4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Já sloužím krátce ale tohle co se děje u Policie, kam se hrabou Černý Baroni. Teď jsme se přestěhovali na nové OO PČR v rámci P1000, že nám nešlo ETŘ ani Bedrunka nikoho nezajímalo ale když se přišel podívat okresní ředitel tak ho nejvíc zajímalo, že je špinavý koberec na recepci a kolega ze stálý nepodal hlášení dle jeho představ. Takže na tomhle dnes stojí POLICIE ČR:

To je styl " řidička ". Tu také zajímá hlavně barva vozidla ( zda se hodí k šatům ). Ale co je pod kapotou a zda to stojí za to, to je vedleší.
Jo, jo. Nahoře si hrajou na parádičky, vymýšlí hovadiny a lidi dole mají dost tohodlen pozlátka, za kterým se skrývají neřešené, ale o to tíživější problémy.

U nás už taky na oddělení začala akce P1000. Sebrali kancelář, že se musíme uskromnit. 6 lidí na dvě malé kanceláře. Nábytek, že bych si ho ani nedal do stodoly, 50 let starý. Prý nám stačí jeden stůl na dva lidi. V kanceláři se už ani nehnem To jsou ty lepší podmínky pro policisty, co slíbil p Langer v dnešním tisku? Super. I se zvířaty se zachází lépe. Chtěl jsem to ještě nějaký rok vydržet, ale to se už nedá. Jednají s námi, jak s nějakou věcí na hraní. Mám něco odslouženo, ale takovou atmosféru co je teď u policie jsem ještě nezažil. A oni se diví, že policisté pořád odcházejí do civilu. A kdo asi za to může?

for zatím ještě polda : z toho si nelam hlavu . Nás je 15 na dvě kanceláře. Alespoň ztmelíme kolektiv.

Buznám se to určitě líbí takové stmelování.

Pro xyz. Pohár prostě přetekl. Pracovat se nebojím ale potřebuji k práci důstojné podmínky a ne jenom buzeraci a nevděk. První slovo od vedoucího ve dveřích při příchodu do práce je, kolik bylo na noční pokut, je to normální? Když řekneme že nic tak pak začne řvát, že na noční hovno děláme a chrápeme. Pracuji za necelých 18000 čistého. Nedělám tuto práci abych po 15 letech shrábl výsluhu a šel pryč ale bohužel situace mě přinutila. Marně pátrám v paměti kdy jsme měl volný víkend a jelikož žijeme v tržní ekonomice existuje zde nabídka a poptávka po zaměstnancích, tak zde je otázka co nabízí PČR tak jak se propaguje v náboru POMÁHAT A CHRÁNIT?. 30 Kč stravenku na směnu, kdy na stravenku si připlatím 12 Kč, takže dotace 18 Kč = směšné, příspěvek na penzijní připojištění=ano ale až po odpracování 10 let, 6 týdnů dovolené= ano ale svátky se nepočítají do fondu odpracovaných hodin=loni bylo 10 dnů na pracovní týden , 150 hodin odpracovat zdarma a takto bych mohl pokračovat. To tzv. POSLÁNÍ mé práce co stále slyším, nezaplatí za mě účty, mě a mou rodinu neuživí. Pokud dostanu nabídku, že za stejně odvedenou práci v civilu dostanu 20000,- hrubého + 13. plat, služební auto a mobil k soukromím účelům, příspěvek na penz. připojištění, 5 týdnů dovolené + svátky doma, jen ranní a víkendy volné, stravenky ve výši 75,- Kč na den bez doplatku, tak pro mě není co řešit a není na co čekat protože bude v PČR hůř. Vám co zůstávají ve sboru přeji lepší zítřky

co dodat, jen pokrčit rameny a popřát ti dobrou práci, ale jak čtu tvůj příspěvek a tvé vyjadřování, neztratíš se.

..U nás to samý, po ránu přijde vedoucí do práce a řeší kraviny, bezdůvodně řve a dělá pakec...to je všude stejný

Policisté přicházejí, ale co to je za zboží které není pořádně prověřené. Zájem o službu moc nejeví, spíš to vypadá že tu dlouho stejně nevydrží.

Náborová kampaň NAJDI HLUPÁKA pozvedne prestiž této složky na bod mrazu. Snad už polevili údajně i ve fyzických testech na minimum !

