4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

.... a protože najíst se sám z důvodu nápadu nemáš čas, tak místo jít si koupit jídlo pro sebe jdeš za "svoje" koupit něco k jídlu "drbanovi", aby si nestěžoval, že jsi nedodrřel dobu kdy má nárok se najíst a opět neměl problém ty sám,....

smát se či pokynout hlavou nad našimi zkušenostmi a narovnat ten pokřivený tvar tváře?

Volej charitu, at se postará. Peníze chtěli na účet a tobě nikdo poplatek za výběr z účtu, na žrádlo pro vnější zákazniky policie, neproplatí. U nás charita takto funguje v poho.

Nikde nemáš povinnost, že musíš koupit drbanovi stravu za svoje peníze. Po mě to šef chtěl taky a když jsem mu řekl, že nedám na drbana ani halíř, tak šáhl do svých a zaplatil to sám. Samozřejmě, že to dostane proplacené zpět, jde ale o princip. Dříve byla tzv.provozní záloha a z toho se vše kupovalo a ekonomické pak peníze opět doplnili.

... ano máš pravdu, ale pořád to platí někdo ze svých, je jedno zda já, či do té kapsy sáhne vedoucí,... a potom se "doprošuješ" o těch pár korun na finančním,.... Spíš to mělo poukázat na skutečnost, že POLICISTA se kvůli drbanovi nemá mnohdy možnost sám najíst (ovšem přestávku na jídlo kterou neměl si stejně nadpracuje), ale "DRBANOVI" se jídlo zajistit musí. A díky tomu, že pravda provozní zálohy na OOP nejsou, tak se bohužel musí sáhnout do "osobní policejní kapsy",....

XXX

Nevím jak u Vás, ale u nás na obvodě jsou provozní zálohy a pokud je drban CPZ má nárok na stravu, která se mu z toho koupí. Musí být ovšem stvrzenka od prodavajícího na přesnou částku. není pravda, že jídlo pro drbany platíme ze svého!!

... provozní záloha - asi jak kde, na našem OOP není, a CPZ máme trochu z ruky. Pravda není to každodenní záležitost, že by práce s "naším klientem" převyšovala dobu 6-ti hodin, ale občas se to stává,.... takže nemíním paušalizovat a navíc původní článek byl reakcí na psané na straně 2 a reakce byla již správně vložena tam kde měla původní smysl,...

Vážení kolegové, nějak jste v zápalu pro výkon služby zapoměli, že již delší dobu nejsou cely předběžného zadržení, ale pouze PLICEJNÍ CELY.

V TV proběhla zpráva, že zaměstnancům MV (ne ve sl. poměru) bude zvýšen plat o 7%, kdy odůvodnění bylo, že jich bylo v loňském roce 200 propuštěno a tak zbývá více na platy ostatních. To bych chtěl vidět to zvýšení u PČR, když nyní dle serveru PP je volných cca 7500 míst u PČR.Jsem "rád", že dali 1,5% na pohyblivé složky, alespoň těm kamarádičkům se pomůže. Tomu říkám neministře správná a pravá volba pro všechny.

Pro zápaďáka.
Kolego napiš taky kdy tato zpráva proběhla, tedy který den a ve kterém pořadu. Ne všichni máme možnost sedět u TV celé dny. Občas musíme také Pomáhat a Chránit nemyslíš? Děkuji.

pro XXX
vzhledem k tomu, že také pomáhám a chráním, tak také rozhodně nemám čas sedět pořád u TV. Dle mého to bylo o jedněch víkendových zprávách - od 1.2. do 3.2.2008, přesně bohužel nevím.Jinak, přítelkyně to četla také na netu. Navíc o tomto způsobu a možnosti navyšování platů hovořil před cca 3měsíci i ministr práce a soc. věcí Nečas.

jsem kdysi vítal s tím, že bude motivační pro lidi, kteří makají. Navýšení dostali vlezdozadkové a ti, kteří sice nic neměli (žádné nebo min.osobní, ale díky tomu se na práci již dříve vykašlali a ty 200,-je po 15 letech nedonutí dělat víc). Takže tímto přehodnocuji svůj názor na navyšování pohyblivých složek platu při současném managementu bezpečnostních složek a zároveň přestávám dělat nad rámec svých povinností, amen B.

