Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  25.05.2010 00:48 OBCHODNÍ PRÁVO
 
Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.
  06.02.2008 02:15 Mladý polda
 
Já sloužím krátce ale tohle co se děje u Policie, kam se hrabou Černý Baroni. Teď jsme se přestěhovali na nové OO PČR v rámci P1000, že nám nešlo ETŘ ani Bedrunka nikoho nezajímalo ale když se přišel podívat okresní ředitel tak ho nejvíc zajímalo, že je špinavý koberec na recepci a kolega ze stálý nepodal hlášení dle jeho představ. Takže na tomhle dnes stojí POLICIE ČR:
  06.02.2008 07:52 F1
 
To je styl " řidička ". Tu také zajímá hlavně barva vozidla ( zda se hodí k šatům ). Ale co je pod kapotou a zda to stojí za to, to je vedleší.
Jo, jo. Nahoře si hrajou na parádičky, vymýšlí hovadiny a lidi dole mají dost tohodlen pozlátka, za kterým se skrývají neřešené, ale o to tíživější problémy.
  06.02.2008 10:28 zatím ještě polda
 
U nás už taky na oddělení začala akce P1000. Sebrali kancelář, že se musíme uskromnit. 6 lidí na dvě malé kanceláře. Nábytek, že bych si ho ani nedal do stodoly, 50 let starý. Prý nám stačí jeden stůl na dva lidi. V kanceláři se už ani nehnem To jsou ty lepší podmínky pro policisty, co slíbil p Langer v dnešním tisku? Super. I se zvířaty se zachází lépe. Chtěl jsem to ještě nějaký rok vydržet, ale to se už nedá. Jednají s námi, jak s nějakou věcí na hraní. Mám něco odslouženo, ale takovou atmosféru co je teď u policie jsem ještě nezažil. A oni se diví, že policisté pořád odcházejí do civilu. A kdo asi za to může?
  06.02.2008 12:13 Mutin
 
for zatím ještě polda : z toho si nelam hlavu . Nás je 15 na dvě kanceláře. Alespoň ztmelíme kolektiv.
  06.02.2008 13:07 F1
 
Buznám se to určitě líbí takové stmelování.
  05.02.2008 22:33 xxlkrtek
 
Pro xyz. Pohár prostě přetekl. Pracovat se nebojím ale potřebuji k práci důstojné podmínky a ne jenom buzeraci a nevděk. První slovo od vedoucího ve dveřích při příchodu do práce je, kolik bylo na noční pokut, je to normální? Když řekneme že nic tak pak začne řvát, že na noční hovno děláme a chrápeme. Pracuji za necelých 18000 čistého. Nedělám tuto práci abych po 15 letech shrábl výsluhu a šel pryč ale bohužel situace mě přinutila. Marně pátrám v paměti kdy jsme měl volný víkend a jelikož žijeme v tržní ekonomice existuje zde nabídka a poptávka po zaměstnancích, tak zde je otázka co nabízí PČR tak jak se propaguje v náboru POMÁHAT A CHRÁNIT?. 30 Kč stravenku na směnu, kdy na stravenku si připlatím 12 Kč, takže dotace 18 Kč = směšné, příspěvek na penzijní připojištění=ano ale až po odpracování 10 let, 6 týdnů dovolené= ano ale svátky se nepočítají do fondu odpracovaných hodin=loni bylo 10 dnů na pracovní týden , 150 hodin odpracovat zdarma a takto bych mohl pokračovat. To tzv. POSLÁNÍ mé práce co stále slyším, nezaplatí za mě účty, mě a mou rodinu neuživí. Pokud dostanu nabídku, že za stejně odvedenou práci v civilu dostanu 20000,- hrubého + 13. plat, služební auto a mobil k soukromím účelům, příspěvek na penz. připojištění, 5 týdnů dovolené + svátky doma, jen ranní a víkendy volné, stravenky ve výši 75,- Kč na den bez doplatku, tak pro mě není co řešit a není na co čekat protože bude v PČR hůř. Vám co zůstávají ve sboru přeji lepší zítřky
  05.02.2008 23:37 hmmm
 
co dodat, jen pokrčit rameny a popřát ti dobrou práci, ale jak čtu tvůj příspěvek a tvé vyjadřování, neztratíš se.
  06.02.2008 09:54 Honza
 