Kolego je třeba se podívat na Policejní školu v Brně a poslechnout si ty co končí. Nový nábor je opravdu skvělý. Je to jako u Černých baronů - samý Kyslík žádný Kefalín.

Já jsed k tomu přistoupil s rozhodností své vlastní, náležitým uvědoměním, jsa porozumění důležitosti přilákat nedůvěřivé jedince do řad prořídlé Policie ČR, kteří si bláhově myslí, že by snad mohli býti zavaleni papíry s neplacenou službou 150 hodin a spousty jiných věcí, jakoby velice negativních u Policie ČR, které jsou vypouštěny ostatními policisty na obranu udržení svého teplého místečka.
Proto jsem se rozhodnul rozbít tyto některými policisty vypouštěné " kachny " o vnitřní krizi u Policie ČR.

A co dělám ? Iniciativou, která je mi vlastní a která byla ještě nastartována nebo lépe řečeno doslova vyprovokována heslem " Pomáhat chránit " ( Líbilo by se mě i " Chránit a bránit " ) a také vydáním skvělých vizitek, jsem se ihned zůčastnil akce " oslov koho můžeš " Myslím, že je jedno zda je pleti bílé, tmavé, vietnamec či róm, podnikatel, dělník, zkrátka i ten podnikatel by se nám hodil, a i ten Ferko by mohl býti dobrým poldou. Potřebujem všechny, vždyť nás už něco chybí.
Dostal jsem tedy vizitky a jak jsem již uvedl, naprosto mě uchvátily, protože jsem nikdy žádné neměl. Tak jsem si nabral spousty dalších do kapes a že jich máme a při službě venku ( když zrovna nepapírujem ) při výjezdu na případ, výjezdu pro pachatele, např. v prodejně Kaufland, případně u jiných " kratochvil " rozdávám kolemjdoucím za burácného a rozhodného jednání, které je mi vlastní a vždy jsem budil dle " zpětné odezvy " respekt. Kolega se stydí a dává mě najevo, že už takhlen si v tomhle státě připadá jako " popelka ", " děvka pro všechny, semílaná politiky a i kriminálníky " , písařka na sepsání čehokoliv z té útrpné povinnosti zabývat se kdejakým nesmyslem.
Já mu ale vysvětluji, že je třeba mít v sobě pozitivního ducha, že když už za to dají 22 miliónů, tak ať to stojí za to. Proto vizitky poctivě rozdávám kudy chodím. Podstatná je koncentrace lidí, tam je možno oslovit a nabídnout nejvíce vizitek. Uspěl jsem tedy i u východu z Kauflandu. Co já jsem tam jen těch vizitek rozdal. Jsem ale slušný a s předanou vizitkou i oslovím a vyzvu k nastoupení k Policii ČR " pojďte nám pomoci, hledáme muže i ženy ". Možná to působí stylem " pouliční prodavač novin ". Ale lidi konečně musí pochopit, že jsou bláhoví, když se k nám nehrnou. A tak, zatímco se parťák stydí, já vím, že Polici ČR pomáhám, tak jako ona pomáhá mě, zdokonalit se ve službě při 150 neplacených hodinách, nerozlišovat zda jsi ve svátek na pracovišti či doma a ........ No prostě nikdo mě nemůže upřít iniciativu a až uvidím nějakého nového policistu, mohu si říci, že i já jsem k tomu přispěl svým malým skromným já a snad i někdy dostanu za tuto iniciativu hodnocení " velmi dobré " neb, jak propaguje náš pan Ministr nepolicie " Ti kteří pocitivě pracují ( rozuměj slouží ), sklidí jablka a hrušky ( rozuměj výhody a prestiž u společnosti )

zpravy.idnes.cz - trapi-me-arogance-nadrizenych-rika-langer-o-policii. A co arogance a samolibost vlastní - na tu si uděláme patent a obklolpíme se lidmi, kteří budou mladší (protože ke stáří úctu nemám). a hlavně se kterými si budu moci orat jak chci.

