Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Já sloužím krátce ale tohle co se děje u Policie, kam se hrabou Černý Baroni. Teď jsme se přestěhovali na nové OO PČR v rámci P1000, že nám nešlo ETŘ ani Bedrunka nikoho nezajímalo ale když se přišel podívat okresní ředitel tak ho nejvíc zajímalo, že je špinavý koberec na recepci a kolega ze stálý nepodal hlášení dle jeho představ. Takže na tomhle dnes stojí POLICIE ČR:

To je styl " řidička ". Tu také zajímá hlavně barva vozidla ( zda se hodí k šatům ). Ale co je pod kapotou a zda to stojí za to, to je vedleší.
Jo, jo. Nahoře si hrajou na parádičky, vymýšlí hovadiny a lidi dole mají dost tohodlen pozlátka, za kterým se skrývají neřešené, ale o to tíživější problémy.

U nás už taky na oddělení začala akce P1000. Sebrali kancelář, že se musíme uskromnit. 6 lidí na dvě malé kanceláře. Nábytek, že bych si ho ani nedal do stodoly, 50 let starý. Prý nám stačí jeden stůl na dva lidi. V kanceláři se už ani nehnem To jsou ty lepší podmínky pro policisty, co slíbil p Langer v dnešním tisku? Super. I se zvířaty se zachází lépe. Chtěl jsem to ještě nějaký rok vydržet, ale to se už nedá. Jednají s námi, jak s nějakou věcí na hraní. Mám něco odslouženo, ale takovou atmosféru co je teď u policie jsem ještě nezažil. A oni se diví, že policisté pořád odcházejí do civilu. A kdo asi za to může?

for zatím ještě polda : z toho si nelam hlavu . Nás je 15 na dvě kanceláře. Alespoň ztmelíme kolektiv.

Buznám se to určitě líbí takové stmelování.

Pro xyz. Pohár prostě přetekl. Pracovat se nebojím ale potřebuji k práci důstojné podmínky a ne jenom buzeraci a nevděk. První slovo od vedoucího ve dveřích při příchodu do práce je, kolik bylo na noční pokut, je to normální? Když řekneme že nic tak pak začne řvát, že na noční hovno děláme a chrápeme. Pracuji za necelých 18000 čistého. Nedělám tuto práci abych po 15 letech shrábl výsluhu a šel pryč ale bohužel situace mě přinutila. Marně pátrám v paměti kdy jsme měl volný víkend a jelikož žijeme v tržní ekonomice existuje zde nabídka a poptávka po zaměstnancích, tak zde je otázka co nabízí PČR tak jak se propaguje v náboru POMÁHAT A CHRÁNIT?. 30 Kč stravenku na směnu, kdy na stravenku si připlatím 12 Kč, takže dotace 18 Kč = směšné, příspěvek na penzijní připojištění=ano ale až po odpracování 10 let, 6 týdnů dovolené= ano ale svátky se nepočítají do fondu odpracovaných hodin=loni bylo 10 dnů na pracovní týden , 150 hodin odpracovat zdarma a takto bych mohl pokračovat. To tzv. POSLÁNÍ mé práce co stále slyším, nezaplatí za mě účty, mě a mou rodinu neuživí. Pokud dostanu nabídku, že za stejně odvedenou práci v civilu dostanu 20000,- hrubého + 13. plat, služební auto a mobil k soukromím účelům, příspěvek na penz. připojištění, 5 týdnů dovolené + svátky doma, jen ranní a víkendy volné, stravenky ve výši 75,- Kč na den bez doplatku, tak pro mě není co řešit a není na co čekat protože bude v PČR hůř. Vám co zůstávají ve sboru přeji lepší zítřky

co dodat, jen pokrčit rameny a popřát ti dobrou práci, ale jak čtu tvůj příspěvek a tvé vyjadřování, neztratíš se.

..U nás to samý, po ránu přijde vedoucí do práce a řeší kraviny, bezdůvodně řve a dělá pakec...to je všude stejný

Policisté přicházejí, ale co to je za zboží které není pořádně prověřené. Zájem o službu moc nejeví, spíš to vypadá že tu dlouho stejně nevydrží.

Náborová kampaň NAJDI HLUPÁKA pozvedne prestiž této složky na bod mrazu. Snad už polevili údajně i ve fyzických testech na minimum !