Hrabalovi hrabe nebo neví jak jsou velké ve vyšších sférách odměny.
Když je tak chytrý ať sem napíše ředitelovu tabulku
+ jeho stupeň za 35 let i víc s vojnou odsloužených a to celé x 2 (+ 100% osobního, to pro ty co mají 500,- Kč osobního a proto to nechápou)
+ velké velitelské za vedení
+ k tomu jeho časté velké odměny,
sečte to
a vydělí 2 (50 % výsluha).
Doufám, že nejsme v totáči, nic neslušného v tom není, takže to zde můžete vypočítat ať neblbneme lidi.
Když to má spravedlivě, tak to snad není tajné jako za komančů.
A má to ze zákona, tak ať se nemusí stydět, je to chlap!
Tak kolik má ten říďa v.v. výsluhu?

jsi tak slaboduchý ty, nebo se tu někdo baví tím, že čas od času okopíruje starší příspěvek a hodí ho sem znovu? Ať je to tak a nebo onak, nemá to pražádnou úroveň.

ANO ŠÉFÍČKU, PRDOLEZNÍČKU NEBO ŽE BY OBR ŠÉFE?!

Že to pořád řešíš....

už jseš s tím trapnej, Jobíku

Trapnej, netrapnej, prostě nás to KOLIK? zajímá. Tak to sem napiš a nás se zbavíš. Nebo ne a bude to tu stále!

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/vlasimska-kauza-ticho-po -pesine-165/

Tady je ministrovo heslo POMÁHAT A CHRÁNIT opravdu zřetelné. Aktérce pomáhá možná tak do hrobu......pan ředitel...tak to je mazec!!

tak to je silná káva i na mě! A to nejsem žádný posera! Jsem zvědavý, jak tohle dopadne. Držím Ti stále palce.

Každá strana má dvě mince. Pokud chci znát "A", musím se rovněž zajímat i o "B". Na jedné straně je tu Policie (jednání hlídky, nasazení znalostí, potlačení vlastního strachu a podpora víry ve spravedlnost) a na druhé straně "drobeček" jeho jednání, kterým ohrožoval nejprve někoho a na tento popud byla na místo zavolána ona hlídka, od které naše společnost očakává, že problém vyřeší - hned. S čím jede na místo hlídka policie? S vírou, že proběhne vše v pohodě, v rychlosti se problém vyřeší a že bude možnost vyrazit na další "problém" a ve finále bude moci jít domů za svou rodinou. Při cestě tam se nejprve mlčí, každý si v hlavě přehrává všemožné scény z všemožných zákroků, kterými si ve svých službách každý prošel a na co si má dát pozor, dále listuje ve všech možných ZPPP, NMV a zákonech, aby nic neporušil, když ten problémista na místě udělá to či ono. No a pak se diskutuje, co kdo udělá, kdo koho pojistí, kdo bude mluvit, kdo si více věří a to vše s cílem nedat šanci problémistovi a hlavně inspekci. Proč? Protože v případě, že hlídka na místě věc vyřeší, je tady ještě jeden okamžik a to ten kdy problémista nepřenese přes srdce to, že byl zahanben, že ho nějaký ... od policie skrotil jako koně a místo aby zalezl do svého kutlochu a posypal si popel na hlavu začína kolem sebe kopat. No a na stůl Policie se dostane stížnost na zákrok policistů. Teď se ukáže kdo jakýho má za sebou šéfa, kdo komu věří, kdo se chce koho sbavit. Většinou se zaujme stanovisko, že hlídka na místě určitě něco zanedbala a začně se pod mikroskopem studovat ten před týdnem hlídkou napsaný Ú

ÚZ. Jsem zahenben tím co se v řadách Policie děje ze strany vedení. Porušování základních práv a svobod, potupa lidí, ruka ruku atd. Tímto dostává mince i třetí nesmyslnou stranu. Boj hlídky s vedením. S vedením, která za nikým nestojí a pokud ano, tak za těmi neproblémisty, těmi, kteří musejí být svými kolegy do prace motivovány a skoro až nuceny. Vedení jaksi nedochází, že kdo nic nedělá nic nezkazí a z toho vypývá, že ten kdo něco dělá zvyšuje pravděpodobnost toho, že si na něj po tom co naše Policie získala tak skvělý kredit u veřejnost někdo hodí stížnost. Proč ne? Třeba jen tak pro legraci. Nemusím za to platit, jako sociál na to mám dost času a pokud se neprokáže vina Policie mě se nic nestane. To co se stalo ve Vlašimi hraničí. Neznám sice přesně co se stalo a to nikdo mimo akterů a rád bych vzkázal onomu vedení, vinu toho či onoho uznají odborníci, právnici, soudci a ne bývalý traktoristi, kteří stále ještě dnes velice dobře vedou své lidi na OOP.

pro nováčky: nástupní plat v 2.tt 14 800 + 1000 rizikový příplatek ve škole = 15 800 HRUBÉHO!!! Tak pojďte " POMÁHAT A CHRÁNIT"

A to je Vám pane asistente málo, za chození do školy? Navíc zde máte ubytování a stravu zdarma.