No vždyť přeci náborová kampaň již plní řady policie, na jednotlivých ředitelstvíc se dveře u personalistů div netrhnou. Je pravda, že sppousta policistů je přetížena administrativou, ale ti na prezidiu a krajských správách to nejsou.Co třeba je třeba rozpustit místo nesmyslného slučování, kde se ušetří pouze pár ředitelů a náměstků.

do pohyblivých složek platu jsem kdysi vítal s tím, že bude motivační pro lidi, kteří makají. Práce se nebojím a výsledky mám díky tomu nadprůměrné. Navýšení dostali vlezdozadkové a ti, kteří sice nic neměli (žádné nebo min.osobní, ale díky tomu se na práci již dříve vykašlali a ty 200,-je po 15 letech nedonutí dělat víc). Takže tímto přehodnocuji svůj názor na navyšování pohyblivých složek platu při současném managementu bezpečnostních složek a zároveň přestávám dělat nad rámec svých povinností, amen B.

jsem si říkal, že se slušností a pracovitostí nejdál dojdu, ho..o. Musím se naučit prodávat cizí práci a vyhledávat ta správná místa k zašívání, k zalíbení se, jinak mohu studovat 10 VŠ a být odborníkem na jakoukoliv problematiku a bude mi to na 2 věci. Říká se tomu ostré lokty???? Ne, křivý hřbet......

Sere mě taky dost věcí, ale spousta známých v civilu je na tom hůř než já po pár letech služby. Krize je všude kolem nás. Nejvíc ufňukaný jsou ale buzny z cizinecký, který musely začít po novým roku makat a to dělali za větší peníz než my na pořádkový. Tak teď do mě, šengenisti leniví!

Musím ti dát za pravdu, měli stejný peníze za 10% práce co odvoďáci.

Ty nemůžeš být obvoďák, ty musíš být kolego pěkné hov--o. Jen dál rozeštvávej už tak napjatou atmosféru.

Kolegové z ciziny opravdu té práce moc nenadělali a nenadělají a takové osobní, které mají nemá žádný na OOP.

další magor na obzoru, to nestačí jak to v téhle s.r.o vypadá? Měls nastoupit taky na ciz. a pak bys takhle nekecal.

Když tak píšeš, tak proč jich většina z těch zrušených míst nepřešla na obvody a raději daleko dojíždí? To o něčem svědčí né?

To jako kam daleko dojíždí? Raděj jdou do civilu. A ani se nedivím, když tady a na intranetu čtou takové nenávistné kecy. Ten kdo je kritizuje taky mohl svobodně jít dělat k CP. A ten co tam nikdy nedělal, tak nemá co kritizovat, protože o té práci ví pendrek...

Pro obvoďáka.

Kdo je u tebe buzna ty čuraku. Já jsem od nového roku nastoupil z ciziny na obvod a nefňukám. Nebyl jsem rektální sportovec. Uvědom si že každá práce má své specifikum. Co se týká peněz nebude chyba ve tvé vrchnosti? Jediný rozdíl v penězích bude v osobním. Mám 1000 Kč,- ale o ty příjdu do půl roku a nevím jak to bude s TT. Asi jsem si ty peníze zasloužil nemyslíš. Asi dobře nepracuješ, když si stěžuješ

Pro obvoďáka
Sice si nemusel kolegy s cizinecké titulovat slengovým výrazem homosexuálů, ale jinak máš pravdu. U nás v okrese kolegové z ciziny a pohraniční než jít na OHS, SDH a OOP raději odešli do Prahy na letiště. Proč asi, protože by museli jak jsi psal makat.

Bruce Dickinson

Pro tvojí informovanost kluci já osobně jsem byl při náboru zařazen k pořádkové policii i když jsem žádal o zařazení k pohraniční. Na toto mi bylo sděleno, že kV tu dobu jsem , kdy jsem chtěl k pohraniční, ale bylo mi sděleno, žena se

Pro Polda 33

Pokud má někdo možnost jit jinám proč né. Všude jinde to je rozhodně lepší než na obvodě. Řekněme si to upřímně OOP je poslední štace u PČR. Níž už spadnout nemůžeš a pokud nemáš tlačenku tak se z OOP nikdy nedostaneš. tak se nediv že z ciziny šli raději na letiště a jinde.

Pro polda 33
Koukám, že se tady někomu zalíbil můj nick ! Tak víš co, když se ti tak líbí a neumíš si vymyslet svůj já ti klidně přenechám. Jinak tu kritiku, že jsi použil jiný nick tedy polda 33 a ne Polda 33 si prosím tě odpusť.