Kolego je třeba se podívat na Policejní školu v Brně a poslechnout si ty co končí. Nový nábor je opravdu skvělý. Je to jako u Černých baronů - samý Kyslík žádný Kefalín.

Já jsed k tomu přistoupil s rozhodností své vlastní, náležitým uvědoměním, jsa porozumění důležitosti přilákat nedůvěřivé jedince do řad prořídlé Policie ČR, kteří si bláhově myslí, že by snad mohli býti zavaleni papíry s neplacenou službou 150 hodin a spousty jiných věcí, jakoby velice negativních u Policie ČR, které jsou vypouštěny ostatními policisty na obranu udržení svého teplého místečka.
Proto jsem se rozhodnul rozbít tyto některými policisty vypouštěné " kachny " o vnitřní krizi u Policie ČR.

A co dělám ? Iniciativou, která je mi vlastní a která byla ještě nastartována nebo lépe řečeno doslova vyprovokována heslem " Pomáhat chránit " ( Líbilo by se mě i " Chránit a bránit " ) a také vydáním skvělých vizitek, jsem se ihned zůčastnil akce " oslov koho můžeš " Myslím, že je jedno zda je pleti bílé, tmavé, vietnamec či róm, podnikatel, dělník, zkrátka i ten podnikatel by se nám hodil, a i ten Ferko by mohl býti dobrým poldou. Potřebujem všechny, vždyť nás už něco chybí.
Dostal jsem tedy vizitky a jak jsem již uvedl, naprosto mě uchvátily, protože jsem nikdy žádné neměl. Tak jsem si nabral spousty dalších do kapes a že jich máme a při službě venku ( když zrovna nepapírujem ) při výjezdu na případ, výjezdu pro pachatele, např. v prodejně Kaufland, případně u jiných " kratochvil " rozdávám kolemjdoucím za burácného a rozhodného jednání, které je mi vlastní a vždy jsem budil dle " zpětné odezvy " respekt. Kolega se stydí a dává mě najevo, že už takhlen si v tomhle státě připadá jako " popelka ", " děvka pro všechny, semílaná politiky a i kriminálníky " , písařka na sepsání čehokoliv z té útrpné povinnosti zabývat se kdejakým nesmyslem.
Já mu ale vysvětluji, že je třeba mít v sobě pozitivního ducha, že když už za to dají 22 miliónů, tak ať to stojí za to. Proto vizitky poctivě rozdávám kudy chodím. Podstatná je koncentrace lidí, tam je možno oslovit a nabídnout nejvíce vizitek. Uspěl jsem tedy i u východu z Kauflandu. Co já jsem tam jen těch vizitek rozdal. Jsem ale slušný a s předanou vizitkou i oslovím a vyzvu k nastoupení k Policii ČR " pojďte nám pomoci, hledáme muže i ženy ". Možná to působí stylem " pouliční prodavač novin ". Ale lidi konečně musí pochopit, že jsou bláhoví, když se k nám nehrnou. A tak, zatímco se parťák stydí, já vím, že Polici ČR pomáhám, tak jako ona pomáhá mě, zdokonalit se ve službě při 150 neplacených hodinách, nerozlišovat zda jsi ve svátek na pracovišti či doma a ........ No prostě nikdo mě nemůže upřít iniciativu a až uvidím nějakého nového policistu, mohu si říci, že i já jsem k tomu přispěl svým malým skromným já a snad i někdy dostanu za tuto iniciativu hodnocení " velmi dobré " neb, jak propaguje náš pan Ministr nepolicie " Ti kteří pocitivě pracují ( rozuměj slouží ), sklidí jablka a hrušky ( rozuměj výhody a prestiž u společnosti )

zpravy.idnes.cz - trapi-me-arogance-nadrizenych-rika-langer-o-policii. A co arogance a samolibost vlastní - na tu si uděláme patent a obklolpíme se lidmi, kteří budou mladší (protože ke stáří úctu nemám). a hlavně se kterými si budu moci orat jak chci.