..U nás to samý, po ránu přijde vedoucí do práce a řeší kraviny, bezdůvodně řve a dělá pakec...to je všude stejný
  05.02.2008 20:16 SOS
 
Policisté přicházejí, ale co to je za zboží které není pořádně prověřené. Zájem o službu moc nejeví, spíš to vypadá že tu dlouho stejně nevydrží.
  05.02.2008 18:45 Kolaps
 
Náborová kampaň NAJDI HLUPÁKA pozvedne prestiž této složky na bod mrazu. Snad už polevili údajně i ve fyzických testech na minimum !
  06.02.2008 07:34 Policejní Ferda <Ferda1961@seznam.cz>
 
Kolego je třeba se podívat na Policejní školu v Brně a poslechnout si ty co končí. Nový nábor je opravdu skvělý. Je to jako u Černých baronů - samý Kyslík žádný Kefalín.
  06.02.2008 08:49 F1
 
Já jsed k tomu přistoupil s rozhodností své vlastní, náležitým uvědoměním, jsa porozumění důležitosti přilákat nedůvěřivé jedince do řad prořídlé Policie ČR, kteří si bláhově myslí, že by snad mohli býti zavaleni papíry s neplacenou službou 150 hodin a spousty jiných věcí, jakoby velice negativních u Policie ČR, které jsou vypouštěny ostatními policisty na obranu udržení svého teplého místečka.
Proto jsem se rozhodnul rozbít tyto některými policisty vypouštěné " kachny " o vnitřní krizi u Policie ČR.

A co dělám ? Iniciativou, která je mi vlastní a která byla ještě nastartována nebo lépe řečeno doslova vyprovokována heslem " Pomáhat chránit " ( Líbilo by se mě i " Chránit a bránit " ) a také vydáním skvělých vizitek, jsem se ihned zůčastnil akce " oslov koho můžeš " Myslím, že je jedno zda je pleti bílé, tmavé, vietnamec či róm, podnikatel, dělník, zkrátka i ten podnikatel by se nám hodil, a i ten Ferko by mohl býti dobrým poldou. Potřebujem všechny, vždyť nás už něco chybí.
Dostal jsem tedy vizitky a jak jsem již uvedl, naprosto mě uchvátily, protože jsem nikdy žádné neměl. Tak jsem si nabral spousty dalších do kapes a že jich máme a při službě venku ( když zrovna nepapírujem ) při výjezdu na případ, výjezdu pro pachatele, např. v prodejně Kaufland, případně u jiných " kratochvil " rozdávám kolemjdoucím za burácného a rozhodného jednání, které je mi vlastní a vždy jsem budil dle " zpětné odezvy " respekt. Kolega se stydí a dává mě najevo, že už takhlen si v tomhle státě připadá jako " popelka ", " děvka pro všechny, semílaná politiky a i kriminálníky " , písařka na sepsání čehokoliv z té útrpné povinnosti zabývat se kdejakým nesmyslem.
Já mu ale vysvětluji, že je třeba mít v sobě pozitivního ducha, že když už za to dají 22 miliónů, tak ať to stojí za to. Proto vizitky poctivě rozdávám kudy chodím. Podstatná je koncentrace lidí, tam je možno oslovit a nabídnout nejvíce vizitek. Uspěl jsem tedy i u východu z Kauflandu. Co já jsem tam jen těch vizitek rozdal. Jsem ale slušný a s předanou vizitkou i oslovím a vyzvu k nastoupení k Policii ČR " pojďte nám pomoci, hledáme muže i ženy ". Možná to působí stylem " pouliční prodavač novin ". Ale lidi konečně musí pochopit, že jsou bláhoví, když se k nám nehrnou. A tak, zatímco se parťák stydí, já vím, že Polici ČR pomáhám, tak jako ona pomáhá mě, zdokonalit se ve službě při 150 neplacených hodinách, nerozlišovat zda jsi ve svátek na pracovišti či doma a ........ No prostě nikdo mě nemůže upřít iniciativu a až uvidím nějakého nového policistu, mohu si říci, že i já jsem k tomu přispěl svým malým skromným já a snad i někdy dostanu za tuto iniciativu hodnocení " velmi dobré " neb, jak propaguje náš pan Ministr nepolicie " Ti kteří pocitivě pracují ( rozuměj slouží ), sklidí jablka a hrušky ( rozuměj výhody a prestiž u společnosti )
  05.02.2008 18:30 Ivan Nejchytřejší
 