Nakopat ti koule šmejde

PANE KOLEGO, přešel jsem také na obvod z ciziny a můžu ti říct, že jsem se adaptoval velice rychle a polovinu OBVOĎÁKŮ schovám do kapsy....

Kdyby jsi se lépe učil, také jsi mohl sloužit na cizině.

Vídím, že policie je v totálním marasmu a rozkladu. Opravdu to vypadá, že chtějí vyhnat všechny policisty do civilu. Takové nařízení, rozkazy, nové evidence t.č. a přestupků které policistům práci jenom ztěžují nepovedou k ničemu dobrému.

Ale to by snad mělo být to odpapírování, přebujelé byrokracie u PČR, jako etapa k řádné službě venku. Vždyť na přelomu roku 2006-2007 jasně dali z PP signál, že pro výkon služby na ulicích, se musí splnit zásadní podmínka a tou je odstranění neskutečné papíroviny. Jaksi i nějaký pokyn se o to snažil, který měl trochu ulehčit obvodům, ale nějak dlouhého trvání neměl a zase vrátili zpět. Model Holandské " málopapírové policie " se jim asi nezamlouvá, tak co chtějí ? Asi nějaký hybrid s recepcí jako v Holadsku, s koutkem pro děti, ale stejně nedokážou říci dost byrokracii a stejně budem, jako oslíkové prošetřovat kdejaký " prd " a psát hromadu papírů - tady se už od toho papírového modelu neoprostí.

Jak je to s nemocenskou -např.když někdo slouží pouze 24 hod.službu.(3 dny zdarma a pak kolik procent a jak dlouho,děkuji)

Mělo by to být 3 dny zadarmo a do 1 měsíce 100%, pak míň, ale nevim přesne... asi 70%

Ministerstvo vnitra
odbor personální
oddělení metodiky, kontroly a odměňování
Č.j.: SP?955/ PR?2007
Praha 28. prosince 2007
Počet listů: 1
Příloha: 1/1
Odbor informatizace ekonomických procesů MV
Praha

Stanovisko k aplikaci tzv. ?karenční doby? v režimu zákona č. 361/2003 Sb.

Dnem 1.1.2008 nabývá účinnosti ustanovení čl. XLIV zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, které novelizuje ustanovení § 124 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, (dále jen ?zákon?).

Při řešení uvedeného problému Ministerstvo vnitra vychází ze stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí prezentovaného JUDr. Přibem z oddělení sociální legislativy MPSV, tj. že krácení služebního příjmu se provede o alikvotní část odpovídající 7,5 hodinám (tj. jeden den výkonu služby podle § 52 odst. 2 zákona) za každý den (v rámci prvních tří kalendářních dnů) neschopnosti ke službě, kdy měl příslušník konat službu. Zohledňovat přitom lze jen ty dny, na které je výkon služby plánován.

Tento postup vyžaduje v případě, že plánovaná doba služby v některém z prvních tří dnů neschopnosti ke službě je jiná než 7,5 hod., vstoupit do plánovaného fondu doby služby (přeplánovat službu v příslušných dnech na 7,5 hod. a případně zkrátit i plánovaný měsíční fond o dobu, která přesahuje 1 den výkonu služby, pokud tuto dobu nelze přesunout na 4. či následující dny neschopnosti ke službě). V dalších dnech se (s výjimkou přesunu doby podle předchozí věty) do plánovaného fondu nevstupuje, náleží služební příjem za dobu podle plánovaných směn.

Vzhledem k tomu, že předmětná novela zákona nabývá účinnosti 1.1.2008, žádám Vás o nastavení systému EKIS tak, aby vyúčtování služebních příjmů za leden proběhlo v souladu s platnými právními předpisy.

vedoucí oddělení

JUDr. Vlasta Šimerková

Příloha č. 1

Postup při vymezení dnů výkonu služby, které připadnou na první tři kalendářní dny neschopnosti ke službě nebo karantény, za které se služební příjem neposkytuje:

S ohledem na vymezení jednoho dne výkonu služby v § 52 odst. 2 zákona se služební příjem v prvních třech kalendářních dnech této neschopnosti neposkytne za dny, kdy měl příslušník plánovanou službu a v to v rozsahu 7,5 hod. za den. U příslušníka s nerovnoměrným rozvržením doby služby se změní rozvržení směn v těchto dnech na směny v délce 7,5 hod. na každý den, kdy měl konat službu, s tím že zbývající doba v případě delších směn se doplánuje na 4. resp. další den neschopnosti, případně se upraví celkový plánovaný fond doby služby v příslušném kalendářním měsíci.