No vždyť přeci náborová kampaň již plní řady policie, na jednotlivých ředitelstvíc se dveře u personalistů div netrhnou. Je pravda, že sppousta policistů je přetížena administrativou, ale ti na prezidiu a krajských správách to nejsou.Co třeba je třeba rozpustit místo nesmyslného slučování, kde se ušetří pouze pár ředitelů a náměstků.

do pohyblivých složek platu jsem kdysi vítal s tím, že bude motivační pro lidi, kteří makají. Práce se nebojím a výsledky mám díky tomu nadprůměrné. Navýšení dostali vlezdozadkové a ti, kteří sice nic neměli (žádné nebo min.osobní, ale díky tomu se na práci již dříve vykašlali a ty 200,-je po 15 letech nedonutí dělat víc). Takže tímto přehodnocuji svůj názor na navyšování pohyblivých složek platu při současném managementu bezpečnostních složek a zároveň přestávám dělat nad rámec svých povinností, amen B.

jsem si říkal, že se slušností a pracovitostí nejdál dojdu, ho..o. Musím se naučit prodávat cizí práci a vyhledávat ta správná místa k zašívání, k zalíbení se, jinak mohu studovat 10 VŠ a být odborníkem na jakoukoliv problematiku a bude mi to na 2 věci. Říká se tomu ostré lokty???? Ne, křivý hřbet......

Sere mě taky dost věcí, ale spousta známých v civilu je na tom hůř než já po pár letech služby. Krize je všude kolem nás. Nejvíc ufňukaný jsou ale buzny z cizinecký, který musely začít po novým roku makat a to dělali za větší peníz než my na pořádkový. Tak teď do mě, šengenisti leniví!

Musím ti dát za pravdu, měli stejný peníze za 10% práce co odvoďáci.

Ty nemůžeš být obvoďák, ty musíš být kolego pěkné hov--o. Jen dál rozeštvávej už tak napjatou atmosféru.

Kolegové z ciziny opravdu té práce moc nenadělali a nenadělají a takové osobní, které mají nemá žádný na OOP.

další magor na obzoru, to nestačí jak to v téhle s.r.o vypadá? Měls nastoupit taky na ciz. a pak bys takhle nekecal.

Když tak píšeš, tak proč jich většina z těch zrušených míst nepřešla na obvody a raději daleko dojíždí? To o něčem svědčí né?

To jako kam daleko dojíždí? Raděj jdou do civilu. A ani se nedivím, když tady a na intranetu čtou takové nenávistné kecy. Ten kdo je kritizuje taky mohl svobodně jít dělat k CP. A ten co tam nikdy nedělal, tak nemá co kritizovat, protože o té práci ví pendrek...

Pro obvoďáka.

Kdo je u tebe buzna ty čuraku. Já jsem od nového roku nastoupil z ciziny na obvod a nefňukám. Nebyl jsem rektální sportovec. Uvědom si že každá práce má své specifikum. Co se týká peněz nebude chyba ve tvé vrchnosti? Jediný rozdíl v penězích bude v osobním. Mám 1000 Kč,- ale o ty příjdu do půl roku a nevím jak to bude s TT. Asi jsem si ty peníze zasloužil nemyslíš. Asi dobře nepracuješ, když si stěžuješ

Pro obvoďáka
Sice si nemusel kolegy s cizinecké titulovat slengovým výrazem homosexuálů, ale jinak máš pravdu. U nás v okrese kolegové z ciziny a pohraniční než jít na OHS, SDH a OOP raději odešli do Prahy na letiště. Proč asi, protože by museli jak jsi psal makat.

Bruce Dickinson

Pro tvojí informovanost kluci já osobně jsem byl při náboru zařazen k pořádkové policii i když jsem žádal o zařazení k pohraniční. Na toto mi bylo sděleno, že kV tu dobu jsem , kdy jsem chtěl k pohraniční, ale bylo mi sděleno, žena se

Pro Polda 33

Pokud má někdo možnost jit jinám proč né. Všude jinde to je rozhodně lepší než na obvodě. Řekněme si to upřímně OOP je poslední štace u PČR. Níž už spadnout nemůžeš a pokud nemáš tlačenku tak se z OOP nikdy nedostaneš. tak se nediv že z ciziny šli raději na letiště a jinde.

Pro polda 33
Koukám, že se tady někomu zalíbil můj nick ! Tak víš co, když se ti tak líbí a neumíš si vymyslet svůj já ti klidně přenechám. Jinak tu kritiku, že jsi použil jiný nick tedy polda 33 a ne Polda 33 si prosím tě odpusť.