zpravy.idnes.cz - trapi-me-arogance-nadrizenych-rika-langer-o-policii. A co arogance a samolibost vlastní - na tu si uděláme patent a obklolpíme se lidmi, kteří budou mladší (protože ke stáří úctu nemám). a hlavně se kterými si budu moci orat jak chci.
  05.02.2008 18:38 Já první
 
No vždyť přeci náborová kampaň již plní řady policie, na jednotlivých ředitelstvíc se dveře u personalistů div netrhnou. Je pravda, že sppousta policistů je přetížena administrativou, ale ti na prezidiu a krajských správách to nejsou.Co třeba je třeba rozpustit místo nesmyslného slučování, kde se ušetří pouze pár ředitelů a náměstků.
  05.02.2008 18:12 Navýšení 1,5%
 
do pohyblivých složek platu jsem kdysi vítal s tím, že bude motivační pro lidi, kteří makají. Práce se nebojím a výsledky mám díky tomu nadprůměrné. Navýšení dostali vlezdozadkové a ti, kteří sice nic neměli (žádné nebo min.osobní, ale díky tomu se na práci již dříve vykašlali a ty 200,-je po 15 letech nedonutí dělat víc). Takže tímto přehodnocuji svůj názor na navyšování pohyblivých složek platu při současném managementu bezpečnostních složek a zároveň přestávám dělat nad rámec svých povinností, amen B.
  05.02.2008 18:16 vždy
 
jsem si říkal, že se slušností a pracovitostí nejdál dojdu, ho..o. Musím se naučit prodávat cizí práci a vyhledávat ta správná místa k zašívání, k zalíbení se, jinak mohu studovat 10 VŠ a být odborníkem na jakoukoliv problematiku a bude mi to na 2 věci. Říká se tomu ostré lokty???? Ne, křivý hřbet......
  05.02.2008 17:57 obvoďák
 
Sere mě taky dost věcí, ale spousta známých v civilu je na tom hůř než já po pár letech služby. Krize je všude kolem nás. Nejvíc ufňukaný jsou ale buzny z cizinecký, který musely začít po novým roku makat a to dělali za větší peníz než my na pořádkový. Tak teď do mě, šengenisti leniví!
  05.02.2008 18:00 drb
 
Musím ti dát za pravdu, měli stejný peníze za 10% práce co odvoďáci.
  05.02.2008 18:17 pro podvraťák
 
Ty nemůžeš být obvoďák, ty musíš být kolego pěkné hov--o. Jen dál rozeštvávej už tak napjatou atmosféru.
  05.02.2008 18:43 delfín
 
Kolegové z ciziny opravdu té práce moc nenadělali a nenadělají a takové osobní, které mají nemá žádný na OOP.
  05.02.2008 19:11 qqq
 
další magor na obzoru, to nestačí jak to v téhle s.r.o vypadá? Měls nastoupit taky na ciz. a pak bys takhle nekecal.
  05.02.2008 20:22 pro qqq
 
Když tak píšeš, tak proč jich většina z těch zrušených míst nepřešla na obvody a raději daleko dojíždí? To o něčem svědčí né?
  05.02.2008 21:06 degradovaný
 
To jako kam daleko dojíždí? Raděj jdou do civilu. A ani se nedivím, když tady a na intranetu čtou takové nenávistné kecy. Ten kdo je kritizuje taky mohl svobodně jít dělat k CP. A ten co tam nikdy nedělal, tak nemá co kritizovat, protože o té práci ví pendrek...
  05.02.2008 23:48 Bruce Dickinson
 
Pro obvoďáka.

