rozsudků pokud je pachatel v podmínce, nebo byl v posledních třech letech potrestán.
27. Naskenování všech materiálů, které došly na OOP do souboru v ETŘ ( ÚZ Mětské policie, rejstříky, rozsudky )
28. Ukončení spisu závěrečnou zprávou a předáním na příslušné státní zastupitelství


Takže tímto jsem jen chtěl trochu poukázat na rozdílnost a hlavně obsah služby u PČR a práce strážníka, kterou jsem dříve vykonával a moc dobře ji znám.
Je třeba si uvědomit, že je na oddělení případ, jak jsem shora uvedl a do toho mají v Kauflandu zloděje, kam musíme také zajet. Pak telefonuje paní, že má problémy se sousedy a nadávají jí do ......... Pak zavolá pán, že má poškrábané auto na parkovišti u PENNY a člověk má chuť z toho oddělení někam utéct pryč a už se nevrátit. Případů hodně, lidí málo a byrokracie kolem každého případu až neskutečně. ( U městské je to o 1 ks úředního záznamu + parkrát cvaknout )

Nemá ale cenu dělat zlou krev. Mockrát je člověk rád, když ta MP vyřeší to a zase onohle, ale to zatížení na PČR je oproti MP tak neskutečné, že to již víc rozvádět nebudu, kdo pochopí tak pochopí, kdo nepochopí jeho věc, třeba ani pochopit nechce, tak je to pro něj jednodušší.

F1 souhlas, ale schází eskorta, vy to v ETŘ nemáte? Jinak co zkrácenka?OMČ fotodokumentace-sken do ETŘ?Vy nemůžete objednávat odtahovku pouze přes Operačního?

Pro 22

- eskorta pod bodem 13
- fotodokumentace ve zmiňovaném případě technik OŘ, jinak samozřejmě OOP a pak sken OOP
- sken pod bodem 27
- zmíňka o ZPŘ v bodě 9 a dále v bodě 22 sdělení podezření

ještě jsi zapoměl, že ti 2x u výslechů spadla síť a čekáš a čekáš a znovu...nedej bože, že pachatel pod vlivem drog a Bůh ví čeho začal skákat hlavou do zdi a voláš záchranku, přijíždí inspekce, musíš vyrozumět osoby blízké a respektovat hromadu dalších práv, které zadržený má, do toho už uběhla nějaká doba, takže se musíš postarat o jídlo pro zadrženého atd...... V lepším případě je v klidu, neplive po zdech, nemočí na zem v místnosti pro zadržené (která byla nedávno zrušena a musel ho hlídat policista, který nebyl...) a spousta dalších chuťovek... No a když sloužíš např. v Praze, tak máš už plnou čekárnu dost nervózních lidí, co chtějí nahlásit různé kapesní krádeže, vloupání do vozidel, krádeže vozidel, dokladů, platebních karet apod. No a když máš štěstí na šéfa, tak po tomhle všem přijde vyspinkaný do práce a hned ze dveří tě seřve, že jsi zapoměl do jedné z 1000 knih vypsat nějakou blbost. To už je ale součást psychologického výcviku, díky čemuž se držíš, abys po něm neskočil a ve zprávách neviděl ministra, jak se postaral o tvé odvolání dle § 42 odst. 1 písm.d), pro podezření ze zavrženíhodného chování a napadení nadřízeného, u čehož s radostí uvítáš, že tistátní zástupce nenapálí trestňák. No a to vše po 20 letech služby, když jsi s nervama i fyzicky na dně a letíš ze dne na den na dlažbu.... Mj., to jsem v náborovém letáku nezahlédl? NEvíte proč?

zasmáli a šup zpět do práce, nikdo ji za nás neudělá. Naopak musíme ji dělat za chybějící.....

Já už budu dělat za chybějící,jen 57 dní.

pro F1

K bodu 26 (pokusím se věcně argumentovat a předestřít vlastní názo).
Domnívám se, že vyžadovat rozsudky, pokud je pachatel v podmínce je naprosto zbytečné (RT-ano, rozsudky za krádež nebo loupež pro éčkovou krádež-ano). Např. Ke skutku, který Ty řešíš (krádež) je pro Tebe naprosto zbytečné vědět, že je v podmínce pro výživu, resp. mít k dispozici rozsudek za výživu. Éčko za to nedostane ani náhodou a co potřebuješ vědět k posouzení osoby pachatele (jednu složku materiální stránky TČ) máš v RT.

- patřilo sem jako doplněk pro "pěkné F1"

.... a protože najíst se sám z důvodu nápadu nemáš čas, tak místo jít si koupit jídlo pro sebe jdeš za "svoje" koupit něco k jídlu "drbanovi", aby si nestěžoval, že jsi nedodrřel dobu kdy má nárok se najíst a opět neměl problém ty sám,....

Asi tak. Doufám, že aspoň část zájemců o službu u PČR je zvídavá a proleze si internet, včetně této diskuze na stránkách (papírového) ministra vnitra... Vítejte v realitě!

pro Karlose, Alfréda a Lukáše

Sebekriticky musím přiznat, že můj třetí příspěvek, který byl spouštečem netolerance a napadání, měl zůstat pouze ve věcné rovině a konstatování, že Karlos neporozuměl psanému textu. Informace o TŘ ve vztahu k MP byla zbytečná. Nicméně moje jednání neomlouvá Vaši netoleranci a Váš fanatismus. A označit někoho za funkčně negramotného neznamená nic dehonestujícího, prostě každý člověk má své limity.

Ještě že je tady jeden, který těm limitovaným negramotům občas otevře oči,viď, UK!

POMÁHAT a CHRÁNIT - Pane Bože pomoz nám a ochraňuj nás od takových policajtů! Amen.

Bože, Bože, co Ty jsi za tupouna a trotla. Kde sis to přečetl - funkčně negramotní - vždyť nevíš vůbec o čem točíš? Je mi Tě líto soudruhu.

pro Alfréda a Lukáše

Takže další dva, kteří nerozumějí psanému textu (tzn. další dva funkčně negramotní).

Souhlas vyslovuji Alfrédovi. Prosím Tě už nic nepiš, uděláš líp. Ty funkční gramoto.....cha cha cha. Ještě, že už mám dospělé děti, jinak bych Tě požádal o fotku, aby mi děti nechodily na cukr.