Nakopat ti koule šmejde

PANE KOLEGO, přešel jsem také na obvod z ciziny a můžu ti říct, že jsem se adaptoval velice rychle a polovinu OBVOĎÁKŮ schovám do kapsy....

Kdyby jsi se lépe učil, také jsi mohl sloužit na cizině.

Vídím, že policie je v totálním marasmu a rozkladu. Opravdu to vypadá, že chtějí vyhnat všechny policisty do civilu. Takové nařízení, rozkazy, nové evidence t.č. a přestupků které policistům práci jenom ztěžují nepovedou k ničemu dobrému.

Ale to by snad mělo být to odpapírování, přebujelé byrokracie u PČR, jako etapa k řádné službě venku. Vždyť na přelomu roku 2006-2007 jasně dali z PP signál, že pro výkon služby na ulicích, se musí splnit zásadní podmínka a tou je odstranění neskutečné papíroviny. Jaksi i nějaký pokyn se o to snažil, který měl trochu ulehčit obvodům, ale nějak dlouhého trvání neměl a zase vrátili zpět. Model Holandské " málopapírové policie " se jim asi nezamlouvá, tak co chtějí ? Asi nějaký hybrid s recepcí jako v Holadsku, s koutkem pro děti, ale stejně nedokážou říci dost byrokracii a stejně budem, jako oslíkové prošetřovat kdejaký " prd " a psát hromadu papírů - tady se už od toho papírového modelu neoprostí.

Jak je to s nemocenskou -např.když někdo slouží pouze 24 hod.službu.(3 dny zdarma a pak kolik procent a jak dlouho,děkuji)

Mělo by to být 3 dny zadarmo a do 1 měsíce 100%, pak míň, ale nevim přesne... asi 70%

Ministerstvo vnitra
odbor personální
oddělení metodiky, kontroly a odměňování
Č.j.: SP?955/ PR?2007
Praha 28. prosince 2007
Počet listů: 1
Příloha: 1/1
Odbor informatizace ekonomických procesů MV
Praha

Stanovisko k aplikaci tzv. ?karenční doby? v režimu zákona č. 361/2003 Sb.

Dnem 1.1.2008 nabývá účinnosti ustanovení čl. XLIV zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, které novelizuje ustanovení § 124 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, (dále jen ?zákon?).

Při řešení uvedeného problému Ministerstvo vnitra vychází ze stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí prezentovaného JUDr. Přibem z oddělení sociální legislativy MPSV, tj. že krácení služebního příjmu se provede o alikvotní část odpovídající 7,5 hodinám (tj. jeden den výkonu služby podle § 52 odst. 2 zákona) za každý den (v rámci prvních tří kalendářních dnů) neschopnosti ke službě, kdy měl příslušník konat službu. Zohledňovat přitom lze jen ty dny, na které je výkon služby plánován.

Tento postup vyžaduje v případě, že plánovaná doba služby v některém z prvních tří dnů neschopnosti ke službě je jiná než 7,5 hod., vstoupit do plánovaného fondu doby služby (přeplánovat službu v příslušných dnech na 7,5 hod. a případně zkrátit i plánovaný měsíční fond o dobu, která přesahuje 1 den výkonu služby, pokud tuto dobu nelze přesunout na 4. či následující dny neschopnosti ke službě). V dalších dnech se (s výjimkou přesunu doby podle předchozí věty) do plánovaného fondu nevstupuje, náleží služební příjem za dobu podle plánovaných směn.

Vzhledem k tomu, že předmětná novela zákona nabývá účinnosti 1.1.2008, žádám Vás o nastavení systému EKIS tak, aby vyúčtování služebních příjmů za leden proběhlo v souladu s platnými právními předpisy.

vedoucí oddělení

JUDr. Vlasta Šimerková

Příloha č. 1

Postup při vymezení dnů výkonu služby, které připadnou na první tři kalendářní dny neschopnosti ke službě nebo karantény, za které se služební příjem neposkytuje:

S ohledem na vymezení jednoho dne výkonu služby v § 52 odst. 2 zákona se služební příjem v prvních třech kalendářních dnech této neschopnosti neposkytne za dny, kdy měl příslušník plánovanou službu a v to v rozsahu 7,5 hod. za den. U příslušníka s nerovnoměrným rozvržením doby služby se změní rozvržení směn v těchto dnech na směny v délce 7,5 hod. na každý den, kdy měl konat službu, s tím že zbývající doba v případě delších směn se doplánuje na 4. resp. další den neschopnosti, případně se upraví celkový plánovaný fond doby služby v příslušném kalendářním měsíci.