Kdo je u tebe buzna ty čuraku. Já jsem od nového roku nastoupil z ciziny na obvod a nefňukám. Nebyl jsem rektální sportovec. Uvědom si že každá práce má své specifikum. Co se týká peněz nebude chyba ve tvé vrchnosti? Jediný rozdíl v penězích bude v osobním. Mám 1000 Kč,- ale o ty příjdu do půl roku a nevím jak to bude s TT. Asi jsem si ty peníze zasloužil nemyslíš. Asi dobře nepracuješ, když si stěžuješ
  06.02.2008 09:39 polda 33
 
Pro obvoďáka
Sice si nemusel kolegy s cizinecké titulovat slengovým výrazem homosexuálů, ale jinak máš pravdu. U nás v okrese kolegové z ciziny a pohraniční než jít na OHS, SDH a OOP raději odešli do Prahy na letiště. Proč asi, protože by museli jak jsi psal makat.

Bruce Dickinson

Pro tvojí informovanost kluci já osobně jsem byl při náboru zařazen k pořádkové policii i když jsem žádal o zařazení k pohraniční. Na toto mi bylo sděleno, že kV tu dobu jsem , kdy jsem chtěl k pohraniční, ale bylo mi sděleno, žena se
  06.02.2008 13:26 Bruce Dickinson
 
Pro Polda 33

Pokud má někdo možnost jit jinám proč né. Všude jinde to je rozhodně lepší než na obvodě. Řekněme si to upřímně OOP je poslední štace u PČR. Níž už spadnout nemůžeš a pokud nemáš tlačenku tak se z OOP nikdy nedostaneš. tak se nediv že z ciziny šli raději na letiště a jinde.
  06.02.2008 14:54 Polda 33
 
Pro polda 33
Koukám, že se tady někomu zalíbil můj nick ! Tak víš co, když se ti tak líbí a neumíš si vymyslet svůj já ti klidně přenechám. Jinak tu kritiku, že jsi použil jiný nick tedy polda 33 a ne Polda 33 si prosím tě odpusť.
  06.02.2008 22:49 AAA
 
Nakopat ti koule šmejde
  07.02.2008 14:36 asistent
 
PANE KOLEGO, přešel jsem také na obvod z ciziny a můžu ti říct, že jsem se adaptoval velice rychle a polovinu OBVOĎÁKŮ schovám do kapsy....
  07.02.2008 20:54 Big Geore K9 <K9@seznam.cz>
 
Kdyby jsi se lépe učil, také jsi mohl sloužit na cizině.
  05.02.2008 17:09 sbor vyhaslých
 
Vídím, že policie je v totálním marasmu a rozkladu. Opravdu to vypadá, že chtějí vyhnat všechny policisty do civilu. Takové nařízení, rozkazy, nové evidence t.č. a přestupků které policistům práci jenom ztěžují nepovedou k ničemu dobrému.
  06.02.2008 07:44 F1
 
Ale to by snad mělo být to odpapírování, přebujelé byrokracie u PČR, jako etapa k řádné službě venku. Vždyť na přelomu roku 2006-2007 jasně dali z PP signál, že pro výkon služby na ulicích, se musí splnit zásadní podmínka a tou je odstranění neskutečné papíroviny. Jaksi i nějaký pokyn se o to snažil, který měl trochu ulehčit obvodům, ale nějak dlouhého trvání neměl a zase vrátili zpět. Model Holandské " málopapírové policie " se jim asi nezamlouvá, tak co chtějí ? Asi nějaký hybrid s recepcí jako v Holadsku, s koutkem pro děti, ale stejně nedokážou říci dost byrokracii a stejně budem, jako oslíkové prošetřovat kdejaký " prd " a psát hromadu papírů - tady se už od toho papírového modelu neoprostí.
  05.02.2008 16:52 ladislav <ladislav@centrum.cz>
 