Pokud tedy některý z prvních tří dnů neschopnosti ke službě připadne na den, který je dobou nepřetržitého odpočinku v týdnu (případně dobou odpočinku mezi směnami u příslušníků s nerovnoměrným rozvržením doby služby), je zřejmé, že příslušník v těchto dnech neměl plánovanou službu - tedy dobu, za kterou by mu v případě výkonu služby náležel služební příjem, a proto mu nelze za tyto dny služební příjem krátit.

Pokud některý z prvních tří dnů neschopnosti ke službě připadne na den svátku, který by byl pro příslušníka s rovnoměrně rozvrženou dobou služby obvyklým dnem výkonu služby, neposkytne se služební příjem za dobu v rozsahu 7,5 hod.. U příslušníka s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby se služební příjem za dobu 7,5 hod. neposkytne pouze v případě, že na den svátku měl rozvrženou službu.

Postup v případě, že příslušník onemocní v den, kdy konal službu, po směně nebo v průběhu směny:

V případě, že příslušník onemocní po ukončení směny nebo v jejím průběhu, je tento den prvním kalendářním dnem neschopnosti ke službě, přičemž se mu za dobu výkonu služby poskytne služební příjem.

Pokud konal službu 7,5 hod. nebo déle, považuje se tato doba za odpracovaný plánovaný den výkonu služby a případnou zameškanou dobu do konce směny již nelze při výpočtu služebního příjmu zohlednit. Jednalo by se o další den výkonu služby, resp. jeho část v tomtéž kalendářním dni, kdy již jeden celý den výkonu služby naplnil. V tomto smyslu se upraví plánovaná délka směny na daný den na dobu skutečného výkonu služby (minimálně 7,5 hod.), zbývající doba se doplánuje na 4. nebo další den neschopnosti ke službě, případně se upraví plánovaný fond doby služby na příslušný měsíc.

Pokud konal službu pouze část směny po dobu kratší než 7,5 hod., neposkytne se mu služební příjem za zameškanou dobu v rozsahu doby zbývající do 7,5 hod. I v tomto případě, pokud původně plánovaná směna byla delší než 7,5 hod., se upraví délky směny na tento den na 7,5 hod. s dopadem na plánovaný fond doby služby na příslušný kalendářní měsíc.

Rozhodující pro stanovení prvního dne neschopnosti je potvrzení lékaře na příslušném tiskopise.

K přechodným ustanovením:

Na základě čl. XLV - Přechodná ustanovení zákona č. 261/2007 Sb. se opatření vztahuje na neschopnosti ke službě, které začaly po 31.12.2007.

Napíšu akorát toto. Končím po roce v přímém výkonu tj. po 29 měsících od nástupu. Bylo nás co dokončilo ZOP 26 , nyní již složí jen 20 mých kolegů. To co předvádí bývalý JZĎák a traktorista VANĚK z MŘ Brno je do nebe volající. Myslím, že je to k zamyšlení. S pozdravem k 1.5.2008 civilista

A ty si myslíš, že jinde na OŘ PČR to je jiný? Je to totiž v hajzlu všude, všude to stojí za dvě věci. To nám nikomu při náboru neřekli, jaký to bude, to by k PČR nikdo nešel.

Při náboru vám hlavně neřekli, že se u policie musí také makat, že to není jen se vozit v pomalovaným autě a rozdávat pokuty nebo, že práce na SKPV není žádný por. Colombo .

To si ale myslí drtivá většina společnosti, že si vozíš zadek v autě. Smutné na tom je, že do těchto lidí se investují peníze, náborové kampaně, výcvik a vzdělání, vybavení, výstroj a po pár letech utečou.........

Krtku, takových vás bude víc!!! Nejsi první a ani nebudeš poslední, který odejde do třech let po nástupu k Policii, někteří ještě v průběhu ZOP. Určitě mi potvrdíš, že i u Tebe nyní platí rčení, že: pěkně nám zpívají, když ptáčka lapají!!! No a co Tě vede konkrétního k odchodu?