Pokud tedy některý z prvních tří dnů neschopnosti ke službě připadne na den, který je dobou nepřetržitého odpočinku v týdnu (případně dobou odpočinku mezi směnami u příslušníků s nerovnoměrným rozvržením doby služby), je zřejmé, že příslušník v těchto dnech neměl plánovanou službu - tedy dobu, za kterou by mu v případě výkonu služby náležel služební příjem, a proto mu nelze za tyto dny služební příjem krátit.

Pokud některý z prvních tří dnů neschopnosti ke službě připadne na den svátku, který by byl pro příslušníka s rovnoměrně rozvrženou dobou služby obvyklým dnem výkonu služby, neposkytne se služební příjem za dobu v rozsahu 7,5 hod.. U příslušníka s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby se služební příjem za dobu 7,5 hod. neposkytne pouze v případě, že na den svátku měl rozvrženou službu.

Postup v případě, že příslušník onemocní v den, kdy konal službu, po směně nebo v průběhu směny:

V případě, že příslušník onemocní po ukončení směny nebo v jejím průběhu, je tento den prvním kalendářním dnem neschopnosti ke službě, přičemž se mu za dobu výkonu služby poskytne služební příjem.

Pokud konal službu 7,5 hod. nebo déle, považuje se tato doba za odpracovaný plánovaný den výkonu služby a případnou zameškanou dobu do konce směny již nelze při výpočtu služebního příjmu zohlednit. Jednalo by se o další den výkonu služby, resp. jeho část v tomtéž kalendářním dni, kdy již jeden celý den výkonu služby naplnil. V tomto smyslu se upraví plánovaná délka směny na daný den na dobu skutečného výkonu služby (minimálně 7,5 hod.), zbývající doba se doplánuje na 4. nebo další den neschopnosti ke službě, případně se upraví plánovaný fond doby služby na příslušný měsíc.

Pokud konal službu pouze část směny po dobu kratší než 7,5 hod., neposkytne se mu služební příjem za zameškanou dobu v rozsahu doby zbývající do 7,5 hod. I v tomto případě, pokud původně plánovaná směna byla delší než 7,5 hod., se upraví délky směny na tento den na 7,5 hod. s dopadem na plánovaný fond doby služby na příslušný kalendářní měsíc.

Rozhodující pro stanovení prvního dne neschopnosti je potvrzení lékaře na příslušném tiskopise.

K přechodným ustanovením:

Na základě čl. XLV - Přechodná ustanovení zákona č. 261/2007 Sb. se opatření vztahuje na neschopnosti ke službě, které začaly po 31.12.2007.

Napíšu akorát toto. Končím po roce v přímém výkonu tj. po 29 měsících od nástupu. Bylo nás co dokončilo ZOP 26 , nyní již složí jen 20 mých kolegů. To co předvádí bývalý JZĎák a traktorista VANĚK z MŘ Brno je do nebe volající. Myslím, že je to k zamyšlení. S pozdravem k 1.5.2008 civilista

A ty si myslíš, že jinde na OŘ PČR to je jiný? Je to totiž v hajzlu všude, všude to stojí za dvě věci. To nám nikomu při náboru neřekli, jaký to bude, to by k PČR nikdo nešel.

Při náboru vám hlavně neřekli, že se u policie musí také makat, že to není jen se vozit v pomalovaným autě a rozdávat pokuty nebo, že práce na SKPV není žádný por. Colombo .

To si ale myslí drtivá většina společnosti, že si vozíš zadek v autě. Smutné na tom je, že do těchto lidí se investují peníze, náborové kampaně, výcvik a vzdělání, vybavení, výstroj a po pár letech utečou.........

Krtku, takových vás bude víc!!! Nejsi první a ani nebudeš poslední, který odejde do třech let po nástupu k Policii, někteří ještě v průběhu ZOP. Určitě mi potvrdíš, že i u Tebe nyní platí rčení, že: pěkně nám zpívají, když ptáčka lapají!!! No a co Tě vede konkrétního k odchodu?