Jak je to s nemocenskou -např.když někdo slouží pouze 24 hod.službu.(3 dny zdarma a pak kolik procent a jak dlouho,děkuji)
  05.02.2008 17:45 Bury
 
Mělo by to být 3 dny zadarmo a do 1 měsíce 100%, pak míň, ale nevim přesne... asi 70%
  05.02.2008 20:06 Nespokojený Policista <nespokojenypolicista@seznam.cz>
 
Ministerstvo vnitra
odbor personální
oddělení metodiky, kontroly a odměňování
Č.j.: SP?955/ PR?2007
Praha 28. prosince 2007
Počet listů: 1
Příloha: 1/1
Odbor informatizace ekonomických procesů MV
Praha

Stanovisko k aplikaci tzv. ?karenční doby? v režimu zákona č. 361/2003 Sb.

Dnem 1.1.2008 nabývá účinnosti ustanovení čl. XLIV zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, které novelizuje ustanovení § 124 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, (dále jen ?zákon?).

Při řešení uvedeného problému Ministerstvo vnitra vychází ze stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí prezentovaného JUDr. Přibem z oddělení sociální legislativy MPSV, tj. že krácení služebního příjmu se provede o alikvotní část odpovídající 7,5 hodinám (tj. jeden den výkonu služby podle § 52 odst. 2 zákona) za každý den (v rámci prvních tří kalendářních dnů) neschopnosti ke službě, kdy měl příslušník konat službu. Zohledňovat přitom lze jen ty dny, na které je výkon služby plánován.

Tento postup vyžaduje v případě, že plánovaná doba služby v některém z prvních tří dnů neschopnosti ke službě je jiná než 7,5 hod., vstoupit do plánovaného fondu doby služby (přeplánovat službu v příslušných dnech na 7,5 hod. a případně zkrátit i plánovaný měsíční fond o dobu, která přesahuje 1 den výkonu služby, pokud tuto dobu nelze přesunout na 4. či následující dny neschopnosti ke službě). V dalších dnech se (s výjimkou přesunu doby podle předchozí věty) do plánovaného fondu nevstupuje, náleží služební příjem za dobu podle plánovaných směn.

Vzhledem k tomu, že předmětná novela zákona nabývá účinnosti 1.1.2008, žádám Vás o nastavení systému EKIS tak, aby vyúčtování služebních příjmů za leden proběhlo v souladu s platnými právními předpisy.

vedoucí oddělení

JUDr. Vlasta Šimerková

Příloha č. 1

Postup při vymezení dnů výkonu služby, které připadnou na první tři kalendářní dny neschopnosti ke službě nebo karantény, za které se služební příjem neposkytuje:

S ohledem na vymezení jednoho dne výkonu služby v § 52 odst. 2 zákona se služební příjem v prvních třech kalendářních dnech této neschopnosti neposkytne za dny, kdy měl příslušník plánovanou službu a v to v rozsahu 7,5 hod. za den. U příslušníka s nerovnoměrným rozvržením doby služby se změní rozvržení směn v těchto dnech na směny v délce 7,5 hod. na každý den, kdy měl konat službu, s tím že zbývající doba v případě delších směn se doplánuje na 4. resp. další den neschopnosti, případně se upraví celkový plánovaný fond doby služby v příslušném kalendářním měsíci.

Pokud tedy některý z prvních tří dnů neschopnosti ke službě připadne na den, který je dobou nepřetržitého odpočinku v týdnu (případně dobou odpočinku mezi směnami u příslušníků s nerovnoměrným rozvržením doby služby), je zřejmé, že příslušník v těchto dnech neměl plánovanou službu - tedy dobu, za kterou by mu v případě výkonu služby náležel služební příjem, a proto mu nelze za tyto dny služební příjem krátit.