Pokud bych byl svobodný a žil u rodičů, tak ne. Ale je mi 28,
doma mám manželku bez práce a 2 děti 5 a 6 let. A budete se divit, nechtějí bydlet pod stromem, peří na nich neroste a kupodivu chtějí i občas jíst. Stačí?

A za kolik myslíš ty debile, že žije průměrnej člověk v ČR, když 2/3 rodičů nedosáhne na průměrnou mzdu 20000 Kč a nikdo tátům v těchto rodinách neplatí stravu, ubytování (teplá voda, elektřina v...), cesťák do práce, částečně i oblečení...

Jo a ještě rada, pošli ženskou makat...

Pane asistente, za současného stavu jen truhlík nastupuje k PČR. A pro truhlíka 15.800 Kč je až dost.

Nezlobte se na mne, ale ten útok na asistenta je naprosto zbytečný. Pouze upozornil na nástupní plat u PČR, tedy u jedné ze složek, na kterých by také měla stát demokratická společnost.Navíc se ten plat po 1,5roku školy v přímém výkonu nezvýší.A hlavně peníze nejsou to, co je největším problémem práce u PČR.A srovnávat platy u nesrovnatelných zaměstnání je opět zbytečné.

Pro .

debil jsi možná Ty. Možná pracuješ od pondělka do pátku, nepracuješ v noci, o víkendech a svátcích. Uvědom si že zatím co ty spíš a jsi imrvere nalitý a nasratý nasazujeme svůj kejhák proti drbanům, ozbrojeným pachatelům a nasazujeme každý den v práci svůj život a zdraví. jestli zácidíš, sekni se svojí práci a pojď k nám. Do roka budeš mít hlavu jak pátrací balón.

nevím proč nadáváš někomu debile, podívej se do zrcadla a dej si facku, on má pravdu, ty mu vyčítáš, že má dos ale co je to proti pánům nahoře, proč nenadáváš poslancům soudcům, senátorům, vymýšlí pro nás dole jak nás odrbat a ty kolegovi nadáváš, jsi hovado a radím ti vzpamatuj se..

Vážený soudruhu, ještě jednou a opravdu naposledy. Jestli mi chceš říct, že jsem hlupák, řekni mi to klidně do očí, od Tebe to unesu, ale prosímŤě neschovávej se za odborné názvy. Ale to jsem nechtěl, protože né já neporozuměl psanému textu, ale asi jsi to byl Ty, protože jinak by jsi svoje problémy a neschopnost neházel na nás z MP. Pokud jsem sledoval tuto debatu, nikdo mimo Tebe - Ty funkční gramoto - do tohoto problému nezatahoval ostatní, jenom nějaký uplakánek, kterému někdo ubližuje a on se nyní může projevit na bezejmenných stránkách net, kde hází rameny. Končím, proto jedna rada k Tobě. Běž k zrcedlu, dobře se do něj podívej a vraž si jednu pořádnou facku. Nebo víš co, dej si zrovna dvě. Měj se soudruhu.

pro Karlose

To, že jsem ve svém příspěvku zmínil MP (postavení MP, pravomoc jejích zaměstnanců, výhody plynoucích ze zaměstnaneckého poměru) ještě neznamená, že jakkoliv útočím na MP a na její jednotlivé zaměstnance. Právě proto, žes to nepochopil, poukazuji na Tvoji funkční negramotnost. Svými neadekvátními reakcemi shazuješ pouze sám sebe.

Proč se tak hloupě hádáte.

Já mám pohled z obou rovin ( byl jsem u MP a přešel jsem k PČR ) a můžu to zhodnotit i jinak :
Díky nebyrokratickému " stylu u MP ( zatím ) mají čas být venku a výrazně pomoci s problémy, které jsou mimo " záběr " PČR, to je jisté. Na druhou stranu málokterý str. MP si dokáže představit to administrativní zatížení u PČR a i když si myslí, že ví tak prostě neví, jako jsem to nevěděl ani já, než jsem do toho zabřednul u PČR po přestupu z MP.

Příklad :

- strážník zadrží pachatele vloupání do vozidla a jeho úkony, které provede ?

1. Přes radiostanici a svou stálou službu zavolá na PČR, sdělí problém.
2. Napíše 1 ks úřední záznam ve kterém popíše situaci předcházející zadržení a při zadržení a do tohoto záznamu napíše, že osobu zadržel dle § 76/2 tr. řádu a osobu předal Policii ČR. Tím skončil a po cca 1,5 hodiny je zpět na ulici.

Činnost v tomto případě u PČR :

1 převezme na místě poškozené vozidlo z vloupání a má za něj již odpovědnost a povinnost zabezpečit majetek.
2. Převezme pachatele a po předcházejícícím omezení na osobní svobodě MP dle § 76/2 tr. ř. jej zadrží dle § 76/1 tr. ř. s převezením na OOP.
3. Provede lustraci vozidla a buď ustanoví majitele či nikoliv. ( sežene majitele vozidla či nikoliv )
4. Pokud v noční době nesežene majitele, což není v noci nic výjimečného, tak si zavolá odtahovou službu a čeká kolem 45 minut až 1 hodiny na odtahovku.
5. Mezitím si u vozidla " objedná " hlídka policejního technika, který za cirka 20-30 minut / někdy také za 2 hodiny / přijede a s technikem je provedeno ohledání vozidla, což trvá kolem 15 -30 minut podle toho co všechno se ohledává a jak pečlivě.
6. přijíždí odtahovka, která za cirka 10-15 minut vozidlo odváží na odtahové parkoviště.
7. Hlídka odjíždí na obvod, kde je zadržený pachatel a začíná se mu konečně věnovat, kdy jej předběžně vytěžuje k jeho skutku, provádí lustrace jeho osoby ve všech policejních evidencích. Samozřejmě je to šmejd se spustou záznamů, že se člověk jako vždy diví, jak to že je vůbec venku, že není zavřený.
8. Začíná administrativa, takže se zadává skutek do počítače, tedy do takové obsáhlé chobotnice jménem ETŘ ( Evidence trestního řízení ), před který člověk vysedí neskutečně dlouhý čas, kde se o skutku vypisuje spousta údajů včetně jestli se stal na chodníku, jakého druhu byla odcizená věc, zda zahradní nábytek, elektronika, průmyslové zboží, sexuální pomůcka ( i takové jsou v seznamu )
9. Po zadání skutku do ETŘ se vypisuje první papír, což je protokol o zadržení, kde se vypisuji věci, které měl zadržený u sebe. Šmejd nemá žádné pořádné bydliště, takže je obava, že jej jen tak někdo nedohledá, tak se bude věc zpracovávat ve zkráceném přípravném řízení, což znamená pospíchat a pospíchat ( na soudě již pospíchat nemusejí )
10. mezitím se zjišťuje, že pachatel je pod vlivem alkoholu, takže se v ETŘ vypisuje tzv. krvák, tedy lejstro na prohlídku u doktora a odběr krve pro stanovení množství alkoholu v krvi.
11. Dále se v ETŘ vyplňuje lejstro na vyúčtování práce pana doktora - doktorky, které se musí vzít do nemocnice
12. Dále se v ETŘ vyplňuje lejstro k poučení osoby podezřelé v trestním řízení ( k možnosti odmítnutí prohlídky u doktora, odmítnutí odběru krve a moči po pohrůžkou pokuty 50.000,- Kč, šmejd by to stejně nezaplatil )
13. Protože se šmejd poveze do cely, jelikož se bude muset shánět dál majitel, neví se škoda, pachatel je ovlivněn alkohlolem, atd., tak se vyplňuje lejstro nazvané eskorta, což je lejstro na přepravu z bodu "A" do bodu "B"
14. Dále se vyplňuje lejstro v ETŘ na umístění osoby do policejní cely
15. Pachatel se tedy přepravuje k lékaři, kde je pan doktor-doktorka během 15 minut vyšetří, šmejd udělá pár kroku po čáře, odebere se mu krev, případně moč. a nasedá se a jede do policejní cely, kde si osobu převezme kolega v celách a to jak osobně s prohlídkou zadrženého, tak administrativně, což trvá kolem 20 minut.
16. hlídka se vrátila na OOP, kde píše do ETŘ úřední záznam o výjezdu na místo oznámení, činnosti, které provedla na místě po převzetí od MP ( odtah, lustrace podezřelého, lustrace vozidla. Vytěžení strážníků, protože ti přesto, že sepíší svůj úřední záznam, nemají procesní místo v trestním řízení ( nejsou orgán činný v tr. řízení ), museji být de facto vyslechnuti a jsou někdy vyslýcháni i zcela běžným výslechem na OOP.
17. Další vyplněné lejstro v ETŘ Zahájení úkonů v trestním řízení. Tedy oficiální lejstro o zahájení úkonů v trestním řízení, které ale již začalo zadržením pachatele dle § 76/1 tr. ř. na místě PČR ( převzetím omezené osoby na svobodě ).
18. Další činnost k sehnání majitele napadeného vozidla a po jeho sehnání předvolání k neprodlenému výslechu z důvodu zadrženého pachatele, omezeného na svobodě.
19. Zástupce poškozené firmy se dostavuje, je proveden jeho výslech na protokol o trestní oznámení do ETŘ. Dále je vyplněn formulář poučení poškozeného, který je přílohou k trestnímu oznámení
20. Vzhledem k tomu, že se pospíchá, tak již při domluvě se zástupcem poškozené firmy je nastíněna otázka výše škody, která je naštěstí nekomlikovaná jako v jiných případech a tak je škoda jasně formulována ze strany pooškozeného a protože by se na vyčíslení škody dlouho od firmy čekalo, tak je napsáno na oddělení a necháno podepsat zástupce poškozené firmy.
21. Zástupci firmy je napsáno potvrzení k vyzvednutí zajištěného vozidla na odtahovém parkovišti a zástupce firmy odchází.
22. Dále odjíždí policista do policejní cely, kdy v ETŘ vyplňuje formulář k předání osoby z policejní cely a po vydání osoby je v ETŘ vyplněn formulář " Sdělení podezření ", se kterým je pachatel seznámen, tedy s jeho obsahem, to znamená skutkem, kterého se dopustil a jeho paragrafovým zněním.
23. Po seznámení se sdělením podezření, je proveden výslech pachatele, kde se buď doznává a popisuje co vlastně prováděl, nebo využije svého práva se k věci nevyjdařovat.
24. Ukončení výslechu, propuštění osoby ze zadržení
25. Návrat na obvod, kde je v ETŘ vyplněno lejstro na vyúčtování rozboru odebrané krve pachateli, která bude zaslána na rozbor.
26. Vyžádání rejstříku trestů a případně rozsudků pokud je pachatel v podmínce, nebo byl v posledních třech letech potrestán.
27. Naskenování všech materiálů, které došly na OOP do souboru v ETŘ ( ÚZ Mětské policie, rejstříky, rozsudky )
28. Ukončení spisu závěrečnou zprávou a předáním na příslušné státní zastupitelství