Pokud některý z prvních tří dnů neschopnosti ke službě připadne na den svátku, který by byl pro příslušníka s rovnoměrně rozvrženou dobou služby obvyklým dnem výkonu služby, neposkytne se služební příjem za dobu v rozsahu 7,5 hod.. U příslušníka s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby se služební příjem za dobu 7,5 hod. neposkytne pouze v případě, že na den svátku měl rozvrženou službu.

Postup v případě, že příslušník onemocní v den, kdy konal službu, po směně nebo v průběhu směny:

V případě, že příslušník onemocní po ukončení směny nebo v jejím průběhu, je tento den prvním kalendářním dnem neschopnosti ke službě, přičemž se mu za dobu výkonu služby poskytne služební příjem.

Pokud konal službu 7,5 hod. nebo déle, považuje se tato doba za odpracovaný plánovaný den výkonu služby a případnou zameškanou dobu do konce směny již nelze při výpočtu služebního příjmu zohlednit. Jednalo by se o další den výkonu služby, resp. jeho část v tomtéž kalendářním dni, kdy již jeden celý den výkonu služby naplnil. V tomto smyslu se upraví plánovaná délka směny na daný den na dobu skutečného výkonu služby (minimálně 7,5 hod.), zbývající doba se doplánuje na 4. nebo další den neschopnosti ke službě, případně se upraví plánovaný fond doby služby na příslušný měsíc.

Pokud konal službu pouze část směny po dobu kratší než 7,5 hod., neposkytne se mu služební příjem za zameškanou dobu v rozsahu doby zbývající do 7,5 hod. I v tomto případě, pokud původně plánovaná směna byla delší než 7,5 hod., se upraví délky směny na tento den na 7,5 hod. s dopadem na plánovaný fond doby služby na příslušný kalendářní měsíc.

Rozhodující pro stanovení prvního dne neschopnosti je potvrzení lékaře na příslušném tiskopise.

K přechodným ustanovením:

Na základě čl. XLV - Přechodná ustanovení zákona č. 261/2007 Sb. se opatření vztahuje na neschopnosti ke službě, které začaly po 31.12.2007.
  05.02.2008 16:14 xxlkrtek
 
Napíšu akorát toto. Končím po roce v přímém výkonu tj. po 29 měsících od nástupu. Bylo nás co dokončilo ZOP 26 , nyní již složí jen 20 mých kolegů. To co předvádí bývalý JZĎák a traktorista VANĚK z MŘ Brno je do nebe volající. Myslím, že je to k zamyšlení. S pozdravem k 1.5.2008 civilista
  05.02.2008 17:45 minus
 
A ty si myslíš, že jinde na OŘ PČR to je jiný? Je to totiž v hajzlu všude, všude to stojí za dvě věci. To nám nikomu při náboru neřekli, jaký to bude, to by k PČR nikdo nešel.
  05.02.2008 18:13 xyz
 
Při náboru vám hlavně neřekli, že se u policie musí také makat, že to není jen se vozit v pomalovaným autě a rozdávat pokuty nebo, že práce na SKPV není žádný por. Colombo .
  05.02.2008 18:21 pro xyz
 
To si ale myslí drtivá většina společnosti, že si vozíš zadek v autě. Smutné na tom je, že do těchto lidí se investují peníze, náborové kampaně, výcvik a vzdělání, vybavení, výstroj a po pár letech utečou.........
  05.02.2008 20:16 Nespokojený Policista
 
Krtku, takových vás bude víc!!! Nejsi první a ani nebudeš poslední, který odejde do třech let po nástupu k Policii, někteří ještě v průběhu ZOP. Určitě mi potvrdíš, že i u Tebe nyní platí rčení, že: pěkně nám zpívají, když ptáčka lapají!!! No a co Tě vede konkrétního k odchodu?