Takže tímto jsem jen chtěl trochu poukázat na rozdílnost a hlavně obsah služby u PČR a práce strážníka, kterou jsem dříve vykonával a moc dobře ji znám.
Je třeba si uvědomit, že je na oddělení případ, jak jsem shora uvedl a do toho mají v Kauflandu zloděje, kam musíme také zajet. Pak telefonuje paní, že má problémy se sousedy a nadávají jí do ......... Pak zavolá pán, že má poškrábané auto na parkovišti u PENNY a člověk má chuť z toho oddělení někam utéct pryč a už se nevrátit. Případů hodně, lidí málo a byrokracie kolem každého případu až neskutečně. ( U městské je to o 1 ks úředního záznamu + parkrát cvaknout )

Nemá ale cenu dělat zlou krev. Mockrát je člověk rád, když ta MP vyřeší to a zase onohle, ale to zatížení na PČR je oproti MP tak neskutečné, že to již víc rozvádět nebudu, kdo pochopí tak pochopí, kdo nepochopí jeho věc, třeba ani pochopit nechce, tak je to pro něj jednodušší.

F1 souhlas, ale schází eskorta, vy to v ETŘ nemáte? Jinak co zkrácenka?OMČ fotodokumentace-sken do ETŘ?Vy nemůžete objednávat odtahovku pouze přes Operačního?

Pro 22

- eskorta pod bodem 13
- fotodokumentace ve zmiňovaném případě technik OŘ, jinak samozřejmě OOP a pak sken OOP
- sken pod bodem 27
- zmíňka o ZPŘ v bodě 9 a dále v bodě 22 sdělení podezření

ještě jsi zapoměl, že ti 2x u výslechů spadla síť a čekáš a čekáš a znovu...nedej bože, že pachatel pod vlivem drog a Bůh ví čeho začal skákat hlavou do zdi a voláš záchranku, přijíždí inspekce, musíš vyrozumět osoby blízké a respektovat hromadu dalších práv, které zadržený má, do toho už uběhla nějaká doba, takže se musíš postarat o jídlo pro zadrženého atd...... V lepším případě je v klidu, neplive po zdech, nemočí na zem v místnosti pro zadržené (která byla nedávno zrušena a musel ho hlídat policista, který nebyl...) a spousta dalších chuťovek... No a když sloužíš např. v Praze, tak máš už plnou čekárnu dost nervózních lidí, co chtějí nahlásit různé kapesní krádeže, vloupání do vozidel, krádeže vozidel, dokladů, platebních karet apod. No a když máš štěstí na šéfa, tak po tomhle všem přijde vyspinkaný do práce a hned ze dveří tě seřve, že jsi zapoměl do jedné z 1000 knih vypsat nějakou blbost. To už je ale součást psychologického výcviku, díky čemuž se držíš, abys po něm neskočil a ve zprávách neviděl ministra, jak se postaral o tvé odvolání dle § 42 odst. 1 písm.d), pro podezření ze zavrženíhodného chování a napadení nadřízeného, u čehož s radostí uvítáš, že tistátní zástupce nenapálí trestňák. No a to vše po 20 letech služby, když jsi s nervama i fyzicky na dně a letíš ze dne na den na dlažbu.... Mj., to jsem v náborovém letáku nezahlédl? NEvíte proč?

zasmáli a šup zpět do práce, nikdo ji za nás neudělá. Naopak musíme ji dělat za chybějící.....

Já už budu dělat za chybějící,jen 57 dní.

pro F1

K bodu 26 (pokusím se věcně argumentovat a předestřít vlastní názo).
Domnívám se, že vyžadovat rozsudky, pokud je pachatel v podmínce je naprosto zbytečné (RT-ano, rozsudky za krádež nebo loupež pro éčkovou krádež-ano). Např. Ke skutku, který Ty řešíš (krádež) je pro Tebe naprosto zbytečné vědět, že je v podmínce pro výživu, resp. mít k dispozici rozsudek za výživu. Éčko za to nedostane ani náhodou a co potřebuješ vědět k posouzení osoby pachatele (jednu složku materiální stránky TČ) máš v RT.

- patřilo sem jako doplněk pro "pěkné F1"

.... a protože najíst se sám z důvodu nápadu nemáš čas, tak místo jít si koupit jídlo pro sebe jdeš za "svoje" koupit něco k jídlu "drbanovi", aby si nestěžoval, že jsi nedodrřel dobu kdy má nárok se najíst a opět neměl problém ty sám,....

Asi tak. Doufám, že aspoň část zájemců o službu u PČR je zvídavá a proleze si internet, včetně této diskuze na stránkách (papírového) ministra vnitra... Vítejte v realitě!

pro Karlose, Alfréda a Lukáše

Sebekriticky musím přiznat, že můj třetí příspěvek, který byl spouštečem netolerance a napadání, měl zůstat pouze ve věcné rovině a konstatování, že Karlos neporozuměl psanému textu. Informace o TŘ ve vztahu k MP byla zbytečná. Nicméně moje jednání neomlouvá Vaši netoleranci a Váš fanatismus. A označit někoho za funkčně negramotného neznamená nic dehonestujícího, prostě každý člověk má své limity.

Ještě že je tady jeden, který těm limitovaným negramotům občas otevře oči,viď, UK!

POMÁHAT a CHRÁNIT - Pane Bože pomoz nám a ochraňuj nás od takových policajtů! Amen.

Bože, Bože, co Ty jsi za tupouna a trotla. Kde sis to přečetl - funkčně negramotní - vždyť nevíš vůbec o čem točíš? Je mi Tě líto soudruhu.

pro Alfréda a Lukáše

Takže další dva, kteří nerozumějí psanému textu (tzn. další dva funkčně negramotní).

Souhlas vyslovuji Alfrédovi. Prosím Tě už nic nepiš, uděláš líp. Ty funkční gramoto.....cha cha cha. Ještě, že už mám dospělé děti, jinak bych Tě požádal o fotku, aby mi děti nechodily na cukr.